Podcasts about Kovo

  • 142PODCASTS
  • 491EPISODES
  • 48mAVG DURATION
  • 1WEEKLY EPISODE
  • Feb 14, 2026LATEST

POPULARITY

20192020202120222023202420252026


Best podcasts about Kovo

Show all podcasts related to kovo

Latest podcast episodes about Kovo

Sever
Svět zvířat: Ve Světě zvířat si dnes budeme povídat o koních s chovatelkou Kateřinou Šerákovo ze sdružení Koně pod hradem

Sever

Play Episode Listen Later Feb 14, 2026 26:11


Ptejte se i vy na to, co vás zajímá. Telefon do studia je 475 212 212. Své dotazy můžete psát na email: host@sever. rozhlas.cz. Moderuje Dáša Cestrová.

Ryto allegro
Kultūros sostinės atidarymą režisuojantis Žiurauskas: Kėdainiai yra tipinė Lietuva

Ryto allegro

Play Episode Listen Later Jan 30, 2026 89:19


Baigėsi Vilniaus miesto savivaldybės organizuotas Prezidento Antano Smetonos paminklinio objekto meninės-architektūrinės idėjos konkursas.Kaip Motiejaus Valančiaus jubiliejinius metus rengiasi paminėti Varniuose esanti vyskupo vardo gimnazija?Vilniaus UNESCO literatūros miesto padalinyje, Pamėnkalnio viloje, duris šiandien atveria paroda „Rašytojai rašytojams“.Kėdainiai rytoj oficialiai paskelbs Lietuvos kultūros sostinės metų atidarymą. Skirtingose miesto vietose nuskambės „Oratorija ašis“.Teatras „Tolyn gilyn“ pristato režisieriaus Pauliaus Markevičiaus patyriminį spektaklį „Kolonija Antika“.Kultūros asamblėja paskelbė, kad mėnesis tarp Lietuvos valstybingumo švenčių – Vasario 16-osios ir Kovo 11-osios – šiemet bus pažymėtas koncertų ciklu „Mes užaugom!“.Pasirodė specialus Katalonijai skirtas žurnalo „Literatūra ir menas“ numeris.Ved. Marius Eidukonis

Máme hosty
Letohradští tučňáci otevřeli Krčmaříkovo zátiší. Hlídá ho živá webkamera

Máme hosty

Play Episode Listen Later Jan 28, 2026 10:40


Otužilecký klub si nemůže vynachválit novou atrakci. Otevřená je všem celoročně 24/7.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Echo Podcasty
Fiala seděl na obláčku a Česko jen přežívá. Průmysl se dusí, lidi chudnou, Evropa se střílí do nohy

Echo Podcasty

Play Episode Listen Later Dec 24, 2025 34:48


Česká ekonomika podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.Podle odborů český průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen v rámci Evropské unie, ale i globálně. „Mimo Evropu jsou ceny energií třetinové. Tomu se prostě konkuruje strašně těžko,“ upozorňuje. Kriticky vnímá i rozdíly uvnitř EU, především vůči Německu, které podle něj své firmy masivně podporuje. „Jsme na jednotném trhu, ale podmínky jednotné nejsou.“Za jeden z klíčových problémů považuje vývoj mezd. Přestože se reálné mzdy statisticky zvyšují, podle Ďurča to lidé zatím nepociťují. „Reálné mzdy se ještě nedostaly ani na úroveň roku 2019. Lidé se dnes mají hůř než před covidem,“ říká šéf KOVO.Odbory zároveň kritizují podobu zelené transformace. Podle Ďurča hrozí, že příliš rychlé zpřísňování emisních pravidel poškodí evropský průmysl. „Pokud má Evropa dekarbonizovat, musí zároveň průmysl podpořit. Jinak se výroba přesune mimo EU,“ varuje.Navzdory kritice zůstává Ďurčo opatrným optimistou. „Česká republika je krásná země a má obrovský potenciál. Bez levnějších energií a skutečného sociálního dialogu se ale průmysl motorem růstu znovu nestane,“ uzavírá.

Olomouc
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Olomouc

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Plzeň
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Plzeň

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Karlovy Vary
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Karlovy Vary

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Region - Praha a Střední Čechy
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Region - Praha a Střední Čechy

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Pardubice
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Pardubice

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Brno
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Brno

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Ostrava
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Ostrava

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Sever
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Sever

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Vysočina
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Vysočina

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Hradec Králové
Česká NEJ: Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání

Hradec Králové

Play Episode Listen Later Dec 15, 2025 1:35


Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou žádná domovní čísla ani pouliční osvětlení.

Dobré ráno | Denný podcast denníka SME
Deti v osadách štát veľmi nezaujímajú, Mašličkovo nič nezmení (14. 11. 2025)

Dobré ráno | Denný podcast denníka SME

Play Episode Listen Later Nov 14, 2025 33:31


Rok 2009, Košice, dve deti. Rok 2012, Huncovce, žena a jej dve deti. Tri roky neskôr, Malcov, 97 ľudí prišlo o strechu nad hlavou. 2016, Košice, Mašličkovo, jedno dieťa. Rok 2021, Sabinov, dvaja dospelí. Marec 2025, Veľký Šariš, päť detí a žena. A napokon 10. november 2025, Košice, Mašličkovo, dve deti. Je to len časť tragédií, ktoré opakovane zasahujú extrémne chudobných ľudí z osád na Slovensku. Tí s klesajúcou teplotou stoja pred dilemou, či si zakúria a riskujú požiar, alebo zmrznú. Dá sa s tým spraviť niečo dostatočne rýchlo na to, aby sme o podobných nešťastiach viac nepočuli? O téme sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s moderátorkou a redaktorkou denníka SME Zuzanou Kovačič Hanzelovou. Zdroj zvukov: STVR Odporúčanie Už túto nedeľu – 16. novembra sa vo viacerých slovenských mestách uskutoční festival Nežná. Hodnoty, ktoré pred 36 rokmi vybojovali odvážni jedinci, môžete osláviť aj v spoločnosti denníka SME. V Bratislave sa na Námestí slobody budú v rámci festivalu konať hneď tri verejné nahrávania našich podcastov. O 11. hodine sa v Dejinách moderátor Jaro Valent bude rozprávať s publicistkou Soňou Gyarfášovou a historikom Ľubomírom Morbacherom o tom, ako november ’89 prežívali politickí väzni a či sa dočkali právnej, finančnej alebo aspoň ľudskej satisfakcie. V Aréne Naživo sa zase Jana Krescanko Dibáková stretne s hercom a bývalým ministrom kultúry Milanom Kňažkom a herečkou Kristínou Tormovou. Diskusia o angažovaní sa za slobodu sa bude konať medzi 14. a 15. hodinou. A napokon sa o 17. hodine môžete pozrieť na nahrávanie Dobrého rána sobota so Zuzanou Kovačič Hanzelovou a Jakubom Filom, ktorí sa s herečkou Zuzanou Fialovou a hudobníkom a riaditeľom festivalu Pohoda Michalom Kaščákom zamyslia nad tým, akou krízou si demokracia prechádza dnes a či o ňu nebudeme musieť bojovať znovu. Vstup na všetky diskusie je voľný, nájdete nás v Stane slobody, na Námestí slobody v Bratislave, už túto nedeľu 16. novembra. Tešíme sa na vás! A to nie ešte nie je všetko, ak hľadáte program na dnešný večer, tak Piatoček dnes o 19.30 robí v Kácečku vedomostnú súťaž Nie alebo áno, v ktorej si môžete overiť svoje vedomosti z bizarností politiky fyzicky na mieste, ale aj online doma. Lístky nájdete na www.piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. VI dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 24, 2025 31:56


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. V dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 23, 2025 32:19


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. IV dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 22, 2025 26:17


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. III dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 21, 2025 27:30


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. II dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 20, 2025 23:11


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Vakaras su knyga
Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. I dalis

Vakaras su knyga

Play Episode Listen Later Oct 19, 2025 31:15


Romualdas Ozolas. „Pradžių knyga“. Išleido Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla.Filosofo, publicisto, visuomenininko, Kovo vienuoliktosios Akto signataro proza atvirai ir subtiliai atskleidžia pasaulį, kuriame augo, brendo ir bandė susivokti karta, gimusi per vėlai, kad išeitų į pokario miškus, bet turėjusi pati suprasti ir atrasti, kas yra tiesa, kiek jos slepiama ir kiek jos pasakoma. Knygos ištraukas skaito aktorius Egidijus Stancikas.

Ecommerce Bridge
Budovanie vlastnej siete výdajných miest je trend. Aký je výhľad do budúcnosti? (Ján Ťurek Balíkovo)

Ecommerce Bridge

Play Episode Listen Later Oct 14, 2025 30:23


Výdajné boxy sa stali fenoménom, ktorý mení spôsob doručovania zásielok. Kde sa kedysi čakalo na kuriéra pred domom, dnes si ľudia chodia po balíky do najbližšieho boxu, pokojne aj o polnoci. Koľko ich už na Slovensku je, kam ešte rastie tento biznis, prečo niektoré boxy stoja na poli a iné pri obchodnom centre, ako sa riešia prenájmy s mestami a koľko to celé stojí? Viac informácií nám poskytol Ján Ťurek CEO Slovak Parcel Service

Radiožurnál
Seriál Radiožurnálu: Rapper Shaggy a Sting vystoupí spolu. První den Colours nabídne Hejlíkovo Listování a Bena Cristovaa

Radiožurnál

Play Episode Listen Later Jul 16, 2025 3:56


Ostrava ode dneška ožívá hudbou. V Dolních Vítkovicích začíná festival Colours of Ostrava, který nabídne až do neděle přes 120 koncertů. Na místě má Radiožurnál mobilní studio R-stream, ze kterého od půl jedné vysílá jako nový hlavní mediální partner akce rozhovory s osobnostmi a hosty festivalu. Na hlavním pódiu dnes vystoupí mimo jiných také zpěvák a rapper Shaggy.

V redakcii
Splnomocnenec pre Gabčíkovo Špaček: Dohoda s nízkou cenou elektriny by pomohla Orbánovi pred voľbami

V redakcii

Play Episode Listen Later Jul 15, 2025 29:14


Splnomocnenec vlády pre súd o vodné dielo Gabčíkovo - Nagymaros Metod Špaček opisuje v čom je podstata dlhoročného sporu s Maďarskom a v podcaste s Mirom Kernom vysvetľuje, prečo by bol predaj lacnej energie Maďarsku pre nás nevýhodný. Lovte slová v novej hre Denníka N. Zahrajte si Slovosleď: www.dennikn.sk/slovosled

NYLA
Sugrįžus iš Sirijos. Kas pasikeitė kritus Assado režimui?

NYLA

Play Episode Listen Later Jul 7, 2025 57:05


2024-ųjų gruodį Sirijoje krito daugiau nei penkiasdešimt metų šalį valdęs Assadų šeimos režimas. Sukilėliams užėmus valdžią, šalyje nemažai sumaišties. Iš vienos pusės, į Siriją grįžta pabėgėliai, kuriasi naujos institucijos, o vakarų šalys atšaukinėja sankcijas. Iš kitos pusės, daug nežinios, ar šalis pasuks demokratiniu keliu. Kovo pabaigoje-balandžio pradžioje Sirijos sostinėje Damaske porą savaičių praleido NARA fotožurnalistas Denis Vėjas ir žurnalistė Marie-Line Deleye, pernai praėjusi mūsų jaunųjų žurnalistų programą. Prieš pradedant dalintis jų publikacijomis, įrašėme pokalbį apie situaciją Sirijoje jų akimis.  Autorė: Indrė Kiršaitė

assad prie kovo sugr assado sirijos denis v sirijoje
Jak to vidí...
Politoložka Dvořáková: Blažkovo přijetí bitcoinů je absurdní. Skandál může být obrovských rozměrů

Jak to vidí...

Play Episode Listen Later Jun 2, 2025 26:19


„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvojka
Jak to vidí...: Politoložka Dvořáková: Blažkovo přijetí bitcoinů je absurdní. Skandál může být obrovských rozměrů

Dvojka

Play Episode Listen Later Jun 2, 2025 25:52


„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?

Studio N
„Ultralegální“ miliarda v bitcoinech od drogového mecenáše. Jak náhle zbohatlo Blažkovo ministerstvo

Studio N

Play Episode Listen Later May 29, 2025 35:25


CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Ministerstvo spravedlnosti přijalo zhruba miliardu korun v bitcoinech od člověka odsouzeného za obchod s drogami a zpronevěru. Ministr Pavel Blažek (ODS) tvrdí, že státu sumu věnoval, protože chtěl činit pokání. O legálnosti peněz prý nemá žádné pochybnosti a nehodlá se za své rozhodnutí stydět. Případ už řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.  Jaký původ tyto peníze mají? Jak se k Blažkovi nabídka dostala? A proč transakci tak urputně hájí? Ve Studiu N odpovídá investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.

Denník N podcast
Newsfilter: Žiadosť o Černákovo prepustenie je ako mafiánsky vtip, patrí za mreže

Denník N podcast

Play Episode Listen Later May 20, 2025 13:25


1. Černákova obhajoba si urobila hanbu. 2. Najvyšší súd vrátil Kočnera do prípadu vraždy Kuciaka a Kušnírovej. 3. Fico si pandemickú zmluvu užíva.

Laisvės TV
KOVO APTARIMAS | Vyriausioji Lietuvos Komisija

Laisvės TV

Play Episode Listen Later Mar 28, 2025 80:41


Vyriausiosioji Lietuvos Komisijas aptaria kovo mėnesio aktualijas.YouTube nuoroda: KOVO APTARIMAS | DINGĘ KARIAI - PABRADĖS POLIGONAS | TAIKOS DERYBOS | TRUMPAS | LRT | VLK⭐ Šį kartą VLK sudėtis - Andrius Tapinas, Edmundas Jakilaitis, Aistis Zabarauskas ir Indrė Makaraitytė

lietuvos kovo vlk komisija andrius tapinas vyriausioji edmundas jakilaitis
Ptám se já
To nemůže soudný člověk říct, reaguje radní na Součkovo přirovnání k Horákové

Ptám se já

Play Episode Listen Later Mar 27, 2025 38:28


V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

BasketNews.lt krepšinio podkastas
Į Maksvytį viltis dėsiantis „Rytas” ir geriausias po Šaro

BasketNews.lt krepšinio podkastas

Play Episode Listen Later Mar 19, 2025 70:01


Jonas Miklovas, Tomas Purlys ir Lukas Malinauskas aptaria skausmingą Vilniaus „Ryto“ pralaimėjimą Stambule, žvelgia į artėjančias svarbias Kauno „Žalgirio“ rungtynes ir aptaria talentingiausius lietuvius NCAA. Tinklalaidės partneriai: – Nord VPN. Apsilankykite https://nordvpn.com/basketnews ir dvejų metų planui gaukite keturis papildomus mėnesius. Jei nepatiks - per 30 dienų galite atgauti pinigus. – Nealkoholinis alus „Gubernija“, daugiau informacijos – https://gubernija.lt/ – Priešvelykinis siurprizas! Kovo 25-ąją įvyks dar vienas Karolio Tiškevičiaus pokalbių šou „Iš 9 metrų“. Šįkart laidos svečiu bus naujas Kauno „Žalgirio“ rungtynių balsas ir bene geriausias šalies aktorius Mantas Stonkus. Bilietai čia: https://shop.basketnews.lt/products/bilietas-is-9-metru-su-mantu-stonkumi Temos: Modestui Paulauskui – 80! ir Purlio treniruotės pas legendą (0:00); „Rytą” Stambule palaidoję momentai (6:20); Vėl lipama ant to paties grėblio? (14:37); „Ryto” prakeiksmas (23:33); Viltys į Kazį Maksvytį ir avarinė padėtis (27:32); Sukilę lūkesčiai ir vėl gyvenimas viltimi (32:39); Rimtas kandidatas į Eurolygos MVP (36:38); Labai labai liūdna „Žalgirio” istorija Barselonoje (39:51); Burtai Rygos cirke ir aiškus kitas lietuvių varžovas pasirengime (43:22); Pirmas toks nuo Šaro Jasikevičiaus laikų? (48:15); Stabtelėjęs Lietuvos talentas vėl sužibo Amerikoje (55:36); Išlikimo kovose – septyni lietuviai (1:02:26); Didžiulėje „Barcelonos” šeimoje – krepšininkė iš Lietuvos (1:06:02).

ncaa prie lietuvos jei kovo kauno labai amerikoje pirmas rytas geriausias viltis ryto jasikevi tinklalaid bilietai
The Manila Times Podcasts
SPORTS: Solomon withdraws KOVO Draft application | Mar. 16, 2025

The Manila Times Podcasts

Play Episode Listen Later Mar 16, 2025 1:36


SPORTS: Solomon withdraws KOVO Draft application | Mar. 16, 2025Visit our website at https://www.manilatimes.netFollow us:Facebook - https://tmt.ph/facebookInstagram - https://tmt.ph/instagramTwitter - https://tmt.ph/twitterDailyMotion - https://tmt.ph/dailymotionSubscribe to our Digital Edition - https://tmt.ph/digitalSign up to our newsletters: https://tmt.ph/newslettersCheck out our Podcasts:Spotify - https://tmt.ph/spotifyApple Podcasts - https://tmt.ph/applepodcastsAmazon Music - https://tmt.ph/amazonmusicDeezer: https://tmt.ph/deezerStitcher: https://tmt.ph/stitcherTune In: https://tmt.ph/tunein#TheManilaTimesVisit our website at https://www.manilatimes.netFollow us:Facebook - https://tmt.ph/facebookInstagram - https://tmt.ph/instagramTwitter - https://tmt.ph/twitterDailyMotion - https://tmt.ph/dailymotionSubscribe to our Digital Edition - https://tmt.ph/digitalSign up to our newsletters: https://tmt.ph/newslettersCheck out our Podcasts:Spotify - https://tmt.ph/spotifyApple Podcasts - https://tmt.ph/applepodcastsAmazon Music - https://tmt.ph/amazonmusicDeezer: https://tmt.ph/deezerStitcher: https://tmt.ph/stitcherTune In: https://tmt.ph/tunein#TheManilaTimes Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Ryto garsai
PVM lengvatą siūlanti Petrauskaitė: maistas atpigs 8-10 proc.

Ryto garsai

Play Episode Listen Later Mar 13, 2025 150:03


Seimas svarstys, ar būtiniausiems maisto produktams taikyti lengvatinį 9 proc. PVM tarifą.Aktualus klausimas. Lietuvos bankas prognozuoja, kad šiemet, kaip ir praėjusiais metais, gyventojų pajamos augs ir diržų jie nesiverš – toliau vartos aktyviai, o tai padės ekonomikai suktis. Ar augs Jūsų pajamos ir kiek aktyviai Jūs šiemet ketinate leisti pinigus?Kovo 10-ąją Kursko srityje, per drono antskrydį, buvo sužeistas Ukrainos pusėje kariaujantis lietuvis karys Osvaldas. LRT RADIJUI vyras sako, kad jo sužalojimai nėra sudėtingi ir pavojus gyvybei negresia.Dalis pedagogų sako, kad sunkiai sekasi vienoje klasėje dirbti su vaikais, turinčiais specialiųjų poreikių, ir vaikais, kurie tokių poreikių neturi. Vakar į mūsų laidą paskambinusios pedagogės buvo negailestingos. Taigi kaip mokykloms sekasi įgyvendinti įtraukųjį ugdymą – įstatymo nuostatą, pagal kurią visos mokyklos privalo priimti vaikus su specialiaisiais poreikiais?Nerimsta gyventojų pasipiktinimas dėl Vilniaus viešojo transporto kainų pokyčių. Nuo liepos nebelieka 30 min. bilieto, gyventojai įsitikinę, kad kitokio, ilgesnio, dažniausiai ir neprireikia. Kaip yra iš tiesų ir kiek laiko viešuoju transportu vidutiniškai keliauja gyventojai?Ved. Edvardas Kubilius

proc ved kaip lietuvos nuo vakar kovo vilniaus dalis taigi ukrainos pvm seimas maistas lrt radijui edvardas kubilius
Ryto garsai
Sukanka 35 m., kai Aukščiausioji Taryba paskelbė atkurianti Lietuvos nepriklausomybę

Ryto garsai

Play Episode Listen Later Mar 11, 2025 109:08


Sukanka 35 m., kai Aukščiausioji Taryba-Atkuriamasis Seimas paskelbė atkuriantis Lietuvos nepriklausomybę.Kovo 11-osios proga LRT Radijas kviečia nusikelti į 1995 m., kai Lietuvoje buvo minimos penktosios nepriklausomybės metines. Siūlome išgirsti ištrauką iš Algirdo Dausos režisuoto dokumentinio filmo „Lietuvos kronika“. Jame mintimis apie pirmuosius penkerius nepriklausomybės metus dalijasi to meto politikai bei žinomi visuomenės veikėjai.Kovo 11-osios signataras, buvęs Seimo pirmininkas Česlovas Juršėnas, LRT Radijui sako, kad Lietuvai atkurti nepriklausomybę pavyko dėl tautos nusiteikimo bei skirtingų politinių jėgų vieningo darbo.Vos atšilus orams minios žmonių patraukė į šalies pajūrį. Palangos verslininkai džiaugiasi, kad šis savaitgalis, kuris daug kam tapo ir ilguoju, jau priminė vasarą bei leido pagalvoti apie turistinio sezono ankstinimą. Tiesa, tiek apgyvendinimo, tiek maitinimo įstaigos kurorte teigia, jog viskas priklauso nuo orų - jei pavasaris bus šiltas, žmonių Palangoje netrūks.Ved. Rūta Kupetytė

vos jame ved jur auk lietuvos lietuvoje kovo tiesa lietuvai seimo palangos palangoje lietuvos nepriklausomyb sukanka lrt radijas taryba lrt radijui kupetyt
Ryto garsai
Nuo balandžio į Jungtinę Karalystę vykstantiems reikės specialaus leidimo

Ryto garsai

Play Episode Listen Later Mar 8, 2025 112:18


Mokslo rubrikoje kviečiame ir toliau susipažinti su šalies mokslininkais, pelniusiais Lietuvos mokslo premijas. Šiandien – už pasiekimus išaiškinant vėžio ir kamieninių ląstelių biožymenis. Tai svarbus proveržis, atpažįstant ligas ir vystant individualią, kiekvieno poreikiams pritaikytą mediciną.Kovo 8 d. aktyvistės kviečia Tarptautinę moterų solidarumo dieną paminėti eitynėmis, menine dalimi ir mitingu Vilniuje.Nuo balandžio 2 dienos Lietuvos piliečiai, vykstantys į Jungtinę Karalystę trumpalaikiam buvimui iki šešių mėnesių arba tranzitu, privalo turėti elektroninį kelionės leidimą (ETA)Honkongo įmonė „CK Hutchison Ports“ parduoda ir 43 uosto terminalus 23 pasaulio šalyse už 23 mlrd. JAV dolerių, t.y., visus turėtus terminalus ne Kinijoje. Europoje įmonė valdo 13 uosto terminalų Belgijoje, Vokietijoje, Švedijoje, Nyderlanduose, JK, Lenkioje. Toks sandoris reikštų, kad Kinijos įtaka Europos uostų infrastruktūroje gerokai sumažėja.Ved. Darius Matas

jk tai ved toks jav reik lietuvos nuo europos kovo vilniuje europoje vokietijoje baland tarptautin kinijos mokslo kinijoje nyderlanduose belgijoje jungtin karalyst darius matas
Lahko noč, otroci!
Palčkovo pričakovanje pomladi

Lahko noč, otroci!

Play Episode Listen Later Mar 2, 2025 10:23


Gozdni prijatelji so se smejali in plesali v maskah in še vedeli niso, kdaj se jim je pridružila pomlad. Pripoveduje: Zvone Hribar. Napisala: Simona Pivar Posneto v studiih Radia Slovenija 1993.

BasketNews.lt krepšinio podkastas
Savo provokacijomis užspringusi „Zvezda” ir geležiniai „Žalgirio” nervai

BasketNews.lt krepšinio podkastas

Play Episode Listen Later Feb 28, 2025 76:05


Mažąją rusiją Belgrado arenoje įkūrę „Crvena Zvezda“ fanai ir vėl liko nuleistomis galvomis. Neįtikėtiną susikaupimą parodęs „Žalgiris“ penktą kartą iš eilės nukalė „raudonąją žvaigždę“. Apie tai išsamiai Lukas Malinauskas, Karolis Tiškevičius ir Jonas Miklovas. Laidos partneriai: – Nord VPN. Apsilankykite https://nordvpn.com/basketnews ir dvejų metų planui gaukite keturis papildomus mėnesius. Jei nepatiks - per 30 dienų galite atgauti pinigus. – Nealkoholinis alus „Gubernija“, daugiau informacijos – https://gubernija.lt/ – Priešvelykinis siurprizas! Kovo 25-ąją įvyks dar vienas Karolio Tiškevičiaus pokalbių šou „Iš 9 metrų“. Šįkart laidos svečiu bus naujas Kauno „Žalgirio“ rungtynių balsas ir bene geriausias šalies aktorius Mantas Stonkus. Bilietai čia: https://shop.basketnews.lt/products/bilietas-is-9-metru-su-mantu-stonkumi Temos: Jeigu Pulkovskis taptų Miklovu (0:00); Rekordinis susidomėjimas rungtynėmis Belgrade (2:40); „Zvezdos” ir serbų fanų smarvė (5:50); Neprilygstamas „Žalgirio“ ir „Zvezdos“ konfliktas (10:06); Ar bus sankcijos mažajai rusijai? (14:30); Padugnių karo daina lietuviams į veidą (20:33); Finansiniai skirtumai tarp valstybių ir klubų (23:40); Savo paties mėšlu užspringusi „Zvezda“ (28:35); Joelio Bolomboy ir Roko Giedraičio jausmai (30:45); Mūsų reakcijos ir išvados – suvienyta Lietuva (36:00); Apie rungtynes: judesys be Walkerio ir žaidimo pokyčiai (42:06); Kiek padėjo pertrauka? (55:00); Eurolygos klubų biudžetai: kelintas „Žalgiris”? (57:21); „Maccabio” staigmena ir „Žalgirio“ viltis (1:09:42); Tuščios Andrea kalbos (1:11:56); Kovo mėnesio „Basketnews“ petarda (1:13:27).

Dobré ráno | Denný podcast denníka SME
Čítanie na nedeľu: Gigantický spor o Vodné dielo Gabčíkovo – Nagymaros sa neskončil

Dobré ráno | Denný podcast denníka SME

Play Episode Listen Later Feb 16, 2025 19:59


Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://historickarevue.sme.sk/c/23237020/giganticky-spor-o-vodne-dielo-gabcikovo-nagymaros-neskoncil.htmlNačítala Eva Frantová–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Buchty
Poláčkovo Okresní město je o tom, že klid a smrádeček vám neublíží a velké ideje jsou riziko

Buchty

Play Episode Listen Later Jan 13, 2025 47:49


V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Okresní město, první knihou postupně doplňované pentalogie.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radio Wave
Buchty: Poláčkovo Okresní město je o tom, že klid a smrádeček vám neublíží a velké ideje jsou riziko

Radio Wave

Play Episode Listen Later Jan 13, 2025 47:49


V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Okresní město, první knihou postupně doplňované pentalogie.

o tom jsou velk ideje kovo okresn zuzana fuksov ivana veselkov
Plzeň
Zprávy pro Plzeňský kraj: Ježíškovo vnouče plnilo přání v Domově svatého Jiří v Plzni

Plzeň

Play Episode Listen Later Dec 24, 2024 3:05


Ježíškova vnoučata dál plní přání seniorů. Tentokrát nadělila panu Františkovi z Domova svatého Jiří v Plzni na Doubravce, který si přál mluvící hodinky.

Ptám se já
Za minutu dvanáct zatáhli ruční brzdu, říká expert k náročným profesím

Ptám se já

Play Episode Listen Later Dec 5, 2024 32:55


Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk. Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval. Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Radiožurnál
Seriál Radiožurnálu: „V duši je určitě rád.“ Málomluvného Vladimíra potěšilo dresem Ježíškovo vnouče Pavel Horváth

Radiožurnál

Play Episode Listen Later Nov 28, 2024 3:31


Fotbalový dres Viktorie Plzeň s číslem 23 na zádech dostal tento týden Vladimír, klient sociálního a zdravotního centra Letiny na Plzeňsku. Trikot s červeno-modrými pruhy, který si přál k Vánocům, mu doneslo Ježíškovo vnouče, kterým byl tentokrát trenér, fotbalový expert a fotbalista Pavel Horváth. Proč právě číslo 23?

10–12
Lietuvių turizmo įpročiai žiemą: ar mokame susigalvoti pramogų, kai nėra saulės?

10–12

Play Episode Listen Later Nov 14, 2024 114:21


Pirmasis naujojo Seimo posėdis. Tiesioginė transliacija iš Kovo 11-osios Akto salės.Naujojo Seimo laukiantys iššūkiai, politikų komunikacija, politinė kultūra.Turizmas Lietuvoje žiemą. Ar lietuviai labiau linkę „žiemoti“ namuose?LRT Faktai: automobilių stovėjimas Vilniuje, lyginant su kitomis Europos Sąjungos sostinėmis, yra pigus. Ar tai tiesa?Aleksandra Bielinienė Molėtų rajone jau 15 metų vysto autoparduotuvės verslą.Ved. Ignas Andriukevičius

ved kovo vilniuje lietuvi pirmasis seimo europos s akto tiesiogin turizmo
Plzeň
Náš host: Janečkovo kvarteto spojuje láska k folkloru a tradicím

Plzeň

Play Episode Listen Later Oct 31, 2024 18:30


Jiří Janeček, Jakub a Matěj Smolovi, Martin Šantora a Václav Wočadlo, mladí plzeňští muzikanti působící v různých lidových muzikách v západních Čechách, se před několika lety rozhodli založit vlastní hudební uskupení nazvané Janečkovo kvarteto. Od počátku byla hnacím motorem této sympatické skupiny láska k folkloru a ke společnému hraní.

Ráno Nahlas
Biológ Kováč: Gabčíkovo bolo významne poškodenie ekosystému Dunaja. Teraz je šancu to napraviť

Ráno Nahlas

Play Episode Listen Later Sep 23, 2024 42:24


Povodne ešte ani neodzneli, no už sa začala diskusia nielen o obnove zničenej krajiny, ale i o dôvodoch týchto problémov. Podľa odborníkov by zásadou malo byť využitie potenciálu prírodných spoločenstiev a ich schopnosti zmierňovať negatívne dopady zmeny klímy.Príkladom toho, ako dobre môže fungovať riečny ekosystém v čase záplav, je staré koryto Dunaja a jeho ramenná sústava pod Bratislavou. Dnes je však celý tento jedinečný ekosystém v zásadnom ohrození. To ohrozenie sa volá: projekt Insula Magna.Naši odborníci preto žiadajú zmrazenie prebiehajúcich rokovaní o projekte Insula Magna a chcú kompetentnú odbornú diskusiu. Verejnosť preto oslovili verejnou petíciou.V čom je problém s ďalšou reguláciou Dunaja, o čo všetko by sme prišli prehradením živých tokov dunajských ramien a napokon, prečo by to zhoršilo ešte aj schopnosť nášho veľtoku čeliť záplavám?O živote v krajine rieky Dunaj, o jej nesmiernej rozmanitosti, sile obnovujúcej sa prírody, ale i o omyloch našej civilizácie spoliehajúcej sa na silu železa a betónu zoči voči silám prírody s biológom Vladimírom Kováčom a hydromorfologičkou Katarínou Holubovou.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Lahko noč, otroci!
Tončkovo darilo

Lahko noč, otroci!

Play Episode Listen Later May 14, 2024 9:56


Mucka za staro in osamljeno teto Marijo. Pripoveduje: Peter Ternovšek. Napisal: Matjaž Kaučič. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1976.

Grand reportage
«Décarboner l'industrie sidérurgique, un enjeu crucial pour la Slovaquie»

Grand reportage

Play Episode Listen Later Apr 1, 2024 19:30


2050, c'est la date que s'est fixée l'Union européenne pour parvenir à la neutralité carbone. Mais avant la réalisation de l'étape suprême du Pacte vert en 2050, l'Union européenne impose aux 27, de réduire dès 2030 leurs émissions de gaz à effet de serre, de 55% par rapport au niveau de 1990. Pour atteindre cet objectif, la Slovaquie comme tous les pays européens, est engagée dans un processus de décarbonation de son industrie.  De notre envoyée spéciale en Slovaquie,Quand on parle de décarboner l'industrie, on cible notamment le secteur sidérurgique traditionnel qui se révèle très polluant. C'est le cas en Slovaquie, où cette activité représente un cinquième de la totalité des émissions de gaz à effet de serre du pays, avec un gros émetteur, l'usine U.S. Steel de Košice.Quand on atterrit à l'aéroport de Košice, impossible de ne pas apercevoir par le hublot les cheminées élancées et les hauts fourneaux de l'usine U.S. Steel. L'histoire récente de la deuxième ville la plus importante de Slovaquie est intrinsèquement liée à l'activité sidérurgique. Il suffit de donner notre destination au chauffeur de taxi pour que celui-ci se perde dans ses souvenirs. Son père y a travaillé, a vécu le rachat par U.S. Steel, les restructurations, les licenciements. À l'arrivée de U.S. Steel, une poussière noire d'acier recouvrait les véhicules dans les années 90, nous raconte-t-il. Le ton se fait malicieux, quand il nous précise que la pollution ne restait pas sur la ville, mais gagnait la Hongrie voisine en raison des vents du Nord ! Dans les années 2000, la poussière a disparu. L'une des exigences posées au sidérurgiste américain, lors de l'achat de l'usine était de mettre l'entreprise aux nouvelles normes européennes.C'est en l'an 2000 que U.S. Steel, qui fut longtemps le fleuron de la sidérurgie américaine, rachète le complexe slovaque après deux années en joint-venture. L'usine métallurgique n'a alors que 41 ans, car contrairement à d'autres villes industrielles, l'activité sidérurgique à Košice ne remonte pas à la révolution industrielle. C'est en 1959 que le régime communiste décide d'installer dans cette région plutôt rurale, une entreprise métallurgique qui prend le nom de Východoslovenské Železiarne (VSŽ, Métallurgies de l'Est slovaque en français).L'arrivée de cette activité bouleverse la ville, qui passe de 60 000 habitants en 1960 à 240 000 aujourd'hui.Une guérite avec une barrière marque l'entrée de l'usine. Nous la franchissons après avoir donné le nom de Juraj Varga, à l'interphone. C'est le responsable du principal syndicat de l'usine, Kovo qui regroupe 62% des salariés. Il nous a précisé la veille que pour des raisons de sécurité, c'est lui qui viendrait nous chercher. S'il a rapidement répondu à notre demande d'interview, la direction de U.S Steel, a pour sa part décliné toute rencontre.« Notre usine souffre de sous-investissements »Nous sommes mi-janvier 2024, le thermomètre est en dessous de zéro, nous rentrons rapidement dans le bâtiment central de U.S. Steel. Nous avons pris rendez-vous avec Juraj Varga en décembre pour parler avec lui de la décarbonation de l'usine, mais entre temps, une annonce qui a sidéré beaucoup de monde notamment aux États-Unis est intervenue : à la surprise générale, le 18 décembre 2023, le Japonais Nippon Steel, 4e groupe mondial, a fait une offre d'achat de U.S. Steel, l'entreprise américaine, basée à Pittsburgh en Pennsylvanie, le berceau de la sidérurgie américaine. Je l'interroge donc d'abord sur le sentiment des salariés de Košice face à ce changement de propriétaire. « C'est une bonne nouvelle – nous confie-t-il - car notre usine souffre de sous-investissements. Depuis plusieurs années, il n'y a pas eu d'investissements pour moderniser nos processus de production. Pour parler clairement, nous avons une usine du siècle dernier ».Qu'en est-il de la décarbonation de l'usine ? C'est un sujet qui préoccupe le gouvernement slovaque depuis plusieurs années. En 2019, le ministre des Finances de l'époque, Igor Matovic, avait fait le déplacement à Pittsburgh pour porter le message suivant : « La décarbonation est le seul moyen d'assurer un avenir à la filiale de Košice ». En 2021, le même ministre avait obtenu l'engagement de U.S. Steel de remplacer deux hauts-fourneaux traditionnels alimentés au coke par des fours à arc électrique, le 3e haut-fourneau n'était pas remplacé, mais modernisé. Les engagements se sont-ils concrétisés ? La réponse de Juraj Varga fuse : « Rien n'a été réalisé, même s'il y a eu annonce et médiatisation concernant la décarbonation ! Les employés sont déçus. Avec l'arrivée du nouveau propriétaire, on espère un développement positif pour l'usine ». Le responsable syndical nous précise que cela fait trois ans que les équipes planchent sur le processus de décarbonation, mais que tout est resté à l'état de plan. « D'un point de vue administratif et technique, on peut dire que l'usine est prête mais l'élément déclencheur, c'est l'argent », analyse-t-il. Le montant de la transition verte pour l'usine de Košice est en effet vertigineux, il s'élève à au moins, un milliard deux cents millions d'euros. Conscient de l'investissement que cela représente pour le groupe industriel américain, le gouvernement slovaque a œuvré auprès de Bruxelles pour obtenir des aides. 600 millions d'euros de fonds européens sont prêts à être investis, « mais il faut que l'employeur investisse la même somme et si le total s'élevait à un milliard deux cents millions d'euros, au départ, avec la flambée inflationniste et la crise énergétique c'est sans doute, maintenant, peut-être un milliard 400 millions. Nippon Steel devra dire quand et si elle est prête à investir dans ce projet », conclut Juraj Varga qui n'avait pas encore, à la mi-janvier, eu de contact avec les syndicats japonais du secteur sidérurgique.« Ce genre d'entreprise aime avoir l'air très écologique, mais en fin de compte, ce n'est très souvent que de la com »Nous rejoignons le centre-ville de Košice, avec sa large artère centrale bordée de magasins, de restaurants et de cafés. Nous avons rendez-vous avec Zuzanna Kupcova à quelques encablures de là, dans une ancienne usine de tabac transformée en café branché. La jeune femme est la coordinatrice de Klima t'a potrebuje, une toute jeune organisation écologique locale qui a vu le jour en 2021. « Quand vous allez sur le site internet de U.S. Steel, cette entreprise se présente comme très verte et très engagée dans le développement durable. Ce genre d'entreprise aime avoir l'air très écologique, mais en fin de compte, ce n'est très souvent que de la com, de l'écoblanchiment », regrette-t-elle. Zuzanna Kupcova reconnait que l'investissement financier demandé se révèle conséquent, mais elle rappelle aussi que « U.S. Steel a le taux d'émissions de CO2, le plus élevé de Slovaquie. L'entreprise est proche de la ville et a donc un impact environnemental considérable. Ce que nous voulons c'est une véritable décarbonation et pas une politique de petits pas ».  U.S. Steel, l'usine la plus importante dans la région de KošiceU.S. Steel a donc débarqué en Slovaquie en 1998, dix ans après la sortie du pays de plus de 40 ans de régime communiste (1948-1989) et six ans après la dislocation de la Tchécoslovaquie.« U.S. Steel est l'usine la plus importante pour notre région de Košice. En fait, il fut un temps où toute l'économie de la Slovaquie orientale reposait sur cette entreprise », rappelle Radislav Trnka, le président de la région de Košice. Il nous reçoit dans son vaste bureau. Hauteur sous plafond, moulures, le bâtiment qui abrite les bureaux de la présidence régionale appartient au patrimoine historique de Košice, qui fut au cours de son histoire mouvementée, dominée par les souverains hongrois. Radislav Trnka a 35 ans. En 2017, lors de sa première élection, il est devenu le plus jeune président de région de l'histoire de la Slovaquie. En quelques chiffres, on comprend l‘importance de l'usine U.S. Steel pour la région de Košice : « Actuellement, U.S. Steel emploie quelque 8 000 personnes. À cela, s'ajoutent quelque 20 000 personnes dans les entreprises de sous-traitance. C'est la plus grande usine de la Slovaquie orientale et donc un employeur important ». Pour compléter cette réalité sociale, il faut citer le chiffre d'affaires annuel de U.S. Steel Košice : environ trois milliards d'euros. Rapporté au PIB de la Slovaquie, qui est de 130 milliards d'euros, le gouverneur de la région de Košice insiste « cela représente presque deux pour cent du PIB slovaque. Vous comprenez son importance à l'échelle régionale ! ». Certes, au fil du temps, la région a développé un autre pilier économique, celui des technologies de l'information, une usine automobile Volvo s'est aussi installée, mais l'industrie sidérurgique reste essentielle pour l'économie locale. Des entreprises qui apportent une vitalité économique dans une région qui enregistre un taux de chômage inférieur à 6,5%, mais qui sont aussi source de pollution. Radislav Trnka nous explique que les entreprises de la région de Košice « produisent jusqu'à 30 % des émissions de gaz à effet de serre générées dans toute la Slovaquie ». Le gouverneur reconnait que Košice « est l'une des régions les plus polluées de Slovaquie et l'un des responsables de cette réalité peu flatteuse, c'est U.S. Steel. C'est donc le revers de la médaille de notre dynamisme économique. Statistiquement, dans notre région, l'incidence du cancer est beaucoup plus élevée en raison de la pollution de l'air ». Si la décarbonation de l'usine U.S. Steel se réalise, la Slovaquie remplira ses objectifs 2030 fixés par l'Union européenneKošice est située à l'extrémité orientale de la Slovaquie, à l'extrême opposé de la capitale. Il faut donc 5 heures de train pour rejoindre Bratislava. Le gouvernement est très impliqué depuis plusieurs années dans la décarbonation de l'usine de U.S. Steel Košice, mais également de façon plus générale de l'économie slovaque. C'est l'Institut pour la politique environnementale, rattaché au ministère de l'Écologie slovaque, qui documente tout ce processus. Kristina Mojsezova est responsable du département en charge tout particulièrement de fournir pour le gouvernement et les entreprises, une modélisation de la décarbonation, ainsi que les scénarii possibles, tout en, insiste-t-elle « toujours mettre en parallèle, la décarbonation et les conséquences économiques et sociales ». Cette préoccupation est d'autant plus présente que l'industrie sidérurgique joue en un rôle très important dans l'économie slovaque. Kristina Mojsezova précise que « près de la moitié de notre économie est plus ou moins liée à ce type d'industrie et le secteur sidérurgique est responsable de près de la moitié des émissions de gaz à effet de serre en Slovaquie ». Nous en venons à l'impact de l'usine de U.S. Steel Košice. Kristina Mojsezova nous décrypte les diagrammes qu'elle nous présente : « sur cette moitié, plus d'un cinquième des émissions slovaques provient de notre production d'acier, autour principalement de l'usine de Košice ». Mais au niveau national, l'usine est le 3e ou 4e plus important employeur sur le marché slovaque, « donc, tant en termes d'emplois qu'en termes d'efforts de décarbonation, nous devons vraiment garder ces chiffres à l'esprit lorsque nous réfléchissons aux priorités dans notre effort de décarbonation de ce secteur ». Si U.S. Steel représente 20% des émissions de gaz à effet de serre produites en Slovaquie, on ne peut que s'interroger sur l'impact qu'aurait une décarbonation de cette seule usine. « Une baisse de 14% des émissions au niveau national », explique Kristina Mojsezova qui précise « la Slovaquie sera alors en mesure d'atteindre ses objectifs 2030 fixés par l'Union européenne de réduction de 55% des émissions par rapport à 1990 ». Mais malgré les efforts du gouvernement slovaque, malgré les annonces de U.S. Steel, la décarbonation n'est pas engagée « notre gouvernement tente actuellement de comprendre pourquoi, bien que le gouvernement ait alloué des fonds considérables à cette usine pour qu'elle lance sa décarbonation, aucuns travaux n'ont débuté ».  U.S. Steel s'est vu octroyer 600 millions d'euros par l'Union européenne pour remplacer deux des trois hauts-fourneaux par des fours à arc électrique : 300 millions proviennent du fonds du plan de relance et de résilience, les 300 autres millions du fonds de modernisation. « Notre gros problème – confie Kristina Mojsezova - c'est que si le fonds de modernisation court jusqu'en 2030, en revanche, le plan de relance et de résilience doit être réalisé d'ici la première moitié de 2026. Si les projets ne sont pas réalisés dans le délai, il n'y aura pas de financement et la Slovaquie ne pourra pas remplir ses engagements pour 2030. Donc, bien sûr, c'est une entreprise privée qui a le pouvoir de décision, mais notre gouvernement cherche à savoir, quelles options s'offrent à lui ». L'autre question qui se pose est de savoir si, malgré la date de 2026, Bruxelles pourrait envisager un nouveau délai et permettre aux 300 millions d'euros du fonds de relance et de résilience de rester disponibles.L'offre d'achat de U.S. Steel par Nippon Steel a créé la sidération aux États-Unis, le soulagement à Košice.Fin 2023, une inconnue de taille s'est soudainement glissée dans les négociations entre le gouvernement et U.S. Steel. Le 18 décembre 2023, la nouvelle a fait la Une des médias américains, slovaques et japonais. Nippon Steel, le 4ème groupe sidérurgique mondial a annoncé mettre sur la table près de 15 milliards de dollars pour racheter son concurrent. Jamais une telle somme n'avait été évoquée par des repreneurs éventuels. Mais cette offre de rachat a tout autant suscité la sidération aux États-Unis, qui voit son fleuron sidérurgique passer sous pavillon étranger, que le soulagement en Slovaquie, car la filiale de Košice fait bien partie de la proposition de rachat. Si, pendant des années, le regard du gouvernement slovaque s'est tourné vers l'Ouest, vers Pittsburgh, virage à 180 degrés, c'est désormais vers Tokyo que les yeux du ministre des Finances est braqué. Il va falloir reprendre les discussions en vue d'une décarbonation et sonder le potentiel nouvel acquéreur. Potentiel nouveau propriétaire… car le rachat destiné à remettre à flot l'emblématique entreprise sidérurgique américaine, fondée en 1901, heurte le patriotisme économique américain, d'autant que le pays est en pleine campagne électorale. Le siège historique de U.S. Steel est situé en Pennsylvanie, l'État de naissance de Joe Biden et un des États-clé pour la prochaine élection présidentielle. Le président sortant sait qu'il doit absolument capter le vote des travailleurs syndiqués du secteur sidérurgique. À la mi-mars 2024, Joe Biden a déclaré qu'il était « vital que l'entreprise reste détenue et exploitée au niveau national », alors que Donald Trump promet d'ores et déjà de bloquer le rachat s'il est élu.  La décarbonation et l'enjeu de la compétitivité de l'industrie slovaqueQue pense le patronat slovaque de cette décarbonation de l'industrie nationale ? Nous poussons la porte du syndicat patronal, RUZ. Son siège est situé en dehors du centre-ville de Bratislava, dans un immeuble neuf, entouré de centres commerciaux et d'autoroutes. RUZ, regroupe 1 500 entreprises issues de tous les secteurs de l'économie, de l'industrie lourde et métallurgique, aux services, banques et compagnies d'assurance. C'est Martin Hošták, le secrétaire général de RUZ, qui nous reçoit. Il nous a prévenus lors de la prise de rendez-vous qu'il n'abordera pas la question de U.S. Steel car c'est un membre de son syndicat. Nous lui demandons quel regard porte son syndicat sur la décarbonation du secteur sidérurgique : « Bien sûr, ce sera un grand changement technologique pour le secteur industriel, mais c'est coûteux, très coûteux et rien n'est gratuit dans ce monde, n'est-ce pas ? C'est la raison de notre... Je ne dirais pas hésitation, mais inquiétude, car c'est la question de notre compétitivité qui se pose. À savoir si nous resterons compétitifs après avoir investi autant de moyens financiers dans la décarbonation vis-à-vis des entreprises dans le monde qui ne sont pas soumises à des obligations aussi strictes en matière de décarbonation. Nous sommes tout à fait conscients de la nécessité d'une transition verte. Nous avons besoin du Green Deal. Mais la question est de savoir s'il ne faut pas reconsidérer les étapes et le calendrier de ces objectifs qui sont peut-être trop ambitieux. Ils pourraient avoir comme conséquences de détériorer ou de détruire nos économies. Or, nous ne pouvons pas devenir un musée industriel, l'Europe ne peut pas se passer d'industries ». Ce discours est-il entendu à Bruxelles ? Martin Hošták nous confie constater « un léger changement de rhétorique chez certains élus européens, voire des membres de la Commission. Par ailleurs, nous nous attendons a priori à ce que le Parlement européen ne soit pas aussi vert qu'il l'est aujourd'hui, à l'issue des élections de juin ». La décarbonation est-elle un sujet de préoccupation partagé par d'autres syndicats d'employeurs ? La réponse du secrétaire national de RUZ fuse : « ​​​Bien sûr ! Nous sommes, par exemple, membre de l'initiative C, un groupe informel d'organisations d'employeurs de République Tchèque, de Slovaquie, d'Autriche, de Hongrie, de Slovénie, de Croatie et maintenant de Roumanie. Nous nous réunissons tous les six mois. Si je devais faire des statistiques, je dirais qu'à chaque rencontre, l'un des principaux points abordés concerne la décarbonation. De temps en temps, nous publions des communiqués de presse communs, car en tant qu'industriels d'Europe centrale, nous partageons le même point de vue ​​​​​​​». La ville de Košice peut-elle s'imaginer un avenir sans activité sidérurgique ?Si le patronat s'interroge sur le rythme imposé par Bruxelles concernant la transition verte, d'autres à Košice voudraient profiter de ce tournant, pour faire acte d'ambition et révolutionner le tissu industriel de la région de Košice. C'est la position d'Andrej Šteiner. C'est le directeur de l'Institut du climat et du développement de Košice. Voici ce qu'il répond quand on lui demande si le remplacement des fourneaux traditionnels par des fours à arc électrique est la solution : « C'est le point de vue de U.S Steel et du gouvernement slovaque. Nous avons eu de nombreuses discussions entre experts à ce sujet. L'Institut que je représente et les experts qui pensent comme moi, estiment, pour leur part, que conserver U.S. Steel, dans notre environnement local, n'est pas une solution à long terme. Certes, c'est toujours un important pourvoyeur d'emplois, mais il faudrait une réflexion plus ambitieuse, au point de réfléchir à un avenir pour la région sans U.S. Steel. On pourrait miser sur l'industrie des technologies et de l'information moins polluantes et qui pourrait offrir autant d'emplois que U.S. Steel, à la différence qu'il s'agirait d'emplois qualifiés. La valeur ajoutée serait plus élevée que celle de U.S. Steel ».  Nippon Steel et la vallée de l'hydrogèneNippon Steel a donc annoncé en décembre 2023 une offre de rachat de U.S. Steel ainsi que de sa filiale slovaque. Les prochains mois sont consacrés à la concrétisation de cette fusion. Pour Radislav Trnka, le président de la région de Košice, qui connait l'usine, a eu accès aux rapports annuels, le constat est simple : cela fait longtemps que U.S. Steel n'a pas investi dans l'innovation. « Nous le déplorons car l'usine est devenue de moins en moins compétitive au fil des années. Quant à l'enjeu environnemental, c'était encore moins une priorité pour eux ». Quels espoirs place-t-il dans le potentiel futur propriétaire ? « ​​​​​​​En tant que président de région, je dirais donc que le rachat de l'ensemble de la multinationale par les Japonais est la meilleure chose qui pouvait nous arriver ».  Pour le président de région, dont la préoccupation reste celle de rendre l'usine, « totalement verte et propre et plus compétitive » tout en maintenant « le plus d'emplois possible, pour que la longue tradition sidérurgique dans cette région se poursuive », l'arrivée de Nippon Steel offre des opportunités. Pour alimenter les futurs fours à arc électrique, la piste d'une alimentation avec de l'hydrogène est étudiée, alors que la région de Košice réfléchit au lancement d'une vallée de l'hydrogène. « La région de Košice est probablement la plus impliquée de toutes les régions slovaques dans le développement de l'hydrogène vert. Nous avons été la première région à disposer de notre propre stratégie régionale en matière d'hydrogène, modèle dont s'est inspiré le gouvernement national ». Radislav Trnka regrette que « U.S. Steel ne s'est jamais impliqué dans ce processus » et entend aborder le sujet avec Nippon Steel. « Les Japonais sont très avancés dans les technologies de l'hydrogène. Donc, je pense que nous trouverons un terrain d'entente ».Si la fusion en négociation entre Nippon Steel et U.S. Steel heurte le patriotisme américain, à Košice, la page du sidérurgiste américain semble donc déjà tournée. Juraj Varga appelle de ses vœux « ​​​​​​​une décarbonation réussie à Košice », qui permettrait à l'usine de Košice de relever « non seulement un défi, mais de servir aussi d'exemple. C'est ce que nous espérons tous ».  DIAPORAMA 

Team Player - Stories of Coaching and Leadership

As we make our approach to 100 episodes we begin our tribute series to the coaches who made a difference in Kovo's life as a young man. What better place to start than the man who so impacted Coach Kovo's while serving as the Head Football Coach of the Austin College Kangaroos in Sherman, TX. He never left his beloved Austin College and is now the Director of Athletics and Kinesiology Department Chair - welcome David Norman to the show! - Growing up in the East Texas town of Big Sandy as the Head Coach's son and bearing witness to his father leading the 1st ever integrated football team in Big Sandy history. A job he did so well that not only did it lead to state championship rings, but an eventual run to the town mayorship! - Coach is our 1st ever alumnus to win championships in THREE different capacities! 1st as a football player at Big Sandy, then our 1st collegiate champion as he was a member of the iconic 1981 NAIA National Championship football team at Austin College, and finally he even won one as a coach when he was a part of the Denison Yellowjacket 1984 State Championship team!!  - Save for the stint at Denison and very early coaching experience at the current State Champion Gunter Tigers, it's been all AC since 1989! Most people think of David Norman, Head Football Coach, but what not a lot of people may know is he was also one heck of a baseball coach for the Kangaroos! - Coach Norman beautifully puts things in perspective about the power of athletics when he shared the story of how at the 10-year reunion of the 1981 National Championship team they put the game film on and were hanging on every play reliving the memory of that game. By 20 years, the game was going in the background but the players were more focused on remembering the funny things like the long bus trip to Sul Ross University, all things that happen to all teams and that would have happened even without that championship. By the 40th reunion they didn't even talk about the game at all! The games fade away, but you are always left with the power of that brotherhood. POWERFUL. - Finally as the ultimate Kangaroo who first arrived on campus in 1979 and essentially never left, we are treated to David Norman's Austin College Kangaroo Mt. Rushmore!! Join the Team Player Revolution! The biggest help is to leave a 5-star rating. This is what moves us up the rankings so more people can hear the stories of coaches changing lives Follow on Twitter @coach_kovo Hit us up at teamplayerpodcast@gmail.com - we lift up our own inside Team Player Nation, all guest suggestions/feedback is welcome! Art for the Team Player Podcast was created by Kaiser St. Cyr Music for the Team Player Podcast is from the single One More/Good Enough by Avrion - available on all platforms