Podcasts about marii

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

W Pałacu Rzeczypospolitej w Warszawie ogłoszono nazwiska nominowanych do tytułów Mistrza Mowy Polskiej oraz Kuźni Mistrzów Mowy. Wśród nominowanych do tego pierwszego wyróżnienia jest dziennikarka Dwójki Anna Lisiecka. Serdecznie gratulujemy! 

W dzisiejszą niedzielę Pan Jezus zaprasza nas wraz ze sobą do domu Marty i Marii. Adres: Łk 10,38-42. Ten, który przyjmuje i naucza tajemnicy przyjmowania Ojca w braciach, w tym domu sam zostaje przyjęty i objawia tym, którzy Go słuchają, tajemnicę Ojca i Syna. W ten sposób uzdrawia ten dom balsamem swojej obecności i poi winem swego słowa, aby mógł podążać za Nim Jego drogą. Jak przyjmuję w moim domu (rodzinie, wspólnocie i parafii) Jezusa? Czy nawiedzenie Jezusa jest dla mnie motywem radości czy raczej poczucia trudu i wysiłku? Co możemy uczynić, aby słuchanie słowa Pana stanowiło lepszą część naszego dnia? Jak słuchanie Pana może być ściślej powiązane ze służbą bliźniemu i obcemu?

Nagrania homilii i kazań wygłoszonych w parafii WNMP w Opolu Gosławicach

Cele mai importante știri ale zilei, alese de Recorder și grupate într-un newsletter audio. În fiecare seară, de luni până vineri.

Dziennikarki zamieszczają w prasie ogłoszenie matrymonialne i z ukrytym mikrofonem udają się na spotkanie z mężczyznami, którzy odpowiedzieli na anons. Reportaż z archiwum Polskiego Radia.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.

Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve sedmnáct let. Když se s ním pokusila utéct přes hranice do Rakouska, chytila je Státní bezpečnost (StB). Vzpomínkám Vlasty Černé se věnují aktualizované Příběhy 20. století.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaczynamy od dramatycznego wspomnienia zawału mojej mamy i cudu ratunku, który wydarzył się dzięki medycznym bohaterom… Ale prowadzi nas to dalej – do refleksji o jeszcze głębszym ratunku. Tego, którego dokonuje Jezus – dla serca człowieka.

Urmăriți un material halucinant care compară două clipuri de reclamă pentru armată: unul britanic și unul rusesc, scoțând în evidență contrastul cultural evident. Trebuie să ne trezim!Vizionare cu folos!Pentru Pomelnice și Donații accesați: https://www.chilieathonita.ro/pomelnice-si-donatii/Pentru mai multe articole (texte, traduceri, podcasturi) vedeți https://www.chilieathonita.ro/

Zuzana a Ivana přivítaly ve studiu Marii Šťastnou, která je básnířkou a kunsthistoričkou. Ta poreferovala o tom, že obraz Noční hlídka vlastně vůbec nepojednává o noční hlídce a že psala velmi niche bakalářku, která se týkala jedné školy ve Valašském Meziříčí, kde se žáci učili řezbářství – Buchty ovšem tato její výzkumná činnost moc neoslovila.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana přivítaly ve studiu Marii Šťastnou, která je básnířkou a kunsthistoričkou. Ta poreferovala o tom, že obraz Noční hlídka vlastně vůbec nepojednává o noční hlídce a že psala velmi niche bakalářku, která se týkala jedné školy ve Valašském Meziříčí, kde se žáci učili řezbářství – Buchty ovšem tato její výzkumná činnost moc neoslovila.

Marie 4. - Poslední biblická zmínka o Marii je, že skutečně je modlitebnice. Ovšem, jednou z mnoha. Oroduje tedy za nás Marie? Možná ano, stejně jako zástup svědků popsaných v listu Židům. Možná nám spolu s nimi jen fandí v běhu naší víry. Vždy bude tvrdit: “Udělejte všechno, co vám řekne.” Protože opravdová Marie byla dívka, která se stala matkou; matkou, která začala následovat, poslouchat a uctívat svého syna; a učednicí, která byla pevně zakotvena v církvi, byla plná Ducha svatého stejně jako máme být plni Ducha i my. Byl to příběh dívky, která se díky své víře stala nesmrtelnou. Ne ikonicky, bezkrevně, strnule, ale jako živá a věrná žena, která duchaplně zpívá novou píseň chvály svému Synu v komunitě církve.

Dneska myslím na Marii, je to 20 let, co odešla. Tátova starší sestra, říkali jsme jí babi, protože ho vychovala. Tři sirotci si balili kufry do dětského domova, když najednou neměli mámu ani tátu, a Marie rozhodla, že půjdou k ní.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marie 1. - Jako křesťané máme k Ježíšově matce Marii poměrně rozporuplný vztah. Na jedné straně máme členy klasických církví, především katolických, které o Marii mluví poměrně hodně, projevují ji úctu, a dokonce se k ní modlí. Na druhé straně máme členy protestantských církví, kteří nevědí, co si s katolickou úctou k Marii počít, takže se ji vyhýbají, snad s výjimkou Vánoc. Přitom je příběh Marie úžasný a silný. Začíná andělskou návštěvou mladé a obyčejné dívky v Nazaretu a jejím odvážným přijetím speciálního Božího povolání. Je to její poslušnost, co otvírá dveře Bohu. Bůh tvoří něco nového, váže se ale na svobodné ANO člověka Marie.

Podcastu „Filozofia jest dla dziewczyn” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube.

Podcastu „Słowo za słowo” możesz posłuchać na platformach Spotify, Apple Podcasts oraz YouTube. 

Guadalupe Nettel​ (Ciudad de México, 27 de mayo de 1973) es una escritora mexicana, ganadora del premio de Narrativa Breve Ribera del Duero con el libro de cuentos El matrimonio de los peces rojos (2013) y del Premio Herralde de novela con Después del invierno (2014). Su obra ha sido traducida a 17 lenguas.​ Obtuvo un doctorado en Ciencias de Lenguaje en la EHESS de París. Ha colaborado en revistas y publicaciones como Granta, The White Review, El País, The New York Times en Español, La Repubblica y La Stampa, entre otras. Fue directora de la Revista de la Universidad de México de la Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM) entre 2017 y 2024.

Co skrývá proroctví, které Marii předpovědělo, že její srdce probodne meč? Až ke slavnému vzkříšení nás zavede fiktivní rozhovor, který moderuje další mozaikový host - Lída Matušková.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách. Například Anežka Fürthová, manželka majitele sušické sirkárny, zařídila pro pracující ženy místnost, v níž mohly při příchodu do práce zanechat svoje děti v péči ošetřovatelek.

Odcinek #203, w którym w studio podcastowym Wydawnictwa Literackiego w Krakowie rozmawiam z Małgorzatą Czyńską o L jak Lilce, czyli Marii Pawlikowskiej-Jasnorzewskiej, a spotkanie to wywołał Z jak „Zgiełk serca”. Najnowsza biografia Małgorzaty Czyńskiej prowokuje do zadawania pytań o F jak fakty i H jak horoskopy, dlatego zaczynam od ustalenia kto za kim chodził: czy Lilka za Małgorzatą, czy Małgorzata za Pawlikowską-Jasnorzewską. Okazuje się, że do pewnych H jak herstorii trzeba dojrzeć. I czasem trzeba to tego wsparcia wróżki. Efekt? Mówimy nie tylko o P jak poetce, ale także o artystce malarce. Przyglądamy się sylwetce Lilki -  jest G jak gorset, F jak fizyczność, C jak choroba, E jak emocje i P jak pierścionek z „prostymi” literami.  Pojawia się T jak tatko, czyli Wojciech Kossak i S jak siostra, Magdalena Samozwaniec. Wyruszamy w P jak podróż poślubną całą rodziną Kossaków. Mówimy o P jak pięknie i potrzebie akceptacji. Pierwsze okazuje się być warunkiem drugiego. Poznajemy R jak relacje romantyczne Lilki i wychodzimy z narracji o miłośnicy. Wracamy do P jak prasy, w której znajdujemy z Lilką portugalskiego L jak lotnika i paryską poezję. W finale zastanawiamy się, czy i jak Pawlikowska-Jasnorzewska zrobiła krok w N jak nieskończoność.

Lidé na vozíku zažívají spoustu trapných a někdy i absurdních momentů, ale právě díky humoru je dokážou proměnit v něco, čemu se nejen zasmějí, ale co zároveň boří stereotypy.Může být jejich černý humor přes čáru? A je nekorektní, když ho použije zdravý člověk? Poslechněte si podcast s Marii a Michalem.Více info na: www.needo.cz/needo-talks/

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Etter tips fra Marii og mannen tar vi turen til Vikersund og besøker Børre og Inge Martinsen. Ute på tunet står en 100% strøken, fullrestaurert Volvo F88 tømmerbil. Denne episoden er fullpakket med historier og latter fra tre glade karer.Se filmer og hør podcast på vår webside : www.livetpaveien.noFølg oss på FacebookLivet på veien er laget av Go to eleven AS på oppdrag fra Volvo Trucks Norge

Sekrety Pamięci: Miejsce-Źródło Witajcie w Sekretach Pamięci! W tym wyjątkowym odcinku, zanurzymy się w świat melancholii, tęsknoty i… podróży w czasie. Odkąd zaczęłam nagrywać cykl "Kobiety z Kiedyś", historie o utraconych miejscach, o zapachach dzieciństwa, o rodzinnych sekretach, spływają do mnie jak rzeka wspomnień. Kawa dla Miłki: https://buycoffee.to/dziennik.zmian piękne wsparcie https://patronite.pl/milkamalzahn Ostatnio, pracując nad zupełnie innym projektem – serią poradników o podróżach – spotkałam Marię. Zapytałam ją o ulubiony kierunek, o miejsce, które ją zachwyciło. I wtedy… otworzył się zupełnie inny wszechświat. Wszechświat wspomnień, emocji, tęsknoty za miejscem, które ukształtowało ją na zawsze. Każdy z nas ma takie miejsce-źródło. Dom rodzinny, ukochany zakątek z dzieciństwa, miejsce pierwszej miłości... To właśnie tam formowała się nasza tożsamość, tam zapuszczaliśmy korzenie. "Tożsamość osobista jest w dużej mierze zbudowana ze wspomnień. Bez nich bylibyśmy jak statki bez kotwicy, dryfujące bez celu po morzu czasu" – pisze Daniel Schacter w "Siedmiu grzechach pamięci". Maria zabiera nas w podróż do swojego miejsca-źródła. Do domu, w którym czas płynie inaczej. Gdzie zapachy, dźwięki, nawet światło mają smak dzieciństwa. Wspomnienia to nie tylko sentymentalna podróż. To również kompas, który pomaga nam nawigować w życiu. Uczymy się na błędach, czerpiemy siłę z dawnych zwycięstw, odkrywamy mądrość przeszłych pokoleń. "Pamięć jest matką mądrości" – mawiali starożytni. Dom rodzinny, w najlepszym wydaniu, to bezpieczna przystań, latarnia morska w życiowej burzy. "Dom rodzinny to pierwsza szkoła życia" – głosił Konfucjusz. Ale to również miejsce, które inspiruje do podróży, do odkrywania świata. Freud w "Pamięci i zapominaniu" napisał: "Pamięć jest nie tylko sposobem na przechowywanie informacji, ale także na ich odkrywanie i interpretowanie." Dlatego zachęcam Was do zaglądania za zasłonę czasu, do odkrywania sekretów własnej pamięci. Mam nadzieję, że historia Marii zainspiruje Was do własnej podróży w miejsce-źródło. Do miejsca, które nadal na Was wpływa, kształtuje Wasze życie. A jeśli spodobał Wam się ten odcinek, możecie wesprzeć mój kanał, stawiając mi wirtualną kawę lub dołączając do grona patronów. Linki znajdziecie w opisie. Do usłyszenia!

Kurfii tana gubbaatti: - Qabsoo hidhannoo(riphee-lolaa) gaggeessuuf qophiin gahaan godhamee turee? - Eegalumarratti waldhagahuu dhabuun jaallan jidduutti mumull'atan maaf furmaata dhaban? - Waldhaqiinsa dhabaafii gaga'ma moora qabsoo keessatti diirama mull'atan irraa akkamiin qabsoo dandamachiisan? Gaafiilee kanaafii kkf irratti Jaal Dhugaasaan yaadasaa nuun qooddata. Dhihaadhaa!

Jaal Dhugaasaa Bakakkoo miseena qaama hogganan ABO fii haftee qabasaawoota wajjin marii kitaaba "Jalqabbee Qabsoo ABO fii Seenaa Oromo" irratti hundaahuun gaggeessina kutaa duraa. Dhihaadhaa!

Jaal W. Hundee Hurrisoo hangafa qabsaahaa fii haftee qabsaawoota waliin kitaaba " A Ten-Minute Mission: the least prize for freedom" barreessanitti hirkatuun marii gabaabdu gaggisne. Dhihaadhaa!

"Mrówki" zestawiają i opisują dwa światy, zwierząt - mrowisko i świat ludzi - rodzinę, jako podstawową komórkę społeczną. Równocześnie i identycznie, niezależnie od różnic między tymi światami ukazuje dramat jednostek. Pełnych nadziei i miłości mrówek oraz kobiet, które nie zgadzają się na sprowadzenie ich istnienia tylko do narzędzia służącego rozmnażaniu i reprodukcji gatunku. Pierwszy i trzeci akt dramatu rozgrywa się w mrowisku, drugi w świecie ludzkim. Adaptacja i reżyseria: Aleksandra Głogowska. Reżyseria dźwięku: Andrzej Brzoska. Muzyka: Marcin Nierubiec. Obsada: Ewa Dałkowska, Ewa Ziętek, Marzena Trybała, Anna Cieślak, Elżbieta Nagel, Marcin Januszkiewicz

Kurfii kana jalatti: Haala dhaabbileen siyaasaa garagaraa kan akka IHAPA, MEISON, ICHAT naanno sanatti sossohaa turan Hogganoonni ABO warri magaala lakkise gama dirree dhufuu eegaluu Warri Somalee wajjin tures as-dacha'uu Barnootni siyaasaafii seenaa tartiiban kennamuu eegaluu Humna waraana tartiibaan ijaaruu Marii jila biyya alaatti bobbahu qopheessuu Gaaga'ama jaallan jiddutti mulla'ateefi faca'iinsa waraanaa J. Jaarraafii J. Leencoon walduraa duubaan gama Jabuutti deemuufi taateewwan qabsoo keessatti mull'atan heddu Jaal Dhugoomsaan nuun qooddata Dhihaadhaa!

Marii jsem nejlíp znala před nějakými pětadvaceti lety. Tenkrát si ještě říkala Brabenec, byla koneckonců vdaná za Vráťu Brabence, saxofonistu Plastic People. Až když se jejich vztah začal rozpadat, Brabence si ze jména vynechala a byla pouze Marie Benetková.

Dva měsíce po karlovarském filmovém festivalu vstupuje do kin několikanásobně oceněný divácký hit Až na věky. Vztahové drama ze současného Norska vypráví o Marii a krizi jejího manželství. „Jsem zvědavý, jestli festivalovou popularitu dokáže přetavit i v popularitu v běžné kinodistribuci. Je docela dobře možné, že ano, protože ten film nabízí zřetelné emoce a spousty diváků se dotkl,“ tvrdí filmový kritik Pavel Sladký.