Podcasts about marii

Słuchowisko to hołd dla Teatru Polskiego Radia. Nawiązuje do spektaklu Alojzego Kaszyna z 29 listopada 1925 roku, który zainaugurował istnienie Teatru w Polskim Radiu. Aktorskie czytanie dramatu skupia się na postaci Starego Wiarusa, niemej, lecz symbolicznej, przynoszącej raport o krwawych żniwach wojny i konsekwencjach opieszałości dowódców. Równolegle rozgrywa się opowieść o miłości Marii i Józefa, o ryzyku młodzieńczej ambicji i lęku rodzin żegnających powstańców. To też historia wodza, który nie potrafi unieść odpowiedzialności. Temat wciąż aktualny wobec wojny w Ukrainie. Adaptacja i reżyseria: Mariusz Malec. Reżyseria dźwięku: Andrzej Brzoska. Muzyka: Paweł Paprocki. Wykonanie: Ewa Bukała. Kierownictwo produkcji: Beata Jankowska. Obsada: Wiktoria Gorodecka, Jagoda Jasnowska, Krzysztof Wakuliński, Michał Breitenwald, Kamil Książek, Juliusz Godzina, Maciej Kozakoszczak, Mikołaj Śliwa, Wojciech Melzer 

MIEJSCE AKCJI: GÓRNY ŚLĄSKMieszkanka Królewskiej Huty ginie w drodze do kościoła. Czy jej historia mogła być połączona z innymi podobnymi przypadkami w regionie? Materiał posiada charakter dokumentalno-historyczny. Wzbogacony o wątki sfabularyzowane, ma na celu przybliżyć obyczaje oraz prawo panujące w dwudziestoleciu międzywojennym.Postaw mi kawę: https://buycoffee.to/zbrodniezapomnianeWspieranie kanału:https://patronite.pl/ZbrodnieZapomnianehttps://www.youtube.com/channel/UCZsXqcUbVi03jDKVS-a2Dlg/joinŹródła:Nowiny Raciborskie, 1902, R. 14, nr 36Polak, 1909, R. 5, nr 72Gazeta Robotnicza, 1901, R. 11, nr 51Gazeta Robotnicza, 1909, R. 19, nr 70Głos Śląski, 1903, R. 1, nr 186Głos Śląski, 1906, R. 4, nr 30Głos Śląski, 1906, R. 4, nr 31Gazeta Opolska, 1901, R. 12, nr 96Gazeta Opolska, 1902, R. 13, nr 26Gazeta Opolska, 1902, R. 13, nr 28Dziennik Śląski, 1902, R. 5, nr 28Dziennik Śląski, 1902, R. 5, nr 104Dziennik Śląski, 1903, R. 6, nr 225Nowiny Raciborskie, 1902, R. 14, nr 11Katolik, 1903, R. 36, nr 123Społeczność:Grupa na fb: https://www.facebook.com/groups/1120954551591543Instagram: https://www.instagram.com/zbrodniezapomniane/kontakt:✉️ e-mail: zbrodniezapomniane@gmail.com

Săptămîna aceasta vă propunem o serie de discuții dedicate diplomației culturale și rolului Institutului Cultural Român ca instrument de soft power pentru promovarea culturii române în străinătate. Invitata noastră de astăzi este Corina Șuteu, expertă în politici culturale, fostă directoare la ICR New York, fostă ministră a culturii. Multe state europene au instituții prin care își promovează cultura în alte țări, dacă ne gîndim doar la Institutul Francez, la British Council, la Goethe-Institut sau Centrul Ceh. De ce este important să avem o instituție care să promoveze cultura română în străinătate, de ce arta are nevoie să fie susținută din bani publici pentru a trece granițele? Corina Șuteu: „E necesar pentru că politica culturală externă, felul în care exporți cultura este singurul element sensibil, emoțional pe care îl ai pentru a comunica despre o nație. Nu există alt element sensibil. Cînd a fost aici ambasador, Hans Klemm mi-a spus: îmi pare foarte rău să vă spun, doamna Șuteu, noi, americanii, am fost prezenți în trecut prin Biblioteca Americană, prin anumite schimburi iar astăzi nu sîntem prezenți decît prin schimbul de arme. Și asta nu dă o imagine bună despre America. Norocul lor este că au Netflix și au filmele pe care le fac și Hollywoodul compensează asta. Dar noi nu avem Hollywoodul, noi nu avem un magnat, un fel de uriașă mașinărie care să transmită cultura europeană, cultura română și care să le deschidă cetățenilor lumii o fereastră către zona sensibilă, empatică a unei țări. Or, asta nu poate face decît un institut ca Institutul Cultural Român, ca Goethe-Institut, ca Institutul Francez. Asta nu se poate face decît din fonduri publice. Pentru că trebuie să existe o gîndire competentă și unitară despre cum cu resurse mici putem să avem un efect important. (...) Ideea de a avea o susținere pentru acei artiști, acele proiecte, acele evenimente care cîștigă interesul piețelor culturale externe nu se poate face decît prin susținere publică. Și-mi permit să spun că, pe lîngă susținerea publică și cantitățile de resurse alocate altor domenii, alocarea din fonduri publice pentru schimburile culturale internaționale este modestă sau, dacă nu e modestă, ea încă nu are o direcție strategică foarte clară. Dacă vrem să fim cunoscuți, noi avem nevoie să explicăm și cine sîntem în sufletul nostru, nu doar în acțiunile noastre legate de economie, de industrie, de armament. Pînă la urmă, marii noștri ambasadori în lume sînt artiștii. Sîntem o țară care produce talent într-o cantitate impresionantă. Ce facem noi cu acest talent, cum acompaniem acest talent, care oricum își va găsi la un moment dat expresia? E preferabil să-i dăm acea acompaniere pentru ca el să poată să fie și reprezentativ. Nu să ne trezim abia cînd el devine reprezentativ că spunem că-i al nostru și după aceea citim în muzee Brâncuși French born in Romania.”Apasă PLAY pentru a asculta interviul integral! O emisiune de Adela Greceanu și Matei MartinUn produs Radio România Cultural

V této epizodě jsem si povídala s Marií Nussbaum, naturopatkou, která pomáhá ženám pochopit, jak funguje ženské tělo v souvislostech — nejen skrze diagnózy a příznaky, ale hlavně skrze příčiny. Společně mluvíme o tom, jak velkou roli hraje protizánětlivá strava a životní styl a jak může naturopatie podpořit ženské zdraví přirozenou cestou. Kontakt na Marii: https://marienussbaum.cz Epizoda vznikla za milé podpory značky Norsan - https://www.norsan.cz/ NORSAN je prémiová značka přírodních omega-3 doplňků stravy z Norska, která je lídrem na německém trhu a získává uznání po celé Evropě. Produkty NORSAN obsahují přírodní formu triglyceridů bez koncentrátů a poskytují terapeutickou dávku 2000 mg omega-3 (EPA a DHA) v jedné čajové lžičce. Jsou čištěny od těžkých kovů a nečistot, mají certifikace IFOS a Friend of the Sea, a díky své čistotě a účinnosti je doporučuje více než 5000 lékařů v celé Evropě. Na produkty můžete dlouhodobě využívat slevu s kódem "healthybycerna10"

Watykan prosi, by nie tytułować Maryi tak, jak robił to Jan Paweł II. Nowa nota doktrynalna sugeruje tytuły: „Matka wiernych”, „Matka duchowa”... Ale co na to Biblia? Czy naprawdę mówi o Marii w ten sposób? A może wcale nie? #KtórędyDoNieba #IPPTV #Watykan #papież #Maryja #Maria ----------------------------------------------------

Watykan prosi, by nie tytułować Maryi tak, jak robił to Jan Paweł II. Nowa nota doktrynalna sugeruje tytuły: „Matka wiernych”, „Matka duchowa”... Ale co na to Biblia? Czy naprawdę mówi o Marii w ten sposób? A może wcale nie? #KtórędyDoNieba #IPPTV #Watykan #papież #Maryja #Maria ----------------------------------------------------

Polecam Państwu eksperymentalną powieść Karola Irzykowskiego. Psychologiczne, metafikcyjne i bizarrrrrne. (00:25) Rodzaj wstępu / struktura (04:14) "Pałuba" (12:45) "Wyjaśnienie snów Marii Dunin" (17:05) "Szaniec Pałuby" (19:15) Konteksty psychologiczne (23:00) Rodzaj zakończenia Też do posłuchania:449. Max Blecher

Michał Olszewski rozmawia z Maciejem Stasińskim, specjalistą "Gazety Wyborczej" od Ameryki Łacińskiej, Hiszpanii i Portugalii. Jakie znaczenie dla Ameryki Łacińskiej ma Pokojowa Nagroda Nobla przyznana liderce wenezuelskiego obozu demokratycznego? Skąd się biorą napięcia między Wenezuelą a Stanami Zjednoczonymi? Jaki jest status Marii Coriny Machado w Wenezueli i na ile zagrożone jest jej życie? I jaka była reakcja hiszpańskiego rządu na wieść o nagrodzie dla Machado? Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.

Zapraszam na cykl wykładów o życiu Józefa, zatytułowany ŻYCIE JÓZEFA EGIPSKIEGO. Tytuł ten wybrałem, by odróżnić naszego bohatera od Józefa, męża Marii, a zarazem by wyraźnie wskazać miejsce, w którym rozgrywa się nasza opowieść. Minęły tysiąclecia — zmienił się świat… a może wcale się nie zmienił? Może przemianie uległo tylko to, co zewnętrzne, a w głębi pozostajemy tacy sami. Zapraszam na część pierwszą! Jeśli moja służba przynosi Ci pożytek i masz chęć, możesz postawić wirtualną kawkę. https://buycoffee.to/mirek-kulec

Simbol boja za pravičnost, svobodo in demokracijo. Tako na Zahodu odmeva razglasitev letošnje Nobelove nagrajenke za mir. To je vodja opozicije v Venezueli Maria Corina Machado. 58-letnica, ki se zaradi pritiskov skriva, trdi, da je to priznanje celotnemu gibanju za spremembe v Venezueli. Druge teme: - V Beli hiši trdijo, da bi moral Nobelov odbor nagraditi ameriškega predsednika Donalda Trumpa, tudi zaradi prekinitve ognja v Gazi. Izraelske sile v enklavi se taktično umikajo. Boj s Hamasom ni končan, trdi izraelski premier Benjamin Netanjahu, ki vztraja pri demilitarizaciji Gaze. - Predlog božičnice je vnesel razdor med socialne partnerje. Predstavniki delodajalcev so protestno zapustili današnjo sejo.Vodja obrtno-podjetniške zbornice Blaž Cvar je dejal, da niso pristali na to, da bi se pogajali o brezkompromisnem predlogu vlade. Minister Luka Mesec zavrača, da bi bila vlada rigidna v svojih stališčih. - Damjan Petrič od danes vodi policijo s polnimi pooblastili. Želi povečati ugled policije v javnosti, tudi z doslednimi ukrepi za večjo varnost ob uporabi prisilnih sredstev, se pravi da osebam ob uporabi prisilnih sredstev čimprej nudijo ustrezno zdravniško pomoč.

Uważam, że pozycja liderki wenezuelskiej opozycji jest lepsza niż pozycja Lecha Wałęsy, gdy to on otrzymywał Pokojową Nagrodę Nobla - mówi prowadzący audycji Republica Latina. 

Letošnja Nobelova nagrajenka za mir je, kot omenjeno, venezuelska opozicijska voditeljica María Corina Machado. Norveški Nobelov odbor jo je označil za pogumno, predano zagovornico miru, največjo v Latinski Ameriki, ki si ob vse več avtokratskih režimih neutrudno prizadeva za demokracijo. Vodi stranko Vente Venezuela ter je soustanoviteljica civilne organizacije Súmate za nadzor volitev in krepitev državljanskih pravic za venezuelsko ljudstvo. V oddai tudi o tem: - V Gazi je začelo veljati premirje, a izraelska vojska bo ostala v enklavi do razorožitve Hamasa, napoveduje Netanjahu - Slovenija podpira uporabo zamrznjenega ruskega premoženja za pomoč Ukrajini; ob tem opozarja na pravni vidik - Na mednarodni dan brezdomnih je slišati tudi opozorila o skritem brezdomstvu

Un studiu recent publicat de Banca Centrală Europeană (BCE) include recomandarea pentru cetățenii europeni de a avea în casă bani cash. Se precizează și suma care ar trebui păstrată în locuință și anume 100 de euro sau contravaloarea cumpărăturilor pe care le face familia într-o săptămână. Când am văzut recomandarea BCE mi-am adus aminte de gluma aceea care mai circulă și astăzi în rândul publicului. Și anume, ce face un român după ce a rămas fără bani? Răspunsul este: schimbă 100 de euro. Nu știu cum se întâmplă în Europa de Vest, dar aș putea paria că pentru mulți români a avea 100 de euro în casă este ceva de la sine înțeles. Marii fani ai cashului din România s-au grăbit să se bucure văzând titlurile presei internaționale pe tema sutei de euro. Numai că dacă citim cu atenție studiul BCE și titlurile din mass-media vom vedea că BCE se referă la un anumit context și anume cel al unei crize. Cu alte cuvinte, sfatul de a avea 100 de euro cash se referă la situația unei crize tehnologice sau energetice în care sistemele de plată moderne clachează pur și simplu și devin nefuncționale. Indiferent cum se fac plățile, ideal este ca riscul evaziunii să fie cât mai redus. Este de la sine înțeles că dacă sistemul de plată electronic nu mai funcționează, plata cash devine esențială. De asemenea, este de la sine înțeles că numerarul reprezintă o componentă a pregătirii pentru situații de criză. Lichiditățile contribuie la o reziliență sistemică amplă, se arată în studiul BCE. De altfel, Europa este în plină dezbatere referitoare la utilizarea numerarului. Sunt specialiști care pledează pentru reducerea masivă a utilizării banilor cash, dar și experți care susțin plățile electronice și văd creșterea utilizării lor. Ca de obicei, părerile sunt radical împărțite între cash și utilizarea plăților online. Studiul BCE arată că, în pandemie, deținerile în numerar au explodat ajungând la 155 miliarde de euro, comparativ cu o creștere anuală înainte de criza sanitară de 55 miliarde de euro. Studiul arată că, paradoxal, au crescut și cashul, și plățile online. ”O anvelopă de rezervă” Banii cash nu sunt văzuți ca un activ financiar care trebuie folosit neapărat în fiecare zi, ci doar ca o „anvelopă de rezervă” pentru un eventual moment în care se prăbușesc sistemele de plăți la nivel internațional. România este totuși o țară a numerarului. Și spunem acest lucru prin prisma observațiilor din teren, dar și a cifrelor statistice. În ultimii ani, progresul plăților electronice este tot mai evident. România are și o legislație care impune un prag maximal de plăți cash care se pot efectua zilnic de către companii. De cele mai multe ori, plățile online sunt privite ca un mod de luptă cu evaziunea. Fără îndoială, plățile electronice sunt esențiale pentru o economie fiscalizată. Dar, plata online nu este decât doar una dintre metodele de luptă cu evaziunea fiscală. De cealaltă parte, plățile în numerar sunt văzute ca o formă de manifestare a libertății economice și s-a ajuns chiar până la o serie de teorii conspiraționiste care vizează deținerea numerarului sau, dimpotrivă, limitarea folosirii cashului. Probabil că soluția cea mai bună este calea de mijloc care să permită atât plata în numerar, fără să o încurajeze neapărat, cât și plata electronică. De altfel, BCE a arătat de mai multe ori beneficiile și caracteristicile plăților în numerar. Cele două sisteme, plata în numerar și cea online, pot conviețui împreună. Progresul, însă, este adus de plățile electronice, ele reprezintă viitorul, indiferent de opoziția de care se lovesc. În concluzie, ar trebui ca mecanismul plăților electronice să fie privit ca atare și să fie scos din teorii ale conspirației care fac mai mult rău decât bine.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

W studiu Radia Wnet goszczą Marek Głowacki i Marek Dorsz - współorganizatorzy wydarzenia, którzy osobiście znali Marię Dłużewską.Maria Dłużewska była osobą niezwykłą. W latach 70. pracowała jako aktorka, ale świadomie zrezygnowała z kariery zawodowej, by poświęcić się działalności w konspiracji, szczególnie w obszarze kultury niezależnej i w podziemnym Radiu Solidarność. Warto podkreślić, że było to radio działające nielegalnie – dziś mało kto zdaje sobie sprawę, co kryje się za określeniem „program drugi Radia Solidarność” w jej biogramach. Udział w takiej aktywności niósł realne ryzyko: więzienia, represji, pobicia, a nawet śmierci.~ mówi Marek Głowacki. Dodaje, że działalność Marii Dłużewskiej była wszechstronna: kolportowała niezależną prasę, tworzyła teatr domowy i działała w Solidarności Walczącej:I trzeba mocno podkreślić: nie chodziło tu o krótki epizod, pół roku czy rok działalności. To były długie lata, od 1982 do 1989, wypełnione stresem, poniewierką i ciągłym lękiem przed aresztowaniem. Maria wybrała taką drogę. A później, gdy zaczęła tworzyć filmy dokumentalne – ponad czterdzieści, w których była reżyserką, scenarzystką czy producentką – można uznać, że była to w pewnym sensie kontynuacja jej wcześniejszej pracy w podziemiu.26 września w sali widowiskowej Kościoła Wszystkich Świętych na pl. Grzybowskim w Warszawie odbędzie się pierwszy przegląd filmów Marii Dłużewskiej pod hasłem Patrzę na Ciebie. Marek Głowacki mówi o tym, dlaczego należy pamiętać o twórczości polskiej reżyserki:Tukidydes powiedział: Narody tracąc pamięć, tracą życie. To jest uniwersalna sentencja, którą w szczególny sposób można odnieść do Marii. Ona przypominała naszą historię, odkłamywała naszą historię, przypominała zapomniane albo wręcz wycinane z naszej świadomości postaci, takich jak Joanna i Andrzej Gwiazdowie, takich jak Andrzej Kołodziej i wiele innych. Czyli to może służyć nam jako to powiedzenie, może służyć jako motto praktycznie do wszystkich filmów Marii Dłużewskiej.Dodaje, że na tegorocznym przeglądzie, zdecydowano się pokazać dwa filmy: Zorza 2 nad Gdańskiem oraz Dzielnieśmy stali i celnie rzucali:Oba filmy dokumentalne bazują na odkrytych, niezwykle interesujących i nigdzie wcześniej niepublikowanych materiałach historycznych. Jeden z nich przedstawia wizytę papieża Jana Pawła II w Gdańsku w 1987 roku oraz jego decyzję o złożeniu kwiatów pod pomnikiem stoczniowców, a dalsze konsekwencje tej decyzji są ukazane w filmie. Drugi film, Dzielnieśmy stali i celnie rzucali, opiera się na dokumentach z narad specjalnego sztabu MSW odpowiedzialnego za tłumienie tzw. rewolty grudniowej, która w rzeczywistości była brutalną masakrą w grudniu 1970 roku. Te niezwykle cenne materiały stanowią punkt wyjścia do głębszych analiz historycznych.Marek Dorsz dzieli się też refleksją na temat pierwszego z wymienionych filmów:Mogę tylko podkreślić, że film o wizycie papieża nie powstał przypadkowo. To bardzo ważne wydarzenie. Pamiętam, jak Maja wraz z Pawłem montowali ten film. Pokazuje ono sytuację, która odsłania nasze dzisiejsze zaniedbania wobec ojczyzny i społeczeństwa – bo papież został tam potraktowany w sposób wyjątkowo brutalny. Nie chcę teraz opowiadać całej fabuły filmu, ale to wydarzenie miało ogromne konsekwencje i nadal nas porusza. Nigdzie na świecie papież nie doświadczył takiego afrontu, jaki spotkał go pod pomnikiem stoczniowców w Gdańsku, i to jest dla nas wszystkich bolesne, zwłaszcza że sprawcami byli nasi rodacy.Na koniec audycji, goście zachęcają do uczestniczenia w wydarzeniu:Zapraszamy serdecznie wszystkich, którzy kochają Polskę, wszystkich, którzy cenią sobie polską tożsamość narodową, polską historię, ale również wszystkich tych, którzy cenią sobie prawdę, wierność i szacunek dla drugiego człowieka.

Na „dobu koronavirovou“ většina lidí nemá dobré vzpomínky; některým ale toto období přineslo nové koníčky nebo novou práci. Příkladem je pekařka z Dolní Řasnice.

Na „dobu koronavirovou“ většina lidí nemá dobré vzpomínky; některým ale toto období přineslo nové koníčky nebo novou práci. Příkladem je pekařka z Dolní Řasnice.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ichtyóza – onemocnění, o kterém možná uslyšíte poprvé. Laicky řečeno je to onemocnění, kdy lidem roste kůže mnohem rychleji než zdravým lidem. Sympatická Marie Žampachová s touto nemocí bojuje od narození. Bohužel, toto onemocnění není léčitelné. Pro pacienty to znamená každodenní péči o své tělo. Kolik krémů měsíčně spotřebuje? Jak moc je to bolestivé? Jak ichtyóza omezuje člověka v každodenních činostech? To vše se dozvíte v tomto velmi silném rozhovoru. A pro odlehčení Vás seznámíme i s macramé – činností, která Marii dělá radost a tu radost předává ostatním. Podívejte se na rozhovor s Marií Žampachovou v Ponte Reports.

Reportaż ukazuje splecione losy protestujących Gruzinów i polskiej społeczności w Tbilisi. Na Alei Rustawelego tysiące obywateli domagają się demokracji i powrotu do rozmów z UE. Tuż obok, prof. Maria Filina walczy o przetrwanie polskiej kultury w Gruzji. W niewielkim lokalu działa wiązek Kulturalno-Oświatowy Polaków w Gruzji "Polonia" - duchowy dom wielu Polaków. To opowieść o odwadze, tożsamości i sile, która łączy ludzi ponad granicami. Reportaż powstał przy wsparciu Gdańskiego Stypendium Kulturalnego Fundusz Mobilności.

Marię Kazimierę d'Arquien znamy jako „Marysieńkę”, ale to zdrobnienie niesłusznie umniejsza rangę tej postaci. Francuska szlachcianka przeszła długą drogę: od dwórki Marii Ludwiki Gonzagi, przez nieszczęśliwe małżeństwo z potężnym magnatem Janem Zamoyskim, aż po koronę królowej Rzeczypospolitej.Związek Marii Kazimiery z Janem Sobieskim był wyjątkowy. W świecie małżeństw aranżowanych, opartych na politycznej kalkulacji, połączyły ich nie tylko uczucia, lecz także wspólne lektury i intelektualne porozumienie. Choć nie ingerowała bezpośrednio w politykę męża, odgrywała na dworze fundamentalną rolę. Zabiegała o stworzenie dynastii.Kim była Maria Kazimiera? Dlaczego była tak ważna dla królowej Marii Ludwiki Gonzagi? Co kryje w sobie jej słynna korespondencja z Janem Sobieskim? I dlaczego wielu historyków przez lata umniejszało jej znaczenie?O tym wszystkim w Podcaście Muzeum Historii Polski z serii Inne historie Polski. Rozmawiają Cezary Korycki i jego gość, prof. Aleksandra Skrzypietz z Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach.Podcast zrealizowano w ramach zadania: kontynuacja i rozbudowa multimedialnego projektu informacyjno-edukacyjnego - Portal Historyczny Dzieje.pl

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana přivítaly ve studiu Marii Šťastnou, která je básnířkou a kunsthistoričkou. Ta poreferovala o tom, že obraz Noční hlídka vlastně vůbec nepojednává o noční hlídce a že psala velmi niche bakalářku, která se týkala jedné školy ve Valašském Meziříčí, kde se žáci učili řezbářství – Buchty ovšem tato její výzkumná činnost moc neoslovila.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana přivítaly ve studiu Marii Šťastnou, která je básnířkou a kunsthistoričkou. Ta poreferovala o tom, že obraz Noční hlídka vlastně vůbec nepojednává o noční hlídce a že psala velmi niche bakalářku, která se týkala jedné školy ve Valašském Meziříčí, kde se žáci učili řezbářství – Buchty ovšem tato její výzkumná činnost moc neoslovila.

Marie 4. - Poslední biblická zmínka o Marii je, že skutečně je modlitebnice. Ovšem, jednou z mnoha. Oroduje tedy za nás Marie? Možná ano, stejně jako zástup svědků popsaných v listu Židům. Možná nám spolu s nimi jen fandí v běhu naší víry. Vždy bude tvrdit: “Udělejte všechno, co vám řekne.” Protože opravdová Marie byla dívka, která se stala matkou; matkou, která začala následovat, poslouchat a uctívat svého syna; a učednicí, která byla pevně zakotvena v církvi, byla plná Ducha svatého stejně jako máme být plni Ducha i my. Byl to příběh dívky, která se díky své víře stala nesmrtelnou. Ne ikonicky, bezkrevně, strnule, ale jako živá a věrná žena, která duchaplně zpívá novou píseň chvály svému Synu v komunitě církve.

Marie 1. - Jako křesťané máme k Ježíšově matce Marii poměrně rozporuplný vztah. Na jedné straně máme členy klasických církví, především katolických, které o Marii mluví poměrně hodně, projevují ji úctu, a dokonce se k ní modlí. Na druhé straně máme členy protestantských církví, kteří nevědí, co si s katolickou úctou k Marii počít, takže se ji vyhýbají, snad s výjimkou Vánoc. Přitom je příběh Marie úžasný a silný. Začíná andělskou návštěvou mladé a obyčejné dívky v Nazaretu a jejím odvážným přijetím speciálního Božího povolání. Je to její poslušnost, co otvírá dveře Bohu. Bůh tvoří něco nového, váže se ale na svobodné ANO člověka Marie.

Podcastu „Filozofia jest dla dziewczyn” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube.

Podcastu „Słowo za słowo” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube. 

Co skrývá proroctví, které Marii předpovědělo, že její srdce probodne meč? Až ke slavnému vzkříšení nás zavede fiktivní rozhovor, který moderuje další mozaikový host - Lída Matušková.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kurfii tana gubbaatti: - Qabsoo hidhannoo(riphee-lolaa) gaggeessuuf qophiin gahaan godhamee turee? - Eegalumarratti waldhagahuu dhabuun jaallan jidduutti mumull'atan maaf furmaata dhaban? - Waldhaqiinsa dhabaafii gaga'ma moora qabsoo keessatti diirama mull'atan irraa akkamiin qabsoo dandamachiisan? Gaafiilee kanaafii kkf irratti Jaal Dhugaasaan yaadasaa nuun qooddata. Dhihaadhaa!

Jaal Dhugaasaa Bakakkoo miseena qaama hogganan ABO fii haftee qabasaawoota wajjin marii kitaaba "Jalqabbee Qabsoo ABO fii Seenaa Oromo" irratti hundaahuun gaggeessina kutaa duraa. Dhihaadhaa!

Jaal W. Hundee Hurrisoo hangafa qabsaahaa fii haftee qabsaawoota waliin kitaaba " A Ten-Minute Mission: the least prize for freedom" barreessanitti hirkatuun marii gabaabdu gaggisne. Dhihaadhaa!

Kurfii kana jalatti: Haala dhaabbileen siyaasaa garagaraa kan akka IHAPA, MEISON, ICHAT naanno sanatti sossohaa turan Hogganoonni ABO warri magaala lakkise gama dirree dhufuu eegaluu Warri Somalee wajjin tures as-dacha'uu Barnootni siyaasaafii seenaa tartiiban kennamuu eegaluu Humna waraana tartiibaan ijaaruu Marii jila biyya alaatti bobbahu qopheessuu Gaaga'ama jaallan jiddutti mulla'ateefi faca'iinsa waraanaa J. Jaarraafii J. Leencoon walduraa duubaan gama Jabuutti deemuufi taateewwan qabsoo keessatti mull'atan heddu Jaal Dhugoomsaan nuun qooddata Dhihaadhaa!