Podcasts about alzheimerovou

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Musela jsem změnit život a bylo to hrozně těžké. Nejsem nastavená na to, že bych odcházela a věci vzdávala. Kdybych to ale nezměnila, musela bych asi dál chodit na terapie a jíst prášky,“ říká herečka Klára Trojanová o nejtěžším období svého života. Otevřeně mluví o depresích, které trvaly bezmála dvě dekády, o konci manželství s Ivanem Trojanem, ale i o tom, jaké to je být herečkou, která byla dvanáct let doma s dětmi a vrací se zpátky do profese. Žena, která nikdy neusilovala o slávu, nechodí na večírky a sama o sobě říká, že je „pavoučice“ a introvert, popisuje, jak se postupně vytratila sama sobě. „Myslela jsem si, že takhle je to v pořádku. Ale pak jsem si uvědomila, že tohle už nejsem já,“ vzpomíná na dobu, kdy bojovala s depresemi, a přiznává, že jí roky chybělo uznání – především v době, kdy pečovala o své děti. „Já jsem patriarchální typ, prostě ráda následuju toho muže. Ale i tak člověk potřebuje slyšet: To, co děláš, je dobrý,“ přiznává. Trojanová dnes opět hraje divadlo a zpívá – právě zpěv se pro ni stal nečekaným terapeutickým nástrojem. Kvůli jednomu projektu se musela naučit dvě písničky a na lekcích s lektorkou, která pracuje s hlasem i psychosomatikou, se začalo dít něco zásadního. „Začala jsem chodit na zpěv a asi po půl roce jsem si ráno už léky nevzala. Bylo to ze dne na den,“ popisuje herečka, jak přestala brát antidepresiva, ale zároveň nabádá, že by takový postup nikomu dalšímu nedoporučila, protože ho nedoporučují ani lékaři. Trojanová mluví také o tom, proč své psychické potíže roky nedávala najevo před svými dětmi, ale i proč jim dnes naopak opakuje, že o emocích se musí mluvit. I proto si přeje, aby se ve společnosti změnil pohled na duševní onemocnění. V rozhovoru herečka otevírá také téma smrti svých rodičů a i to, proč si myslí, že i odcházení může být důstojné a krásné. „Lidé umírají, na tom není nic neobvyklého. Ale ten dotyčný s vámi může být do poslední chvíle a může to být hezké,“ přibližuje i vlastní zkušenost. Sama spolupracovala také s Nadací rodiny Vlčkových, která pomáhá zajistit paliativní péči pro nevyléčitelně nemocné děti. Přiznává, že i ona sama by se chtěla vnitřně připravit na možnost, že se něco takového může přihodit i v její rodině. „Mám čtyři zdravé děti, ale i mě se něco takového může stát. To nikdy nevíte,“ vysvětluje. Mluví také o své mamince, která trpěla Alzheimerovou chorobou, o vlastním strachu z této nemoci, ale i o tom, co jí pomáhá zachovávat si nadhled a pozitivní nastavení. „Kolikrát pláču nad světem, ale být pořád smutná z toho, že se kolem dějí nehezké věci, není konstruktivní. Člověk musí pomoct, kde může – ale zároveň musí žít svůj život,“ apeluje Trojanová. Jak těžké je být pro okolí „nečitelná“? Proč ji zaskočilo, že ji filmový svět po mateřské považoval za podezřelou? A jak člověk vůbec pozná, že už nemůže dál? Poslechněte si celý rozhovor.

Desítky let se věnuje filmové a televizní tvorbě. Je autorem mnoha dokumentárních filmů, reklam, hudebních klipů, televizních pořadů i hraných snímků. Velkou pozornost diváků i odborné veřejnosti vzbudil jeho film Tancuj Matyldo. Nejen o snímku, do kterého otiskl své osobní zkušenosti s Alzheimerovou chorobou v rodině, mluvil v pořadu Až na dřeň režisér a scenárista Petr Slavík.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desítky let se věnuje filmové a televizní tvorbě. Je autorem mnoha dokumentárních filmů, reklam, hudebních klipů, televizních pořadů i hraných snímků. Velkou pozornost diváků i odborné veřejnosti vzbudil jeho film Tancuj Matyldo. Nejen o snímku, do kterého otiskl své osobní zkušenosti s Alzheimerovou chorobou v rodině, mluvil v pořadu Až na dřeň režisér a scenárista Petr Slavík.

Tentokrát se ponoříme s Dášou Bohačiakovou do fascinujícího světa neurobiologie, kde se budoucnost léčby rodí z miniaturních modelů mozku. Její výzkumná skupina se zabývá Alzheimerovou chorobou a nedávno dosáhl významného posunu v chápání této zákeřné nemoci.

Jak nás různé druhy umění mění Vaše cesta ke zdraví a dlouhověkosti začíná u umění. Umění není vznešenou záležitostí, k níž mají přístup jen talentovaní géniové. Každý den vašeho života vás obklopuje a je tím nejpřirozenějším, co dělá člověka člověkem. Pomáhá vám se uvolnit, nacházet odpovědi, vytvářet komunitu, a dokonce se léčit. Hudba na míru dokáže zlepšit stav lidí s Alzheimerovou chorobou, architektura ve vás může vzbuzovat velkolepé, nebo naopak stísněné pocity, prosté vybarvování působí jako relaxace a vyprávění příběhů dokáže posílit vaši identitu i empatii. Neurovědkyně Susan Magsamen a designérka Ivy Ross vás vezmou na čtivou a fascinující exkurzi zkoumající spojení mezi uměním a naším neurologickým a fyzickým zdravím. Propojují vědecké poznatky s příběhy lidí, kteří zažili pozitivní transformaci díky provádění různých uměleckých aktivit, od malování po hudbu. Vedou rozhovory s umělci a vědci, jako jsou David Byrne, zpěvák z legendárních Talking Heads, americká operní pěvkyně Renée Fleming a evoluční biolog E. O. Wilson, kterému se přezdívalo Darwinův dědic. Mozek pod vlivem umění je plný inspirací, jak umění a estetika mohou pozitivně ovlivnit vývoj lékařské vědy a přispět k celkovému blahu jednotlivců i společnosti. V této knize se mimo jiné dozvíte: co je to neuroestetika a jak dnes funguje terapie pomocí umění, že estetický zážitek umí vytvářet nová synaptická spojení ve vašem mozku, co ve vašem těle způsobuje, že vnímáte umění jinak než ostatní lidé, proč má tanec pozitivní vliv na rozvoj vašich dětí, co je to obohacené prostředí a jaký vliv má na vaše zdraví. Autorky: Ivy Ross a Susan Magsamen Interpret: Barbora Goldmannová Typ knihy: audiokniha, e-kniha, tištěná kniha Vydavatelství: Nakladatelství Audiolibrix Vazba: měkká vazba Délka audioknihy: 10:42 h Počet stránek knihy: 336 Původní název: Your brain on art Audioknihu Mozek pod vlivem umění v nejlepším obchodě s audioknihami Audiolibrix. Knihu a e-knihu Mozek pod vlivem umění na webu nakladatelství Audiolibrix

Desítka studentských týmů liberecké Technické univerzity vymýšlela novinky pro péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí. Výsledkem byl třeba virtuální stacionář nebo lépe zaměřená diagnostika projevů choroby, zvítězil automatický dávkovač léků.

Práce se seniory, zdravotně postiženými lidmi či klienty s Alzheimerovou chorobou. Nejen to se bude snažit přiblížit veřejnosti týden sociálních služeb, který odstartoval v pondělí.

Pacientů s Alzheimerovou chorobou každý rok celosvětově přibývá. Podle statistik by se tato nemoc mohla týkat každého třetího člověka. Jaké faktory ovlivňují vznik tohoto onemocnění? Co můžeme dělat, abychom mu předešli? A kdy je dobré zajít k lékaři? I na tyto otázky odpovídá neurovědkyně Kateřina Veverová. 

Kraj Vysočina má nové sociální zařízení. V Novém Městě na Moravě skončila stavba domova Pomněnka pro lidi s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence.

K výsledku, ke kterému by vědci došli postupnými experimenty, se díky strojovému učení dá dojít mnohem rychleji, a tedy i levněji. Umělá inteligence například dokáže napovědět, jaké účinky může mít určitý protein. Výzkumníci to už dnes umí využít třeba při vývoji nových léků proti krevním sraženinám. A větší naději na objev účinného léku dává zapojení AI i pacientům s Alzheimerovou chorobou.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žádná cesta do Říma nemůže být úplná bez návštěvy nejznámější a taky největší fontány di Trevi. Každoročně ji navštíví miliony turistů, kteří obdivují sochy Neptuna a dvou tritonů. Někteří lidé do vody házejí taky mince, které jim podle pověsti mají přinést štěstí i lásku a zajistit, že se do italského hlavního města vrátí.

Žádná cesta do Říma nemůže být úplná bez návštěvy nejznámější a taky největší fontány di Trevi. Každoročně ji navštíví miliony turistů, kteří obdivují sochy Neptuna a dvou tritonů. Někteří lidé do vody házejí taky mince, které jim podle pověsti mají přinést štěstí i lásku a zajistit, že se do italského hlavního města vrátí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alzheimerovou chorobou je u nás aktuálně postiženo asi 150 tisíc lidí, jejich počet ale rapidně roste. Nemoc zatím není možné vyléčit, postižení se postupně stávají plně závislí na péči svých blízkých. Nemocným i jejich rodinám se snaží pomáhat Nadační fond Seňorina.

Alzheimerovou chorobou je u nás aktuálně postiženo asi 150 tisíc lidí, jejich počet ale rapidně roste. Nemoc zatím není možné vyléčit, postižení se postupně stávají plně závislí na péči svých blízkých. Nemocným i jejich rodinám se snaží pomáhat Nadační fond Seňorina.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím to, že se z kynologů stali záchranáři? Spolupracují dobrovolní záchranáři s profesionály integrovaného záchranného systému? Jak může být lidem, kteří žijí sami nebo třeba trpí alzheimerovou nemocí, užitečná moderní technika? Co je to lokátor a jak důležitý je pro úspěšný výjezd Lokalizačního záchranného sboru? Proč vyjíždí Jan Doucha pravidelně se svojí sanitkou i na Ukrajinu? Drží se svého kréda: Život věnovaný druhým stojí za to žít?

Čím to, že se z kynologů stali záchranáři? Spolupracují dobrovolní záchranáři s profesionály integrovaného záchranného systému? Jak může být lidem, kteří žijí sami nebo třeba trpí alzheimerovou nemocí, užitečná moderní technika? Co je to lokátor a jak důležitý je pro úspěšný výjezd Lokalizačního záchranného sboru? Proč vyjíždí Jan Doucha pravidelně se svojí sanitkou i na Ukrajinu? Drží se svého kréda: Život věnovaný druhým stojí za to žít?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím to, že se z kynologů stali záchranáři? Spolupracují dobrovolní záchranáři s profesionály integrovaného záchranného systému? Jak může být lidem, kteří žijí sami nebo třeba trpí alzheimerovou nemocí, užitečná moderní technika? Co je to lokátor a jak důležitý je pro úspěšný výjezd Lokalizačního záchranného sboru? Proč vyjíždí Jan Doucha pravidelně se svojí sanitkou i na Ukrajinu? Drží se svého kréda: Život věnovaný druhým stojí za to žít?

Jak kopytníci volně se pasoucí v krajině pomáhají ukládat uhlík do půdy, a tím zmírňovat změnu klimatu? - Jak bojovat s Alzheimerovou chorobou? Moderuje Lukáš Matoška.

Zdá sa, že viagra by mohla pomáhať pri ďalších ťažkostiach: konkrétne s Alzheimerovou chorobou. Problémom však je, že tri vedecké štúdie ukázali pri takýchto liečivách tri rôzne výsledky – takže dnes si povieme aj to, ako je to možné. Tento týždeň v podcaste Zoom zistíme, ako by mohli pomáhať lieky, dozvieme sa o vedeckom pochybení s využitím umelej inteligencie a pozrieme sa na párenie vráskavcov. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

„Matku má každý len jednu a nemôže si ju vybrať,“ konštatuje hlavný hrdina nového česko-slovenského filmu Tancuj Matylda, ktorý práve dnes prichádza do slovenských kín. Tragikomédia sleduje tri generácie postáv, ktoré čelia novej situácii spojenej s Alzheimerovou chorobou. Život im prevráti naruby, ako mnohých iným rodinám. Film je inšpirovaný skutočným príbehom. Mnoho takých pozná aj liečebná pedagogička Mária Wirth, podpredsedníčka Slovenskej Alzheimerovej spoločnosti. Nielen o filme, o podporno-edukačných programoch pre príbuzných, ale aj o živote s touto diagnózou a o pomoci, ktorú potrebuje nielen pacient, ale aj jeho najbližší sa s ňou porozprávala Darina Mikolášová.

„Životní zkušenost je pro filmaře nedocenitelný materiál, sám o sobě ale není zárukou kvality,“ míní režisér Petr Slavík, jenž do úspěšného filmu obtiskl manželčinu letitou zkušenost s péčí o maminku s Alzheimerovou chorobou. Přestože původně toužil studovat dějiny umění, za sebou má už přes 200 pořadů pro televizi i film. Do Vizitky ho pozval Tomáš PilátVšechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Životní zkušenost je pro filmaře nedocenitelný materiál, sám o sobě ale není zárukou kvality,“ míní režisér Petr Slavík, jenž do úspěšného filmu obtiskl manželčinu letitou zkušenost s péčí o maminku s Alzheimerovou chorobou. Přestože původně toužil studovat dějiny umění, za sebou má už přes 200 pořadů pro televizi i film. Do Vizitky ho pozval Tomáš Pilát

Až 115 klientů s Alzheimerovou nemocí a dalšími typy demence může najít nový domov v Klášteře u Nepomuku na jižním Plzeňsku. Nové pobytové zařízení tam otevírá skupina Alzheimer Home ze společnosti Penta Hospitals.

Herečka Regina Rázlová je herečka a pedagožka. Za svoji kariéru působila v řadě televizních, filmových a divadelních rolí. V současné době je možné ji vidět v novém snímku Tancuj Matyldo. Ztvárnila v něm hlavní roli ženy zasažené Alzheimerovou nemocí. „I komedie má dvě strany reflektoru, světlo a stín, důležité je nebrat se moc vážně,“ popisuje herečka. Co je podle ní dobré herectví?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Regina Rázlová je herečka a pedagožka. Za svoji kariéru působila v řadě televizních, filmových a divadelních rolí. V současné době je možné ji vidět v novém snímku Tancuj Matyldo. Ztvárnila v něm hlavní roli ženy zasažené Alzheimerovou nemocí. „I komedie má dvě strany reflektoru, světlo a stín, důležité je nebrat se moc vážně,“ popisuje herečka. Co je podle ní dobré herectví?

Host: Nataša Slavíková, scénáristka a producentka filmu Tancuj Matyldo Pořadem provázel Martin Řezníček https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371204/

„Objevily se velmi nadějné novinky. V USA a Japonsku je nyní registrován jeden lék a doufáme, že v březnu by mohl být registrován i v Evropě,“ nastiňuje specialista. Co soudí o novém filmu Tancuj, Matyldo, která vypráví o problémech Alzheimerovy nemoci? Jak prožívá chorobu okolí nemocného? Používá aplikaci Terrapino i jeho rodina? A kdo byl Oskar Fišer?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při tvorbě svého posledního filmu Tancuj Matyldo se režisér Petr Slavík inspiroval ve vlastním životě. Jeho tchyně totiž trpěla Alzheimerovou nemocí a s manželkou a syny se o ni 4 roky starali. Jak se choroba projevovala, co byla poslední kapka k tomu, aby si ženu vzali do domácí péče, a proč na náročné role Karel Roden a Regína Rázlová téměř ihned kývli, prozradil v Blesk Podcast.

Snímek na pomezí komedie a dramatu s názvem Tancuj Matyldo v hlavních rolích s Karlem Rodenem a Reginou Rázlovou představili tvůrci už v září u příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby. Příběh filmu ukazuje, co všechno může rodina při péči o nemocného blízkého člověka ztratit, ale také získat.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve společnosti je stále nedostatek lůžek v pobytových zařízeních pro lidi s Alzheimerovou nemocí nebo dalšími demencemi. Chybí ale i další služby pro starší generaci. Kraj Vysočina proto v Jihlavě vystavěl nadčasové Sociální centrum.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko kvůli vlastnímu vyzbrojení nedodává zbraně na Ukrajinu, oznámila kancelář polského premiéra. Jde o reakci na spor kvůli vývozu ukrajinského obilí? 100 tisíc Čechů se potýká s Alzheimerovou chorobou a jejich počet se bude rychle zvyšovat. Je na to systém připravený? Končí výroba v kláštereckém závodě porcelánky Thun. Jaká je aktuálně kondice českých porcelánek a skláren? Poslechněte si polední publicistiku.

Probíhá Týden paměti, který pořádá Česká alzheimerovská společnost. Psycholožka společnosti Eva Jarolímová při té příležitosti zavítala do studia Radiožurnálu společně se svou klientkou paní Věrou. „Když se poruchy krátkodobé paměti zhoršují, je potřeba to diagnostikovat. Tak, jak to děláme v našem projektu Dny paměti,“ doporučuje Eva Jarolímová. Jak paní Věře společnost pomohla a co může pomoci lidem s demencí? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doba je uspěchaná a chvat dělá neplechu i v komunikaci. A to neplatí jenom o komunikaci s lidmi s Alzheimerovou chorobou. Každý může mít nějaký handicap - špatně slyšet, hůř vidět, i to může působit potíže v komunikaci.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešní epizodě k nám hovořil pan prof. MUDr. Jan Laczó, Ph.D, který působí jako lékař v Kognitivním centru ve Fakultní nemocnici Motol. Zaobírá se diagnostikou a léčbou onemocnění, které způsobují postižení vyšších funkcí mozku, především Alzheimerovou nemocí. Témata byly: Je častější Alzheimerova choroba pro ženy nebo muže? A proč? Jaké jsou první příznaky, kterých si můžou blízcí všimnout? Jaké jsou projevy Alzheimerovy nemoci? Jaká je prevence?

Poslechněte si, jak se z daňové poradkyně stala po padesátce profesionální pečovatelka. A jak její život změnila zkušenost s péčí o matku s Alzheimerovou chorobou. „Maminka mě ke konci v oblečení pečovatelky už nepoznávala. Ale pro mě bylo důležité, že tam jsem s ní a můžu jí být nablízku,“ vzpomíná Jana. Pro podcastovou sérii Hořím s podtitulem Jak pečovat a nevyhořet Janu vyzpovídala Simona Bagarová.Všechny díly podcastu Dokuseriál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na celém světě trpí Alzheimerovou chorobou zhruba 40 milionů lidí, jen v Česku jich je více než 170 tisíc a každý rok toto číslo stoupá. Ještě „včera“ všichni říkali, že na tuto zákeřnou nemoc ničící mozek neexistuje lék. Ale „dnes“ už můžeme doufat, že existuje. Stojí za ním neurolog Martin Tolar, který na něm pracuje už téměř 10 let. V roce 2025 by mohl být na trhu. Vše o zázračné pilulce se dozvíte v podcastovém pořadu Neklepat!.

Pacientů s Alzheimerovou chorobou u nás i ve světě stále přibývá. Přitom ve chvíli, kdy německý lékař Alois Alzheimer na počátku minulého století nemoc popsal, byla považována za vzácnou. Dnes žije v Evropě devět milionů lidí s tímto typem demence.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pondelok 19.09.2022 Nepočujúca Diana Majerčáková hovorí cez tlmočníka posunkového jazyka /Pavol Roman/ o tom, aké je to žiť v tichu a ako sa do posunkovej reči prekladajú mená a priezviská. Utorok 20.09.2022 Herec Jiří Mádl spomína na erotické scény vo filmoch, aj na svoje prvé rande. Streda 21.09.2022 Psychologička Petra Brandoburova objasňuje rozdiel medzi normálnym zabúdaním a Alzheimerovou chorobou. Štvrtok 22.09.2022 Stylistka Marcela Jurigová nielen o aktálnych módnych trendoch. Piatok 23.09.2022 Boris Lettrich a Mário Tománek z kapely AYA aj o tom, aké boli začiatky a koľkokrát sa za 30 rokov ich kapela rozpadla. Moderujú: Petra Bernasovská a Richard Dedek.

Host: mgr. Jaroslava Švarcbachová, zakladatelka Nadačního fondu Seňorina. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: mgr. Jaroslava Švarcbachová, zakladatelka Nadačního fondu Seňorina. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do nového domova pro seniory v Opočně se v tomto týdnu začali stěhovat první klienti. Během několika měsíců zařízení nabídne domov celkem 47 lidem. Většina lůžek je určená pro osoby s Alzheimerovou nemocí nebo demencí, část je pro běžné seniory a 4 lůžka budou sloužit pro odlehčovací službu.

„Náš cíl je poskytovat v regionech uzavřený systém zdravotní péče. Od akutní péče, přes následnou péči až po domovy se zvláštním režimem,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka skupiny Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková. Za příklad dává situaci v Karlovarském kraji, kde Penta Hospitals provozuje dvě z tamějších čtyř velkých nemocnic. Je to Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov. Nemocnice Sokolov se specializuje na akutní, tedy neplánovanou péči. „Ale i v tomto případě se snažíme o to, abychom pacienta poté, kdy u nás prodělá nějaký akutní zákrok, doléčili do okamžiku maximálního zdraví. Abychom mu zajistili následnou péči, rehabilitační péči a nakonec i ambulantní péči. Aby pacient z naší nemocnice neodešel a nemusel hledat další péči sám,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Barbora Vaculíková. Jmenuje i Nemocnici Ostrov, která jako jediná v Karlovarském kraji provozuje akutní lůžkové psychiatrické a psychoterapeutické oddělení. Na něj nově navazuje oddělení gerontopsychiatrie. Což je oddělení následné psychiatrické péče pro pacienty, kteří sice nepotřebují akutní zákrok, přesto ale vyžadují péči psychiatra. „A rádi bychom zřídili i Centrum duševního zdraví. Tedy ambulantní péči pro pacienty, které jsme třeba propustili z nemocničního lůžka na psychiatrickém oddělení,“ přibližuje Barbora Vaculíková. Jako další příklad uvádí rozšíření služeb u domovů se speciálním režimem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi. Kolem nich plánuje vybudovat síť praktických lékařů. Současně chce nabídnout odbornou ambulantní péči a předpokládá i vstup do domácí ošetřovatelské péče. Spoluúčast na zdravotní péči nás nemine Podle Barbory Vaculíkové přímá finanční spoluúčast pacientů na zdravotní péči je nezbytná. V dohledné době nás dle jejích slov nemine. Zavedení přímých plateb nebo nějaké formy připojištění urychlí současná inflace a růst cen vstupů u poskytovatelů zdravotní péče. „Myslím, že se to dá udělat tak, aby tím nebyla dotčena ta dostupná zdravotní péče pro všechny. Avšak ti, kteří mají tu možnost a chuť si připlatit za zdravotní péči nějakou formou připojištění, by tu příležitost měli dostat,“ tvrdí. Ona sama by jednoznačně volila cestu připojištění ke zdravotnímu pojištění. A i by vyjmula z úhrad zdravotních pojišťoven některé typy zákroků, na které mají dnes nárok všichni. „Samozřejmě se to musí udělat citlivě, odborně, musí o tom být odborná diskuze. Podle mě je to ale jediná možná cesta, jak zachovat náš zdravotní systém... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Nábeh môže trvať až hodiny a je veľmi ťažké určiť, na čo vlastne ste alergickým. No jestvuje aj čosi, čo by sme mohli nazvať alergiou na mäso. A jej spúšťačom môže byť uhryznutie kliešťom. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme o alergii na mäso, ktoré spôsobujú kliešte, zistíme, aký vplyv bude mať klimatická zmena na náš spánok a overíme, či takzvané funkčné kompresné oblečenie na šport naozaj funguje. Krátke správy z vedy Nové geneticky upravené paradajky by mohli byť dobrým zdrojom vitamínu D. Vedci totiž vyvinuli rastliny, ktoré obsahujú prekurzor k tejto látke. Odhaduje sa pritom, že zhruba miliarda ľudí dnes nemá dostatočný prístup k vitamínu D. Dôvodom je aj to, že jeho dobrým zdrojom sú mäso, vajíčka alebo mliečne výrobky. Trpasličia planétka Ceres sa pravdepodobne sformovala inde, než kde dnes obieha. Podľa novej štúdie teleso nevzniklo v pásme planétok medzi Marsom a Jupiterom, sformovalo sa v odľahlejších končinách našej slnečnej sústavy, pravdepodobne za obežnou dráhou Saturna. Simulácie tiež naznačujú, že podobných objektov mohli byť na počiatku našej sústavy tisíce. NASA chystá misiu, ktorá by mohla natankovať alebo opravovať satelity na obežnej dráhe. Na orbitu vyšle robotickú loď OSAM-1, ktorá by mohla predĺžiť životnosť iných družíc. Predpokladá sa, že prvý testovací let na nízku orbitu by sa mohol odohrať po roku 2026. Výskumníci našli spojenie medzi Alzheimerovou chorobou a mozgovocievnymi ochoreniami. Nový výskum ukázal, že cerebrovaskulárne problémy vedú k zmene aktivity istého génu, ktorý riadi mechanizmus čistenia mozgu od toxických proteínov. Výsledkom takejto narušenej činnosti potom môže byť až rozvoj Alzheimerovej choroby. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Ocenění za výrazné umělecké počiny, takzvané Jihočeské Thálie, uděluje Jihočeské divadlo ve všech čtyřech souborech. Navíc předává Cenu diváků za nejlepší inscenaci a výkony v oblasti rozhlasového herectví tradičně oceňuje Český rozhlas České Budějovice.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bol by to prelom. Dosiaľ sme totiž s Alzheimerovou chorobou nevedeli poriadne bojovať, no vedci teraz začali testovať novú vakcínu, ktorá sa podáva do nosa. Ak zaberie, bude to veľký krok vpred v boji s týmto ochorením. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na testovanie novej vakcíny proti Alzheimerovi, dozvieme sa, ako funguje skrývanie sa vírusu herpesu a zistíme, prečo je kivi pre nás také užitočné. Krátke správy z vedy Vedci vyvinuli žuvačku, ktorá môže spomaliť šírenie koronavírusu. Obsahuje totiž enzým, na ktorý sa viaže koronavírus, čím znižuje jeho obsah v slinách človeka. Infikovaný človek žuvajúci takúto žuvačku by následne nakazil oveľa menej ľudí. Vtáky v Amazónii sa začali prispôsobovať zmene klímy. Zdá sa, že niektoré druhy schudli a predĺžili si krídla. Zároveň sa však vtáčia populácia a jej pestrosť znížili, a to platí aj pre najneprístupnejšie oblasti prakticky bez priameho kontaktu s človekom. Astronómovia narazili na viac než tri stovky nových kandidátov na exoplanéty. Pomohol im v tom nový algoritmus, ktorý preskúmal staršie dáta z misie Kepler. Medzi kandidátmi je napríklad systém s dvomi exoplanétami veľkými ako Saturn, ktoré obiehajú nezvyčajne blízko pri sebe. Dávny príbuzný človeka mal čosi z nás i čosi z opíc. Australopiték sediba totiž podľa nového výskumu kráčal ako človek, no dokázal liezť podobne ako opice. Naznačujú to novo objavené pozostatky staré zhruba dva milióny rokov. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Mezinárodní tým vědců zaštítěný univerzitou v Glasgow dosáhl průlomového objevu. Vědcům se totiž podařilo vyvinout prototyp léku, který eliminuje ztrátu paměti. Nový lék by podle vědců mohl výrazně zlepšit život pacientů s Alzheimerovou chorobou a v budoucnosti vést k dalším inovacím v léčbě této nemoci. Nový lék se připravuje deset let, jeho účinky teď vědci představili v prestižním vědeckém časopise Cell.

Demence, kterou si nejčastěji spojujeme s Alzheimerovou chorobu, patří k nemocem, u kterých není jasný důvod vzniku. Už dřívější studie ukázaly, že jen u malého procenta nemocných je příčinou pouze jediný gen. Odborníci z Federální univerzity v brazilském Pernambucu se proto snažili zjistit, jestli je nějaká kombinace genů více riziková z hlediska vzniku demence. Své výsledky zveřejnili na lékařském preprintu, tedy webu zatím nerecenzovaných publikací.

Alzheimerova choroba má u zvířat speciální zkratku CCD. Jde o kognitivní poruchu, která souvisí se stárnutím mozku. „Pes změní svoje chování. Celý den spí, v noci chodí nebo začne kálet a močit v bytě,“ popisuje příznaky onemocnění veterinářka Lucie Míková.

Zakladatelka, vizionářka a ředitelka Centra Seňorina, metodička a akreditovaná lektorka Montessori principů v péči o seniory, certifikovaná koučka, mentorka a amatérská malířka. Věnuje se nemocným s Alzheimerovou chorobou v nadačním fondu Seňorina, který založila na podporu sociální služby. Pořádá osvětové projekty pro veřejnost, aby se dozvěděla o Alzheimerově nemoci, vede podpůrný projekt Alzheimer Café pro rodinné pečující. Víte, co jsou to Aloisovy ponožky?

Je čas přestat proplácet testy? Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tento krok od září navrhuje. Zvolil správnou cestu, jak lidi motivovat k očkování? Odpověděl virolog Libor Grubhoffer. 90 miliard - tolik do banky během uplynulých patnácti let nanosil majitel malé směnárny v Ústí nad Labem. Jak banky ověřují původ peněz? To bylo téma pro specialistu na bankovnictví Filipa Čabarta. ALZ-801, tak zní název nové naděje pro miliony pacientů s Alzheimerovou chorobou, na kterém pracuje další host DVTV Martin Tolar. A na závěr interview se zakladatelem a generálním ředitelem Rohlik Group Tomášem Čuprem.

Lidí s Alzheimerovou chorobou každým rokem přibývá. Zatímco v roce 2019 bylo v České republice 150 000 případů, v roce 2050 to podle propočtů bude 280 000 lidí. Proto vzniká po celé zemi síť Alzheimercenter.

Lidí s Alzheimerovou chorobou každým rokem přibývá. Zatímco v roce 2019 bylo v České republice 150 000 případů, v roce 2050 to podle propočtů bude 280 000 lidí. Proto vzniká po celé zemi síť Alzheimercenter.

Hosť: Doc., MVDr. Norbert Žilka, DrSc., riaditeľ neuroimunologického ústavu SAV a vedecký riaditeľ spoločnosti Axon Neuroscience, ktorá vyvíja vakcínu proti ochoreniu COVID-19. Venujú sa aj výskumu Alzheimerovej choroby, kde sú už veľmi blízko prevratnému riešeniu. Vyštudoval veterinárnu medicínu v Košiciach. Pochádza z Nitry, teraz žije v Bratislave. Rád číta, píše knihy – teraz mu vyšla populárno–vedecká kniha – Malý sprievodca Alzheimerovou chorobou. Ženatý, má dve deti. Venuje sa fitness športu. Má rád moderné umenie zo začiatku 20. storočia – impresionizmus, expresionizmus... Moderuje: Kata Martinková. Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Princ Philip se to v devětadevadesáti rozhodl zabalit. Bylo to rozhodnutí, to se málo ví,“ mystifikuje na úvod Aleš, který je rozjařen zlepšujícím se kurzem kuny. Vévodovu památku se kromě Čelistí rozhodla uctít i BBC, když do vysílání mimořádně zařadila pietní pořad, kterým si však vysloužila rekordní množství stížností. Lidé nadávali, že přišli o své oblíbené seriály, a 116 diváků rozčílilo především to, že jim televizní stanice příliš usnadnila možnost si stěžovat.

Co je to biohacking? O tom jsme se bavili už v jednom z prvních dílů podcastu, který ovšem stojí za poslech. Prvních 25 minut řešíme biohacking, co pro nás znamená, naše začátky a zbytek epizody už se věnujeme spánku. Spánek je základem toho, jak každý člověk funguje. Proto mu věnujeme tuhle epizodu, která zároveň dává základ veškeré další optimalizaci. Protože to, jak kvalitně spíme, určuje, jak kvalitně budeme bdít. Náš E-shop: UpLife.cz Navštiv náš web Codeoflife.cz Mrkni na úvodní kurz biohackingu: Optimalizace dne Rezervuj si praktický workshop: Upgadni se! Spánek Strávíme v něm přibližně jednu třetinu života a je pro nás neuvěřitelně důležitý. Nedostatek spánku vede k celé řadě psychických i fyzických problémů. Můžeme začít třeba jedním z mnoha důvodů, proč spíme. Během dne a při procesu myšlení se nám v mozku nahromadí toxické látky, které pak zhoršují naše kognitivní funkce. Naštěstí ale máme v mozku glymfatický systém, který funguje jako myčka a ten nepořádek přes noc vymyje. Děje se to právě při hlubokém spánku, ve kterém převládá mozková frekvence delta. Co když se nám ale tohoto blahodárného hlubokého spánku dlouho nedostává? Pak máme problém. V mozku se totiž nahromadí látky (amyloidní plaky, které jsou mimochodem asociované s Alzheimerovou chorobou), které pak brání v jednom mozkovém regionu právě tomu, aby dosáhl hlubokého spánku. https://codeoflife.cz/telo/spanek/spanek-a-biohacking/

Posledního května si připomeneme Mezinárodní den roztroušené sklerózy, a tak jsme se v dopoledním vysílání na Proglasu zaměřili na život s touto diagnózou. Ptali jsme se Jiřiny Landové, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA. Dále byl naším hostem ředitel organizace Asistence Erik Čipera nebo Aleš Gabrysz, ředitel Domova pro seniory a lidi s Alzheimerovou nemocí. V závěru pořadu jsme se od tématu odklonili - posledním hostem byla herečka a zpěvačka Bára Hrzánová. Provází Kateřina Rózsová.