Podcasts about stockholmu

Amerika vyhrála mistrovství světa stylem, o kterém se bude dlouho mluvit. Takhle dělejte hokej, tohle je dobrý směr! Podstatný zádrhel tu je, ke stylu Spojených států jsou potřeba extrémní dovednosti a výjimečné bruslení.V neděli se ve Stockholmu rozjela pěkně divoká party USA. V semifinále vypekly domácí Švédy a finále se Švýcarskem si podmanily gólem v prodloužení. Výhra 1:0 bude hřát aktéry hodně dlouho.„Sympatický, hrozně sympatický výkon od týmu, který byl plný mladých hráčů a pozitivní energie,“ říká v podcastu Nosiči ledu bývalý útočník Michal Broš, vítěz MS z roku 2000 a v současnosti trenér Litvínova. „V podání Ameriky by se dalo mluvit o moderním hokeji, kdy všichni předvedli, že jsou všichni schopni dobře bruslit, hrát rychle, ostře a na sto procent plnit taktický plán,“ pokračuje Broš.Jak prožíval zklamání Andreas Ambühl, který ve 41 letech hrál na 20. mistrovství světa? Proč Švédsko neustálo kritiku? Vypořádal se s koncem ve čtvrtfinále český tým? Jaký je rozdíl mezi možnostmi českého a švédského hokeje? Pořadem vás provázejí Pavel Ryšavý a Michal Mikeska, kteří zpovídají hosty ve studiu a chystají i díly přímo z Dánska a ze Švédska, kde se hraje MS 2025. Od 17. dubna vyjde každý týden minimálně jeden díl. Najdete nás na Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Stream.cz, Spotify a Apple Podcasts. 

Ime tedna je postal Edo Terglav, selektor slovenske hokejske reprezentance, ki si je na svetovnem prvenstvu v Stockholmu s pomlajeno ekipo šele po dvajsetih letih in tretjič v zgodovini zagotovila obstanek v elitni diviziji. Kar sedem hokejistov je bilo sploh prvič del članskega svetovnega prvenstva, za več kot ducat članov pa je bilo to prvo prvenstvo skupine A.Kandidata sta bila še: Simon Kenda, programski vodja festivala Jazz Cerkno, glasbenega dogodka, ki se je s pomočjo lokalnih entuziastov v 30 letih vztrajno utrjeval in širil mednarodne zvočne meje. Ljubiteljem svobodnjaškega in nekonvencionalnega jazza je z uporom do enoznačnosti vedno ponudil vpogled v najnovejše dogajanje na slovenski in mednarodni jazzovski sceni. Rado Likon, direktor fotografije in snemalec, ki je bdel nad postopkom digitalne restavracije filma Poletje v školjki. Mladinska klasika iz 80. let prejšnjega stoletja v režiji Tuga Štiglica je svojo premiero v osveženi preobleki doživela štiri desetletja pozneje, kot del projekta Naši filmi doma, ki ga v sodelovanju s Cankarjevim domom organizira Slovenski filmski center. Foto: Aleš Fevžer

V Stockholmu in Herningu se končuje skupinski del svetovnega prvenstva v hokeju na ledu. Slovenija je zadnjo tekmo odigrala včeraj, v švedski prestolnici se je na odločilni tekmi za obstanek med elitno druščino pomerila s Francijo. Po dnevu premora se bo nadaljevala kolesarska dirka po Italiji. Tekmovalci se bodo še drugič na letošnjem Giru pomerili v posamični vožnji na čas, na kateri bi lahko vodilnim v razvrstitvi vnovič nekaj prednosti odščipnil Primož Roglič.

V Stockholmu in Herningu se končuje skupinski del svetovnega prvenstva v hokeju na ledu. Slovenija je zadnjo tekmo odigrala včeraj, v švedski prestolnici se je na odločilni tekmi za obstanek med elitno druščino pomerila s Francijo. Po dnevu premora se bo nadaljevala kolesarska dirka po Italiji. Tekmovalci se bodo še drugič na letošnjem Giru pomerili v posamični vožnji na čas, na kateri bi lahko vodilnim v razvrstitvi vnovič nekaj prednosti odščipnil Primož Roglič.

Na svetovnem prvenstvu elitne skupine v hokeju na ledu so se zaostrili boji velesil za mesta v končnici, za slovensko reprezentanco pa se dve koli pred koncem skupinskega dela turnirja začenja boj za obstanek med svetovno elito. Risi se bodo popoldne v Stockholmu v sosedskem derbiju pomerili z Avstrijci. V domačih športnih dvoranah pa se začenja polfinale državnega rokometnega prvenstva. Celje se bo pomerilo z velenjskim Gorenjem, drugi par pa sta Slovan in trebanjski Trimo.

Slovenska hokejska reprezentanca se je sinoči v Stockholmu pomerila s Švedsko, gostiteljico svetovnega prvenstva. Danes imajo risi prost dan, v naslednjih dveh dneh pa jih čakata odločilna obračuna za obstanek med svetovno elito. Nasprotniki bodo Avstrijci in Francozi. Posvetimo se še končnici jadranske lige v košarki. Olimpija je včeraj v Stožicah gostila ekipo Dubaja.

Slovenski hokejisti so se v 4. krogu svetovnega prvenstva elitne skupine v Skandinaviji včeraj pomerili s Finsko. V zgoščenem sporedu tekem rise že danes v Stockholmu čaka obračun proti gostiteljici Švedski, ki na domačem turnirju sodi v najožji krog favoritov za naslov svetovnih prvakov. Na olimpijskem prizorišču v predmestju Pariza pa se je včeraj z ekipnimi tekmami kanuistov in kajakašev začelo evropsko prvenstvo v slalomu na divjih vodah, na katerem Slovenija nastopa s svojo najmočnejšo zasedbo.

Prva tritedenska kolesarska dirka sezone se začenja na albanskih cestah. Karavana bo pot proti Rimu začela z razgibano etapo med Dračem in Tirano. Vse oči bodo uprte v Primoža Rogliča, ki bo skušal drugič v karieri osvojiti Giro. Na Danskem in na Švedskem pa se bo danes začelo svetovno prvenstvo v hokeju na ledu. Slovenija je priprave na turnir v Stockholmu končala z zmago nad Kazahstanom, prva tekma prvenstva elitne skupine pa jo čaka jutri, ko se bo v švedski prestolnici pomerila s Kanado.

Prva tritedenska kolesarska dirka sezone se začenja na albanskih cestah. Karavana bo pot proti Rimu začela z razgibano etapo med Dračem in Tirano. Vse oči bodo uprte v Primoža Rogliča, ki bo skušal drugič v karieri osvojiti Giro. Na Danskem in na Švedskem pa se bo danes začelo svetovno prvenstvo v hokeju na ledu. Slovenija je priprave na turnir v Stockholmu končala z zmago nad Kazahstanom, prva tekma prvenstva elitne skupine pa jo čaka jutri, ko se bo v švedski prestolnici pomerila s Kanado.

Už zítra začne mistrovství světa v hokeji. Hrát se bude ve švédském Stockholmu a v dánském Herningu. Stejná dánská hala hostila začátkem roku také mistrovství světa házenkářů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už zítra začne mistrovství světa v hokeji. Hrát se bude ve švédském Stockholmu a v dánském Herningu. Stejná dánská hala hostila začátkem roku také mistrovství světa házenkářů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenska hokejska reprezentanca je v sklopu priprav na svetovno prvenstvo elitne skupine na Švedskem odigrala zadnjo prijateljsko tekmo na domačem ledu. V popolni zasedbi z igralci, ki so se ekipi pridružili po končanem državnem prvenstvu, se je včeraj v Mariboru pomerila z Dansko. Slovenijo že jutri čaka dvoboj v gosteh proti Madžarski, zadnjo pripravljalno tekmo pa bo le tri dni pred začetkom prvenstva v Stockholmu igrala proti Kazahstanu. Končano pa je domače odbojkarsko prvenstvo za ženske. Finalna serija je bila odločena po petih tekmah, za naslov so se borile odbojkarice Kamnika in Maribora.

V oddaji gostimo doktorskega raziskovalca in eksperta za baterijske sisteme ter športnika Luko Smajila, ki že štiri leta biva na Švedskem, pogovarjali smo se tudi s slovenskim rojakom Damjanom Pristovnikom, ki je pred tremi desetletji novi dom in delo našel na Predarlskem, v mestu Bregenz, beležimo pa tudi pomladni utrip v slovenski dopolnilni šoli v Banjaluki.

"Od vsakega bolnika z levkemijo dobimo več sto gigabajtov podatkov," pravi molekularni biolog Blaž OderVelenjčan Blaž Oder na Švedskem sodeluje v raziskovalni skupini, ki preučuje, kako razlike ali spremembe v človekovem genskem materialu vplivajo na potek in zdravljenje kronične limfocitne levkemije (KLL). To je najpogostejša vrsta krvnega raka pri odraslih. Bolezen običajno napreduje zelo počasi; strokovnjaki ocenjujejo, da polovica bolnikov ne bo nikoli potrebovala zdravljenja. Raziskovalna skupina, pri kateri sodeluje gost Ultrazvoka molekularni biolog Blaž Oder, je pri svojem delu uspešna. Izsledke njihovih raziskav lahko zasledimo v uglednih znanstvenih revijah. Informacije o Blažu Odru TUKAJ Informacije o raziskovalni skupini TUKAJ Informacije o KLL TUKAJ Ultrazvok o levkemiji s prof. Campom iz Barcelone TUKAJ  

V centru Paříže navštívíme rodinné rámařství, takzvaný "Dům rámečků". Vedou ho dvě sestry. Ve vietnamském Ho Či Minově Městě posedíme v domě plném kaváren. V australské rezervaci zjistíme, jak vypadá spokojený koalí život a ve Spojených státech, v Muzeu kultury Mescalerů v Novém Mexiku, nám apačský průvodce potvrdí, že Karel May si krásně vymýšlel a že Apačové vůbec nevypadají jako jeho Vinnetou nebo Nšo-či. Moderuje Helena Berková.

V centru Paříže navštívíme rodinné rámařství, takzvaný "Dům rámečků". Vedou ho dvě sestry. Ve vietnamském Ho Či Minově Městě posedíme v domě plném kaváren. V australské rezervaci zjistíme, jak vypadá spokojený koalí život a ve Spojených státech, v Muzeu kultury Mescalerů v Novém Mexiku, nám apačský průvodce potvrdí, že Karel May si krásně vymýšlel a že Apačové vůbec nevypadají jako jeho Vinnetou nebo Nšo-či. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pivo uvařené na hranolkách a hamburgerových bulkách, sýrový ležák nebo mangový kyseláč. Extravagantní piva nejsou to jediné, v čem se švédská značka Omnipollo vymyká. Své první pivo uvařili její zakladatelé před 15 lety v obýváku. V současnosti produkují přes 3 miliony litrů piva ročně a prodávají ho po celém světě. Omnipollo se před pěti lety dočkalo vlastního pivovaru na předměstí Stockholmu. A to v budově, kde by pivovar čekal málokdo.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní tým veze ze Švédských her druhé místo a už je na historickém bodovém maximu v rámci Euro Hockey Tour. Co stojí za tím, že i parta plná nováčků a v národním týmu nezkušených hráčů dokáže porážet Švédy či Švýcary? Kteří bažanti se ve Stockholmu nejvíc prosadili? Do klíčové fáze sezony se blíží i extraliga, Třinec nastoupil bez kapitána Petra Vrány, co tím trenér Moták zamýšlí? A jaké jsou nové spekulace ohledně různých přesunů v týmech nejvyšší soutěže? Probírá pondělní Zimák s hostem Jaroslavem Bednářem a kvartetem expertů deníku Sport a iSport.cz.

Nejdřív to vypadalo jako další vražda na předměstí Stockholmu. Jenže pak se ukázalo, že zastřeleným je muž, který se proslavil jako palič koránů. Jeho život a smrt jsou spletencem hned několika morálních, právních a náboženských konfliktů.

Vzdát se trůnu a konvertovat k jinému náboženství? Těžko hledat jinou panovnici, která se rozhodla udělat totéž, co švédská královna Kristina v 17. století. Mnoho vášní vyvolal už její příchod na svět. Narodila se 18. prosince 1626 ve Stockholmu. Jejím otcem byl asi nejslavnější švédský král Gustav II. Adolf, který se vyznamenal během třicetileté války a učinil ze Švédska evropskou velmoc. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ustavili smo se v Sarajevu, kjer so se začeli 8. Dnevi sodobnega slovenskega filma, s slovenskim veleposlanikom v Pragi smo se pogovarjali o decembrskih prireditvah in srečanjih s Slovenci na Češkem ter njihovem pomenu za tamkajšnjo slovensko skupnost, pomudili smo se v Argentini in zabeležili, kako so minulo soboto zaznamovali 37 let slovenske radijske oddaje Okence v Slovenijo, ki deluje v Buenos Airesu, nekaj pozornosti pa smo namenili tudi predprazničnemu vzdušju v poletni argentinski prestolnici. Skočili pa smo tudi na Sever Evrope in se ustavili pri rojakih na Švedskem, ki ta konec tedna v Stockholmu pripravljajo tradicionalni Božični koncert.

Maja je v svojem novem albumu Sončnice izrazila sebe, svoja najgloblja čustva, in sledila svojim občutkom, ne da bi jo bilo strah biti tako ranljiva. Na albumu še zlasti izstopajo izvrstna besedila v slovenskem jeziku, ki pripovedujejo in izpovedujejo Majino življenjsko zgodbo, dojemanje sebe in sveta okoli sebe. S to svojo iskrenostjo je naša izvrstna pevka – medtem ko so Sončnice v sklopu turneje in v sodelovanju s producentom Martinom Štibernikom potovale po Sloveniji – opolnomočila in spodbudila tudi vse nas, naj si upamo biti vse, kar smo. To je Maja podkrepila še s pogovori v javnosti o svojem mentalnem zdravju. Po končanem študiju v tujini je Maja v Stockholmu na Švedskem postala dejavna tudi kot piska pesmi za svetovni trg. Pisala je za največja imena K-pop glasbe, najbolj priznane švedske in angleško govoreče izvajalce, v čast pa si šteje tudi sodelovanje na zadnjem albumu njene velike vzornice Anastacie. S tujino še zmeraj sodeluje, trenutno pa je spet ena najbolj dejavnih glasbenic pri nas, za kar smo izredno hvaležni. Več o podkastu z Majo Keuc si lahko preberete tukaj. Gostja: Maja Keuc https://majakeuc.net/ https://www.instagram.com/majakeucofficial/ Voditeljica: Petra Windschnurer https://www.instagram.com/windschnurer/ Več podobnih vsebin najdete na: https://elle.metropolitan.si/

Ime tedna je Barbara Miklošič, zdravstvena administratorka na ljubljanskem UKC-ju, ki za različne klinike in oddelke, od Urgence, Pediatrične klinike, ortopedske klinike, do oddelkov za kardiologijo in ginekologijo zbira knjige in skrbi, da so knjižne police vedno založene. Knjige so namenjene bolnikom, ki jih lahko prebirajo ob čakanju na obravnavo, jih odnesejo domov ali pa podarijo naprej.Kandidata sta bila še: Lun Sevnik, režiser, ki je za film Morje med nama na 25. mednarodnem filmskem festivalu v Stockholmu prejel glavno nagrado v kategoriji kratkih filmov. Film je mednarodno nagrado mlade žirije za najboljši film prejel tudi ob svetovni premieri na letošnjem filmskem festivalu v Trstu, uvrstil pa se je tudi v tekmovalni program novih talentov na mednarodnem filmskem festivalu v Talinu. Igor Muševič, raziskovalec na področju tekočih kristalov in mehke snovi ter redni profesor z Instituta Jožef Stefan in ljubljanske fakultete za matematiko in fiziko. Za izjemne raziskovalne dosežke, ustvarjanja novih področij raziskav in mentoriranje vrhunskih raziskovalcev je prejel Blinčevo nagrado za življenjsko delo s področja fizike.

Jak vypadá doprava v hlavním městě Švédska? Proč rušilo Švédsko tramvaje v šedesátých letech a jak vypadá jejich návrat? Je skutečně stockholmské metro "výstavní galerií"? Proč se chodí ve Stockholmu hodně pěšky? A jak se do města dostat z letiště Arlanda? A co tramvaje v Norrköpingu? Věděli jste, že tam jezdily české "tatrovky"? O městské dopravě ve Stockholmu a Norrköpingu mluvil Miloš Keller s Ondřejem Matějem Hrubešem. Dopravní podcast naladíte také v aplikaci Spotify.⏱ Prvních 24 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 38 minut pro předplatitele na Patreonu 

Roman, v katerem tanzanijsko-britanskega nobelovca zanima, kakšni so bili prvi destabilizirajoči učinki evropskega kolonialnega osvajanja na tradicionalne družbe, kakršne so okoli leta 1900 še obstajale v vzhodni AfrikiKo so oktobra leta 2021 v Stockholmu razkrili ime novopečenega prejemnika Nobelove nagrade za književnost, se je večina bralk in bralcev po svetu menda le začudeno spogledovala. Prestižno priznanje je takrat namreč pripadlo relativno neznanemu tanzanijsko-britanskemu pisatelju, Abdulrazaku Gurnahu. Toda švedski akademiki so, ko so utemeljevali, zakaj Nobelovo nagrado podeljujejo prav Gurnahu, prepričano in prepričljivo govorili o pisateljevem sicer brezkompromisnem, a razumevanja polnem prikazu učinkov, ki jih ima dediščina kolonializma na usodo beguncev, izgubljenih v vmesnem prostoru med kulturami in kontinenti. Zveni intrigantno, ni kaj, toda bralke in bralci pri nas te sodbe doslej nismo mogli dovolj zanesljivo preveriti, saj v slovenščini nismo imeli na voljo prav nobenega Gurnahovega dela. To se je naposled spremenilo pred nekaj meseci, ko je pri založbi Morfemplus v prevodu Alenke Ropret izšel Paradiž, za katerega poznavalci pravijo, da je pravzaprav eden ključnih romanov Gurnahovega pisateljskega opusa. A kdor v Paradiž pomoli le nos, bo hitro ugotovil, da Gurnah vsaj tu ne piše zares o beguncih današnjega sveta, pač pa ga zanima, kakšni so bili prvi, najzgodnejši destabilizirajoči učinki evropskega kolonialnega osvajanja na tradicionalne družbe, kakršne so ob koncu 19. stoletja še obstajale v vzhodni Afriki. Kakšna je torej podoba življenja na območju današnje Tanzanije okoli leta 1900, ki si jo ustvarimo ob branju Paradiža? In zakaj se zdi, da Gurnaha – pa čeprav ne pušča prav nobenih dvomov o brutalnem nasilju evropskih kolonizatorjev – ne mika po vsej sili romantizirati življenja v predkolonialni dobi? – Odgovore smo iskali v tokratnem Sobotnem branju, ko smo pred mikrofonom gostili prevajalko Alenko Ropret.   Foto: Goran Dekleva

V Parizu se začenjajo 33. olimpijske igre moderne dobe. Te dni pa mineva tudi 110 let od začetka prve svetovne vojne. Na poseben način se oba dogodka povezujeta v osebi Rudolfa Cvetka. Rodil se je leta 1880 v Senožečah v orožniški družini, šolal se je najprej v Ljubljani, nato pa v Trstu, kjer je obiskoval kadetnico.Po koncu šolanja je bil dodeljen 16. ogrsko (hrvaškemu) pešpolku, ki je bil nastanjen v Zagrebu in Bjelovaru. V polku je služil od leta 1900 do leta 1913, ko je kot nadporočnik zaradi poroke izstopil iz vojske. Med vojaško službo se je Cvetko udeleževal sabljaških tečajev v telovadni in sabljaški šoli avstro-ogrske vojske v Dunajskem Novem mestu. Bil je tudi inštruktor za sabljo, v letih 1908–1912 pa je bil glavni učitelj na sabljaških tečajih. Rudolf Cvetko je prvi Slovenec, ki je osvojil olimpijsko medaljo, ko je na olimpijskih igrah v Stockholmu leta 1912 kot član avstrijske sabljaške reprezentance osvojil srebro. Po izstopu iz oboroženih sil se je zaposlil kot telovadni učitelj na državni gimnaziji v Gorici. Ob začetku prve svetovne vojne je bil reaktiviran in povišan v stotnika. Služil je v 16. pešpolku in bil leta 1916 odlikovan z bronasto medaljo za zasluge. Po vojni je služil v orožništvu, vendar so ga že 1926 zaradi napredne usmerjenosti upokojili s činom orožniškega podpolkovnika. Po upokojitvi se je še naprej ukvarjal s sabljaštvom in pomembno vplival na razvoj športa v Sloveniji Leta 2015 se je ob razstavi Fronte se začenjajo prebujati v Narodnem muzeju Slovenije s kustosom mag. Jožetom Podpečnikom pogovarjala Staša Grahek. V Narodnem muzeju na Metelkovi v Ljubljani je na ogled zbirka predmetov Rudolfa Cvetka. Na fotografiji je avstrijska sabljaška reprezentanca; tretji z desne je Rudolf Cvetko.

V Parizu se začenjajo 33. olimpijske igre moderne dobe. Te dni pa mineva tudi 110 let od začetka prve svetovne vojne. Na poseben način se oba dogodka povezujeta v osebi Rudolfa Cvetka. Rodil se je leta 1880 v Senožečah v orožniški družini, šolal se je najprej v Ljubljani, nato pa v Trstu, kjer je obiskoval kadetnico.Po koncu šolanja je bil dodeljen 16. ogrsko (hrvaškemu) pešpolku, ki je bil nastanjen v Zagrebu in Bjelovaru. V polku je služil od leta 1900 do leta 1913, ko je kot nadporočnik zaradi poroke izstopil iz vojske. Med vojaško službo se je Cvetko udeleževal sabljaških tečajev v telovadni in sabljaški šoli avstro-ogrske vojske v Dunajskem Novem mestu. Bil je tudi inštruktor za sabljo, v letih 1908–1912 pa je bil glavni učitelj na sabljaških tečajih. Rudolf Cvetko je prvi Slovenec, ki je osvojil olimpijsko medaljo, ko je na olimpijskih igrah v Stockholmu leta 1912 kot član avstrijske sabljaške reprezentance osvojil srebro. Po izstopu iz oboroženih sil se je zaposlil kot telovadni učitelj na državni gimnaziji v Gorici. Ob začetku prve svetovne vojne je bil reaktiviran in povišan v stotnika. Služil je v 16. pešpolku in bil leta 1916 odlikovan z bronasto medaljo za zasluge. Po vojni je služil v orožništvu, vendar so ga že 1926 zaradi napredne usmerjenosti upokojili s činom orožniškega podpolkovnika. Po upokojitvi se je še naprej ukvarjal s sabljaštvom in pomembno vplival na razvoj športa v Sloveniji. Pričujoči pogovor s kustosom Narodnega muzeja v Ljubljani mag. Jožetom Podpečnikom je nastal leta 2015 ob razstavi Fronte se začenjajo prebujati. V Narodnem muzeju na Metelkovi v Ljubljani je na ogled zbirka predmetov Rudolfa Cvetka. Na fotografiji je avstrijska sabljaška ekipa. Rudolf Cvetko je tretji z desne. Fotodokumentacija Narodnega muzeja Slovenije

Čeští stavaři se podíleli na stavbě silničních tunelů ve Stockholmu, které budou součástí tunelového komplexu o délce 18 km. Jak se stavěl tunel Skärholmen? V čem byla náročná stavba tunelu? A co znamená tunelovací metoda Drill and Blast, či digitální projektování BIM? Hostem Dopravního podcastu je Jan Faltýnek, manažer organizační složky společnosti Subterra ve Švédsku. Pusťte si Dopravní podcast, který můžete naladit také v aplikaci Spotify.___⏱ Prvních 26 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce  48 minut pro předplatitele na Patreonu

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Když se občas říká, že sportovci bojují za celý národ, bývá v tom jistá nadsázka. V roce 1969 to ale během hokejového mistrovství světa platilo doslova. Hokej se tehdy stal symbolem československého odboje proti sovětské okupaci.Na jaře roku 1969 se mělo na počest výročí 60 let hokeje v Československu hrát mistrovství světa po 10 letech v Praze a vůbec poprvé v nedávno postavené Sportovní hale. Jenže za dané situace to pochopitelně nebylo možné. A tak se šampionát přesunul do Švédska.„My jsme byli připravovaný na to a všichni jsme se těšili, že v Praze bude mistrovství světa, to bylo daný, proto se trénovalo, ale když sem vtrhli ty ruský blbci, přišlo od komunistů na (hokejový) svaz, že by tady z toho něco mohlo bejt, což bylo úplně jasný,“ vzpomíná tehdejší člen reprezentačního týmu a útočník pražské Sparty Jan „Gusta“ Havel, host čtvrté epizody podcastové série Nosiči ledu.Dva zápasy proti sovětské sborné ve Stockholmu pak poskytly českloslovenskému výběru - a jeho prostřednictvím celému národu - v symbolické rovině vrátit okupantům políček. A oba skončily vítězstvím. Jaká byla tehdy v týmu atmosféra? Jak to bylo s různými formami protestu, který hokejisté pro utkání se Sověty přichystali? A jaké místo dva slavné hokejové pátky z jara 1969 mají v úspěšné kariéře sparťanského kanonýra, který s hokejem začínal na rybníce v Pašince u Kolína? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu podcastové série Nosiči ledu.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Trpanjac Robert i Konavoka Paula žive u Stockholmu, u Švedskoj. Oni za naš program govore o razlikama u obilježavanju Uskrsa i Velikog Petka u Hrvatskoj i njihovoj novoj domovini Švedskoj.

Pozvání do Tiebreak Tennis Podcastu přijal druhý nejlepší český tenista současnosti Tomáš Macháč. 78. hráč světového žebříčku zavzpomínal na výborný podzim, během kterého porazil i Stana Wawrinku nebo zvládl bláznivý přelet ze Stockholmu do Vídně. V Davis Cupu by na kurtu nechal život a věří, že dostane šanci prolomit výsledky i na Grand Slamech. ✌️ PARTNER PODCASTU Chcete být partnerem našeho podcastu? Ozvěte se nám na tiebreak@tbtennis.cz

Raziskave elektronov v atomih in molekulah, ki se odvijajo na nepredstavljivo kratkih časovnih skalah, znanstvena dognanja v ozadju mRNK cepiv, ki so pomembno zaznamovala pandemijo koronavirusa, in pa kvantne pike, polprevodniške nanostrukture, ki se jih uporablja na več različnih tehnoloških področjih. To so presežki, za katere bodo letos v Stockholmu med drugim podelili Nobelove nagrade. Kaj natanko so odkrili izpostavljeni znanstveniki, kako se te raziskave kažejo v praksi in kakšne so njihove življenjske zgodbe, analiziramo v Frekvenci X, ki si tokrat podaja roke z znanstveno redakcijo Prvega programa Radia Slovenija.Sogovorniki: dr. Tomaž Bratkovič, Fakulteta za farmacijo v Ljubljani dr. Dragan Mihailović, Inštitut Jožef Stefan dr. Matjaž Humar, Inštitut Jožef Stefan

V prvem tednu oktobra vsako leto z zanimanjem pričakujemo razglasitev Nobelovih nagrad, tako so danes v Stockholmu razkrili še, kdo so letošnji prejemniki te najprestižnejše nagrade v znanosti za področje kemije. To so v Združenih državah delujoči znanstveniki Moungi Bawendi, Louis Brus in Aleksej Ekimov, ki bodo nagrado prejeli za prispevek na področju kvantnih pik.

Soudní procesy už v dějinách změnily mnohé. Teď možná položí švédský státní monopol na prodej alkoholu. Nejvyšší soud ve Stockholmu totiž rozhodl, že zahraniční zásilkové firmy nemusejí dodržovat zákon, podle kterého může alkohol prodávat jen stát.

NasIlje, ki je v minulih dneh pretreslo Francijo ne bo prineslo pravice za ubitega 17-letnika, poudarja njegova družina. O zaostrenih razmerah nocoj skupaj z ministri razpravlja francoski predsednik Macron. Francosko notranje ministrstvo pa je že napovedalo, da bo tudi to noč na ulicah 45 tisoč policistov. Preostali poudarki oddaje: Z vzhoda Ukrajine poročajo o hudih spopadih Švedska vlada obsodila nedavni sežig Korana Kristjan Čeh v Stockholmu vpisal osmo zaporedno zmago v metu diska na mitingih diamantne lige

Tak jako v Česku všichni znají z pečiva Šumavu, tak Švédové znají Leksands. V malém městečku asi tři hodiny severně od Stockholmu se totiž pečou knäckebroty, a to jedny z nejoblíbenějších v zemi. Do rodinné firmy, která křupavý chléb peče už přes 200 let vyrazil i náš reportér Jakub Lucký.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhlasovou stovku si letos připomíná i přehnaně čistotný Estonec Gusta. Mezi rozhlasáky byste ho ve skutečnosti hledali marně. V originálním blahopřání někdejší televizní hlasatelky Marie Tomsové, která s Českým rozhlasem řadu let spolupracuje, ale nechybí.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Finančni ministri držav članic so v Stockholmu opravili prvo okvirno razpravo o novih fiskalnih pravilih, ki jih je ta teden predstavila Evropska komisija. Ministri se strinjajo, da je treba za zaščito gospodinjstev pred inflacijo sprejeti ciljane ukrepe. Nova fiskalna pravila naj bi bila prožnejša, a za Slovenijo ne bodo pomenila posebnega olajšanja. Druge teme oddaje: - Vodja ruske paravojaške skupine Wagner, Prigožin: Ruska vojska je v razsulu - Sprti strani v Sudanu po ocenah Združenih narodov bolj odprti za pogajanja - Košarkarji Olimpije boj za polfinale jadranske lige začeli z zmago

Laščanka Manuela Brečko je Slovenijo zastopala na Pesmi Evrovizije 2016 s skladbo Blue And Red (Modro in Rdeče). Kot najstnica in članica dekliškega tria, ki je preigraval narodnozabavne uspešnice, si gotovo ni mislila, da bo kdaj pela pred več sto milijoni gledalci po vsej Evropi. Poskusila je srečo v Stockholmu na Švedskem, kjer je z življenjskim partnerjem preživela kar nekaj let. A srce je klicalo domov, v mesto na Štajerskem, ob Savinji. Ni ji žal časa in energije, ki ju nameni prepevanju.

Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme. 

Naše druženje bomo tokrat začeli v Stockholmu; tja smo poklicali sogovornika, ki dela v švedskem proizvajalcu letal in obrambnih sistemov SAAB. O podrobnostih svojega dela ne sme govoriti, saj gre za skrivnosti, opisuje pa, kako je dobil zaposlitev. Kot pravi, je s svojo neposrednostjo presenetil pregovorno zadržane Švede. Ker je letošnje leto slovenska vlada razglasila za Kajuhovo leto – v spomin na stoletnico rojstva pesnika Karla Destovnika Kajuha - se bomo posvetili tudi tej temi. Govor pa bo tudi o poletnem Taboru slovenskih otrok, ki bo julija.

Strateški svet za zdravstvo bo na današnji ustanovni seji med drugim obravnaval analizo stanja v zdravstvu, na podlagi katere bo pripravil predlog zdravstvene reforme. Predstavniki zaposlenih v zdravstvu pred prvim srečanjem, ki se ga bo udeležil tudi premier Robert Golob, dvomijo o vsebinskosti pogovorov, saj vlada še nima izhodišč za pogajanja. Nekateri drugi poudarki oddaje: - Evropski notranji ministri so na neformalnem zasedanju v Stockholmu pozvali k okrepitvi sodelovanja s tretjimi državami pri vračanju migrantov. Predlagajo omejitev vizumske politike za tiste države, ki ne izpolnjujejo svojih mednarodnih obveznosti pri sprejemanju svojih državljanov. - Danes je svetovni dan spomina na žrtve holokavsta. Spomin in opomin, da se grozote ne smejo ponoviti, prenašajo tisti, ki so preživeli. - Za približno polovico šolarjev bo prihodnji teden, nekoliko prej, kot smo vajeni, prinesel zimske počitnice. Po pošiljki snega bo veliko priložnosti za zimske radosti.

V romanu, ki velja za njen opus magnum, letošnja nobelovka na presenetljiv način spaja elemente fikcije, avtobiografije, zgodovine in sociologije, da bi ustvarila delo, ki mu v svetovni literaturi 21. stoletja ni para Ko so oktobra v Stockholmu razkrili ime nove prejemnice Nobelove nagrade za književnost, so bili številni bralci na Slovenskem slej ko prej nekoliko zbegani. Letošnja lavreatka, 82-letna francoska pisateljica Annie Ernaux, je pri nas namreč bolj ali manj neznana; navsezadnje imamo v slovenščini na voljo eno samo njeno knjigo – gre za avtobiografski roman Leta, ki po splošni kritiški sodbi sicer velja za njeno najboljše, najpomembnejše delo –, a še ta je, ko je v prevodu Maide Alilović pred desetletjem izšla pri radovljiški Didakti, šla mimo bralk in bralcev razmeroma neopaženo, potem pa naše založbe preprosto niso več kazale pravega zanimanja za pisanje Annie Ernaux. Seveda pa vse to še ne pomeni, da so švedski akademiki na podoben način presenetili tudi bralke in bralce drugod po svetu. Ernaux je namreč v Franciji že vrsto let ena najbolj branih pisateljic, v zadnjih nekaj letih pred Nobelom pa so, če je soditi po različnih nagradah, prevodi njenih del navdušili tudi beročo javnost v Italiji, Španiji in Britaniji. O vse čem torej piše Ernaux? Kako to počne? In zakaj so prav Leta, po katerih, čakajoč na dodatne prevode letošnje nobelovke, že zdaj lahko posegamo Slovenci, delo, ki velja za njen opus magnum? – To so vprašanja, ki so nas zaposlovala v tokratnem Sobotnem branju, ko smo pred mikrofonom gostili izvrstno poznavalko sodobne francoske književnosti, literarno kritičarko in književno urednico, Ano Geršak. foto: Goran Dekleva

Možná vás mezi typicky vánočními nápoji napadne svařené víno nebo vaječný koňak. Švédové mají taky své dva. Jeden z nich se podobá našemu svařenému vínu, druhý zase Kofole. Vyrábí je také pivovar Train Station Brewery kousek od Stockholmu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 152. epizodi podcasta lahko slišiš drugi del kolaža izsekov iz pogovorov, ki so mi v letu 2022 ostali v spominu. V tej epizodi lahko slišiš izseke pogovorov z: Miha Mazzini (pisatelja, kolumnista, scenarista, rešiserja, antropologa), dr. Jana Javornik (sociologinjo, raziskovalko in predavateljico na Univerzi v angleškem Leedsu, Stockholmu in Utrechtu), Vida Igličar (grafična oblikovalka, ilustratorka in pisateljica), Anja Ramšak (priljubljena radijska voditeljica), Saša Zor (direktorica marketinga in prodaje v hotelu svetovne verige InterContinental Hotels & Resorts), Alison Kogoj (diplomirana medicinska sestra, svetovalka za naravno plodnost ter družinska in zakonska terapevtka), Gregor može (ortodont in moj gimnazijski sošolec) in Mojca Fatur (igralka, ustvarjalka in pisateljica). Vse pogovore in povezave do njih najdeš spodaj na povezavi do zapisa epizode. ZAPIS EPIZODE: https://ninagaspari.com/blogs/podcast/epizoda152 Interaktivni vodič in delovni zvezek “Postavljanje ciljev 2023" vključuje sistem, ki te vodi do načrtovanja ciljev za prihajoče leto in načina sledenja izzivov, ki bodo v načrt vključeni. Vodič na 74 straneh vključuje vaje, vprašanja in iztočnice, ki te bodo vodile do ključnih odločitev ter predloge, s katerimi boš bdel_a nad uresničevanjem četrtletnih, mesečnih, tedenskih in dnevnih ciljev. Vodič "Postavljanje ciljev 2023" je do 31. 12. 2022 na voljo po znižani ceni za samo 21,90 EUR (redna cena je 29,90 EUR). Kupiš in preneseš ga lahko tukaj: https://ninagaspari.com/products/postavljanje-ciljev-2023 V spletni trgovini te že čakajo krasne e-knjige in e-delovni zvezki: https://ninagaspari.com/collections/all Ujameš me lahko tudi na: INSTAGRAM: https://www.instagram.com/ninagaspari/ FACEBOOK: https://www.facebook.com/iamninagaspari/ TWITTER: https://twitter.com/ninagaspari TIK TOK: https://www.tiktok.com/@ninagaspari

Rop banke v Stockholmu v 70. letih prejšnjega stoletja je v svet kriminala prinesel nov termin: Stockholmski sindrom. Ta izraz označuje nenavadno vedenje talcev ali ugrabljenih oseb, ki se na videz navežejo na svoje ugrabitelje in se v stiku z oblastmi celo postavijo na njihovo stran. Nenavadno ali ne. Je Stockholmski sindrom duševna motnja ali le preživetveni instinkt v nemogočih situacijah?

Prvi teden v oktobru je tradicionalno v znamenju Nobelovih nagrad. V ponedeljek so v Stockholmu razglasili nagrajence za medicino, v torek za fiziko in včeraj za kemijo. Podrobno predstavimo letošnje nagrade in nagrajence. Danes bodo razglasili še Nobelovo nagrado za književnost, v petek nagrado za mir, prihodnji ponedeljek pa še za ekonomijo. Podelitve bodo 10. decembra v Stockholmu. V živo v studiu dosežke analiziramo skupaj s slovenskimi znanstveniki.

V 141. epizodi podcasta gostim dr. Jano Javornik, sociologinjo, raziskovalko in predavateljico na Univerzi v angleškem Leedsu, Stockholmu in Utrechtu. Jana je bila med letom 2019 in 2021 generalna direktorica za visoko šolstvo na Ministrstvu za izobraževanje, znanost in šport. Je članica številnih interdisciplinarnih raziskovalnih skupin, projektov Sledilnik (v sklopu katerega je z Miho Kaduncem že gostovala v 104, epiozdi tega podcasta, ko smo govorili o pomenu projekta) in Podnebnika ter dolgoletna aktivna članica številnih družbeno-civilnih organizacij v Sloveniji in v tujini. Z Jano danes govoriva o dinamičnih in fleksibilnih delovnikih, kaj kažejo raziskave iz tujine in primeri iz Slovenije o 4-dnevnih tednikih in krajših delovnikih, kako na naše delo vplivajo notranji in zunanji dejavniki (ženske in delo, podnebne spremembe in delo, staranje prebivalstva, mlade generacije, ki prihajajo v delovna okolja, "quiet quitting", delo in kronične oblike bolezni). Kje smo, kaj potrebujemo in kje se bi bilo najbolje lotiti teh prepotrebnih sprememb. Kje se nahaja Slovenija v primerjavi s primeri iz tujine? V epizodi tudi o tem, zakaj produktivnost ni povezana s številom ur, ki jih preživimo na delovnem mestu. Ne pozabi skočiti na spodnjo povezavo, kjer te v zapisu epizode čakajo povezave, ki sva jih z Jano omenili v pogovoru. ZAPIS EPIZODE: V spletni trgovini te že čakajo krasne e-knjige in e-delovni zvezki: https://ninagaspari.com/collections/all Ujameš me lahko tudi na: https://ninagaspari.com/blogs/podcast/epizoda141 INSTAGRAM: https://www.instagram.com/ninagaspari/ FACEBOOK: https://www.facebook.com/iamninagaspari/ TWITTER: https://twitter.com/ninagaspari TIK TOK: https://www.tiktok.com/@ninagaspari

Evropska tekaška poslovna konferenca (ERBC 2022) v Stockholmu je v treh dneh temeljito obdelala stanje cestnega teka po koroni, predstavila odlične prakse, navrgla cel kup novih idej in pokazala smer, v katero se cestni tek skupaj z atletiko in trail teki v vseh svojih različicah kani razvijati. Izvlečke predstavitev 45 predavateljev sem strnil v 116. oddaji podcasta, k pogovoru pa povabil tudi tri goste, s katerimi smo skupaj iskali rešitve in izmenjavali izkušnje.

Letošnji Nobelov nagrajenec za medicino je švedski genetik Kdo bi si mislil, da se tudi v genih neandertalcev skriva odgovor na vprašanje, kako se naš imunski sistem brani pred virusi in bakterijami? Tudi to je spoznanje, ki nam ga je omogočilo raziskovalno delo letošnjega Nobelovega nagrajenca za področje medicine. Danes dopoldan so namreč v Stockholmu razglasili, da najbolj prestižno znanstveno priznanje na svetu prejme švedski genetik Svante Pääbo, ki je razvozlal skrivnosti dednega materiala neandertalcev. Zakaj si njegov dosežek prav gotovo zasluži pozornost vse svetovne javnosti, je v pogovoru z Iztokom Koncem pojasnila dr. Luca Lovrečić s Kliničnega inštituta za genomsko medicino v Ljubljani.

Z objavo letošnjega nagrajenca za medicino so se začele razglasitve dobitnikov Nobelovih nagrad. Nobelovo nagrado za medicino letos prejme švedski genetik Svante Pääbo za odkritja, povezana z genomi človečnjakov in človeške evolucije. Kot so v Stockholmu med drugim navedli v obrazložitvi, s temi odkritji bolje razumemo, kaj imamo skupnega z neandertalci in kaj nas loči od njih. Druge teme: - Gregor Bezenšek odstopil od kandidature za predsednika republike - Za približno 65 tisoč študentk in študentov se danes začenja novo študijsko leto - Po splošnih volitvah v Bosni in Hercegovini še štejejo glasove, kaže na presenečenje

Být na tom jako Švédsko, to nezní zas tak špatně. Pokud ovšem nejde o ceny elektrického proudu. V čem je situace na severu Evropy podobná té naší a co s tím vláda ve Stockholmu dělá? Jsme zhruba stejně lidnaté země, značně průmyslové, jsme napojení na evropský trh a vyrábíme nezanedbatelnou část energie v jaderných elektrárnách.

Být na tom jako Švédsko, to nezní zas tak špatně. Pokud ovšem nejde o ceny elektrického proudu. V čem je situace na severu Evropy podobná té naší a co s tím vláda ve Stockholmu dělá? Jsme zhruba stejně lidnaté země, značně průmyslové, jsme napojení na evropský trh a vyrábíme nezanedbatelnou část energie v jaderných elektrárnách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní cestovatelská série Lokálové tentokrát zavítala do švédského hlavního města Stockholmu a to s programátorem Petrem Zvoníčkem, který tam žije už čtyři roky. Na městě oceňuje hlavně to, že je zelené, plné parků a na spoustu míst se příjemně dostane pěšky bez použití hromadné dopravy.

Letní cestovatelská série Lokálové tentokrát zavítala do švédského hlavního města Stockholmu a to s programátorem Petrem Zvoníčkem, který tam žije už čtyři roky. Na městě oceňuje hlavně to, že je zelené, plné parků a na spoustu míst se příjemně dostane pěšky bez použití hromadné dopravy.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku prázdnin jsme se na pozvání Českého centra vydaly do Švédska a při příležitosti předání předsednictví EU z rukou Francie do těch českých jsme tamnímu publiku představily náš výběr nejzajímavějších českých firem a projektů, kterým srdce bije pro udržitelnost. A byla by škoda je vynechat i z našeho podcastu – vždyť je to přes třicet jmen, které vítězí v tom, jak udělat udržitelnost krásnou, dostupnou a bez výčitek. Od betonových soch z 3D tiskárny, přes tržiště s odpadem až po nový materiál z recyklovaných skleněných střepů.

Na začátku prázdnin jsme se na pozvání Českého centra vydaly do Švédska a při příležitosti předání předsednictví EU z rukou Francie do těch českých jsme tamnímu publiku představily náš výběr nejzajímavějších českých firem a projektů, kterým srdce bije pro udržitelnost. A byla by škoda je vynechat i z našeho podcastu – vždyť je to přes třicet jmen, které vítězí v tom, jak udělat udržitelnost krásnou, dostupnou a bez výčitek. Od betonových soch z 3D tiskárny, přes tržiště s odpadem až po nový materiál z recyklovaných skleněných střepů.

Petra Biache čte dětem knihu Karkulín ze střechy od Astrid Lindgrenové. V úplně obyčejné ulici ve Stockholmu, v úplně obyčejném domě bydlí úplně obyčejná rodina Svantessonových. Obyčejný tatínek, obyčejná maminka a tři docela obyčejné děti Albert, Bety a Ben. Nahoře v domečku za komínem však přece jen někdo neobyčejný žije Karkulín ze střechy. A kdože to vlastně je? Ten malý, neodolatelný chlubílek a nenasyta, polopohádkový človíček, který umí létat ve vzduchu a provádí samé neuvěřitelné věci? Otevřte tuhle knížku a poznáte ho sami. Užijte si Karkulínovy žertovné kousky a legrace, které pro vás vykouzlila Astrid Lindgrenová. Autorská práva: Čtu ukázky z knih pro děti od českých i zahraničních autorů, vždy pouze v délce několika kapitol a s vědomím držitelů autorských práv.

S dr. Adnanom Mahmutovićem, rođenim Banjalučaninom, profesorom na Univerzitetu u Stockholmu (Švedska), razgovarali smo o pripadnostima/ identitetu, književnosti, ali i temama kao što je pozicija religije u književnosti. Pogledajte video podcast na našem kanalu. Doniraj putem PayPal-a ili postani naš sponzor putem Patreona-a.

Slovensko društvo Orfeum na Švedskem vabi na Miklavžev koncert in slavnostni koncert ob 30-letnici samostojnosti Slovenije, ki bosta v Stockholmu (gostja Danni Stražar). Pogledali bomo tudi k rojakom na avstrijsko Štajersko. Te je nedavno obiskala ministrica Helena Jaklitsch, v oddaji pa bomo objavili tudi pogovor v okviru projekta “Kongres na klepetu”. Gostja je bila Susanne Weitlaner predsednica Kulturnega društva Člen 7 za avstrijsko Štajersko Pavlova hiša.

Marko Pirc zadnji dve leti živi v Stockholmu, zaposlen je v podjetju Profoto. Ponujajo profesionalno studijsko opremo, v zadnjih letih pa se širijo tudi k manj profesionalnim uporabnikom. Pravi, da bo tradicionalna fotografija ostala na sicer visoki ravni, a napredek vidi le še pri mobilni fotografiji. Pogovarjamo se tudi o izjemno visokem zaupanju Švedov (tudi) v tehnologijo in o podkastu, ki ga ustvarja s kolegom Lenartom Kučićem.

Kakšne so delovne prakse tehnoloških podjetij v Stockholmu in Talinu v obdobju, ko so podjetja ostala zaprta in prazna? Česa smo se o delu zunaj pisarne naučili zaradi pandemije, kako o delavcih doma razmišljajo nadrejeni in kaj je s famoznim 6-urnim delovnikom na Švedskem? Sogovorniki so bili: Luka Cidro (Spotify), Philip Jonzon Jarl (Relate), Marju Sokman (Workland), Aleš Jurca, Marko Pirc in Tine Turk. Hvala vsem.

Pred dvema urama so v slavnostni dvorani Švedske akademije znanosti in umetnosti v Stockholmu razkrili imena prejemnikov letošnje Nobelove nagrade za kemijo. Najvišje priznanje za znanstveno delo si bosta letos razdelila Nemec Benjamin List in Britanec David MacMillan. Zahvaljujoč njunim raziskavam lahko danes hitreje, ceneje in podnebju prijazneje proizvajamo zdravila, dišave pa tudi povsem nove materiale. Prof. dr. Uroš Grošelj na Fakulteti za kemijo v Ljubljani predavate o organski katalizi – to je področje, za katerega so podelili Nobelovo nagrado za kemijo. Pojasnjuje, da sta letošnja nagrajenca razvila povsem nov način, s katerim lahko pospešimo nastajanje novih molekul in spojin. Foto: Adam Baker/ Flickr

Kako razmišljajo tehnološko razvite države? Kako tehnološka podjetja? Kako digitalizirati storitve? Kako živeti brez gotovine? Kako so se po pandemiji spremenili delovni procesi? Odbita do bita v naslednjih tednih ponuja prakse iz Švedske in Estonije. Službeno potovanje Maruša in Anže začenjata doma. S Tjašo Saje, ki se je po letih bivanja v Londonu, Oslu in Stockholmu preselila nazaj v Slovenijo. O mitih in resnicah o tehnologiji, o tem kako delujejo in razmišljajo največji in o osebni številki Švedov, ki odpira vsa virtualna vrata.

Největší zabiják, a přesto ho, teda ji, má někdo rád, dokonce je z ní nadšený. V dnešním dílu Stetoskopu si budeme vyprávět se studentem Martinem Kaletou o hemoragické mrtvici, jeho velmi oblíbeném tématu. Martin je studentem, ale teprve středoškolským, přesto nějakou dobu pobýval na Anatomickém ústavu LF MU. Jak se na půdu naší fakulty dostal, jak uspěl v celonárodním kole SOČ a proč holil potkany, nám prozradí se svým školitelem doc. Markem Joukalem, přednostou AÚ LF MU. Snad si v budoucnosti třeba ve Stockholmu na udílení Nobelových cen vzpomene na své začátky i díky tomuto záznamu. Moderátor: Jana Dvořáková Produkce: Jana Majerová Postprodukce: Bibiana Hroncová

Njen pogled seže naravnost iz oči do srca, je iskren, prijazen, topel. Žari pod visokim čelom, nad nasmejanimi ustnicami in pod prameni gostih las, včasih spetih v čop, drugič skrbno oblikovanih v paž pričesko. Močna in muzikalna osebnost je; ona, ki je dala vse za svojo muzo, glasbo. To je dirigentka Jerica Bukovec: štirikratna štipendistka Kraljeve glasbene akademije v Stockholmu, stalna gostujoča dirigentka Zbora Slovenske filharmonije, dirigentka Akademskega pevskega zbora Toneta Tomšiča Univerze v Ljubljani in letošnja dobitnica Zlatega priznanja Zveze kulturnih društev in Zlatega znaka JSKD. Na tekmovanju za mlade zborovske dirigente Europa Cantat leta 2009 je osvojila 3. mesto, na tekmovanju Erica Ericsona v Stockholmu leta 2010 se je uvrstila med tri finaliste. Med festivalom Europa Cantat v Ljubljani bo v pogovoru s Simono Moličnik razkrila skrivnostne moči vokalne glasbe.

Největší zabiják, a přesto ho, teda ji, má někdo rád, dokonce je z ní nadšený. V dnešním dílu Stetoskopu si budeme vyprávět se studentem Martinem Kaletou o hemoragické mrtvici, jeho velmi oblíbeném tématu. Martin je studentem, ale teprve středoškolským, přesto nějakou dobu pobýval na Anatomickém ústavu LF MU. Jak se na půdu naší fakulty dostal, jak uspěl v celonárodním kole SOČ a proč holil potkany, nám prozradí se svým školitelem doc. Markem Joukalem, přednostou AÚ LF MU. Snad si v budoucnosti třeba ve Stockholmu na udílení Nobelových cen vzpomene na své začátky i díky tomuto záznamu.

V centru švédské metropole Stockholmu osmdesátiletého muže napadl a vážně na ruce zranil krokodýl. Nebyla to ale ta nejdivnější událost tohoto týdne, už jen proto, že se tak stalo na party místní zoo, při které muž neopatrně nechal ruku nad ochranným sklem ohraničujícím krokodýlovo hájemství.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Jaroslav Cienciala absolvoval v rozmezí let 2018 a 2019 roční studijní program na evropském institutu židovských studií Paideia, který sídlí ve Stockholmu. Hugo Marx si s ním v dalším díle j-castu pod30 povídá o tom, co je náplní programu, co stálo za vznikem institutu Paideia a čeho se snaží docílit. Nechybí zmínka o zážitcích, které Jaroslav získal díky hře na kytaru. Dozvíte se i to, v čem dokáže studium na institutu Paideia změnit život. Autor, střih: Hugo Marx Hudba, postprodukce: Roman Štětina

Snažím se před orchestrem nezapomenout na úsměv, říká František Macek před svým premiérovým vystoupením na festivalu Pražské jaro. Hru na varhany a dirigování vystudoval v Praze a švédském Stockholmu. Se svou francouzskou manželkou žije ve Vídni, odkud dojíždí do polských Katovic. Tam se po vítězství v mezinárodní soutěži stal dirigentem Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. A letos ho čeká velký debut na Pražském jaru.

Mým dnešním hostem je Mirek Hasal. Muž, který strávil skoro třicet let ve vzduchu jako stevard Českých aerolinií. Mimochodem, jednou jsme spolu čirou náhodou letěli. Bylo to do Stockholmu nechal mě sedět v byznys třídě. Ale nikomu to neříkejte!Proto jsem však s Mirkem podcast nenatočil. Je totiž vášnivým milovníkem maratonu. Uběhl jich 119, pokud si to dobře pamatuju, a některé určitě stojí za zmínku. Proto podcast!Namátkou: běžel ve výšce 10 kilometrů nad zemí i půl kilometru podzemí. A taky po zmrzlém Bajkalu. V maratonském deníku má záznamy z 19 zemí včetně Saudské arábie, například.Na to vše jsem se ho zeptal.A taky na to, co se mu na maratonech či obecně běhu líbí.Jestli je běhání víc o těle, anebo o hlavě, jak se říká. A co to znamená, když člověk doběhne v hezkém čase?Přeju příjemný poslech! A pokud budete tento podcast poslouchat právě u běhu, přeju samozřejmě příjemné tempo a co nejvíc endorfinů.

Jana Ščamburová samu sebe nazývá rádoby cestovatelkou, která pracuje online a žije offline. Žila nějakou dobu na Zélandu, vydala se na punkový výlet do Austrálie a pak pracovala dlouhodobě v Norsku a ve Švédsku. Jaký byl její nejstrašidelnější zážitek z Austrálie? Jak se jí podařilo najít dobrou práci v norských horách Jotunheimen? A co přesně dělala ve švédském Stockholmu? O tomhle všem jsme si společně popovídaly v této epizodě. Kde Janu sledovat: https://www.instagram.com/janascamburova/

Mladá vdaná Sofie, matka dvou dětí, žije celý život ve Stockholmu. Věnuje se digitalizaci a rozvoji firem a její uspokojivá kariéra ji přivede do průměrného švédského nakladatelství, kde začne nevinný flirt s mladým IT technikem. Ten by mohl být považován za nenápadné a bezvýznamné zpestření každodenní pracovní rutiny, ale zafunguje jako odrazový můstek Sofiiny nepříjemné sebereflexe.

Mladá vdaná Sofie, matka dvou dětí, žije celý život ve Stockholmu. Věnuje se digitalizaci a rozvoji firem a její uspokojivá kariéra ji přivede do průměrného švédského nakladatelství, kde začne nevinný flirt s mladým IT technikem. Ten by mohl být považován za nenápadné a bezvýznamné zpestření každodenní pracovní rutiny, ale zafunguje jako odrazový můstek Sofiiny nepříjemné sebereflexe.

Málokterá země byla v dosavadním průběhu koronavirové krize tak často zmiňována střídavě jako odstrašující a vzápětí inspirativní příklad boje s pandemií jako Švédsko. Země aktuálně eviduje řádově stovky nakažených denně. „Považují to za úspěch a potvrzení správnosti jejich dosavadní strategie mírných restriktivních opatření,“ říká diplomat Jiří Šitler, donedávna působící jako český velvyslanec ve Stockholmu.

Posledními finalisty letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, se kterými vás seznámíme, je umělecké duo Anna Slama a Marek Delong. Celé léto trávili ve svém druhém švédském domově a teď přišel čas na práci na společné výstave v ostravské galerii Plato. „Donedávna jsme tvořili na dálku, já byla ve Stockholmu a Marek v Praze, a nalezli jsme systém, jak spolu fungovat,“ říká Anna o tvůrčím procesu.

Posledními finalisty letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, se kterými vás seznámíme, je umělecké duo Anna Slama a Marek Delong. Celé léto trávili ve svém druhém švédském domově a teď přišel čas na práci na společné výstave v ostravské galerii Plato. „Donedávna jsme tvořili na dálku, já byla ve Stockholmu a Marek v Praze, a nalezli jsme systém, jak spolu fungovat,“ říká Anna o tvůrčím procesu.

Případ, díky kterému vznikl název Stockholm syndrom.

Dok je rezala jabuku sinulo joj je kako bi muško ime jabuke bilo Jabukan. To je bio prvi korak. Drugi je bio stvoriti priču koja uključuje šumu koju voli jer je zelena, tajanstvena i prepuna života. Lana Momirski svestrano je kreativna profesorica i prevoditeljica švedskog koju je ljubav prema mašti i crtanju odvela do – slikovnice. Danas Lana u Stockholmu doseljenicima predaje švedski – Sirijcima ponajviše. Kako je nekome prenositi jezik i kulturu ne samo početnicima nego i onima koji se suočavaju s drugačijim pismom, a nekima koji nikad nisu išli u školu? Pomaže joj kreativnost, igračke, crteži. Tako ćemo saznati zašto je Sirijcima kompliment nazvati nekog majmunom i zašto ne vole sove. Kako se pretplatiti? Google #podcasts: https://bit.ly/2UFZZ6C Apple Podcasts: https://apple.co/2UivogF Spotify: https://spoti.fi/2DzXmyn Deezer: https://bit.ly/2CCtxwA Stitcher: https://bit.ly/3btbKEa TuneIn: https://bit.ly/3dqpz8m Društvene mreže, kontakt i suradnja: www.facebook.com/bliskisusreti www.instagram.com/bliskisusreti_podcast www.twitter.com/bliskisusreti podcast@idioma.hr

Další díl podcastu Dneska se koukám volně navazuje na předešlý díl – i dnes si povídáme o seriálu, který se věnuje ortodoxní podobě nějakého náboženství. Z Berlína se dostáváme do Stockholmu, od ortodoxních židů k bojovníkům ISIS. Ale také o nevýhodách binge listeningu, kočkách a shozených televizích jsme se bavili opět se scenáristou Kubou Votýpkou, který potvrdil, že v Brně sice není metro, zato je tam Metro. Snad už naposledy online, s nedokonalou zvukovou kvalitou, mírnou porcí sprostých slov, zato s vtipem, jak už to s Kubou bývá.

Rozhovor o životě na předměstí Stockholmu ve stotisícovém Hässelby. Jak se žije florbalovému trenérovi mezi Švédy? Jak to mají ve Švédsku s Covidem? Něco o společnosti a lidech. A samozřejmě o sportu. instagram Hässelby HAWKS

Gre za eno najpomembnejših srednjeveških svetnic z evropskega Severa. V oddaji bomo spregovorili o njenem bogatem družinskem in duhovnem življenju. Zanimalo nas bo, kako so nastala njena Razodetja, monumentalno delo, ki so ga ponatiskovali in prevajali še dolgo po njeni smrti. Prav tako se bomo dotaknili vloge ženske in materinstva pri Brigiti. In končno, ali srednji vek resnično velja za mračno obdobje v človeški zgodovini ali pa gre bolj za umetno spodbujen družbeni predsodek. O teh in podobnih vprašanjih se bomo pogovarjali s klasičnim filologom in poznavalcem Brigitinega življenja in dela z Univerze v Stockholmu prof. dr. Denisom Searbyjem.

Nobelovo nagrado za književnost za leto 2018 so decembra lani podelili poljski pisateljici Olgi Tokarczuk. Doslej je napisala vrsto romanov, esejističnih zbirk in knjig kratke proze in razvila nezgrešljiv literarni slog, ki navdušuje po vsem svetu – tako bralce kot strokovno javnost. Več njenih del imamo prevedenih tudi v slovenščino. Leta je 2017 izšel njen roman Jakobove bukve, lani pa roman Pelji svoj plug čez kosti mrtvih, oba v prevodu Jane Unuk. V oddaji Razgledi in razmisleki boste slišali govor, ki ga je imela Olga Tokarczuk decembra nekaj dni pred podelitvijo nagrade v Stockholmu. Gre za tehtno in poglobljeno razmišljanje o položaju in moči oziroma nemoči literature v sodobnem svetu. Besedilo je prevedla Jana Unuk.

Nobelovo nagrado za književnost za leto 2018 so decembra lani podelili poljski pisateljici Olgi Tokarczuk. Doslej je napisala vrsto romanov, esejističnih zbirk in knjig kratke proze in razvila nezgrešljiv literarni slog, ki navdušuje po vsem svetu – tako bralce kot strokovno javnost. Več njenih del imamo prevedenih tudi v slovenščino. Leta je 2017 izšel njen roman Jakobove bukve, lani pa roman Pelji svoj plug čez kosti mrtvih, oba v prevodu Jane Unuk. V oddaji Razgledi in razmisleki boste slišali govor, ki ga je imela Olga Tokarczuk decembra nekaj dni pred podelitvijo nagrade v Stockholmu. Gre za tehtno in poglobljeno razmišljanje o položaju in moči oziroma nemoči literature v sodobnem svetu. Besedilo je prevedla Jana Unuk.

Slišali boste predavanje, ki ga je imel najnovejši Nobelov lavreat za književnost, avstrijski pisatelj Peter Handke, nekaj dni pred podelitvijo nagrade v Stockholmu decembra lani. Odločitev Švedske akademije, da nagrado podeli pisatelju, ki se je med vojno v nekdanji Jugoslaviji s svojimi nastopi in zapisi opredelil za agresorsko – srbsko stran, je naletela na buren odziv in številne ugovore, ki pa jih je Handke v svojem govoru povsem odmislil. Namesto tega se je vrnil v svoje otroštvo ob slovenski materi. Handkejevo predavanje je prevedel ugledni prevajalec Štefan Vevar, dobitnik avstrijske državne prevajalske nagrade. Foto: EPA

Ko so poljsko pesnico Wisławo Szymborsko nekoč vprašali, zakaj je njen opus tako skromen po obsegu – v dobrih šestih desetletjih ustvarjanja je namreč objavila nekaj manj kot 350 pesmi –, je umetnica nepozabno odgovorila, da pač zato, ker ima doma koš za smeti. A tisto, kar navsezadnje je ugledalo luč sveta, je bilo resnično vrhunsko. To so prepoznali tudi švedski akademiki in Szymborski leta 1996 podelili Nobelovo nagrado za književnost. Da se v Stockholmu takrat niso zmotili, se lahko zdaj prepričamo tudi slovenski bralke in bralci, saj smo v branje dobili Radost pisanja, celoten pesniški opus Wisławe Szymborske. Toda: o čem pesnica pravzaprav piše? H katerim temam in vprašanjem se, nepomirjena, vedno znova vrača? Kakšen je, ne nazadnje, njen slog? – Odgovore smo iskali v tokratnem Sobotnem branju, ko smo pred mikrofonom gostili njeno prevajalko, Jano Unuk. Oddajo je priporavil Goran Dekleva. foto: Goran Dekleva

V tokratni oddaji Slovencem po svetu smo se pogovarjali s tremi mladimi Slovenci, ki vsak zase dokazujejo, da je domovina lahko povsod, kjer živi spomin nanjo in kjer se ljudje zavedajo svojih korenin. Eva Panjan živi v Madridu, Rok Ogrin v Stockholmu in Tanja Kocjančič Antolik v Pragi. Kaj povezuje njihove zgodbe, boste izvedeli po 21. uri na Prvem v oddaji Slovencem po svetu.

Večerov podkast o nogometu Polcajt: Šprint na nordijski turneji Turneja na severu se nadaljuje. Nogometaše Maribora po AIK-u čaka Rosenborg. O Švedih, Norvežanih, Prekmurcih in ostalih izzivalcih vijoličastih v petem delu Polcajta. Bunde ne potrebujete, čeprav tudi v peti epizodi Večerovega nogometnega podkasta ne manjka zgodb s severa. V Polcajtu tokrat Večerov dvojec s terena podrobno pretresa skok Maribora čez AIK v kvalifikacijah za ligo prvakov. O slavju v Stockholmu govorita Darko Milanič in Andrej Kotnik.  ​Evropskih zmag vijoličasti (še) niso prenesli na domačo fronto. V tokratnem Polcajtu ugotavljamo tudi, kaj je prinesel prvi večni derbi v sezoni in kakšne posledice bo pustila vzporedna evropsko-slovenska plovba v boju za naslov državnega prvaka. V delu oddaje, kjer se dotaknemo nižjeligaških tekmovanj, tokrat pogovor s predsednikom NK Fram Žanom Zajcem. Vabljeni na vecer.com/sport , kjer lahko brezplačno dostopate do številnih zanimivih vsebin. Aja ... in naročite se na Polcajt.

Rozvolejte sláva a tři dny se radujte, po dvou dlouhých týdnech se vrátil Snack. Naším hostem byl architekt Vojtěch Slavík, který už dva roky žije a pracuje ve Stockholmu. Budeme si všímat rozdílů v běžných životech Čechů a Švédů, v architektuře, v práci, zajímá nás, čím se země navzájem inspirovat a čím se raději moc nechlubit. Téma pro Tomáše jako dělané, ale snad se na něco zeptá i Anička…

Rozvolejte sláva a tři dny se radujte, po dvou dlouhých týdnech se vrátil Snack. Naším hostem byl architekt Vojtěch Slavík, který už dva roky žije a pracuje ve Stockholmu. Budeme si všímat rozdílů v běžných životech Čechů a Švédů, v architektuře, v práci, zajímá nás, čím se země navzájem inspirovat a čím se raději moc nechlubit. Téma pro Tomáše jako dělané, ale snad se na něco zeptá i Anička…

U ovoj epizodi, moja gošća je fantastična i neustrašiva preduzetnica Dijana Llugolli, koja će podeliti sa vama iz kojih 5 navika se sastoji njena jutarnja rutina. "Dijana je djevojka iz Ljubljane u Sloveniji, rođena je od strane predivnih roditelja iz Bosne, a trenutno živi u Stockholmu, u Švedskoj, sa tri predivne ćerke i mužem iz Kosova. Da, multinacionalna kompilacija. A da život bude još više obojen, Dijana kao Wellness i Biznis Coach radi sa preduzetnicama iz cijelog svijeta i vjeruje da je sve moguće uz pomoć kafe i interneta. Njena misija je da do g. 2020 ohrabri i inspiriše 10.000 žena da ostvare ultimativno zdravlje, sreću i slobodu. Njen najveći pokretač su njena djeca i mogoćnost za život bez stresa i krivnje, mogućnost da ostvari svoje snove, radi pod svojim uvjetima, kako, gdje, kad i šta ona želi. Zato Dijana živi i radi po svom pravilu 5:5 - Ne sekiraj se više od 5 Minuta oko stvari koje neće imati vrijednost za 5 godina. " U ovoj epizodi saznaćete: Kojih 5 navika čini Dijaninu jutarnju rutinu Koliko je važan pozitivan način na koji uđemo u dan Zašto je važno početi dan plesom Kako i zašto je ona uključila decu u svoju jutarnju rutinu Kako se navike i rutine stiču malim koracima Zašto bi Dijana volela da ima bolju večernju rutinu Koja je najvažnija navika koju treba da uvedete ako hoćete da počnete da gradite svoju jutarnju rutinu Uživajte! Dijanu možete naći na: FB: https://www.facebook.com/dijana.llugolli IG: https://www.instagram.com/dijanallugolli Možete se pridružiti i njenoj otvorenoj Facebook zajednici gde Dijana svakodnevno deli savete o životu, kao i biznis savete za Neustrašive i Uspešne Preduzetnice - Fearless and Successful Female Entrepreneurs: https://www.facebook.com/groups/fearlessandsuccessful/ Transkript epizode će uskoro biti dostupan. #podkast, #podkastnasrpskom, #jutarnjarutina, #vremezasebe. #podkast na srpksom, #podcastserbian

In še 2. del pogovora z Oskarjem o njegovem študiju na KTH Royal Institute of Technology v Stockholmu na Švedskem. - Ali je srečal medvede?! - Študentski projekti in interes občin za njihovo (študentsko delo). - Spoštovanje in priljubljenost poklica na Švedskem. - Možnosti po končanem študiju. - Izpiti in način dela med semestrom. - Kje je naredil največji napredek: radovednost! - Cenjenost poklica urbanista in primerjava z arhitekturo/gradbeno. Komentar na sodelovanje in trenja v Sloveniji. Super zaključek, super pogovora! Priporočam :D

Biokemičarka Maja Marušič s soprogom in tremi otroki, ki jim gre švedščina bolje kot njej, živi in raziskuje v Stockholmu. Na Švedsko je prišla s pričakovanjem, da so Švedi bolj hladni, da jim ni do zabav in druženja. Pa jim je, ugotavlja. Druženje jim v Stockholmu omogoča tudi odličen mestni prevoz s pogostimi avtobusi, trajekti in vlaki, ki jih pogosto upravljajo voznice, kar za Švedsko, ki posebno pozornost namenja enakosti med spoloma, ni nič neobičajnega, pravi.

autorská čtení v Café Fra, Praha úterý 16. října 2018, 19.30 h.
 Li Li, uvádí Zuzana Li Li Li se narodil v Šanghaji, v roce 1988 přesídlil do Stockholmu. Poslední dva roky žije v Praze na Újezdě. Básník nejznámější čínské generace, překladatel poezie, vášnivý fotograf. Píše čínsky i švédsky. Jeho čínské překlady básní Tomase Tranströmera vyvolaly velkou veřejnou polemiku s lingvistou, sinologem a členem Švédské akademie Göranem Malmqvistem. O životě ve dvou velmi odlišných jazycích a různých světech. Audio a foto Jitka Hanušová Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod­porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron­tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie.