Podcasts about charkov

Charkov je tavící kotel celé Ukrajiny, těžko se to popisuje, ale to město je jako obrovský organismus. Zažila jsem tam propastné rozdíly mezi dobrou a špatnou novinařinou, jezdí tam štáby světových médií nebo dokumentaristů, kteří už předem mají připravený syžet. Mezi místními se pro Charkov vžilo slovo safari," popisuje svou zkušenost. "Rozhodnutí být v Charkově považuju za veliký dar, cítím, že jsem na místě, kde mám být. Dokážu snad přinášet pohledy, které třeba změní něčí názor." Jak našla klíč k válkou zmítanému městu? Je Charkov zdrojem síly Ukrajinců a Ukrajinek, i když je blíž do Moskvy než do Kyjeva? Moderuje Petr Vizina.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem přijela do Charkova poprvé, byl večer a usnula jsem s tím, že si užiju krásný literární pobyt. Jen po pár hodinách mě probudil dopad rakety v sousední ulici. Vyděsilo mě to, nebudu lhát, že ne, dokonce hodně,“ vzpomíná novinářka a spisovatelka Adéla Knapová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jednání o konci války na Ukrajině nabrala rychlý spád. Rok a půl se už na ukrajinské frontě odehrává opotřebovávací válka s mírnými územními zisky ve prospěch Ruska.Hostem speciálu Kecy a politika je reportérka Adéla Knapová, která už více než půl roku žije v ukrajinském Charkově, má zkušenosti s pobytem na frontových liniích a nedávno rozvířila debatu svým článkem Ukrajinská sprcha a procitnutí Evropy. Realisticky hodnotí nedávné kroky Spojených států a Ruska, které v této fázi jednání nevidí jako „nový Mnichov“, ale jako šanci, jak pohnout se zamrzlou situací na frontě, která se navíc pro Ukrajince nevyvíjí dobře."Navzdory šoku však už i na Ukrajině, kde pobývám, zaznívají hlasy, že se aspoň děje něco, co by mohlo válečnou hrůzu ukončit." Zároveň říká, že dohoda o příměří musí být na principu win-win. „Nový Mnichov“ nemusí být samotné jednání, ale výsledek dohody.Knapová zároveň považuje za iluzi výrok prezidenta Macrona, že je nutné domluvit „trvalé příměří“. Jak ale uzavřít něco takového se státem (Ruskem), jehož vedení nepovažuje sousední napadený stát (Ukrajinu) za plnohodnotný státní útvar a Ukrajince za samostatný národ? Výsledkem dohod, ať už z Rijádu nebo odkudkoli jinde, může být jen dočasné příměří, které umožní Ukrajině přezbrojit a připravit se na další případnou ruskou invazi.Být Ukrajincem totiž neznamená být jenom příslušníkem jednoho národa, ale je to především úděl. Jinými slovy, těžký osud národa, jehož existenci bude sousední národ systematicky zpochybňovat i za sto let.

Se spisovatelkou a novinářkou Adélou Knapovou nebudeme politizovat o ruské válce, úloze Putina a Zelenského. Adéla už řadu měsíců žije v ukrajinském Charkově a velmi dobře zná každodenní život normálních lidí, s nimiž se rozhodla sdílet osud ostřelovaného města 15 kilometrů od frontových bojů. Rozebírá v českých médiích nepříliš frekventovaná témata, jako jsou násilné odvádění mužů do války, skrývání mladých chlapců před odvody, brutalita náletů ruských dronů na civilní cíle v Charkově, život tamních umělců, a vůbec jaké to je žít v 21. století bez elektřiny a vody. Spisovatelka Knapová si myslí, že ze současného utrpení ukrajinských lidí vzniká nová, zřetelně antiruská identita. Stejně tak nezastírá, že část mužů trpí posttraumatickou stresovou poruchou, což je po válce bude značně handicapovat. Jaký bude Charkov po válce? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Válečná reportérka Lenka Klicperová se po měsíci pobytu na Ukrajině vrátila do Česka a přináší svědectví o situaci na několika místech rusko-ukrajinské fronty. Popisuje různé podoby války, počínaje miliónovým Charkovem, ležícím dvanáct kilometrů od frontových bojů, přes Kramatorsk, jehož sociální život rozkládají vojáci na odpočinku. Klicperová se svou kolegyní Janou Andert byly také první české novinářky, které měly možnost mluvit s ruskými zajatci v přísně střeženém ukrajinském vězení. Co jim řekli, kromě toho, že ve vězení vyrábí vánoční stromečky pro Ukrajince? Jedním z velkých témat jsou také ruské útoky na ukrajinskou energetiku, jejichž výsledkem je fungování pouhých dvaceti procent zdrojů a obrovské výpadky světla a tepla, a to jen pár kilometrů od slovenských hranic. A jak dnes funguje proslulá jednotka Azov, dnes přejmenovaná na třetí šturmovou? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Ukrajinský Charkov je podobně velký jako Praha, obyvatel tam kvůli válce zůstala méně než polovina. Proto jsou také ulice vesměs poloprázdné, většina restaurací a další služeb uzavřená. Kousek od centra je ale v provozu malá kavárna, kde brigádničí 23letá studentka cestovního ruchu Sofia Kravcova. Usměvavá světlovláska vaří čaj, kávu, prodává domácí koblížky, ovšem zákazníků má pomálu. Jsme jen třicet kilometrů od fronty.

Ukrajinský Charkov je podobně velký jako Praha, obyvatel tam kvůli válce zůstala méně než polovina. Proto jsou také ulice vesměs poloprázdné, většina restaurací a další služeb uzavřená. Kousek od centra je ale v provozu malá kavárna, kde brigádničí 23letá studentka cestovního ruchu Sofia Kravcova. Usměvavá světlovláska vaří čaj, kávu, prodává domácí koblížky, ovšem zákazníků má pomálu. Jsme jen třicet kilometrů od fronty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř celý život strávila Valerie v Česku a ve svých 25 letech se rozhodla vrátit do Charkova. V Praze všechno prodala a žije teď ve městě, které leží 30 kilometrů od ruských hranic a kde každý den houkají sirény. Mladá žena do Charkova přijela na začátku května, tedy těsně předtím, než ruská armáda začala znovu útočit raketami na město. Valerie pracuje online pro českou firmu, takže má na ukrajinské válečné poměry slušný příjem.

Ukrajina a použitie zbraní na ruskom území. | Hostia: Jiří Šedivý (bývalý náčelník Generálneho štábu Armády Českej republiky) a Alexander Duleba (analytik Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku). | Vývoj bojov u našich susedov priniesol novú tému, ktorá zároveň rozdeľuje štáty na dva tábory. A to, či Kyjev môže použiť zbrane zo Západu aj na ruskom území, čo doteraz nebolo možné. Otázku otvorili nové boje o Charkov - druhé najväčšie ukrajinské mesto, ktoré sa nachádza len pár desiatok kilometrov od hranice. Moskva totiž využíva svoje základne na nálety a bombardovanie svojho suseda. Za zmenu pravidiel sa už vyjadril nielen líder Severoatlantickej aliancie Jens Stoltenberg, ale aj vlády v Holandsku, Lotyšsku, Estónsku, Česku, Poľsku, Švédsku a Fínsku. S povolením útočiť na ruské územie západnými zbraňami majú problém niektoré členské krajiny EÚ či NATO. Ako teda nájsť jednotu v tejto otázke, a prečo o tom nebola diskusia už skôr? | Moderuje: Marián Žáry Kukelka; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Muzeum literatury v Charkově funguje „jako normálně“, až na to, že všechny cennosti, které v něm uvidíte (třeba kniha spisů Hryhorije Skovorody z konce 18. století), jsou dnes jen makety. Originály byly odvezeny a uloženy na bezpečném místě, samozřejmě tajném.

Muzeum literatury v Charkově funguje „jako normálně“, až na to, že všechny cennosti, které v něm uvidíte (třeba kniha spisů Hryhorije Skovorody z konce 18. století), jsou dnes jen makety. Originály byly odvezeny a uloženy na bezpečném místě, samozřejmě tajném.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa dnes rozprávajú o Československých légiách v Rusku na sklonku prvej svetovej vojny. Dôjde aj na ruskú ofenzívu smerom na Charkov a rošády v ruskom i ukrajinskom vedení. Link na článok "Atentáty v našich dejinách / O život išlo Masarykovi, Hlinkovi, Tisovi a ďalším" je tu: https://www.postoj.sk/155862/o-zivot-islo-masarykovi-hlinkovi-tisovi-a-dalsim Linky na memoáre niekoľkých Slovákov, ktorí slúžili v Československých légiách nájdete tu: Janko Jesenský: Cestou k slobode https://zlatyfond.sme.sk/dielo/823/Jesensky_Cestou-k-slobode/1 Jozef Gregor Tajovský: Rozprávky o československých légiách v Rusku https://zlatyfond.sme.sk/dielo/1944/GregorTajovsky_Rozpravky-o-ceskoslovenskych-legiach-v-Rusku/1 Tomáš Jahelka a Roman Jančiga (eds.): Z bojov za slobodu https://www.cominerva.com/wp-content/uploads/legionari-kniha.pdf Jozef Klempa: Moje skúsenosti za svetovej vojny: https://www.pantarhei.sk/131490-moje-skusenosti-za-svetovej-vojny-jozef-klempa Jozef Honza-Dubnický: Zápisky legionára: https://www.pantarhei.sk/130555-zapisky-legionara-jozef-honza-dubnicky Mikuláš Gacek: Sibírske zápisky: https://www.pantarhei.sk/157053-sibirske-zapisky-mikulas-gacek

Proruská scéna jásá, protože si myslí, že Putinova armáda napochoduje brzdo do Charkova. Prezident Pavel vyzývá debatovat o budoucím uspořádání Ukrajiny. Co tomu říká podplukovník Jan Veverka, který se pár hodin před natáčením vrátil z Kyjeva, kam odvážel stovky dronů? Co stojí za záhadným vzkazem generála Řehky na twitteru? A jak se vyvíjí akce „10 tisíc dronů pro Ukrajinu“, která svými počty bude brzo dvojnásobně překročena? O těchto a dalších věcech s válečným veteránem z misí v Afghánistánu a Mali, který byl v posledním roce víc na Ukrajině než doma. 

S útokem Rusů od hranice na Charkovskou oblast vstoupila válka na Ukrajině do kritické fáze. Tvrdé boje neprobíhají jen u Charkova, ale také u Bachmutu nebo Vuhledaru. Podle analytiků by ale právě dobytí Charkova mohlo znamenat dramatický obrat ve vývoji Putinovy války. Proč? A jak náročné dny teď Ukrajince čekají? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora webu Voxpot Vojtěcha Boháče.

Hosté: Ondřej Kolář /TOP 09/, místopředseda výboru pro evropské záležitosti, Poslanecká sněmovna Pavel Růžička /ANO/, místopředseda výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370513/

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Vývoj vojny na Ukrajine. | Hostia: Alexander Duleba (politológ, Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku) a Vladimír Votápek (analytik medzinárodných vzťahov, bývalý diplomat v Rusku). | Ruská agresia na Ukrajine už trvá presne 811 dní. Boje pokračujú aj v Charkovskej oblasti. Ukrajinské zdroje hovoria, že Rusi tu nasadili viac ako 30-tisíc vojakov, na útok na Charkov by však potrebovali štvornásobok. Západní analytici aj ukrajinskí predstavitelia sa všeobecne zhodujú, že Rusi sa snažia prilákať ukrajinské jednotky z iných častí frontu a oslabiť tým obranu najmä v Doneckej oblasti. Dobytie celého tohto regiónu je jedným z hlavných cieľov Ruska, no stále má k tomu ďaleko. Aké možnosti má Vladimír Putin? Má dosť zdrojov na financovanie vojny? A o čom vypovedá výmena na čele rezortu obrany? | Moderuje: Marián Žáry Kukelka; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Nejméně pět mrtvých a přes 130 zraněných – to je tragický výsledek úterního masivního ruského raketového a dronového útoku na dvě největší ukrajinská města, na Kyjev a Charkov. Záchranáři ale ještě pořád prohledávají sutiny mnoha domů zasažených střelami. „Podle slov prezidenta Volodymyra Zelenského to bylo více než 100 raket a dronů,“ uvádí stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

“Pred rokom o tomto čase museli Charkovčania ostávať doma už po štvrtej podvečer, niekedy pri sviečkach, a nie iba pre výpadky elektrickej energie. Dnes už nemusia.” Týmito slovami sa začína séria reportáží z Ukrajiny, kde odcestoval náš spolupracovník Braňo Ondrášik spolu s fotografom Michalom Burzom. Vrátili sa do miest, ktoré navštívili na začiatku ruskej invázie a dostali sa aj front, len pár kilometrov od ruskej armády. Ako sa Ukrajina zmietaná vojnou za 21 mesiacov okupácie zmenila? Majú ešte to svoje povestné odhodlanie? A kedy sa podľa nich všetko toto skončí? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýta Braňa Ondrášika. Odporúčanie: Ak vás zaujíma PR a aktuálne trendy v marketingu, nemal by vám ujsť event Komunikátori budúcnosti. Pripravujú ho naše kolegyne zo SME konferencie a okrem umelej inteligencie v PR, krízovej komunikácie firiem, výhodách a nevýhodách inhouse PR tímu a spolupráce s agentúrou sa môžete dozvedieť viac aj o PR v podcastoch. V panelovej diskusii budem vystupovať aj ja a budem hovoriť o skúsenostiach s inzerciou z pohľadu podcastov SME. A na evente bude aj moja kolegyňa Eva Frantová rozprávať o tom, aký je pohľad novinára na PR. Podujatie Komunikátori budúcnosti sa uskutoční 29. novembra, lístky naň si môžete kúpiť na stránke smekonferencie.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Koprodukční slovensko-česko-ukrajinský film Světloplachost bude mít českou premiéru 27. října na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Protože zachycuje život během ruské invaze v krytu na konečné stanici charkovského metra na ostřelovaném sídlišti Saltivka, stal se jeho režisér Ivan Ostrochovský hostem podcastu Zbytečná válka.

Äntligen dags för sommarföljetong! För oss är detta något av årets höjdpunkt. För precis 80 år sedan rasade fruktansvärda strider på gränsen mellan dagens Ryssland och Ukraina. Det känns lite sorgset att namn som Charkov och Belgorod åter igen är så bekanta... av samma anledning.Men även om synen av stridsvagnar som dammar fram i dammet är bekant så är allt annat annorlunda. 22 juni 1941 hade Operation Barbarossa rullat igång. Nazityskland avsåg att krossa Sovjetunionen.I vårt första avsnitt börjar vi på just den ödesdigra dagen och följer utvecklingen till våren 1943. Det blir alltså Moskva, Stalingrad, Hitlers tjack och Stalins familjeproblem i ett och samma avsnitt (!).--LäslistaFrankson, Anders & Zetterling, Niklas (2002). ”Slaget om Kursk: historiens största pansarslag”. Stockholm: NorstedtSchüle, Walter, ”Pansarslaget vid Prochorovka”, Svenskt militärhistoriskt bibliotek, Stockholm, 2009Fest, Joachim, ”Hitler: en biografi” [Uppdaterad utg.] Fischer & Co, Stockholm, 2008”Decisive Battles of the 20th Century” [red Frankland & Dowling]”Stalinorgeln räddade Röda armén” Rasmus Kjaerbye Petersen i Militär historia april 2019”Myter om Kursk” & ”Segern över Tyskland kostade mycket blod” Frankson, Anders i ”Pennan och svärdet””Historien om Östfronten” ur magasinet ”Spännande historia””Andra världskriget i färg” Dokumentär Lyssna på våra avsnitt fritt från reklam: https://plus.acast.com/s/historiepodden. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Svým streetartovým uměním se snaží Ukrajince motivovat, aby vytrvali v boji proti ruské agresi. Charkovský umělec Hamlet Zinkovskyj prý dostal po únorové invazi rozkaz od velitele svého praporu pokrýt ulice Charkova streetartovými malbami. V poslední době se také často vydává do osvobozených měst, aby uprostřed všudypřítomné destrukce podpořil místní obyvatele. Věří totiž, že jeho malby ve zničených ulicích symbolizují změnu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patřím spíš do skeptického tábora, odpovídá rok po vypuknutí války na Ukrajině bezpečnostní analytik Michal Smetana na otázku, jaká bude situace za dalších 365 dní. Válka podle něj letos neskončí. Diplomatické řešení teď rozhodně není na stole, ze strany Ruska očekává novou mobilizaci. Fakt, že prezident Putin tu první nevyhlásil dřív, považuje za strategickou chybu, která umožnila ukrajinským vojákům dobýt zpět okupovaný Charkov a Chersonskou oblast. Nyní znovu ruská armáda přebírá iniciativu na všech úsecích fronty, obnovení ofenzivy ale nemusí vést ke stanoveným cílům. Za pravděpodobnější považuje Smetana scénář, že se Rusko vyčerpá ještě před jejich dosažením. A Ukrajina pak využije nových dodávek západních zbrání a udeří.

Komu ublíží nevýhra republikánů v amerických kongresových volbách? Jak závažné je poškození výzkumného jaderného centra v Charkově? A jak neshody kvůli lodi s migranty ovlivní vztahy mezi Itálií a Francií? Poslechněte si celou Polední publicistiku.

Ruské útoky zničily podle ukrajinského prezidenta Zelenského od 10. října třetinu ukrajinských elektráren a způsobily obrovské výpadky v dodávkách elektřiny. Ukrajinské úřady v úterý znovu hlásily exploze v několika regionech od Kyjeva přes Dnipro po Charkov. V pondělí při náletech zahynulo pět lidí, obyvatelé měst a vesnic jsou navíc nejen bez elektřiny, ale i bez vody. Škody působí především nepilotovaná letadla, která podle Ukrajinců a dalších zdrojů Rusku dodává Írán.

Ruské rakety a bezpilotní letouny zaútočily začátkem tohoto týdne na řadu ukrajinských měst. Mířily na důležité body energetické infrastruktury i na civilní cíle. Jaká je situace v zemi?Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín, který je v ukrajinském Dnipru.Kyjev, Charkov, Dnipro, Lvov. Tahle a další ukrajinská města se stala na začátku tohoto týdne cílem ruského ostřelování. Útoky směřovaly na důležité energetické uzle, ale taky civilní cíle. Podle ukrajinského prezidenta si Kreml vybral místa tak, aby napáchal co největší škody.„Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země. Kompletně. Zničit naše obyvatele, kteří spí doma v Záporoží. Zabít lidi na cestě do práce v Dnipru a v Kyjevě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. Svět by měl podle něj prohlásit Rusko za teroristický stát.V pondělí prý ruská vojska vystřelila na Ukrajinu celkem kolem osmdesáti raket a z toho zhruba polovinu se domácí armádě podařilo sestřelit, jak uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužný. Podle premiéra Denyse Šmyhala střely poškodily 11 důležitých objektů v osmi regionech a Kyjevě a o život přišlo nejmíň jedenáct lidí a víc než šedesát bylo zraněno.Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jedná o odplatu za víkendový útok na Kerčský most vedoucí na Krym. Mění Moskva válečnou strategii? A jaké jizvy zanechaly na Ukrajině její poslední útoky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Reportage vanuit Oekraïne: Ten oosten van Kupyansk Niet alleen bij Lyman in de provincie Donetsk en bij het zuidelijke Cherson maakt het Oekraïense leger dus een opmars ten koste van de Russische bezetters. Ook in de regio Charkov gaat het offensief verder. In de bevrijde gebieden van Oekraïne is gebrek aan alles. En het front ligt vaak nog akelig dichtbij, merkte onze verslaggever Michiel Driebergen. Hij bezocht het bevrijde Kupjansk in de regio Charkov en de gebieden ten oosten van dat stadje, die net zijn heroverd. De nucleaire dreiging is terug Na een reeks vernederende nederlagen op het veld - en in zijn eigen land – komt Poetin steeds verder in het nauw. En daarmee komt het nucleaire scenario steeds dichterbij. Althans, dat is de zorg van de experts die beweren dat het sinds de Cuba-crisis van 1962 niet eerder zó spannend is geweest. Amerikaans oud-generaal Petraeus verklaarde op zijn beurt dat als Poetin ervoor kiest kernwapens te gebruiken op Oekraïens grondgebied, de Verenigde Staten het Russische leger daar zullen vernietigen. Met veiligheidsexpert Danny Pronk en Tom Sauer, hoogleraar internationale politiek aan de Universiteit Antwerpen bespreken we hoe serieus we deze dreiging moeten nemen. Uitgelicht: Colombiaanse vredesdino, met Edwin Koopman Presentatie: Sophie Derkzen

Cherson, Melitopol, Marioepol; dat worden de volgende steden die bevrijd gaan worden, zei de Oekraïense president Zelensky dit weekend. Na de bevrijding van de regio rondom Charkov in het Noord-Oosten van het land, richt het offensief om het land te heroveren op de Russen zich op het Zuiden.  Als eerste is Cherson aan de beurt, dan Melitopol en uiteindelijk ook het verwoeste Marioepol, is het plan. NOS-redacteur Chiem Balduk heeft contact met verschillende mensen in die steden en laat in podcast De Dag de appjes en video's horen die zij hem, met gevaar voor eigen leven, sturen. Hij vertelt hoe de inwoners wachten op de bevrijding, zich voorbereiden op het grote offensief, en bang zijn voor waar de Russen toe in staat zijn als ze zich gedwongen voelen om terug te trekken. Reageren? Mail dedag@radio1.nl

Krym, Donbas, Charkov, Kyjev... V posledních měsících o nich rozhlas vysílá téměř denně. V dalším vydání pořadu Archiv Plus jsme se podívali, co o ukrajinském území na rozhlasových vlnách znělo v minulosti. Nejstarší dochované záznamy v našem archivu, které se vážou k dnešnímu ukrajinskému území, jsou ze 30. let.

Het roept herinneringen op aan de aftocht van de Russen ten noorden van Kiev eerder dit jaar: internationale journalisten die nu de gebieden in gaan in de regio Charkov, waar het Oekraïense leger in korte tijd grote delen heeft bevrijd. De eerste verhalen van wat daar tijdens de maandenlange Russische bezetting is gebeurd, worden opgetekend. In deze podcast doet Nieuwsuur-verslaggever Gert-Jan Dennekamp dat. Hij reist op dit moment door de regio en vertelt over de verwoestingen die er zijn aangericht en de verhalen die hij hoort. Ook in Rusland dringt de opmars van het Oekraïense leger door, al wordt die daar anders uitgelegd, zegt Rusland-correspondent Geert Groot Koerkamp vanuit Moskou. Hij waarschuwt voor al te veel optimisme in het Westen over kritiek die hier en daar in Rusland op Poetins oorlog klinkt. Van een kentering is volgens hem nog geen sprake. "De ruimte voor kritiek neemt niet toe, de repressie wel." Reageren? Mail dedag@radio1.nl

Er dreigt nóg meer tegenslag voor de Russen. De nederlaag bij Charkov was erg pijnlijk, maar daar blijft het niet bij. Maarten legt uit dat ook het Oekraïense leger op zijn hoede moet zijn voor fouten. Tom zag een spraakmakende reportage van Jeroen Akkermans in Kiev.

(1) Paniek in Moskou: de Oekraïners heroveren bijna de hele provincie Charkov. (2) Amerikaanse gasboeren profiteren volop van de Oorlog in Oekraïne. (3) Er zit drie keer meer kalk in het leidingwater in Brussel dan in Amsterdam. (4) Coucou de Namur: Christophe de Borsu over waar de Walen mee bezig zijn. Middagjournaal van Jovanka Steele

De oorlog in Oekraïne gaat zijn zesde maand in en lijkt alsmaar vuiler te worden. Onze reporter ter plaatse Corry Hancké getuigt over de situatie in het moegetergde Charkov, de tweede grootste stad van Oekraïne vlakbij de Russische grens. De inwoners worden geconfronteerd met oorlogsmisdaden en voedseltekorten. Credits op standaard.be/podcast See omnystudio.com/listener for privacy information.

Európske sankcie na dovoz a vývoz tovarov nahnevali Rusko. Dotkli sa totiž ich exklávy na pobreží Baltského mora, Kaliningradu. Moskva sa teraz vyhráža Litve a sľubuje tvrdú reakciu. Na Donbase medzitým prebiehajú najzásadnejšie boje o mestá Severodoneck a Lysyčansk. Ruská armáda má totiž rozkaz získať celú Luhanskú oblasť pod svoju kontrolu do konca tohto týždňa. Intenzívnejšie je aj bombardovanie viacerých miest - rakety v utorok zasiahli Charkov, okolie Odesy či Mykolajiv. Ruský útok na Ukrajinu trvá už 118 dní. Ukrajinský spravodaj z 21. júna pripravili Lukáš Onderčanin a Nikola Šuliková Bajánová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Charkov, Buča, Borodianka, Andrijivka, Dmytrivka, Zdvyživka a veľa ďalších. Mestá a dediny, v ktorých ruskí vojaci napáchali vojnové zločiny, mučili a zabíjali civilistov, rabovali a ničili. Desiatky a stovky útokov, ktoré nemajú nič spoločné ani len z vojnou. Čo všetko sa podarilo mimovládkam na rusmi zničených oblastiach objaviť a vyšetriť? Čo sa teraz bude z ich dôkazmi diať, ako môžu pomôcť pri vyšetrovaní vojnových zločinov? A čo na to všetko hovorí medzinárodné právo či OSN? Budú vojnové zločiny rusov napokon vyšetrené aj potrestané? A ako Slováci pomáhajú Ukrajine? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom mimovládky Amnesty International Slovensko Radom Slobodom a koordinátorkou programu Kto pomôže Ukrajine Luciou Paškovou.

Od začiatku vojny na Ukrajine uplynulo v piatok presne sto dní a Rusko odkazuje, že s bojmi skončí až vtedy, keď dosiahne všetky svoje ciele. Od februárových cieľov, keď Rusko chcelo dobyť Kyjev, Charkov aj Odesu, však svoje ambície zásadne okresalo. Vojna si vyžiadala doposiaľ desaťtisíce ľudských životov, škody za viac ako 600 miliárd dolárov aj útek vyše siedmich miliónov Ukrajincov do zahraničia. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najdôležitejšie z diania na Ukrajine z piatku 3. júna. Načítala Jana Maťková a text pripravil Lukáš Onderčanin. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Děravé české zákony opomíjející náhradní mateřství otevřely cestu praxi, která z Prahy udělala základnu tzv. reprodukční turistiky. Policie vyšetřuje přeshraniční obchod s novorozenci s kořeny v ukrajinském Charkově. Jak byznys fungoval? Kolik dětí se takto v Česku narodilo?  A jaké právní a etické otázky tento případ otevírá?Host: Vojtěch Blažek - investigativní reportér serveru Seznam ZprávyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Onze reporter Corry Hancké verbleef enkele weken in Kiev en reisde ook door naar het oostelijkere Charkov. In deze podcast vertelt ze wat ze daar beleefde en hoorde van de mensen. Terwijl Kiev wat herleeft, regeert de angst nog steeds in Charkov.   Credits op standaard.be/podcast  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ukrajinci sa stále statočne bránia ruským okupantom a ich krvavej agresii. Podarilo sa im ubrániť Charkov a Rusov vytlačiť až za hranice. Medzitým však padol Mariupol a Rusi raketami útočia až na Ľvov. Môžu Ukrajinci dúfať vo víťazstvo? Podarí sa im s rusmi vymeniť obrancov Azovstaľu? Ako pomáhajú Ukrajincom západné zbrane a čo všetko ešte potrebujú? Ako pomáha Slovensko a mohli by sme pomôcť aj viac? A bude mať NATO nových členov, Fínsko a Švédsko? Braňo Závodský sa rozprával s reportérom CNN Prima News Matyášom Zrnom, ktorý sa práve vrátil z Ukrajinského Dnepropetrovska a s analytikom Vladimírom Bednárom.

Napriek tomu, že ruské vojská obkľučujú strategické mesto Severodoneck na východe Ukrajiny, ukrajinské jednotky hovoria o viacerých vojenských úspechoch. Ruskú armádu sa im napríklad darí vytláčať z Charkovskej oblasti. Prehra v boji o Charkov by bola ďalším veľkým zlyhaním pre Vladimira Putina. Na rieke Donec sa zase Ukrajine podarilo zasiahnuť pontónový most, cez ktorý Rusko presúvalo svoje obrnené transportéry. Agresor tak prišiel o celý vojenský prápor. Ukrajinský spravodaj z piatka 13. mája pripravili Nikola Šuliková Bajánová a Lukáš Onderčanin. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Fotograaf Eddy van Wessel vertrok vorige week opnieuw naar Oekraïne om verslag te doen van de oorlog. Hij staat bekend om zijn indringende zwart-wit foto's, waarmee hij vaak in de prijzen valt. Zo won hij al drie keer de Zilveren Camera. Voor Argos evalueert hij elke week zijn foto's en vertelt het verhaal erachter. De foto's waar hij over vertelt zijn ook te zien op de website. https://bit.ly/3s10YQg Momenteel is van Wessel in Charkov heel dicht tegen Rusland aan in het Noordoosten van Oekraïne.

Fotograaf Eddy van Wessel vertrok vorige week opnieuw naar Oekraïne om verslag te doen van de oorlog. Hij staat bekend om zijn indringende zwart-wit foto's, waarmee hij vaak in de prijzen valt. Zo won hij al drie keer de Zilveren Camera. Voor Argos evalueert hij elke week zijn foto's en vertelt het verhaal erachter. De foto's waar hij over vertelt zijn ook te zien op de website. https://bit.ly/3s10YQg Momenteel is van Wessel in Charkov heel dicht tegen Rusland aan in het Noordoosten van Oekraïne.

Rusi naďalej ostreľujú Charkov a raketami ničia civilnú infraštruktúru v Charkovskej aj Záporožskej oblasti. Zároveň sa zdá, že ruské dobývanie Mariupoľa vrcholí, uvádza televízia BBC na svojom webe. Televízia zároveň priniesla aj nové informácie o útoku na civilistov na železničnej stanici v Kramatorsku, kde ruská armáda pravdepodobne použila kazetovú muníciu. Ukrajinský generálny štáb zatiaľ informoval, že Rusko od začiatku invázie stratilo už takmer 20-tisíc vojakov a viac než 700 tankov. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn najdôležitejších správ z diania na Ukrajine zo stredy 13. apríla. Moderuje Jana Maťková, text pripravila Nina Sobotovičová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Vojna, ktorá vyplavuje dobro v ľuďoch. Vojna, v ktorej sa nedá byť ateistom. Vojna, ktorá mobilizuje nielen nenávisť, ale aj jej opak – Konflikt na Ukrajine, ako o ňom hovorí či píše vo svojich statusoch dokumentarista Juraj Mravec. Jeho fotografie a dokumentárne zábery, ktoré točí, však zachytávajú skôr jej krutosť, zverskosť, nepochopiteľnosť…. Pred pár dňami sa po týždni vrátil z Charkova, predtým bol na Ukrajine v kuse takmer mesiac. Prečo je v konfliktoch dôležité byť na mieste, ako sa fotí či točí vojna… a dá sa na zažité zabudnúť?   „Idem tam za ľuďmi, ktorí si tú vojnu nevybrali, nechcú ju a musia ju nejako znášať. Tí ľudia majú príbehy, ktoré treba rozprávať, preto je potrebné ísť tam“, vysvetľuje Juraj Mravec.   „Strieľali po mne v Iraku, bol som pod mínometnými obstrelmi, bol som bombardovaný, množstvo takýchto vecí som zažil a vždy som mal veľké šťastie, že som z toho vyviazol bez zranenia“.   V Charkove na východe Ukrajiny bol na sídlisku severná Saltovka. „Prvé čo nám na hoteli povedali bolo, aby sme tam nechodili. Samozrejme sme tam išli“, rozpráva jeden z príbehov, ktoré prináša vojna.   „Charkov je mesto, kde ľudia nie sú na ulici. Tam všetci žijú pod zemou, lebo je neustále ostreľované.“   „Hore to padá a vybuchuje a v kryte práve v tých momentoch započujete aj rozprávku, ktorú číta mama dieťaťu. Aby sa nebálo a zaspalo.“   „Vo vojne ateisti nie sú“, tvrdí Juraj Mravec, hoci ešte pred nedávnom sa sám za ateistu považoval. „Tá veta je mimoriadne pravdivá, hoci o viere by som ja veľmi nechcel hovoriť, necítim sa na to hodný. Ale ten pocit, že vás niečo vyššie chráni, niečo dobré, je veľmi príjemný. Je to pocit, ktorý ľudia nemajú v bežnom živote šancu nikdy pocítiť“, zdieľa svoju skúsenosť vojnový dokumentarista. „Spoľahnúť sa na niečo vyššie mi príde ako prirodzený pocit, to vo vojnových zónach zažívam“, dopĺňa.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pôvodný ruský vojnový plán nevychádza – po troch týždňoch bojov sa ruskej armáde nepodarilo dobyť Kyjev, Charkov ani Odesu či vynútiť si kapituláciu alebo zmenu režimu. Napriek pomalému postupu útoky na viacerých miestach neustávajú. Kľúčové boje sa aktuálne odohrávajú v prístave Mariupoľ, z ktorého sa podarilo evakuovať len niekoľko desiatok tisíc ľudí. Ukrajinský spravodaj z 19. a 20. marca pripravili Nikola Šuliková Bajánová a Lukáš Onderčanin. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

De opmars van de Russen mag dan langzaam gaan, de horror van de oorlog wordt er niet minder op. Vooral uit Marioepol, dat al drie weken aanhoudend wordt gebombardeerd en beschoten, maar ook uit Charkov komen schokkende berichten en beelden. De stad Cherson staat al onder controle van Rusland. Hoe is het leven in deze gebieden? Correspondent Michiel Driebergen is na een kort verblijf in Nederland weer teruggekeerd in Oekraïne, onder meer om antwoord te zoeken op die vraag. Maar contact met inwoners in deze belegerde steden is vaak moeilijk. Er zijn bijna geen journalisten en de communicatielijnen liggen plat. In podcast De Dag schetst hij aan de hand van berichten van zijn persoonlijke contacten en video's en foto's die wel naar buiten komen zo goed en zo kwaad als het kan een beeld van hoe het nu is in Marioepol, Charkov en Cherson. Reageren? Mail dedag@radio

Ukrajina čelí silnému náporu ruských vojsk najmä v meste Charkov a Cherson, svet k nášmu východnému susedovi posiela vojenský materiál a ruská ekonomika sa blíži ku krachu. V skratke sa dá zhodnotiť, že ale Rusko nedokázalo spraviť žiadny významný strategický postup. Ešte aj 64 kilometrov dlhá kolóna nad Kyjevom sa ukazuje skôr ako veľká vojenská dopravná zápcha ako postup vojsk na hlavné mesto Ukrajiny. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn najdôležitejších správ z Ukrajiny za stredu 2. marca. Zostavila ho Jana Maťková.  –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk  –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty  –  Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast  –  Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing –  Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.