Podcasts about stockholmu

Už v pondělí 10. listopadu zastaví celosvětové turné anglické čtveřice Wolf Alice ve Velkém sále pražské Lucerny. To je dobrý důvod zavolat do Stockholmu a vyzpovídat členy kapely. O vášni pro hudbu, nahrávání s věhlasným producentem, přípravách na cesty i zákulisí koncertů s Klárou mluvili kytarista Joff Oddie a bubeník Joel Amey. Rozhovor je k dispozici i v textové podobě:https://www.expresfm.cz/rozhovory/wolf-alice-exkluzivne-v-praze-si-vzdycky-uzivame-uzasne-chvili-nikdy-to-neni-stejne-jako-minule/

Prestižno priznanje si bodo razdelili Američana Mary Brunkow in Fred Ramsdell ter Japonec Shimon Sakaguchi.Prvi ponedeljek v oktobru že tradicionalno požlahtnijo Nobelove nagrade za najboljše znanstvene dosežke. Danes dopoldan so tako v Stockholmu razglasili letošnje nagrajence za področje medicine in fiziologije. Prestižno priznanje si bodo razdelili Američana Mary Brunkow in Fred Ramsdell ter Japonec Shimon Sakaguchi za raziskave na področju imunologije. Odkrili so, kako imunski sistem prepreči, da bi obrambne celice organizma napadle snovi, ki telesu niso nevarne. Razglasitev je spremljal Iztok Konc, razlaga imunolog Alojz Ihan. Nobelova organizacija TUKAJ

Martina Siegrist Larsson: Ladja Vasa je najbolje ohranjena ladja iz 17. stoletja na svetu. Nikjer drugje niso našli in dvignili iz vode nekaj takšnega. V tem smislu je Vasa sama po sebi zaklad. Zaklad so tudi predmeti, ki so jih dvignili skupaj z njo. Za nas je vse, kar so našli, zaklad. O ostankih potopljenih ladij lahko na Hrvaškem slišimo in vidimo večkrat. Poznamo tudi usodo vojaške ladje Rex, ki je nasedla in potonila med Izolo in Koprom. O tragični zgodbi Titanika je bil posnet film. V najbolj obiskanem skandinavskem muzeju – v Muzeju Vasa v Stockholmu na Švedskem – pa si lahko ogledamo najbolje ohranjeno ladjo iz 17. stoletja na svetu. Ladja Vasa se je leta 1628 potopila na svoji krstni vožnji. Več kot tri stoletja je čakala na blatnem dnu mrzlega Baltskega morja, da jo najdejo »lovci na skrite zaklade« in dvignejo na površje. Danes muzej letno obišče milijon in pol obiskovalk in obiskovalcev. Muzej Vasa TUKAJ Efekt vode: Dive Deep preview.mp3 by hisoul -https://freesound.org/s/365659/ -- License: Attribution 4.0  

Není to jenom Praha, kde je pro mladou rodinu, pokud se nezadluží na celý život hypotékou, nouze o byty. Zejména pak o byty nájemní. Tentýž stres zažívají mladí lidé i v jiných evropských metropolích. V Kodani, ve Stockholmu, v Bruselu anebo Berlíně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Amerika vyhrála mistrovství světa stylem, o kterém se bude dlouho mluvit. Takhle dělejte hokej, tohle je dobrý směr! Podstatný zádrhel tu je, ke stylu Spojených států jsou potřeba extrémní dovednosti a výjimečné bruslení.V neděli se ve Stockholmu rozjela pěkně divoká party USA. V semifinále vypekly domácí Švédy a finále se Švýcarskem si podmanily gólem v prodloužení. Výhra 1:0 bude hřát aktéry hodně dlouho.„Sympatický, hrozně sympatický výkon od týmu, který byl plný mladých hráčů a pozitivní energie,“ říká v podcastu Nosiči ledu bývalý útočník Michal Broš, vítěz MS z roku 2000 a v současnosti trenér Litvínova. „V podání Ameriky by se dalo mluvit o moderním hokeji, kdy všichni předvedli, že jsou všichni schopni dobře bruslit, hrát rychle, ostře a na sto procent plnit taktický plán,“ pokračuje Broš.Jak prožíval zklamání Andreas Ambühl, který ve 41 letech hrál na 20. mistrovství světa? Proč Švédsko neustálo kritiku? Vypořádal se s koncem ve čtvrtfinále český tým? Jaký je rozdíl mezi možnostmi českého a švédského hokeje? Pořadem vás provázejí Pavel Ryšavý a Michal Mikeska, kteří zpovídají hosty ve studiu a chystají i díly přímo z Dánska a ze Švédska, kde se hraje MS 2025. Od 17. dubna vyjde každý týden minimálně jeden díl. Najdete nás na Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Stream.cz, Spotify a Apple Podcasts. 

Ime tedna je postal Edo Terglav, selektor slovenske hokejske reprezentance, ki si je na svetovnem prvenstvu v Stockholmu s pomlajeno ekipo šele po dvajsetih letih in tretjič v zgodovini zagotovila obstanek v elitni diviziji. Kar sedem hokejistov je bilo sploh prvič del članskega svetovnega prvenstva, za več kot ducat članov pa je bilo to prvo prvenstvo skupine A.Kandidata sta bila še: Simon Kenda, programski vodja festivala Jazz Cerkno, glasbenega dogodka, ki se je s pomočjo lokalnih entuziastov v 30 letih vztrajno utrjeval in širil mednarodne zvočne meje. Ljubiteljem svobodnjaškega in nekonvencionalnega jazza je z uporom do enoznačnosti vedno ponudil vpogled v najnovejše dogajanje na slovenski in mednarodni jazzovski sceni. Rado Likon, direktor fotografije in snemalec, ki je bdel nad postopkom digitalne restavracije filma Poletje v školjki. Mladinska klasika iz 80. let prejšnjega stoletja v režiji Tuga Štiglica je svojo premiero v osveženi preobleki doživela štiri desetletja pozneje, kot del projekta Naši filmi doma, ki ga v sodelovanju s Cankarjevim domom organizira Slovenski filmski center. Foto: Aleš Fevžer

V Stockholmu in Herningu se končuje skupinski del svetovnega prvenstva v hokeju na ledu. Slovenija je zadnjo tekmo odigrala včeraj, v švedski prestolnici se je na odločilni tekmi za obstanek med elitno druščino pomerila s Francijo. Po dnevu premora se bo nadaljevala kolesarska dirka po Italiji. Tekmovalci se bodo še drugič na letošnjem Giru pomerili v posamični vožnji na čas, na kateri bi lahko vodilnim v razvrstitvi vnovič nekaj prednosti odščipnil Primož Roglič.

V Stockholmu in Herningu se končuje skupinski del svetovnega prvenstva v hokeju na ledu. Slovenija je zadnjo tekmo odigrala včeraj, v švedski prestolnici se je na odločilni tekmi za obstanek med elitno druščino pomerila s Francijo. Po dnevu premora se bo nadaljevala kolesarska dirka po Italiji. Tekmovalci se bodo še drugič na letošnjem Giru pomerili v posamični vožnji na čas, na kateri bi lahko vodilnim v razvrstitvi vnovič nekaj prednosti odščipnil Primož Roglič.

Na svetovnem prvenstvu elitne skupine v hokeju na ledu so se zaostrili boji velesil za mesta v končnici, za slovensko reprezentanco pa se dve koli pred koncem skupinskega dela turnirja začenja boj za obstanek med svetovno elito. Risi se bodo popoldne v Stockholmu v sosedskem derbiju pomerili z Avstrijci. V domačih športnih dvoranah pa se začenja polfinale državnega rokometnega prvenstva. Celje se bo pomerilo z velenjskim Gorenjem, drugi par pa sta Slovan in trebanjski Trimo.

Slovenska hokejska reprezentanca se je sinoči v Stockholmu pomerila s Švedsko, gostiteljico svetovnega prvenstva. Danes imajo risi prost dan, v naslednjih dveh dneh pa jih čakata odločilna obračuna za obstanek med svetovno elito. Nasprotniki bodo Avstrijci in Francozi. Posvetimo se še končnici jadranske lige v košarki. Olimpija je včeraj v Stožicah gostila ekipo Dubaja.

Slovenski hokejisti so se v 4. krogu svetovnega prvenstva elitne skupine v Skandinaviji včeraj pomerili s Finsko. V zgoščenem sporedu tekem rise že danes v Stockholmu čaka obračun proti gostiteljici Švedski, ki na domačem turnirju sodi v najožji krog favoritov za naslov svetovnih prvakov. Na olimpijskem prizorišču v predmestju Pariza pa se je včeraj z ekipnimi tekmami kanuistov in kajakašev začelo evropsko prvenstvo v slalomu na divjih vodah, na katerem Slovenija nastopa s svojo najmočnejšo zasedbo.

Prva tritedenska kolesarska dirka sezone se začenja na albanskih cestah. Karavana bo pot proti Rimu začela z razgibano etapo med Dračem in Tirano. Vse oči bodo uprte v Primoža Rogliča, ki bo skušal drugič v karieri osvojiti Giro. Na Danskem in na Švedskem pa se bo danes začelo svetovno prvenstvo v hokeju na ledu. Slovenija je priprave na turnir v Stockholmu končala z zmago nad Kazahstanom, prva tekma prvenstva elitne skupine pa jo čaka jutri, ko se bo v švedski prestolnici pomerila s Kanado.

Prva tritedenska kolesarska dirka sezone se začenja na albanskih cestah. Karavana bo pot proti Rimu začela z razgibano etapo med Dračem in Tirano. Vse oči bodo uprte v Primoža Rogliča, ki bo skušal drugič v karieri osvojiti Giro. Na Danskem in na Švedskem pa se bo danes začelo svetovno prvenstvo v hokeju na ledu. Slovenija je priprave na turnir v Stockholmu končala z zmago nad Kazahstanom, prva tekma prvenstva elitne skupine pa jo čaka jutri, ko se bo v švedski prestolnici pomerila s Kanado.

Už zítra začne mistrovství světa v hokeji. Hrát se bude ve švédském Stockholmu a v dánském Herningu. Stejná dánská hala hostila začátkem roku také mistrovství světa házenkářů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už zítra začne mistrovství světa v hokeji. Hrát se bude ve švédském Stockholmu a v dánském Herningu. Stejná dánská hala hostila začátkem roku také mistrovství světa házenkářů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenska hokejska reprezentanca je v sklopu priprav na svetovno prvenstvo elitne skupine na Švedskem odigrala zadnjo prijateljsko tekmo na domačem ledu. V popolni zasedbi z igralci, ki so se ekipi pridružili po končanem državnem prvenstvu, se je včeraj v Mariboru pomerila z Dansko. Slovenijo že jutri čaka dvoboj v gosteh proti Madžarski, zadnjo pripravljalno tekmo pa bo le tri dni pred začetkom prvenstva v Stockholmu igrala proti Kazahstanu. Končano pa je domače odbojkarsko prvenstvo za ženske. Finalna serija je bila odločena po petih tekmah, za naslov so se borile odbojkarice Kamnika in Maribora.

V oddaji gostimo doktorskega raziskovalca in eksperta za baterijske sisteme ter športnika Luko Smajila, ki že štiri leta biva na Švedskem, pogovarjali smo se tudi s slovenskim rojakom Damjanom Pristovnikom, ki je pred tremi desetletji novi dom in delo našel na Predarlskem, v mestu Bregenz, beležimo pa tudi pomladni utrip v slovenski dopolnilni šoli v Banjaluki.

"Od vsakega bolnika z levkemijo dobimo več sto gigabajtov podatkov," pravi molekularni biolog Blaž OderVelenjčan Blaž Oder na Švedskem sodeluje v raziskovalni skupini, ki preučuje, kako razlike ali spremembe v človekovem genskem materialu vplivajo na potek in zdravljenje kronične limfocitne levkemije (KLL). To je najpogostejša vrsta krvnega raka pri odraslih. Bolezen običajno napreduje zelo počasi; strokovnjaki ocenjujejo, da polovica bolnikov ne bo nikoli potrebovala zdravljenja. Raziskovalna skupina, pri kateri sodeluje gost Ultrazvoka molekularni biolog Blaž Oder, je pri svojem delu uspešna. Izsledke njihovih raziskav lahko zasledimo v uglednih znanstvenih revijah. Informacije o Blažu Odru TUKAJ Informacije o raziskovalni skupini TUKAJ Informacije o KLL TUKAJ Ultrazvok o levkemiji s prof. Campom iz Barcelone TUKAJ  

V centru Paříže navštívíme rodinné rámařství, takzvaný "Dům rámečků". Vedou ho dvě sestry. Ve vietnamském Ho Či Minově Městě posedíme v domě plném kaváren. V australské rezervaci zjistíme, jak vypadá spokojený koalí život a ve Spojených státech, v Muzeu kultury Mescalerů v Novém Mexiku, nám apačský průvodce potvrdí, že Karel May si krásně vymýšlel a že Apačové vůbec nevypadají jako jeho Vinnetou nebo Nšo-či. Moderuje Helena Berková.

V centru Paříže navštívíme rodinné rámařství, takzvaný "Dům rámečků". Vedou ho dvě sestry. Ve vietnamském Ho Či Minově Městě posedíme v domě plném kaváren. V australské rezervaci zjistíme, jak vypadá spokojený koalí život a ve Spojených státech, v Muzeu kultury Mescalerů v Novém Mexiku, nám apačský průvodce potvrdí, že Karel May si krásně vymýšlel a že Apačové vůbec nevypadají jako jeho Vinnetou nebo Nšo-či. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pivo uvařené na hranolkách a hamburgerových bulkách, sýrový ležák nebo mangový kyseláč. Extravagantní piva nejsou to jediné, v čem se švédská značka Omnipollo vymyká. Své první pivo uvařili její zakladatelé před 15 lety v obýváku. V současnosti produkují přes 3 miliony litrů piva ročně a prodávají ho po celém světě. Omnipollo se před pěti lety dočkalo vlastního pivovaru na předměstí Stockholmu. A to v budově, kde by pivovar čekal málokdo.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní tým veze ze Švédských her druhé místo a už je na historickém bodovém maximu v rámci Euro Hockey Tour. Co stojí za tím, že i parta plná nováčků a v národním týmu nezkušených hráčů dokáže porážet Švédy či Švýcary? Kteří bažanti se ve Stockholmu nejvíc prosadili? Do klíčové fáze sezony se blíží i extraliga, Třinec nastoupil bez kapitána Petra Vrány, co tím trenér Moták zamýšlí? A jaké jsou nové spekulace ohledně různých přesunů v týmech nejvyšší soutěže? Probírá pondělní Zimák s hostem Jaroslavem Bednářem a kvartetem expertů deníku Sport a iSport.cz.

Nejdřív to vypadalo jako další vražda na předměstí Stockholmu. Jenže pak se ukázalo, že zastřeleným je muž, který se proslavil jako palič koránů. Jeho život a smrt jsou spletencem hned několika morálních, právních a náboženských konfliktů.

Vzdát se trůnu a konvertovat k jinému náboženství? Těžko hledat jinou panovnici, která se rozhodla udělat totéž, co švédská královna Kristina v 17. století. Mnoho vášní vyvolal už její příchod na svět. Narodila se 18. prosince 1626 ve Stockholmu. Jejím otcem byl asi nejslavnější švédský král Gustav II. Adolf, který se vyznamenal během třicetileté války a učinil ze Švédska evropskou velmoc. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ustavili smo se v Sarajevu, kjer so se začeli 8. Dnevi sodobnega slovenskega filma, s slovenskim veleposlanikom v Pragi smo se pogovarjali o decembrskih prireditvah in srečanjih s Slovenci na Češkem ter njihovem pomenu za tamkajšnjo slovensko skupnost, pomudili smo se v Argentini in zabeležili, kako so minulo soboto zaznamovali 37 let slovenske radijske oddaje Okence v Slovenijo, ki deluje v Buenos Airesu, nekaj pozornosti pa smo namenili tudi predprazničnemu vzdušju v poletni argentinski prestolnici. Skočili pa smo tudi na Sever Evrope in se ustavili pri rojakih na Švedskem, ki ta konec tedna v Stockholmu pripravljajo tradicionalni Božični koncert.

Maja je v svojem novem albumu Sončnice izrazila sebe, svoja najgloblja čustva, in sledila svojim občutkom, ne da bi jo bilo strah biti tako ranljiva. Na albumu še zlasti izstopajo izvrstna besedila v slovenskem jeziku, ki pripovedujejo in izpovedujejo Majino življenjsko zgodbo, dojemanje sebe in sveta okoli sebe. S to svojo iskrenostjo je naša izvrstna pevka – medtem ko so Sončnice v sklopu turneje in v sodelovanju s producentom Martinom Štibernikom potovale po Sloveniji – opolnomočila in spodbudila tudi vse nas, naj si upamo biti vse, kar smo. To je Maja podkrepila še s pogovori v javnosti o svojem mentalnem zdravju. Po končanem študiju v tujini je Maja v Stockholmu na Švedskem postala dejavna tudi kot piska pesmi za svetovni trg. Pisala je za največja imena K-pop glasbe, najbolj priznane švedske in angleško govoreče izvajalce, v čast pa si šteje tudi sodelovanje na zadnjem albumu njene velike vzornice Anastacie. S tujino še zmeraj sodeluje, trenutno pa je spet ena najbolj dejavnih glasbenic pri nas, za kar smo izredno hvaležni. Več o podkastu z Majo Keuc si lahko preberete tukaj. Gostja: Maja Keuc https://majakeuc.net/ https://www.instagram.com/majakeucofficial/ Voditeljica: Petra Windschnurer https://www.instagram.com/windschnurer/ Več podobnih vsebin najdete na: https://elle.metropolitan.si/

Ime tedna je Barbara Miklošič, zdravstvena administratorka na ljubljanskem UKC-ju, ki za različne klinike in oddelke, od Urgence, Pediatrične klinike, ortopedske klinike, do oddelkov za kardiologijo in ginekologijo zbira knjige in skrbi, da so knjižne police vedno založene. Knjige so namenjene bolnikom, ki jih lahko prebirajo ob čakanju na obravnavo, jih odnesejo domov ali pa podarijo naprej.Kandidata sta bila še: Lun Sevnik, režiser, ki je za film Morje med nama na 25. mednarodnem filmskem festivalu v Stockholmu prejel glavno nagrado v kategoriji kratkih filmov. Film je mednarodno nagrado mlade žirije za najboljši film prejel tudi ob svetovni premieri na letošnjem filmskem festivalu v Trstu, uvrstil pa se je tudi v tekmovalni program novih talentov na mednarodnem filmskem festivalu v Talinu. Igor Muševič, raziskovalec na področju tekočih kristalov in mehke snovi ter redni profesor z Instituta Jožef Stefan in ljubljanske fakultete za matematiko in fiziko. Za izjemne raziskovalne dosežke, ustvarjanja novih področij raziskav in mentoriranje vrhunskih raziskovalcev je prejel Blinčevo nagrado za življenjsko delo s področja fizike.

Jak vypadá doprava v hlavním městě Švédska? Proč rušilo Švédsko tramvaje v šedesátých letech a jak vypadá jejich návrat? Je skutečně stockholmské metro "výstavní galerií"? Proč se chodí ve Stockholmu hodně pěšky? A jak se do města dostat z letiště Arlanda? A co tramvaje v Norrköpingu? Věděli jste, že tam jezdily české "tatrovky"? O městské dopravě ve Stockholmu a Norrköpingu mluvil Miloš Keller s Ondřejem Matějem Hrubešem. Dopravní podcast naladíte také v aplikaci Spotify.⏱ Prvních 24 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 38 minut pro předplatitele na Patreonu 

Roman, v katerem tanzanijsko-britanskega nobelovca zanima, kakšni so bili prvi destabilizirajoči učinki evropskega kolonialnega osvajanja na tradicionalne družbe, kakršne so okoli leta 1900 še obstajale v vzhodni AfrikiKo so oktobra leta 2021 v Stockholmu razkrili ime novopečenega prejemnika Nobelove nagrade za književnost, se je večina bralk in bralcev po svetu menda le začudeno spogledovala. Prestižno priznanje je takrat namreč pripadlo relativno neznanemu tanzanijsko-britanskemu pisatelju, Abdulrazaku Gurnahu. Toda švedski akademiki so, ko so utemeljevali, zakaj Nobelovo nagrado podeljujejo prav Gurnahu, prepričano in prepričljivo govorili o pisateljevem sicer brezkompromisnem, a razumevanja polnem prikazu učinkov, ki jih ima dediščina kolonializma na usodo beguncev, izgubljenih v vmesnem prostoru med kulturami in kontinenti. Zveni intrigantno, ni kaj, toda bralke in bralci pri nas te sodbe doslej nismo mogli dovolj zanesljivo preveriti, saj v slovenščini nismo imeli na voljo prav nobenega Gurnahovega dela. To se je naposled spremenilo pred nekaj meseci, ko je pri založbi Morfemplus v prevodu Alenke Ropret izšel Paradiž, za katerega poznavalci pravijo, da je pravzaprav eden ključnih romanov Gurnahovega pisateljskega opusa. A kdor v Paradiž pomoli le nos, bo hitro ugotovil, da Gurnah vsaj tu ne piše zares o beguncih današnjega sveta, pač pa ga zanima, kakšni so bili prvi, najzgodnejši destabilizirajoči učinki evropskega kolonialnega osvajanja na tradicionalne družbe, kakršne so ob koncu 19. stoletja še obstajale v vzhodni Afriki. Kakšna je torej podoba življenja na območju današnje Tanzanije okoli leta 1900, ki si jo ustvarimo ob branju Paradiža? In zakaj se zdi, da Gurnaha – pa čeprav ne pušča prav nobenih dvomov o brutalnem nasilju evropskih kolonizatorjev – ne mika po vsej sili romantizirati življenja v predkolonialni dobi? – Odgovore smo iskali v tokratnem Sobotnem branju, ko smo pred mikrofonom gostili prevajalko Alenko Ropret.   Foto: Goran Dekleva

V Parizu se začenjajo 33. olimpijske igre moderne dobe. Te dni pa mineva tudi 110 let od začetka prve svetovne vojne. Na poseben način se oba dogodka povezujeta v osebi Rudolfa Cvetka. Rodil se je leta 1880 v Senožečah v orožniški družini, šolal se je najprej v Ljubljani, nato pa v Trstu, kjer je obiskoval kadetnico.Po koncu šolanja je bil dodeljen 16. ogrsko (hrvaškemu) pešpolku, ki je bil nastanjen v Zagrebu in Bjelovaru. V polku je služil od leta 1900 do leta 1913, ko je kot nadporočnik zaradi poroke izstopil iz vojske. Med vojaško službo se je Cvetko udeleževal sabljaških tečajev v telovadni in sabljaški šoli avstro-ogrske vojske v Dunajskem Novem mestu. Bil je tudi inštruktor za sabljo, v letih 1908–1912 pa je bil glavni učitelj na sabljaških tečajih. Rudolf Cvetko je prvi Slovenec, ki je osvojil olimpijsko medaljo, ko je na olimpijskih igrah v Stockholmu leta 1912 kot član avstrijske sabljaške reprezentance osvojil srebro. Po izstopu iz oboroženih sil se je zaposlil kot telovadni učitelj na državni gimnaziji v Gorici. Ob začetku prve svetovne vojne je bil reaktiviran in povišan v stotnika. Služil je v 16. pešpolku in bil leta 1916 odlikovan z bronasto medaljo za zasluge. Po vojni je služil v orožništvu, vendar so ga že 1926 zaradi napredne usmerjenosti upokojili s činom orožniškega podpolkovnika. Po upokojitvi se je še naprej ukvarjal s sabljaštvom in pomembno vplival na razvoj športa v Sloveniji Leta 2015 se je ob razstavi Fronte se začenjajo prebujati v Narodnem muzeju Slovenije s kustosom mag. Jožetom Podpečnikom pogovarjala Staša Grahek. V Narodnem muzeju na Metelkovi v Ljubljani je na ogled zbirka predmetov Rudolfa Cvetka. Na fotografiji je avstrijska sabljaška reprezentanca; tretji z desne je Rudolf Cvetko.

V Parizu se začenjajo 33. olimpijske igre moderne dobe. Te dni pa mineva tudi 110 let od začetka prve svetovne vojne. Na poseben način se oba dogodka povezujeta v osebi Rudolfa Cvetka. Rodil se je leta 1880 v Senožečah v orožniški družini, šolal se je najprej v Ljubljani, nato pa v Trstu, kjer je obiskoval kadetnico.Po koncu šolanja je bil dodeljen 16. ogrsko (hrvaškemu) pešpolku, ki je bil nastanjen v Zagrebu in Bjelovaru. V polku je služil od leta 1900 do leta 1913, ko je kot nadporočnik zaradi poroke izstopil iz vojske. Med vojaško službo se je Cvetko udeleževal sabljaških tečajev v telovadni in sabljaški šoli avstro-ogrske vojske v Dunajskem Novem mestu. Bil je tudi inštruktor za sabljo, v letih 1908–1912 pa je bil glavni učitelj na sabljaških tečajih. Rudolf Cvetko je prvi Slovenec, ki je osvojil olimpijsko medaljo, ko je na olimpijskih igrah v Stockholmu leta 1912 kot član avstrijske sabljaške reprezentance osvojil srebro. Po izstopu iz oboroženih sil se je zaposlil kot telovadni učitelj na državni gimnaziji v Gorici. Ob začetku prve svetovne vojne je bil reaktiviran in povišan v stotnika. Služil je v 16. pešpolku in bil leta 1916 odlikovan z bronasto medaljo za zasluge. Po vojni je služil v orožništvu, vendar so ga že 1926 zaradi napredne usmerjenosti upokojili s činom orožniškega podpolkovnika. Po upokojitvi se je še naprej ukvarjal s sabljaštvom in pomembno vplival na razvoj športa v Sloveniji. Pričujoči pogovor s kustosom Narodnega muzeja v Ljubljani mag. Jožetom Podpečnikom je nastal leta 2015 ob razstavi Fronte se začenjajo prebujati. V Narodnem muzeju na Metelkovi v Ljubljani je na ogled zbirka predmetov Rudolfa Cvetka. Na fotografiji je avstrijska sabljaška ekipa. Rudolf Cvetko je tretji z desne. Fotodokumentacija Narodnega muzeja Slovenije

Čeští stavaři se podíleli na stavbě silničních tunelů ve Stockholmu, které budou součástí tunelového komplexu o délce 18 km. Jak se stavěl tunel Skärholmen? V čem byla náročná stavba tunelu? A co znamená tunelovací metoda Drill and Blast, či digitální projektování BIM? Hostem Dopravního podcastu je Jan Faltýnek, manažer organizační složky společnosti Subterra ve Švédsku. Pusťte si Dopravní podcast, který můžete naladit také v aplikaci Spotify.___⏱ Prvních 26 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce  48 minut pro předplatitele na Patreonu

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Když se občas říká, že sportovci bojují za celý národ, bývá v tom jistá nadsázka. V roce 1969 to ale během hokejového mistrovství světa platilo doslova. Hokej se tehdy stal symbolem československého odboje proti sovětské okupaci.Na jaře roku 1969 se mělo na počest výročí 60 let hokeje v Československu hrát mistrovství světa po 10 letech v Praze a vůbec poprvé v nedávno postavené Sportovní hale. Jenže za dané situace to pochopitelně nebylo možné. A tak se šampionát přesunul do Švédska.„My jsme byli připravovaný na to a všichni jsme se těšili, že v Praze bude mistrovství světa, to bylo daný, proto se trénovalo, ale když sem vtrhli ty ruský blbci, přišlo od komunistů na (hokejový) svaz, že by tady z toho něco mohlo bejt, což bylo úplně jasný,“ vzpomíná tehdejší člen reprezentačního týmu a útočník pražské Sparty Jan „Gusta“ Havel, host čtvrté epizody podcastové série Nosiči ledu.Dva zápasy proti sovětské sborné ve Stockholmu pak poskytly českloslovenskému výběru - a jeho prostřednictvím celému národu - v symbolické rovině vrátit okupantům políček. A oba skončily vítězstvím. Jaká byla tehdy v týmu atmosféra? Jak to bylo s různými formami protestu, který hokejisté pro utkání se Sověty přichystali? A jaké místo dva slavné hokejové pátky z jara 1969 mají v úspěšné kariéře sparťanského kanonýra, který s hokejem začínal na rybníce v Pašince u Kolína? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu podcastové série Nosiči ledu.

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Trpanjac Robert i Konavoka Paula žive u Stockholmu, u Švedskoj. Oni za naš program govore o razlikama u obilježavanju Uskrsa i Velikog Petka u Hrvatskoj i njihovoj novoj domovini Švedskoj.

Raziskave elektronov v atomih in molekulah, ki se odvijajo na nepredstavljivo kratkih časovnih skalah, znanstvena dognanja v ozadju mRNK cepiv, ki so pomembno zaznamovala pandemijo koronavirusa, in pa kvantne pike, polprevodniške nanostrukture, ki se jih uporablja na več različnih tehnoloških področjih. To so presežki, za katere bodo letos v Stockholmu med drugim podelili Nobelove nagrade. Kaj natanko so odkrili izpostavljeni znanstveniki, kako se te raziskave kažejo v praksi in kakšne so njihove življenjske zgodbe, analiziramo v Frekvenci X, ki si tokrat podaja roke z znanstveno redakcijo Prvega programa Radia Slovenija.Sogovorniki: dr. Tomaž Bratkovič, Fakulteta za farmacijo v Ljubljani dr. Dragan Mihailović, Inštitut Jožef Stefan dr. Matjaž Humar, Inštitut Jožef Stefan

Soudní procesy už v dějinách změnily mnohé. Teď možná položí švédský státní monopol na prodej alkoholu. Nejvyšší soud ve Stockholmu totiž rozhodl, že zahraniční zásilkové firmy nemusejí dodržovat zákon, podle kterého může alkohol prodávat jen stát.

Tak jako v Česku všichni znají z pečiva Šumavu, tak Švédové znají Leksands. V malém městečku asi tři hodiny severně od Stockholmu se totiž pečou knäckebroty, a to jedny z nejoblíbenějších v zemi. Do rodinné firmy, která křupavý chléb peče už přes 200 let vyrazil i náš reportér Jakub Lucký.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem. V bonusové verzi na Gazetisto a HeroHero pak navíc z archivu Martina Gromana zazní unikátní nahrávky telefonních hovorů mezi disidentem Františkem Krieglem v Praze a exulantem Františkem Janouchem ve Stockholmu. A další díl na téma Kriegel už nebude, slibujeme. 

Strateški svet za zdravstvo bo na današnji ustanovni seji med drugim obravnaval analizo stanja v zdravstvu, na podlagi katere bo pripravil predlog zdravstvene reforme. Predstavniki zaposlenih v zdravstvu pred prvim srečanjem, ki se ga bo udeležil tudi premier Robert Golob, dvomijo o vsebinskosti pogovorov, saj vlada še nima izhodišč za pogajanja. Nekateri drugi poudarki oddaje: - Evropski notranji ministri so na neformalnem zasedanju v Stockholmu pozvali k okrepitvi sodelovanja s tretjimi državami pri vračanju migrantov. Predlagajo omejitev vizumske politike za tiste države, ki ne izpolnjujejo svojih mednarodnih obveznosti pri sprejemanju svojih državljanov. - Danes je svetovni dan spomina na žrtve holokavsta. Spomin in opomin, da se grozote ne smejo ponoviti, prenašajo tisti, ki so preživeli. - Za približno polovico šolarjev bo prihodnji teden, nekoliko prej, kot smo vajeni, prinesel zimske počitnice. Po pošiljki snega bo veliko priložnosti za zimske radosti.

Možná vás mezi typicky vánočními nápoji napadne svařené víno nebo vaječný koňak. Švédové mají taky své dva. Jeden z nich se podobá našemu svařenému vínu, druhý zase Kofole. Vyrábí je také pivovar Train Station Brewery kousek od Stockholmu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 152. epizodi podcasta lahko slišiš drugi del kolaža izsekov iz pogovorov, ki so mi v letu 2022 ostali v spominu. V tej epizodi lahko slišiš izseke pogovorov z: Miha Mazzini (pisatelja, kolumnista, scenarista, rešiserja, antropologa), dr. Jana Javornik (sociologinjo, raziskovalko in predavateljico na Univerzi v angleškem Leedsu, Stockholmu in Utrechtu), Vida Igličar (grafična oblikovalka, ilustratorka in pisateljica), Anja Ramšak (priljubljena radijska voditeljica), Saša Zor (direktorica marketinga in prodaje v hotelu svetovne verige InterContinental Hotels & Resorts), Alison Kogoj (diplomirana medicinska sestra, svetovalka za naravno plodnost ter družinska in zakonska terapevtka), Gregor može (ortodont in moj gimnazijski sošolec) in Mojca Fatur (igralka, ustvarjalka in pisateljica). Vse pogovore in povezave do njih najdeš spodaj na povezavi do zapisa epizode. ZAPIS EPIZODE: https://ninagaspari.com/blogs/podcast/epizoda152 Interaktivni vodič in delovni zvezek “Postavljanje ciljev 2023" vključuje sistem, ki te vodi do načrtovanja ciljev za prihajoče leto in načina sledenja izzivov, ki bodo v načrt vključeni. Vodič na 74 straneh vključuje vaje, vprašanja in iztočnice, ki te bodo vodile do ključnih odločitev ter predloge, s katerimi boš bdel_a nad uresničevanjem četrtletnih, mesečnih, tedenskih in dnevnih ciljev. Vodič "Postavljanje ciljev 2023" je do 31. 12. 2022 na voljo po znižani ceni za samo 21,90 EUR (redna cena je 29,90 EUR). Kupiš in preneseš ga lahko tukaj: https://ninagaspari.com/products/postavljanje-ciljev-2023 V spletni trgovini te že čakajo krasne e-knjige in e-delovni zvezki: https://ninagaspari.com/collections/all Ujameš me lahko tudi na: INSTAGRAM: https://www.instagram.com/ninagaspari/ FACEBOOK: https://www.facebook.com/iamninagaspari/ TWITTER: https://twitter.com/ninagaspari TIK TOK: https://www.tiktok.com/@ninagaspari

Prvi teden v oktobru je tradicionalno v znamenju Nobelovih nagrad. V ponedeljek so v Stockholmu razglasili nagrajence za medicino, v torek za fiziko in včeraj za kemijo. Podrobno predstavimo letošnje nagrade in nagrajence. Danes bodo razglasili še Nobelovo nagrado za književnost, v petek nagrado za mir, prihodnji ponedeljek pa še za ekonomijo. Podelitve bodo 10. decembra v Stockholmu. V živo v studiu dosežke analiziramo skupaj s slovenskimi znanstveniki.

V 141. epizodi podcasta gostim dr. Jano Javornik, sociologinjo, raziskovalko in predavateljico na Univerzi v angleškem Leedsu, Stockholmu in Utrechtu. Jana je bila med letom 2019 in 2021 generalna direktorica za visoko šolstvo na Ministrstvu za izobraževanje, znanost in šport. Je članica številnih interdisciplinarnih raziskovalnih skupin, projektov Sledilnik (v sklopu katerega je z Miho Kaduncem že gostovala v 104, epiozdi tega podcasta, ko smo govorili o pomenu projekta) in Podnebnika ter dolgoletna aktivna članica številnih družbeno-civilnih organizacij v Sloveniji in v tujini. Z Jano danes govoriva o dinamičnih in fleksibilnih delovnikih, kaj kažejo raziskave iz tujine in primeri iz Slovenije o 4-dnevnih tednikih in krajših delovnikih, kako na naše delo vplivajo notranji in zunanji dejavniki (ženske in delo, podnebne spremembe in delo, staranje prebivalstva, mlade generacije, ki prihajajo v delovna okolja, "quiet quitting", delo in kronične oblike bolezni). Kje smo, kaj potrebujemo in kje se bi bilo najbolje lotiti teh prepotrebnih sprememb. Kje se nahaja Slovenija v primerjavi s primeri iz tujine? V epizodi tudi o tem, zakaj produktivnost ni povezana s številom ur, ki jih preživimo na delovnem mestu. Ne pozabi skočiti na spodnjo povezavo, kjer te v zapisu epizode čakajo povezave, ki sva jih z Jano omenili v pogovoru. ZAPIS EPIZODE: V spletni trgovini te že čakajo krasne e-knjige in e-delovni zvezki: https://ninagaspari.com/collections/all Ujameš me lahko tudi na: https://ninagaspari.com/blogs/podcast/epizoda141 INSTAGRAM: https://www.instagram.com/ninagaspari/ FACEBOOK: https://www.facebook.com/iamninagaspari/ TWITTER: https://twitter.com/ninagaspari TIK TOK: https://www.tiktok.com/@ninagaspari

Být na tom jako Švédsko, to nezní zas tak špatně. Pokud ovšem nejde o ceny elektrického proudu. V čem je situace na severu Evropy podobná té naší a co s tím vláda ve Stockholmu dělá? Jsme zhruba stejně lidnaté země, značně průmyslové, jsme napojení na evropský trh a vyrábíme nezanedbatelnou část energie v jaderných elektrárnách.

Být na tom jako Švédsko, to nezní zas tak špatně. Pokud ovšem nejde o ceny elektrického proudu. V čem je situace na severu Evropy podobná té naší a co s tím vláda ve Stockholmu dělá? Jsme zhruba stejně lidnaté země, značně průmyslové, jsme napojení na evropský trh a vyrábíme nezanedbatelnou část energie v jaderných elektrárnách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní cestovatelská série Lokálové tentokrát zavítala do švédského hlavního města Stockholmu a to s programátorem Petrem Zvoníčkem, který tam žije už čtyři roky. Na městě oceňuje hlavně to, že je zelené, plné parků a na spoustu míst se příjemně dostane pěšky bez použití hromadné dopravy.

Na začátku prázdnin jsme se na pozvání Českého centra vydaly do Švédska a při příležitosti předání předsednictví EU z rukou Francie do těch českých jsme tamnímu publiku představily náš výběr nejzajímavějších českých firem a projektů, kterým srdce bije pro udržitelnost. A byla by škoda je vynechat i z našeho podcastu – vždyť je to přes třicet jmen, které vítězí v tom, jak udělat udržitelnost krásnou, dostupnou a bez výčitek. Od betonových soch z 3D tiskárny, přes tržiště s odpadem až po nový materiál z recyklovaných skleněných střepů.

Mým dnešním hostem je Mirek Hasal. Muž, který strávil skoro třicet let ve vzduchu jako stevard Českých aerolinií. Mimochodem, jednou jsme spolu čirou náhodou letěli. Bylo to do Stockholmu nechal mě sedět v byznys třídě. Ale nikomu to neříkejte!Proto jsem však s Mirkem podcast nenatočil. Je totiž vášnivým milovníkem maratonu. Uběhl jich 119, pokud si to dobře pamatuju, a některé určitě stojí za zmínku. Proto podcast!Namátkou: běžel ve výšce 10 kilometrů nad zemí i půl kilometru podzemí. A taky po zmrzlém Bajkalu. V maratonském deníku má záznamy z 19 zemí včetně Saudské arábie, například.Na to vše jsem se ho zeptal.A taky na to, co se mu na maratonech či obecně běhu líbí.Jestli je běhání víc o těle, anebo o hlavě, jak se říká. A co to znamená, když člověk doběhne v hezkém čase?Přeju příjemný poslech! A pokud budete tento podcast poslouchat právě u běhu, přeju samozřejmě příjemné tempo a co nejvíc endorfinů.