Podcasts about konkurence

Jedno z největších témat tuzemské e-commerce je příchod zahraničních prodejců a marketplaces, jako je Temu, Shein, Allegro a další. Českým e-shopům tak vznikla obrovská konkurence, což má dopad i na jejich marže, ceny reklamy a spoustu dalšího. Dopad to má i na jejich náladu, protože pro spoustu podnikatelů to znamená těžké zkoušky a výzvy, které musí překonat. Pojďme si o tom povídat - mým hostem se senior interim manažer z JPF Martin Horský. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

"Savas izstādes ienākšanā Rundāles pilī saredzu kaut ko simbolisku – ir tāds prieks un gaišuma sajūta, bet tajā pašā laikā ir arī kaut kāda noieta etapa un apstāšanās sajūta. Kaut kā man liekas, ka tas neglābjami iezīmē konkrētu brīdi manā dzīvē, manā gleznošanā," saka gleznotājs, mākslas zinātnieks un ilggadējais Rundāles pils muzeja direktors Imants lancmanis brīdi pirms savas vērienīgās personālizstādes "Imants Lancmanis. Gleznas" atklāšanas, kas notiks 24. maijā. Šī notikuma iedvesmotas, pagājušajā nedēļā Inta Zēgnere kopā ar izstādes kuratori, mākslas zinātnieci Gintu Gerhardi-Upenieci devās ciemos pie Imanta Lancmaņa, kur abas dāmas sirsnīgi sagaidīja gan pats mākslinieks, gan arī Imanta māsa Lauma Lancmane. Viesošanās laikā iepazīstam Meistara daudzveidīgo radošo pasauli, gleznu tapšanas stāstus un dzīves svarīgākās atziņas... Inta Zēgnere: Lancmaņa kungs, es brīdinu, ka esmu jau ieslēgusi mikrofonu. Imants Lancmanis: Lancmaņa kunga gan šeit nav. Te ir gleznotājs Imants. Lancmaņa kungs mīt kādā citā sfairā.  Tas ir tas, kā jūs sevi uztverat, kopš uzvilkāt mākslinieka fraku? Jā, jā.  Kā jūs šos svētkus – izstādes atklāšanu – iztēlojaties? Ceru – kā vienmēr spīdēs saulīte. Tā nu līdz šim mums ir paveicies. Savas izstādes ienākšanā Rundāles pilī saredzu kaut ko simbolisku – ir tāds prieks un gaišuma sajūta, bet tajā pašā mērā ir arī kaut kāda noieta etapa un apstāšanās sajūta. Kaut kā man liekas, ka tas neglābjami iezīmē vienu brīdi manā dzīvē, manā gleznošanā – es pat nevaru iedomāties, ko es īsti gleznošu pēc izstādes. Tādu īstu domu man nav. Es to sajutu arī tad, kad iznāca interviju grāmata, kad iznāca Helēnas [Demakovas] lielā monogrāfija – ka kaut kas tiek apzieģelēts, apzīmogots. Bet nu – es nedomāju, ka kaut kas apstāsies, nē, nē. Vienkārši būs tāda pauze un varbūt arī cits skats uz savu glezniecību, uz to, ko gribu izdarīt. Piedevām arī man ar gleznošanu jāapstājas, jo stāv priekšā nopietni rakstu darbi. Mans pienākums – pabeigt Ievas 18. gadsimta portretu katalogu; ir arī grāmatas, ko pats gribu uzrakstīt. Pirmkārt jau par Kurzemes muižām, tā kā es, iespējams mazliet piebremzēšu ar gleznošu. Bet, lūdzu, nelieciet otas malā! Pēc izstādes otas pie malas nelikšu – man ir daži pienākumi, jāuztaisa dažas klusās dabiņas, dāvaniņas.  Kad noskatījos filmu par Rundāles četriem gadalaikiem un sapratu, kam esat izgājuši cauri... Jā, tas liekas kā fantasmagorija. Šausmīgi bija tad, kad šeit uzspridzināja – te bija kā pēc atomkara, jo visi celmi bija jāuzspridzina. Un dubļi, un grimstošie zābaki.  Tāpēc jo lielāks prieks to visu atcerēties, kā tas reiz bija – kā tādu romānu. Un baudīt to, ka tas viss ir aiz muguras tālu, tālu, tālu. Iedomājieties, kā tas viss pirms piecdesmit, pat sešdesmit gadiem izskatījās. Ārprāts! Kā jums toreiz rokas nenolaidās? Tur jau tā lieta, ka viss notika tik lēnām, tik pamazām, pakāpeniski. Ja mani jau toreiz konfrontētu ar visiem tiem šausmīgajiem etapiem un vēl paziņotu – ziniet, tas ilgs apmēram pusgadsimtu, es droši vien būtu aizbraucis projām no tās pils uzreiz. (Smejas.) Nē, viņa ievilka mani tā lēnām, tā uzmanīgi, ka vairs nevarēja izmukt. Toreiz jau tā atbildības nasta vēl tāda nelikās. Beigu beigās es biju students. Vēl divi gadi pagāja akadēmijā. Bet 1965. gadā no ministru padomes nāca pavēle: tādā un tādā laikā jāatjauno Rastrelli celtne. Uzrakstiet, kas tur būs iekšā, uzrakstiet visu sīki un smalki un pamatojiet, kāpēc tas vajadzīgs. 1965. gads pagāja tādā vājprāta maratonā, rakstot, rakstot, domājot un domājot. Tajā brīdī pils man bija jau gatava – acu priekšā. Tā vīzijas radīšana bija grūta, bet varbūt labi, ka tie apstākļi piespieda to izdarīt. 1966. gadā ne tikai biju uzrakstījis, kā tas būs un kam tur jābūt, bet arī uzzīmēju. Un tas viss tā arī notika. Pagāja "tikai" 50 gadi, un viss bija savā vietā. "Tikai" 50 gadi… Jā... Soli pa solim. Mēs tikko bijām iebraukušas Rundāles pilī, un es tā domāju: cik tas tomēr ir interesanti, ka tu tā staigā pa pili, un viņa tevi ceļ – šī aristokrātiskā vide. Bet jūs savukārt sacījāt, ka pils lielums spiež. Kā tas īsti ir domāts? Pils spieda tajā laikā, kad mēs tajā dzīvojām. Tur ir tā lielā starpība. Šodien nekas nespiež. Staigāju pa pili un baudu. Tīrais prieks. Bet, tā kā toreiz dzīvojām pirmajā stāvā, un viss, kas bija virs mums, bija ar apziņu, ka tas ir neiedomājami draņķīgā stāvoklī, viss ir nobrucis un viss ir šausmīgi… Un ka tas jānoved līdz ideālam stāvoklim. Tagad staigāju un redzu, ka tas ir noticis un ka pils ir vēl skaistāka un vēl piebāztāka ar mantām, nekā savulaik. Labi, bija labas gleznas, trīs Rembranti, bet ar pārējo tur bija ļoti švaki. Smejos, ka toreiz bija tikai pieci pulksteņi, kamēr mums katrā telpā ir vismaz pa vienam. Tagad Rundāles pilī tiks atklāta jūsu izstāde – satiksies divas jums tuvās pasaules, un tas ir ļoti interesanti, jo būtībā abas pasaules – pils un glezniecība – visu laiku ir konkurējušas un bijušas pat greizsirdīgas viena uz otru, jo tad, kad bijāt aizņemts ar pili, nevarējāt atļauties gleznot. Un tagad šajā teritorijā satiksies abas pasaules. Vai jūs pats esat par to domājis, kādas pilij ir attiecības ar jūsu darbiem, kas tapuši visa mūža garumā? Konkurence bija, bet tolaik pils bija pilnībā uzvarējusi. Tā glezniecība kaut kā "ložņāja pa apakšu". Kad tagad taisīju kopsavilkumu izstādei, skatos – jā, tomēr atvaļinājuma laikā pēkšņi tāds izrāviens bijis uz priekšu, kaut viena otra bilde man gāja divus un pat trīs gadus. Uzskatīju, ka pils ir pils, un par glezniecību pagaidām nedrīkst pārāk daudz domāt. Tagad viss atkal ir gandrīz vai otrādi. Pils man ir tāda skaista vīzija, uz kuru es aizeju, pastaigājos un baudu, bet pārējā dzīve ir glezniecība. Izstādē interesanti ir tas, ka vairākos punktos pils ar gleznām savīsies. Ir viena glezna, kas saucas "1737. gads. Vīzija Rundāles pils parkā" par to, kā parks top. Bet otra lieta ir tāda, ka arī visās pārējās bildēs ir ļoti daudz muzeja kolēģu, kuri pozē visādām izdarībām. Tur ir "Piektais bauslis", un tur ir karš, tur ir "Svētais vakarēdiens", tur ir "Golgāta". Viss pa druskai, un kolēģi ir tur ievilkti. Tagad taisu arī tādu pārskatu, kurā visi uzvārdi tiem kolēģiem, kuri ir pozējuši, būs izlikti šajā izstādē, lai viņi var izlasīt un priecāties.  Vispār interesanti: muzejā [nupat] sāk strādāt viena jauna, skaista meitene, kuru es 2006. gadā biju kā mazu, mazu bērniņu biju iekļāvis tādā kompozīcijā, kas saucās "Upuris" – tā bija "Piektā baušļa" sastāvdaļa. Tagad pagājuši 19 gadi, mazā meitenīte kļuvusi jau par jaunkundzi un strādā muzejā. Bet tajā pašā laikā šiem cilvēkiem ir interesanti, viņi redz sevi tajā tālajā perspektīvā, ierauti manā glezniecības pasaulē, un vienlaikus tomēr tā ir Rundāles pils vide un tās darbinieki. Tā ka šī simbioze, personāla ūnija, ir ļoti interesanta. Apbrīnojami, ka šīs divas pasaules satiekas tieši pilī. Jo jums bijušas daudzas izstādes gan Nacionālajā mākslas muzejā, gan Valmierā, gan Madonā, gan Ventspilī. Bet tagad – jūsu Rundāles pilī. Kā šī telpa rezonēs ar jūsu darbiem? Jo pils jau ir pati ar savu raksturu. Kā jūs pats jūtat – kā jūsu darbi tur dzīvos? Man liekas, ka ļoti labi izdevās tos ielikt pirmā stāva telpu rindā un sadalīt pa tēmām. Lauma var apliecināt, ka iznāca pat neticami veiksmīgi. Lauma saka – telpas tā arī paredzētas it kā šādai izstādei. Viss sadalījās tieši līdz pēdējai telpai, tā, kā tam jābūt. Tieši sagrupējās. Un izveidoja savstarpējo saspēli, kas ir ļoti būtiski – ka gleznas sarunājas ne tikai savā starpā, bet arī ar telpu, griestu augstumu un to, kā, no vienas telpas pārejot otrā, atkal sākās cita sajūta. Tur pat sienas tika pārkrāsotas, lai atbilstu noskaņai! Domāju, cilvēkiem būs ļoti interesanti, un katrā ziņā man pagaidām ir liels gandarījums par to, kā viņas šeit iekļaujas. Jūs minējāt – bija laiks, kad glezniecība pils sakarā "klusi ložņāja" pa apakšu. Bet patiesībā jau jūsu glezniecība klusi un anonīmi pili apdzīvojusi jau ilgi pirms izstādes sākuma, ja domājam par otro stāvu. Jūs nekādā veidā neafišējat, bet otrajā stāvā, kur ir Rožu istaba, kur ir hercoga Audienču kabinets un guļamistaba, arī atrodas jūsu gleznas. Labi, tās ir kopijas, bet tie ir jūsu darbi! Ginta man arī pastāstīja skaisto stāstu, ka brīdī, kad reiz kādam smalkam franču vēsturniekam esat izrādījis pili, viņš apstājies pie gleznas Rembranta māte, ļoti uzmanīgi to pētījis un prasījis, kas ir veidojis šo darbu, kas radījis šo kopiju. Un jūs kautrīgi esat teicis: tas esmu es. Un viņš palicis pilnīgi mēms aiz izbrīna. Atceraties šo gadījumu? Jā, jā, jā, tas tāds amizants gadījums. Man jau sagādā prieku tāda maza mistifikācija. Ar to bildi bija ļoti interesanti. Tā ir Gerita Do (Gerrit Dou) glezna. Tur ir jautājuma zīme – vai tā ir Rembranta māte vai nav. Bet tas nav galvenais šajā gadījumā. Bet lieta bija tāda: tajā telpā mums vajadzēja viņu pabeigt un telpu atvērt, un tur bija vajadzīgas mazas bildītes simetrijai. Mums bija trīs viena formāta glezniņas smukos, vienādos rāmīšos, bet nebija ceturtās. Divu dienu laikā uz koka dēlīšu uztaisīju šo te. Piedevām es to gleznoju, izejot no melnbaltas ilustrācijas. Pat nezināju, kā tā izskatās. Bet nu – es kaut kā piedomāju pie Do kolorīta, tāda brūngana un dzeltenīga, uztaisīju, un iznāca ļoti, ļoti pārliecinoši. Pats biju pārsteigts un nevarēju atšķirt no īstās tā laika glezniecības... Man jau patīk tādas mazas mistifikācijas. Tas tāpat kā ar manu "Piekto bausli". Mani vienkārši sajūsmina tas, ka daudzi cilvēki šo nogrimušo pieminekli uzskata, ka viņš tiešām ir tur un ka vajadzētu tikai to dīķi nolaist, un to varēs apskatīt. Neesmu nekāds falsifikators, bet man patīk mazliet izjokot cilvēkus. (Smejas.) Tur jau arī ir tas spēles moments, ka tās gleznas klusi dzīvojušas pilī un arī tajā Rožu istabā, šīs "Trīs mīlestības" un "Četri gadalaiki". Ja ieejam šajā telpā, tur jau nav rakstīts lieliem burtiem: gleznojis Imants Lancmanis. Jūs esat savu daiļradi klusiņām un slēpti izvērsis. Es to ļoti pakļāvu. Paņēmu to nevis pilnā krāsu gammā, bet, piemēram, no griestiem tādu zaļpelēku toni un uztaisīju vienā tonī, līdz ar to glezna vairāk pakļaujas visam kolorītam, tā nekonkurē ar oriģinālajiem griestiem un ir tāds kā papildinājums, kam pārlaiž acis pāri, pat īpaši nemanot. Tāds mans nolūks bija. Uztaisīt kaut ko, bet ko pārāk nemana, ja tieši neieurbjas. Katrā ziņā esmu priecīgs arī tajā punktā, ka varu īpaši neiejaukties izstādē. Zināmā mērā to gaidu kā jauku pārsteigumu, kad cilvēki – Ginta, mana krustmeita, un ka visi tur ņemas un piedalās, ka beigās būs performance ar dažādām dzīvām bildēm, kas paņemtas no manām gleznām. Ļoti jauki. Saruna teksta formātā pilnā apjomā drīzumā būs lasāma portālā lsm.lv.   

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Bohumínská skupina Bochemie Group je historicky známá svými chemickými přípravky, jako je například všem dobře známé Savo. Vždy ale měla blízko i k elektrochemii a to zejména v podobě výroby baterií. „V elektrochemii jsme v podstatě od roku 1951, kdy jsme poprvé začali vyrábět aktivní hmoty pro niklokadmiové akumulátory,“ vysvětluje v dalším Forbes Byznys podcastu syn majitele a člen představenstva Bochemie David Vodička. Jakou cestu Bochemie zvolí ve vztahu k čínským firmám vyrábějícím baterie? Proč je lithium vhodnější pro bateriová úložiště? A proč v Bohumíně nemají rádi označení gigafactory? To vše si poslechněte v podcastu.

“Straumei” ir ļoti spēcīga konkurence “Oskaros”, bet labas izredzes uzvarēt – tā uzskata Losandželosas Kinokritiķu asociācijas prezidents Roberts Eibelijs (Robert Abele). Viņš pats kopš “Straumes” noskatīšanās ir pārliecināts filmas fans un uzskata to par labāko animācijas filmu daudzu gadu laikā. “Ceru, ka šī filma iedrošinās animatorus domāt plašāk par to, kā iespējams stāstīt stāstus un attiekties pret filmas varoņiem,” sarunā ar Māru Rozenbergu Losandželosā saka Roberts Eibelijs. Roberts Eibelijs ir amerikāņu kinokritiķis, kurš Losandželosā dzīvo jau 30 gadu, un viņa recenzijas visbiežāk publicē laikrakstā "Los Angeles Times". Tieši tur es atradu viņa apskatu par filmu "Straume" un uzrunāja intervijai. Eibelijs pašlaik ir arī pirms 50 gadiem dibinātās Losandželosas Kinokritiķu asociācijas prezidents. Losandželosas kino kritiķu asociācija ir viena no vairākām ASV profesionālajām organizācijām, kas apbalvojusi tieši "Straumi". Vai šāds iznākums jums ir pārsteigums? Roberts Eibelijs: Nē, nepārsteidza, jo es decembra sākumā, kad mēs balsojām, jau bija jūtams, kā šī filma kļūst arvien populārāka. Bet šis ir bijis ļoti spēcīgs animācijas gads – iznāca “Robots savvaļā”, iznāca jauna “Volisa un Gromita” filma, mūsu kritiķu vidū daudziem patika arī “Chicken for Linda”, kas balsojumā palika otrā. Bet, kad es redzēju “Straumi”, bija skaidrs, ka skatos kaut ko diezgan unikālu, neparastu un brīnišķīgu filmu, kas nelīdzinās nekam iepriekš redzētam. Jūs savā recenzijā nosaucāt "Straumi" par bezvārdu animācijas triumfu. Kas šajā filmā jūs tā aizķēra? Roberts Eibelijs: Viena no pirmajām lietām, kas mani pārsteidza – ka šie dzīvnieki nerunāja kā cilvēki un nebija cilvēciskoti, bet uzvedās vienkārši kā dzīvnieki. Nav daudz animācijas filmu, kas mēģinātu iepazīt radības tādas, kādas tās ir. Un tad ir šis stāsts par plūdiem, kur īsti netiek paskaidrots, kāpēc tie sākušies, nav neviena cilvēka, nav plaša konteksta, tikai šie dzīvnieki, kas sagadās vienā laivā un kopā mēģina izdzīvot. Kaut kādā ziņā tas likās cilvēcīgi, jo cilvēkiem patīk domāt, ka viņi prot sadarboties problēmu risināšanā, bet te tavā priekšā ir dzīvnieki. Un es sāku domāt: droši vien dzīvnieki bez mums ļoti labi varētu iztikt. Nezinu, vai tieši to Gints ar savu filmu gribēja pateikt, bet man šī doma ļoti patika: ka tas ir stāsts par izdzīvošanu, bet ne par cilvēku izdzīvošanu. (..) Pēdējos divus gadus Losandželosas kinokritiķu izvēle Animācijas filmu kategorijā ir sakritusi ar Kinoakadēmijas izvēli, piešķirot balvas “Giljermo del Toro's Pinnochio” un Mijadzaki “Zēns un gārnis”. Kādas, jūsuprāt, ir “Straumes” izredzes šā gada "Oskaros"? Roberts Eibelijs: Domāju, ka “Straumei” ir labas izredzes uzvarēt. Es jau sen esmu atmetis mēģinājumus prognozēt, un cilvēki saka, ka šogad “Oskari” ir vēl neparedzamāki kā iepriekš. Bet man šķiet, ka “Straumei” ir labas izredzes, jo balsotājiem varētu patikt iedot balvu šādai mazai filmai no valsts, kas agrāk nav bijusi pārstāvēta “Oskaros”. Filmai ar brīnišķīgu, jēgpilnu stāstu. Cilvēki novērtē, ka Gints šo filmu uztaisīja gandrīz paša spēkiem, ar ļoti nelielu komandu. Ir tik daudz lietu ap šo filmu, kas padara to simpātisku, un tas reizēm ir izšķiroši. (..) Par kuru animācijas filmu jūs pats balsojāt Losandželosas kinokritiķu balvu pasniegšanā? Roberts Eibelijs: Protams, par “Straumi”. Manuprāt, tā ir labākā animācijas filma, kādu esmu redzējis daudzu gadu laikā. Un tā neiekļaujas klasiskā animācijas filmas rāmītī. Reizēm tu skaties kādu animācijas filmu un uzreiz atpazīsti, no kurienes tā nāk un kādām priekštecēm līdzinās. Es ļoti ceru, ka “Straume” iedvesmos animācijas filmu veidotājus domāt citādāk par to, kā iedzīvināt savus varoņus un kā stāstīt stāstus. Ne viss ir jāpaskaidro. Un vēstījumi par mieru un saticību šobrīd ir ļoti svarīgi. Redzēt varoņus, kuri atrod kopīgu valodu, - tas radīja ļoti cerīgu sajūtu. Tu vēro kaķi, kurš pamazām iemācās stūrēt laivu, un domā: tas it kā ir neiespējami, bet varbūt tomēr nē! Man bija sajūta, ka šajā filmā redzu kādu evolūcijas pagriezienu – varbūt tieši tā sugas attīstās!   Lasi par filmu "Straume" vairāk.

Častá otázka od vás - posluchačů. Jak vnímat konkurenci a jak nad ní přemýšlet? Povídat si o tom budu s Petrem Mackem z all-in-one manažerského systému Caflou, které rozhodně také má na svém trhu spoustu konkurentů. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Přes dva měsíce trvá nákupní „šílenství“ v obchodech Datartu. Začíná už v listopadu akcí Black friday a pokračuje do poloviny ledna nového roku, kdy končí kampaně výprodejů, v nichž mohou zákazníci úsporně nakoupit. Většinou tak činí online, poměr prodejů v e-commerce a kamenných prodejnách je v tomto období šedesát ku čtyřiceti. Po většinu část roku jsou ale síly vyrovnané. „V České republice máme momentálně 154 prodejen, ale to číslo se stále mění, protože stále otevíráme nové, anebo naopak je někde můžeme rušit, protože si hlídáme efektivitu každé z nich,“ říká Jan Pospíšil, obchodní ředitel Datartu. Které zboží už v Datartu moc nenajdete? A které se nejvíce prodává přímo v prodejně? V čem se firma inspiruje Tomášem Baťou a jaké období bylo pro Jana Pospíšila v jeho kariéře nejvíce turbulentní? A na jakém stroji si čistí hlavu? To zjistíte, když si poslechnete další díl byznysového podcastu.

Chrámy konzumu a spotřeby, které hlavně v předvánočním čase praskají ve švech. Nákupních center je v Česku 110, lokálně je doplňuje 275 retail parků. Podle šéfa Asociace nákupních center ČR Jana Kubíčka už příliš prostorů pro stavu těch skutečně velkých není, poptávka po nich je celkem nasycená. „Nákupní centrum se skládá tak, aby v něm existovala dobrá trasa, my tomu říkáme footflow. Většinou musíte mít důvod, abyste za konkrétním nájemcem zašli. Těm my říkáme kotevní a dáváme je do rohů nebo na konec jednotlivých pasáží. Tak aby měl zákazník důvod se tam podívat,“ osvětluje logiku stavby nákupního centra Kubíček, který se pro investiční banku Wood & Co. zároveň stará o provoz Obchodního centra Harfa. Očima laika to může vypadat, že fyzický retail může svádět lítý boj s rozvíjejícím se segmentem e-commerce, který raketově vyrostl za covidu. Lidé si věci, pro které by si dříve došli fyzicky do „nákupáku“, objednání spíše do zásilkových boxů kousek od svého bydliště. Ve skutečnosti si ale podle Kubíčka obě strany našly harmonický vztah, ve kterém rostou oba sektory. „S rozvojem e-commerce a logistiky bychom mohli očekávat pokles prodejních ploch, ale u spousty konceptů je to naopak,“ říká s tím, že někteří nájemci naopak vyhledávají po covidu větší prostory. Minimálně obraty nákupních center jsou už vysoko nad předpandemickou úrovní.

Odkaz na celý díl „Chytrý člověk se naučí všechno, je to o tom mít vášeň,” říká Václav Jirků. 7 let vedl oddělení ARO v nemocnici v Kolíně, pak dostal nabídku být analytikem v Pentě, dnes je partnerem. Klíčovou roli měl především v rozvoji sítě lékáren Dr. Max, probrali jsme i všechny ostatní investice Penty a hlavně plány do budoucna. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND. Sledujte nás:

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte u dalšího pokračování mého seriálu, kterým chci inspirovat a povzbudit prostřednictvím podnikatelských příběhů. Petr Kocian byl jako malý chlapec spolu s rodiči a dalšími Čechy unesen v Angole a přežil 1300 kilometrů dlouhý pochod. Po návratu do tehdejšího Československa vystudoval a velmi brzy začal podnikat. Dnes má pod sebou několik velmi dobře fungujících zdravotnických zařízení, z nichž asi nejznámější jsou oční kliniky Neovize. S tím rozvíjí jeden medicínský startup. Poslechněte si jeho příběh a jeho zkušenosti, kudy vede cesta k úspěchu.00:00 Člověk může být buď dobrý lékař, nebo dobrý manažer.07:49 21letý ředitel v devadesátých letech.18:05 Konkurence je vždycky přínosná.22:48 Lexum a založení NeoVize.33:59 Manažer musí umět inovovat, nesmí se stát brzdou.37:54 AI doktorům ušetří obrovské množství času.46:21 V Česku je zdravotnictví nadužívané a nemá jasné cíle59:25 Stačí okoukat, co funguje jinde.01:04:04 Zachrání zdravotnictví více peněz?01:07:10 Únos v Angole.01:10:50 Všechno jde hůř, když je člověk pasivní.Support the show

Vedle útoků na Fialovu vládu vytáhla SPD se svými partnery před volbami opět téma migrace. Nově chystá vizuál se zakrváceným mužem tmavé pleti. K němu přilepila popisek o „chirurzích“ z dovozu. Konkurence tuto kampaň ostře kritizuje a mluví o „naprostém dnu“ nebo „nechutné kampani“. Proč Okamurovo hnutí šíří další vlny strachu? A vyjde mu to? Hostem Studia N je analytik a redaktor Deníku N Jan Tvrdoň. Moderuje Filip Titlbach. Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, na YouTube a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Přestupy v Premier League jedou na plné pecky. Do Atlética Madrid odcházejí hned dvě hvězdy z Ostrovů, naopak West Ham intenzivně posiluje, včetně potenciální náhrady za Tomáše Součka. Nakupuje i Fulham a Crystal Palace, kde ale taky můžou přijít o klíčového stopera. A kde vlastně Barcelona bere na Daniho Olma? V kompletní epizodě dostupné na herohero.co/kontrapresink mluvíme o předsezónách Manchesteru United, Liverpoolu a Chelsea. Probíráme přestupy De Ligta a Mazraouiho, sledujeme přerod Liverpoolu podle linky Slotových ideálů a věnujeme se i Marescově týmu, který se ne a ne poskládat uspokojivě dohromady. Diskutují Vašek a Tomáš Jarolím.

Podniká už 16 let a většinu z toho se věnuje social media marketingu. V Meta reklamách proinvestoval více než 1 miliardu korun svých klientů a z freelancera se postupně vypracoval k týmu aktuálně 11 dalších specialistů a ročním tržbách přesahujícím 10 milionů korun. Aktuálně má podle svých slov 70 aktivních klientů a jeho jméno je mezi marketéry zaměřenými na sociální sítě poměrně známé. Já s ním natáčel už před 9 lety (dokonce dvakrát), kdy jsem ho vnímal jako jednoho z nejviditelnějších průkopníků zejména reklamy na Facebooku v Čechách. Od té doby se jeho trh výrazně proměnil a kromě toho, že explodovaly možnosti, jak dnes na sociálních sítích dělat reklamu, tak se samozřejmě objevilo i mnoho dalších specialistů, agentur a dalších lidí, kteří jsou více či méně jeho konkurencí. Jak v tomhle růst a co se za těch 9, respektive dokonce 16 let podnikání naučil? O tom si budu povídat s Honzou Bartošem. Video rozhovoru najdete zde: Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Podniká už 16 let a většinu z toho se věnuje social media marketingu. V Meta reklamách proinvestoval více než 1 miliardu korun svých klientů a z freelancera se postupně vypracoval k týmu aktuálně 11 dalších specialistů a ročním tržbách přesahujícím 10 milionů korun. Aktuálně má podle svých slov 70 aktivních klientů a jeho jméno je mezi marketéry zaměřenými na sociální sítě poměrně známé. Já s ním natáčel už před 9 lety (dokonce dvakrát), kdy jsem ho vnímal jako jednoho z nejviditelnějších průkopníků zejména reklamy na Facebooku v Čechách. Od té doby se jeho trh výrazně proměnil a kromě toho, že explodovaly možnosti, jak dnes na sociálních sítích dělat reklamu, tak se samozřejmě objevilo i mnoho dalších specialistů, agentur a dalších lidí, kteří jsou více či méně jeho konkurencí. Jak v tomhle růst a co se za těch 9, respektive dokonce 16 let podnikání naučil? O tom si budu povídat s Honzou Bartošem. Video rozhovoru najdete zde: Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Co dělat, když vám v oboru rychle roste konkurence? A to ještě taková, která má velké rozpočty na marketing a mnohem větší možnosti než vy? O tom jsem si povídal s Jiřím Jemelkou ze společnosti JPF, která pomáhá podnikatelům řídit jejich firmy. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Co dělat, když vám v oboru rychle roste konkurence? A to ještě taková, která má velké rozpočty na marketing a mnohem větší možnosti než vy? O tom jsem si povídal s Jiřím Jemelkou ze společnosti JPF, která pomáhá podnikatelům řídit jejich firmy. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Konkurence

Laureátkou 18. ročníku cen L'Oréal-UNESCO Ženy ve vědě se stala Kateřina Sam z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jako terénní bioložka zkoumá interakce mezi ptáky, hmyzem a rostlinami, a to v různých zemích světa.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stát by měl letos dát na vzdělávání a přípravu studentů 273 miliard. Výdaje na školství za posledních pět let narostly o 70 miliard. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by se rozpočet měl navýšit k 300 miliardám. Dostane se i na vysoké školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Na začátku strach a na konci radost. Andrej Babiš je člověk spontánní, proto jeho reakce na volby do Evropského parlamentu nepřekvapily. Nejprve se bál, že mu krystalicky antisystémové strany odlákají voliče. Když k tomu ale nedošlo v takové míře, aby ohrozila prvenství hnutí ANO, oči se mu rozzářily a pustil se do hledání příštích koaličních partnerů.

Na začátku strach a na konci radost. Andrej Babiš je člověk spontánní, proto jeho reakce na volby do Evropského parlamentu nepřekvapily. Nejprve se bál, že mu krystalicky antisystémové strany odlákají voliče. Když k tomu ale nedošlo v takové míře, aby ohrozila prvenství hnutí ANO, oči se mu rozzářily a pustil se do hledání příštích koaličních partnerů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten co mluví s kohoutem? Nebo ten co to "trochu" nedává na SURVIVORu? Nevo někdo jinej? Dej si Klárku a udělej si svý vlastní pořadí :) www.fajnradio.cz 

Výtah respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jindřiškou Bláhovou

Poslechněte si rozhovor s Jaroslavem Vybíralem, hlavním investičním stratégem z ČSOB Asset Management, o společnosti Louis Vuitton Moët Hennessy, kterou všichni známe pod zkratkou LVMH. Jak společnost vznikla, jaké byly její nejdůležitější akvizice, které akvizice se neuskutečnily, osobnost Bernauda Arnaulta, jakým rizikům společnost čelí, jaká je vize do budoucna, nebo zda-li je tato společnost příliš drahá? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v rozhovoru. (Natočeno 20. února 2024)V ROZHOVORU SE DOZVÍTE:Osobnost Bernauda Arnaulta a jeho akvizice (1:27)Akvizice, které nevyšly (10:05)Evropské luxusní značky - a pohled na fashion cestování (17:43)Představuje Čína a levné padělky z Číny hrozbu pro LVMH? (20:54)Segment hodinek (23:26)Všchny segmenty a marže různých produktů (25:00)Budoucnost této společnosti po odchodu Bernauda Arnaulta z vedení  (41:21)Rizika - geopolitika (46:00)Konkurence (48:15)Tržby, marže, ...  (53:08)Olympijské hry (55:09)Je lepší společnost nakoupit ve Francii nebo v USA? (56:28)ODKAZY NA ZMÍNĚNÉ DOKUMENTY A FILMY:House of GucciHouse of Versace Dana Thomas a její knihy o módním průmysluCristóbal BalenciagaHow LVMH Became A $500 Billion Luxury PowerhouseCoco Before Channel The Old Money Families Who Built the Luxury Fashion IndustryPOSLECHNĚTE SI TAKÉ:Daniel Gladiš: Warren Buffett a Bershire HathawayTereza Franc: Šampaňské jako investice ZPĚTNÁ VAZBA:Vaše zpětná vazba je pro mě důležitá. Máte-li k podcastu jakékoliv poznámky, zašlete mi je, prosím, na lenka@schanova.com. Děkuji. 

K protestům zemědělců ve Francii se nyní připojili i včelaři. Traktory ale čas od času blokují silnice i v Belgii, Nizozemsku a Německu, kde není nouze ani o stávky na železnicích či v hromadné dopravě. Proč to u našich západních sousedů tolik vře? Zahraniční komentátor Adam Černý v audiozáznamu ještě zhodnotí pozici německého spolkového kancléře Olafa Scholze a podívá se na záměry maďarského premiéra Viktora Orbána.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byla foodblogerka a spisovatelka Dagmar Heřtová. Zeptali jsme se například na to, jak se zdražování potravin projevuje ve stravovacích návycích. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

„Obrázek producenta, který sedí v křesle, kouří doutník a otravuje všechny kolem je typický,“ směje se. „Naše práce začíná často mnohem dřív, než se začne s výrobou díla.“ Co si odnesl z práce v zahraničí? Kterým seriálem začínala jeho společnost? Do čeho jako producent mluví a co může ovlivnit? Vyplatí se dávat šanci mladým? Chválí se producenti navzájem? Co prozradil o seriálu Kukačky? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za levnějším máslem jsou Češi schopní cestovat i desítky kilometrů. Z banky do banky však kvůli úspoře na úrocích necestují. Bojíme se a jsme konzervativní, u mladé generace to bude jinak, věří ekonomka Jana Matesová.Vysoká inflace s sebou přinesla vyšší úrokové sazby, které se pozitivně propsaly i do vkladů českých střadatelů. Na změně trendu však mohli Češi vydělat mnohem víc, kdyby nebyli tak věrní svým bankám.Rozdíly v úročení mezi konty bank jsou totiž zásadní. „Konkurence na trhu je tu dobrá, ale kdyby se lidé nebáli měnit banky, byla by tu ještě větší,“ říká v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Takhle mezi sebou na bankovním trhu, kde mají hlavní slovo tři bankovní obři Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, soutěží hlavně „mladé dravé štiky“.Pár příkladů. Nový účet od Trinity Bank nabízí úrok 6,28 procenta ročně, slovenská VÚB inzeruje pro český trh spořicí účet s 6,15 procenta a Max banka nabízí 6,01 procenta. Přes šest procent drží „na spořáku“ i UniCredit Bank a Komerční banka. Naopak Česká spořitelna má pro klienty, kteří v bance neinvestují, úrok pouze čtyři procenta.Ekonomka Jana Matesová však upozorňuje, že jen podle vysokého úroku by se klient rozhodovat neměl. Zvláště u menších bank je důležité sledovat i další okolnosti, třeba jejich majetkovou strukturu.Pozor na to, kdo vaši banku vlastníTrinity bank je bývalá kampelička Moravský Peněžní Ústav. Zdědila kolem 9000 bývalých družstevníků, nyní akcionářů. Zhruba ze 30 procent ji ovládá zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který se netají tím, že by chtěl banku pro sebe.„Můžeme čekat významné vlastnické změny v průběhu příštích let. Střadatel se musí zajímat o to, jaká je stabilita té banky,“ říká Matesová.Max Banka vznikla z bývalé ruské Expobank. Příští rok se patrně spojí s dalším hráčem na bankovním trhu, s Creditas. „Tam je potřeba hledět na to, abyste neměli 250 tisíc úspor u Max Banky a 250 000 u Creditas na výhodných spořicích účtech. Protože jakmile se banky spojí, nemusíte už plnit podmínky pro výhodné úročení,“ varuje Matesová.VÚB je velká slovenská banka s dlouhou historií. Ovšem slovenský domicil banky s sebou nese komplikace. „Výhodné je, že se vám úrok připisuje každý den. To je velmi neobvyklé. Většinou se připisuje jednou za měsíc. Nicméně jako zahraniční banka vám z výnosu nestrhává daně běžnou srážkovou daní, jako to dělají české banky, ale musíte na ně odevzdat daňové přiznání,“ upozorňuje ekonomka.Proč český klient nestřídá banky?Český klient není zvyklý přecházet z ústavu do ústavu, podle toho, kde zrovna nabízejí lepší úrok. Je konzervativní a nedůvěřivý.„To se nese jako historická zkušenost té doby, kdy na celém českém trhu byla jedna státní banka československá, která plnila roli i komerční banky pro podniky a spořitelny. Lidé měli vkladní knížky na celý život a ani nebylo kam přejít,“ zdůvodňuje českou stabilitu Jana Matesová.Řada klientů si navíc pamatuje krachy bank z 90. let. „Přenáší se tam i zkušenost z devadesátých let, kdy byl trh velmi nestabilní. Starší a střední generaci tak stačí, když mají stabilní banku, která je nikdy dramaticky nezklamala. I když je ani nikdy dramaticky nenadchla.“S nástupem mladší generace se však podle Matesové postoj změní. „Myslím, že budou ochotní přecházet s penězi z banky do banky podle toho, kde to bude výhodné, a více si také budou své peníze spravovat. Většina z nich už tuší, že se musí zajistit na důchod.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jan Netolička vyzkoušel brýle pro rozšířenou a virtuální realitu Meta Quest 3. Proč toto zařízení nakonec vrátil? Jaké společenské problémy podobná zařízení přináší?

Jaký je stav v segmentu tabletů? Další výlet za hranice Applu udělal Marek Hajn, který popsal své zkušenosti s tabletem Samsung Galaxy Tab S9 Ultra.

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ INSIDER KOMUNITY Hostem dnešního Insider Energy byl Václav Bartuška, zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. Proč masivní investice do energie probíhají ve Spojených státech a ne v Evropě? Jak tragický dopad mělo německé energetické bratříčkování se s Ruskem? A potřebujeme opravdu jednodenní blackout abychom se probrali? A hlavně: proč drtivá většina státu vidí jako budoucí kroky válečnou energetickou ekonomii a přídělový systém? Proč se Václav Bartuška nejvíc bojí fyzických útoků na evropskou síť? Naprosto vyčerpávající rozhovor, na jehož konci budete vědět opravdu všechno o minulosti, současnosti a budoucnosti energetické bezpečnosti. Troufáme si říct, že na tento díl se opravdu vyplatilo počkat. A na závěr: bude podle vás v roce 2036 v Česku v provozu nový jaderný zdroj za cenu 200 miliard za blok? ;) Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY a hudební festival Dvořákova Praha.  Sledujte nás: 

Nejdřív se tvářili, že se porvou v kleci. Pak jeden z nich navrhl doslova přeměřování přirození. Místo toho si budou přeměřovat svoje sociální sítě. Otázkou je, jestli vlastně ještě veřejnost stojí o sociální síť, na které budou všichni.

Nejdřív se tvářili, že se porvou v kleci. Pak jeden z nich navrhl doslova přeměřování přirození. Místo toho si budou přeměřovat svoje sociální sítě. Otázkou je, jestli vlastně ještě veřejnost stojí o sociální síť, na které budou všichni.Všechny díly podcastu Prolomit vlny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Zubík je majitelem malé IT firmy a zabývá se informačními technologiemi. K tomu je ale také komunální politik, byznysmen nebo třeba muzikant a bloger. "Vždycky jsem byl zvyklý dohledat si informace a složit si jasnou představu o tom, jak se zachovat. Dnes jsem zmatený," říká Filip Zubík.

Trh streamovacích služeb je neuvěřitelně konkurenční prostředí. Obsahu stále přibývá a potenciálních zákazníků ochotných platit další předplatné naopak ubývá. Jak si v tomto nelehkém boji z našeho pohledu stojí Apple TV+? Jaké jsou její výhody a jaké naopak slabiny?

Každý e-shop musí řešit způsob, jakým zabalí zboží pro své zákazníky. Stále více lidí si navíc zakládá na tom, aby balení zásilek splňovalo jejich nároky na ekologii, vzhled i použitelnost. Společně s Patrikem Babincem ze Skladonu jsme si povídali, jak se v rámci balení zboží odlišit, jak nad ním přemýšlet a kde v něm můžete najít novou přidanou hodnotu. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Každý e-shop musí řešit způsob, jakým zabalí zboží pro své zákazníky. Stále více lidí si navíc zakládá na tom, aby balení zásilek splňovalo jejich nároky na ekologii, vzhled i použitelnost. Společně s Patrikem Babincem ze Skladonu jsme si povídali, jak se v rámci balení zboží odlišit, jak nad ním přemýšlet a kde v něm můžete najít novou přidanou hodnotu. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Predsednik vlade Robert Golob je na včerajšnjem delovnem sestanku pomiril predstavnike gospodarskih organizacij, ki so želele doseči primerljivost glede cen energentov s konkurenco iz tujine. Golob je dejal, da bo Slovenija sledila morebitnim ugodnejšim ukrepom za pomoč gospodarstvu zaradi energetske draginje, če bodo znotraj zakonodajnih okvirov Evropske unije. V oddaji tudi: - Zdravniški sindikat Fides ob napovedi stavke od vlade zahteva jasno sporočilo, da za nevzdržne razmere v zdravstvu niso odgovorni zdravniki - Zunanja ministrica Fajon s pooblastilom prvega diplomata Evropske unije Borrella v Podgorico na reševanje črnogorske institucionalne krize - Izločanje afganistanskih žensk iz javnega življenja talibani nadaljujejo s prepovedjo študija na univerzah

Šance, že se stane vítězem reality show MasterChef Česko, si Martin Pecina dával asi takové, jako že se zjeví americký strýček se 400 miliony dolary. Konkurence byla velká, kulinářské výzvy náročné a on měl navíc jasnou představu o tom, jak chce prezentovat sebe i svá jídla. „Rozhodně jsem se nechtěl dostat do situace člověka, který bude někoho pomlouvat a bude se negativně vůči někomu vymezovat. Moje úloha byla šmrdlat si něco v pánvičce, a ne hodnotit ostatní soutěžící,“ říká s tím, že si uvědomoval, jak podobné televizní formáty fungují a že v nich nejde jen o vaření, ale i o různá, leckdy zveličená dramata, emoce a vyjádření vytržená z kontextu. Naučil se proto mluvit v krátkých, úderných větách, ze kterých se nedalo nic ustřihnout, nebo do nich něco přidat.

Jaký je v reálu Samsung Smart Monitor M8? Čím opravdu vyniká Apple M2 a co je nafouknutá bublina? 10 skrytých funkcí v iOS 16. I. část – Úvod a komentáře posluchačů (0:00) II. část – Zkušenosti s monitorem Samsung Smart Monitor M8 (8:46) III. část – Tip: Jak nainstalovat iOS 16 (34:33) IV. část – Apple M2 podrobně + benchmarky (37:08) V. část – Tip na příslušenství (1:02:36) VI. část – 10 skrytých funkcí iOS 16 (1:11:28) --- Adam Elements CASA Hub A05 – USB-C hub: https://www.ertea.cz/huby/adam-elements-casa-hub-a05-usb-c-hub-sedy-s815092201 --- Samsung Smart Monitor M8: https://www.samsung.com/cz/monitors/high-resolution/smart-m8-32-inch-uhd-4k-ls32bm801uuxen/ Kompletní rozbor Apple M2: https://www.anandtech.com/show/17431/apple-announces-m2-soc-apple-silicon-updated-for-2022 --- Nabízíme také nesestříhanou verzi přímo v Apple podcastech, na Patreonu nebo na Gazetisto! Za podporu předem moc děkujeme! --- Tvůrci: Tomáš Svoboda - https://twitter.com/tomik89 Petr Škuta - https://twitter.com/petrskuta Adam Kos - https://twitter.com/AdamBlackbird

Služba Disney+ k nám dorazí už za pár dní, co nabídne a jak ji pořídit se slevou? Jaká je konkurence Apple Watch? Co čekat od pondělní WWDC? I. část – Úvod a komentáře posluchačů (0:00) II. část – Disney+ v ČR (17:13) III. část – Tip na funkci (33:24) IV. část – Konkurence Apple Watch (34:44) V. část – Tip na příslušenství (53:11) VI. část – Očekávání od WWDC (1:02:36) --- Kryt Gear4 D3O Santa Cruz Snap na iPhone 13 Pro: https://www.datart.cz/kryt-na-mobil-gear4-d3o-santa-cruz-snap-na-apple-iphone-13-pro-zg702008208-modry.html Kryt Gear4 D3O Crystal Palace Snap na iPhone 13 Pro: https://www.datart.cz/kryt-na-mobil-gear4-d3o-crystal-palace-snap-na-apple-iphone-13-pro-zg702008200-pruhledny.html --- Disney+ oficiální ČR web: https://www.preview.disneyplus.com/cs-cz Garmin Forerunner 255 a 955: https://www.garmin.com/cs-CZ/p/780139, https://www.garmin.com/cs-CZ/p/777730 --- Nabízíme také nesestříhanou verzi přímo v Apple podcastech, na Patreonu nebo na Gazetisto! Za podporu předem moc děkujeme! --- Tvůrci: Tomáš Svoboda - https://twitter.com/tomik89 Petr Škuta - https://twitter.com/petrskuta Adam Kos - https://twitter.com/AdamBlackbird

Pokud má na trhu někdo opravdu velkou konkurenci, tak jsou to banky. Pozval jsem si ředitele obchodu a distribuce mBank Tomáše Reytta, se kterým jsme si povídali, jak v mBance přemýšlí nad svou pozicí na trhu a co všechno zkouší v marketingu. Zajímavé na situaci mBanky je i to, že zdaleka nepatří mezi největší hráče na trhu, a nemá tudíž ani tak velké finanční zdroje na marketing. Proto musí hledat příležitosti tam, kde je velké banky vytěžit nedokážou. A právě to podle mě může být inspirací pro spoustu dalších firem z různých odvětví. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Pokud má na trhu někdo opravdu velkou konkurenci, tak jsou to banky. Pozval jsem si ředitele obchodu a distribuce mBank Tomáše Reytta, se kterým jsme si povídali, jak v mBance přemýšlí nad svou pozicí na trhu a co všechno zkouší v marketingu. Zajímavé na situaci mBanky je i to, že zdaleka nepatří mezi největší hráče na trhu, a nemá tudíž ani tak velké finanční zdroje na marketing. Proto musí hledat příležitosti tam, kde je velké banky vytěžit nedokážou. A právě to podle mě může být inspirací pro spoustu dalších firem z různých odvětví. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Netflix, dosavadní král internetových seriálů a filmů, tento týden poprvé významněji klopýtl. Investorům při prezentaci čtvrtletních výsledků přiznal, že od něj odcházejí předplatitelé.Za první tři měsíce tohoto roku počet platících uživatelů klesl o 200 tisíc. Vedení streamovací služby zároveň v následujícím kvartálu očekává pokles o další 2 miliony předplatitelů.„To je ještě zásadnější zpráva, než aktuální minipokles. Netflix to připisuje několika faktorům: tím prvním je, že se trh s diváky, kteří mají rychlý internet a chytrou televizi, nasytil. Dalším důvodem je rostoucí konkurence, ke které nepočítá jen další streamovací služby jako HBO Max nebo Disney+, ale také klasickou televizi nebo sociální sítě, které v sobě mají video, třeba YouTube a TikTok,“ vysvětluje Tomáš Vyskočil, zakladatel průvodce po streamovacích službách FilmToro.Dalším faktorem je podle Netlixu množství sdílených účtů. Vedení sítě mluví až o 100 milionech domácností po celém světě, které si heslo půjčují od někoho jiného a za službu vlastně neplatí. Na ty si teď chce platforma důkladněji posvítit a požadovat po nich alespoň snížené předplatitelské poplatky.„Také hraje roli válka na Ukrajině. Netflix se stáhl z Ruska, musel tedy odepsat 700 tisíc uživatelů. Jsou tu ale i ekonomické dopady - zdražuje se, lidé očekávají horší časy a osekávají náklady, které nejsou nezbytné. Do nich patří i bohužel pro Netflix předplatné ke sledování filmů a seriálů,“ dodává Vyskočil.Dočkáme se levnější verze Netflixu s reklamou? Jak si vedou české streamovací služby? A co jsou aktuálně největší seriálové hity?

V Austrálii vědci několik desetiletí pozorují pulce ropuchy, jak požírají mladší soukmenovce a vajíčka svého druhu, až teď ale odhalili důvod, proč se to děje. K ničení čerstvě vylíhlých larev uvedený invazní druh táhne chemické lákadlo a boj o přežití. Článek o tom vyšel v časopise Ecology and Evolution. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LNURL1DP68GURN8GHJ7MRWVF5HGUEWVFJHYATZD96XXMMFDCHXX730D3H82UNVWQHKZURF9AMRZTMVDE6HYMP0XSXNDWWD LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Video vzniklo ve spolupráci s Libertariánským institutem; ten můžete podpořit zde: https://www.libertarianskyinstitut.cz/jak-nas-podporit/ -------- Čtyři důvody pro volný mezinárodní obchod! Když hranice nemůže překročit zboží, překročí je vojáci. Udělat nepřítele z někoho, koho znáte a kdo je pro vás prospěšný, není pro vlády tak snadné. Dělba práce znamená prosperitu. Umělé snahy o národní soběstačnost vytvářejí překážky obchodu, čímž dělbu práce omezují; a to jak na úrovni jednotlivce, tak i na úrovni celých států. Cla sice mohou pomoci domácím producentům, poškozují však všechny spotřebitele, jelikož uměle zdražují zboží. Kdyby byla cla skutečně prospěšná, neexistoval by žádný důvod je vybírat jen mezi státy; mohli bychom je klidně zavést i mezi městy. Dovozní kvóty snižují nabídku, čímž zvyšují ceny podobně jako cla. Konkurence je na trhu žádoucí, a každé její omezení poškozuje zákazníky. To platí pro konkurenci ze zahraničí úplně stejně jako pro tu domácí. – Roman Kříž; hlava Libertariánského institutu; minarchista; aktivní účastník studentského hnutí v roce 1989; aktivista; právník; autor modelu použitého k deregulaci nájemného – Tereza Urzová; tvůrce Svobodného přístavu; hlava Institutu Ludwiga von Misese; vydavatelka knihy Anarchokapitalismus; členka Students for Liberty – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení

Jestli něčeho je na internetu hodně, tak receptů všech možných jídel a ze všech možných kuchyní. Budovat tedy projekt, který nabízí další recepty, se může zdát jako nesmysl. Přesto takové projekty stále vznikají a můj dnešní host, Igor Kibrik, vede marketing jednoho z nich. Portál JímeZdravě.cz vedle receptů nabízí i e-shop s kuchařkami, nádobím, textilem a dalšími produkty. Jak se odlišuje od konkurence a díky čemu roste, jsme rozebírali v tomto rozhovoru. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Pokud chcete podpořit jeho práci, sdílejte epizodu dál a neváhejte se podívat i na webové stránky rostecky.cz a Jirkův osobní blog: https://bit.ly/JirkaBlog Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.