Podcasts about lucern

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Zanedlouho to bude 30 let ode dne, kdy kapela Wohnout odehrála svou první oficiální show. Bratři Homolové společně s Jiřím Zemánkem a Zdeňkem Steinerem za dobu své existence obrazili velkou část Česka, doteď ale nikdy nehráli v pražském klubu Lucerna, A to navzdory tomu, že sestava z hlavního města pochází. „Je strašně zvláštní, že po třiceti letech jsme se ocitli v jednom z nejlegendárnějších klubů až teď v roce 2025,“ říká v Hovorech zpěvák a kytarista Matěj Homola.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 30. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav (Respekt) rodinné pozadí starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho nové album Iconoclasts od Anny von Hausswolff koncert Ethel Cain v Lucerně nové trendy ve filmovém castingu rozhovor s výtvarníkem Epos 257 seriály Chad Powers (Disney+) a Monstrum z Florencie (Netflix) výstavu Sáry Konečné Heat (Hidden Gallery)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Schreib mir gern dein Feedback!Eigentlich wollte ich mich mit Georg schon länger treffen, da er Anfang des Jahres eine neue CD mit dem Titel "Looking for Telemann" veröffentlicht hat. Es hat jetzt eine Zeit gebraucht, bis wir einen Termin gefunden haben, so, dass wir auch über seine Erfahrung als Dirigent bei den European Brass Championships in Stwanger (Norwegen) sprechen. Instagram:georgpranger_euphonium1standyschreck_Hörbeispiele:1) A Gabrieli Fantasy - Bert Appermont gespielt Brass Band 13 Etoiles (live November 2024 Lucern)2) Looking for Telemann3) Erinnerung aus Lieder und Gesänge - Gustav Mahler4) La Folia - Variation 5CD bestellen: https://euphonium.at/medien/cds/ oder auf allen Streaming-PlattformenNewsletter "Air-Mail" abonnierenUm diesen Podcast weiterhin so regelmäßig machen zu können, würde ich mich über eure Unterstützung bei Patreon freuen.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Zpěvačka rozzářila 90. léta a její hit Tornero se stal skoro národní hymnou. Dnes je Ilona Csáková stálicí české hudební scény, ale i dvojnásobnou maminkou, milovnicí italské kuchyně, fanouškem low-carb jídelníčku a majitelkou dvou oveček. Na podzim chystá velký narozeninový koncert v Lucerně. „Já to nechci jako běžný koncert. Bude to mejdan. Večírek. Oslava života i hudby,“ říká.

Stāsta kinokritiķe, Rīgas Starptautiskā kino festivāla (Riga IFF) radošā direktore Sonora Broka. Viss esot aizsācies ar baltvīna pudeli. Volkera Hassemera, Berlīnes senatora kultūras jautājumos, un Berlināles Foruma līdzdibinātājas Ērikas Gregoras pārdomas pie vīna glāzes, kā sniegt lielāku atpazīstamību Eiropas kino, atrada dzirdīgas ausis. Tika nolemts 1988. gadā, ko Eiropas Savienība bija pasludinājusi par Eiropas kino un televīzijas gadu, noorganizēt svinīgu pasākumu “Made in Europe” jeb Eiropā radīta kino godināšanai. 1988. gads ir bijis aizsākums gan Eiropas kino balvai, gan arī Eiropas kino akadēmijai, kas vēlāk pārņēma ceremonijas organizēšanas pienākumus no Berlīnes Senāta. 1988. gada novembrī uz Pirmās Eiropas kino balvas ceremoniju sanākušajai izcilu kino veidotāju grupai radās ideja apvienot Eiropas kino profesionāļus organizācijā, kas pārstāvētu nozari un aizstāvētu tās intereses. Oficiāli Eiropas kino biedrība, kas vēlāk pārtapa par Akadēmiju tika dibināta 1989. gadā. Starp tās dibinātājiem bija Jirži Mencels, Ištvāns Sabo, Kšistofs Zanussi un Kšistofs Kešlovskis, Klods Šabrols, Hanna Šigula, Bernardo Bertoluči, Stīvens Frīrs un citi, bet pirmais Akadēmijas prezidents bija zviedru kino režisors Ingmars Bergmans. Vēlāk kino akadēmijas vadību pārņēma Vims Venderss, Agņeška Holanda, un kopš pagājušā gada rudens – franču aktrise Žiljeta Binoša. Pašā pirmajā balvas pirmajā pasniegšanas gadā uz to pretendēja Vima Vendersa “Debesis pār Berlīni”, Billes Augusta “Pelle iekarotājs”, Luija Malla, Kšištofa Kešlovska, Terensa Deivisa, un citu režisoru filmas. Līdz pat 1997. gadam Eiropas kinoakadēmijas apbalvojumu, tāpat kā pašu balvas statueti oficiāli sauca arī par Fēliksu. Vēlākajos gados statuetes forma tika mainīta –  tagad tā ir sieviete krītošā tērpā, netiek lietots arī kādreizējais balvas nosaukums. Eiropas kino akadēmijā ir ap 5000 biedru, kas ik gadu piedalās balsojumā par Eiropas filmām. Decembra sākumā tiek pasniegtas Eiropas kino balvas 22 kategorijās, ceremonijai katru nepāra gadu notiekot balvas mājvietā, Berlīnē, bet katru pāra gadu kādā citā Eiropas pilsētā, 2014. gadā tā bija Rīga. Līdz šim vislielāko balvu birumu – 8 nomināciju kategorijās – ir saņēmusi Jorga Lantima filma “Favorīte” 2019. gadā. Pagājušā gada izskaņā ceremonija norisinājās 7. decembrī Lucernā, Šveicē. Līdztekus 4 pilnmetrāžas animācijas filmām no Čehijas, Šveices un Spānijas labākās animācijas filmas kategorijā bija nominēta arī Ginta Zilbaloža filma “Straume”, kas kļuva par uzvarētāju, ierakstot šo datumu Latvijas kino vēsturē. Saņemot balvu, Zilbalodis teica: ”Šādu filmu bija iespējams radīt tikai Eiropā. Mums ir iespējas izstāstīt oriģinālus, personiskus stāstus, un to nevajadzētu uztvert kā pašsaprotamu.”  

Složil stovky hitů těm největším hvězdám jako Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková. Po dlouhé odmlce se vrátil ve velkém stylu a v 80 letech poprvé vystoupil v Lucerně, kterou vyprodal.

Složil stovky hitů těm největším hvězdám jako Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková. Po dlouhé odmlce se vrátil ve velkém stylu a v 80 letech poprvé vystoupil v Lucerně, kterou vyprodal.

Složil stovky hitů těm největším hvězdám jako Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková. Po dlouhé odmlce se vrátil ve velkém stylu a v 80 letech poprvé vystoupil v Lucerně, kterou vyprodal.

Složil stovky hitů těm největším hvězdám jako Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková. Po dlouhé odmlce se vrátil ve velkém stylu a v 80 letech poprvé vystoupil v Lucerně, kterou vyprodal.

Složil stovky hitů těm největším hvězdám jako Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková. Po dlouhé odmlce se vrátil ve velkém stylu a v 80 letech poprvé vystoupil v Lucerně, kterou vyprodal.

Téhle skupině se dá celkem snadno skočit na špek. I když se členové neberou vážně, tak ale odvádějí profesionální výkony.

Téhle skupině se dá celkem snadno skočit na špek. I když se členové neberou vážně, tak ale odvádějí profesionální výkony.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohameds Rasulofs ir viens no irāņu kino pasaules šā brīža pazīstamākajiem vārdiem Rietumu kultūrtelpā. Pēdējā desmitgadē viņa filmas godalgotas gan Kannās, gan Berlinālē. Kamēr filmas ceļoja pa pasauli, pašu režisoru nelaida ārā no valsts un mēģināja apklusināt gan ar aizliegumiem veidot kino, gan ar reālu cietumsodu. Pērn maijā Rasulofs aizbēga no Irānas un saņēma politisko patvērumu Vācijā. Iemesls bēgšanai bija viņa jaunākā filma „Seed of the Sacred Fig” jeb „Svētās vīģes sēkla”, par ko dzimtenē Rasulofam draudēja astoņi gadi cietumā. Filma un tās režisors bija starp nominantiem uz Eiropas Kinoakadēmijas balvu. Ar irāņu režisoru Mohamedu Rasulofu tiekamies Lucernā, kur pērn decembrī pasniedza Eiropas Kinoakadēmijas balvas. Rasulofam intervijas ir visu dienu un telpā esam vairāki žurnālisti, jo interese ir liela: to veicinājusi ne vien viņa jaunākā filma, bet arī režisora dramatiskā bēgšana no Irānas īsi pēc tās pabeigšanas. Rasulofs sasveicinās angliski, tomēr sarunu turpina ar tulka palīdzību dzimtajā persiešu valodā. Režisors atzīst, ka pēdējais pusgads kopš filmas „Seed of the Sacred Fig” iznākšanas viņam bijis tik spraigs, braucot pa festivāliem un sniedzot intervijas, ka vēl nav bijis laika līdz galam aptvert savu trimdinieka statusu. Pēc filmas uzņemšanas Irānu pameta vēl daļa no filmas komandas, bet citi palika. Pirmizrādē Kannās, kur filma saņēma žūrijas balvu, Rasulofs turēja rokās divu galveno aktieru fotogrāfijas. Uz jautājumu, vai Irānā palikušie kolēģi ir drošībā, viņš nevar atbildēt apstiprinoši.  Rasulofa filma, kuras angliskais nosaukums ir „Seed of the Sacred Fig”, botāniski akurāti būtu latviskojama kā „Svētā fikusa sēkla”, jo „ficus religiosa” ir konkrēta fikusu suga, un šī auga invazīvā daba ir viena no metaforām, ko Rasulofs lieto filmā. Viņš izteicies, ka agrāk metaforas savos darbos izmantojis daudz vairāk – tai skaitā, lai apietu cenzūru, taču ar laiku no tā noguris un pēdējās filmās daudz vairāk ļāvies reālismam. Filmas „Seed of the Sacred Fig” centrā ir Imans – Irānas revolucionārās tiesas tiesnesis un divu meitu tēvs, un filmas darbība norit laikā, kad pēc jaunās sievietes Masas Amini nāves 2022.gadā Irānu pārņēma plaša protestu kustība „Sieviete, dzīvība, brīvība”. Spriedze paaudžu starpā pieaug arī Imana ģimenē. Jāatgādina, ka Masa Amini nomira policijas iecirknī pēc aresta par „nepareizu galvassegas valkāšanu”. Filmā ir daudz reālu, ar telefoniem uzņemtu protestu video. Tiesa gan, pats Rasulofs šos protestus vēroja no cietuma, kurā bija ieslodzīts par „pret sistēmu vērstu propagandu” savās iepriekšējās filmās. Intervijās Rasulofs stāstījis, ka tieši saruna ar kādu varas pārstāvi cietumā, kurš viņam atzinies, ka nicina savu darbu, kļuva par iedvesmu viņa jaunākajai filmai. Līdzīgi kā iepriekšējās, tā tapa pagrīdē un lielā slepenībā. Režisors zināja, ka par šo darbu viņam draud astoņi gadi cietumā, tāpēc jau bija pieņēmis lēmumu pabeigt to un doties trimdā. Mohameda Rasulofa filma „Seed of the Sacred Fig” ir Vācijas šī gada pieteikums „Oskariem”. Rasulofs intervijās atzinis, ka startēt zem citas valsts karoga raisa viņā pretrunīgas sajūtas, tomēr skaidrs, ka šā brīža Irānas politiskais režīms šādu filmu „Oskariem” nekad nepieteiktu. Paredzams, ka uz Latvijas ekrāniem filma nonāks šā gada martā.

Jako scénárista, režisér a producent debutoval filmem, který se stal "kultovkou" a který je dodnes asi tím nejznámějším, co udělal. Marek Dobeš koprodukoval snímek Byl jsem mladistvým intelektuálem s Českou televizí, s legendární tvůrčí skupinou Čestmíra Kopeckého. Později natočil celovečerní film Choking Hazard, byl spoluautorem scénáře k většině dílů seriálu Místo nahoře na České televizi (a pak jeho pokračování Život nahoře na Nově), napsal první verzi scénáře k velkofilmu Jan Žižka. Posledních deset let však trávil psaním, přípravami, sháněním peněz a natáčením filmu Ďáblova sbírka. Ten měl letos na podzim premiéru, a je se vším všudy “nezávislým filmem”. Co to znamená a proč je to důležité? Poslouchejte v podcastu.Příjemný poslech!A jako obvykle, toto napsala na základě přepisu podcastu AI, tedy jako vždy Claude 3.5 Sonnet:Od zombie komedie ke konkordátu: Marek Dobeš a jeho desetiletá cesta za Ďáblovou sbírkouČeský filmař Marek Dobeš sedí v podcastovém studiu a vypráví příběh, který zní jako scénář k filmu. Jenže tohle není fikce - je to reality show nezávislého filmu v Česku, kde se umělecká svoboda pohybuje "na pomezí mezi somrováním a vydíráním".Dobeš právě dokončil svůj magnum opus "Ďáblova sbírka", film, který mu zabral deset let života. Ironií osudu se jeho snímek o církevních restitucích a tajemných vatikánských spisech dostal do kin přesně ve chvíli, kdy česká vláda v tichosti podepsala konkordát s Vatikánem. Timing, který by scenáristovi nikdo neuvěřil.Ale Dobešova cesta začala mnohem dříve. V roce 1999 natočil kultovní kraťas "Byl jsem mladistvým intelektuálem", který se promítá dodnes. Následoval televizní seriál "Místo nahoře", který mu přinesl první milion - a první střet s televizní dramaturgií. Když mu začali přepisovat scénáře, raději se pod většinu epizod odmítl podepsat.Pak přišel zlomový moment: "Choking Hazard", jeden z nejlevnějších českých filmů všech dob, kde herci hráli za symbolickou korunu. Film byl natočen kompletně digitálně, což byl v roce 2004 poměrně průkopnický čin. Ve stejné době vznikl v Británii "Shaun of the Dead" - dva filmy, které definovaly žánr zombie komedie, aniž by o sobě věděly.Sedmnáct let strávil Dobeš prací na scénáři o Janu Žižkovi. Projekt, který měl režírovat, mu nakonec přerostl přes hlavu. Možná i tato zkušenost ho utvrdila v přesvědčení, že nezávislost je cesta.Jeho nejnovější film "Ďáblova sbírka" existuje ve dvou verzích - jako celovečerní film a sedmidílná minisérie. Premiéra v Lucerně přilákala 430 diváků. Nyní se film promítá v historickém kině 64 U Hradeb - každé třetí úterý v měsíci, jako tichý protest proti standardizované distribuci.Dobešův příští projekt má být film o Věře Husákové, manželce komunistického prezidenta, která zahynula při pádu vrtulníku. Tragický příběh, který symbolizuje absurditu totalitní moci - když zlomená noha vyústí v leteckou katastrofu, protože protokol velí létat za každého počasí.V době streamovacích gigantů a korporátní zábavy představuje Dobeš vzácný druh: filmaře, který odmítá kompromisy. Jeho cesta možná není nejlehčí, ale je autentická. Jak sám říká, někdy musíte odmítnout peníze, abyste si zachovali svobodu. V českém filmu, kde je nezávislost často jen prázdným slovem, je to postoj hodný pozornosti.Je to příběh o vytrvalosti, umělecké integritě a možná i o tom, že někdy musíte čekat deset let, aby váš film vyšel v pravý moment. I když ten moment přijde náhodou.

“Mani neinteresē taisīt “Šreku 10”, un man ir skaidrs, ka gribu turpināt strādāt Latvijā,” pēc filmas “Straume” lielajiem panākumiem saka režisors Gints Zilbalodis. 7. decembra vakarā “Straume” tika kronēta par Eiropas labāko animācijas filmu, apsteidzot sāncenšus no Francijas, Spānijas, Čehijas un Šveices. Eiropas Kinoakadēmijas balva, kuras rezultātu nosaka nevis žūrija, bet vairāki tūkstoši Kinoakadēmijas biedru, ir būtiskākā kino balva Eiropā. Un tās iegūšana palielinājusi “Straumes” izredzes arī uz Amerikas Kinoakadēmijas balvas jeb “Oskaru” nomināciju. Kolēģe Māra Rozenberga nedēļas nogalē bija balvu pasniegšanā Šveices pilsētā Lucernā un aprunājās gan ar “Straumes” radošo komandu, gan citvalstu žurnālistiem par šīs filmas fenomenu. Uzvarētāja paziņošana izsauc gaviles ne vien zālē, bet arī mediju centrā tai līdzās, kur ap pussimt Eiropas žurnālistu vienlaikus skatās ceremoniju un strādā. Vēlāk uzzināšu, ka par “Straumi” turējuši īkšķus arī vairāki citu valstu kolēģi. Vēlāk preses konferencē pēc balvu pasniegšanas žurnālisti grib zināt, kā tik mazai valstij kā Latvija izdevies radīt Eiropas labāko animācijas filmu, vai komanda jau domā par “Oskariem” un kāpēc “Straumē” nav slikto varoņu. Par pirmo jautājumu Gints Zilbalodis saka: jābūt labām idejām, gatavībai riskēt un nekopēt lielās studijas; par “Oskariem” diplomātiski atbild, ka tad jau redzēs, bet kāpēc slikto varoņu filmā nav tāpēc..., ka viņu tie garlaiko. Gintam patīk veidot varoņus, kam ir trūkumi kā mums visiem, bet ne apzināts ļaunums. Jo tiem var just līdzi. Bet tādas filmas taisīt ir grūtāk nekā vienkārši sadalīt varoņus labajos un sliktajos, saka Gints un piebilst: es taisīju tādu filmu, ko pats gribētu skatīties, nevis darīju “kā vajadzētu”. Angliski pēdējā pusgada laikā Gintam Zilbalodim nācies runāt daudz vairāk nekā latviski, jo “Straumes” starptautiskie panākumi liek sniegt simtiem interviju visās pasaules malās. Klātienē redzot, kā tas notiek, var tikai apbrīnot viņa un arī citu nominēto režisoru un aktieru izturību. Dienā pirms ceremonijas Gintam Zilbalodim ir sarīkotas četras apaļā galda intervijas, katrā pa pieciem, sešiem žurnālistiem. Vairums grib zināt vienu un to pašu: kā radās filmas ideja, kas viņu iedvesmoja, vai kaķa balss ir īsta, vai filma ir mājiens par klimata pārmaiņām, un tā tālāk. Un Gints Zilbalodis nesatricināmā mierā pacietīgi atbild. -- Savukārt 9. decembrī saņēmām ziņas, ka “Straume” ir uzvarējusi arī Losandželosas Kinokritiķu asociācijas un Bostonas Kinokritiķu asociācijas balsojumā. Iepriekš to par labāko animāciju atzina arī Ņujorkas Kinokritiķu asociācija. Vai “Straume” oficiāli pietuvosies ASV Kinoakadēmijas balvu jeb “Oskara” nominācijām, uzzināsim 17.decembrī, kad tiks izziņoti pretendentu “īsie saraksti”, bet nominantu pieciniekus izsludinās janvāra vidū.

Přezdívají jim pankáči mezi symfoniky. Hudební těleso čítající na 150 mladých muzikantů je dnes fenoménem. 10. narozeniny slavil Police Symphony Orchestra ve vyprodané pražské Lucerně. V prosinci vystoupí v Rudolfinu.

Přezdívají jim pankáči mezi symfoniky. Hudební těleso čítající na 150 mladých muzikantů je dnes fenoménem. 10. narozeniny slavil Police Symphony Orchestra ve vyprodané pražské Lucerně. V prosinci vystoupí v Rudolfinu.

Přezdívají jim pankáči mezi symfoniky. Hudební těleso čítající na 150 mladých muzikantů je dnes fenoménem. 10. narozeniny slavil Police Symphony Orchestra ve vyprodané pražské Lucerně. V prosinci vystoupí v Rudolfinu.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přezdívají jim pankáči mezi symfoniky. Hudební těleso čítající na 150 mladých muzikantů je dnes fenoménem. 10. narozeniny slavil Police Symphony Orchestra ve vyprodané pražské Lucerně. V prosinci vystoupí v Rudolfinu.

Přezdívají jim pankáči mezi symfoniky. Hudební těleso čítající na 150 mladých muzikantů je dnes fenoménem. 10. narozeniny slavil Police Symphony Orchestra ve vyprodané pražské Lucerně. V prosinci vystoupí v Rudolfinu.

Stanislav Hložek oslaví sedmdesátiny v pondělí 16. září svým prvním samostatným koncertem v pražské Lucerně. Mezi hosty nebude chybět Karel Vágner, Monika Absolonová nebo Libor Bouček.

Stanislav Hložek oslaví sedmdesátiny v pondělí 16. září svým prvním samostatným koncertem v pražské Lucerně. Mezi hosty nebude chybět Karel Vágner, Monika Absolonová nebo Libor Bouček.

Stanislav Hložek oslaví sedmdesátiny v pondělí 16. září svým prvním samostatným koncertem v pražské Lucerně. Mezi hosty nebude chybět Karel Vágner, Monika Absolonová nebo Libor Bouček.

Stanislav Hložek oslaví sedmdesátiny v pondělí 16. září svým prvním samostatným koncertem v pražské Lucerně. Mezi hosty nebude chybět Karel Vágner, Monika Absolonová nebo Libor Bouček.

On this Episode we have our good friend Theresa Contreras from Baja Forged Join us to break down her history in the automotive space. She is well versed in everything offroad and also owns a shop in Lucern that focuses on mainly Ford parts but can build anything if needed. Enjoy as she takes us through her past, present and future on Everything Offroad!! --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/gkeepers/support

Felix Slováček nedávno oslavil osmdesátiny – a jak se na hudebníka sluší a patří, bude je slavit až do konce roku. K narozeninám si nadělil koncert v Lucerně, vydal dvojcédéčko Příběhy Lásky 1970–2023 a chystá se na tour s dokumentem, který o něm natočila režisérka Olga Dabrowská.

Felix Slováček nedávno oslavil osmdesátiny – a jak se na hudebníka sluší a patří, bude je slavit až do konce roku. K narozeninám si nadělil koncert v Lucerně, vydal dvojcédéčko Příběhy Lásky 1970–2023 a chystá se na tour s dokumentem, který o něm natočila režisérka Olga Dabrowská.

„Nazpívala tolik krásných věcí, humorných i hlubokých,“ přemítá dcera Nadi Urbánkové a zve na dubnový vzpomínkový galakoncert, který se bude konat v pražské Lucerně. Proč odjela do USA a proč tam nezůstala? Měla sama Naďa Urbánková sen zůstat v Americe? Kterou písničku z maminčina repertoáru zazpívá na koncertě ona sama? Co je projekt Traumashow? Kdy, jak a proč začala malovat?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nazpívala tolik krásných věcí, humorných i hlubokých,“ přemítá dcera Nadi Urbánkové a zve na dubnový vzpomínkový galakoncert, který se bude konat v pražské Lucerně. Proč odjela do USA a proč tam nezůstala? Měla sama Naďa Urbánková sen zůstat v Americe? Kterou písničku z maminčina repertoáru zazpívá na koncertě ona sama? Co je projekt Traumashow? Kdy, jak a proč začala malovat?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ondřej Kobza je tvůrce městských projektů a pražský kavárník, který žije na hradě. Ondra má za sebou řadu zajímavých projektů, od Café V lese, po piána na ulici, hostinu na Karlově mostě a nebo poesiomaty. Tenhle rozhovor se těžko škatulkuje. Jasně ohraničená témata se točí kolem tvoření, hravosti, lokálnosti a drzosti být kreativní. V rozhovoru uslyšíte: jak se dá půjčit Karlův most proč se pouštět do na první pohled nesmyslných věcí jak prostředí formuje nápady proč podporovat lokální akce jak poznat úspěšný projekt Partnerem podcastu jsou konference Webexpo – Potkejte se a učte se od nejlepších z web-dev, design, UX, research, marketingu a dalších technologických témat na legendární konferenci v Lucerně. S promokódem protiproudu máte 20% slevu na lístek a na Instagramu můžete dokonce jeden vyhrát. Fingood - Investujte online a jednoduše do zajištěných firemních úvěrů prostřednictvím P2B (peer-to-business) crowdfundingu a nadstandardně zhodnoťte své peníze.

Switzerland is one of the most beautiful countries in Europe.And it sits in a strategic location between some other popular countries such as France, Germany and Italy.But Switzerland is also one of the more expensive countries to visit.So in this episode I want to offer up some ideas on where to go in Switzerland AND I want to offer up some tips to help you budget for your trip to this incredible country.Because even if it costs a bit more to travel to this gorgeous country, I think it's worth it — even for a few days.Want to chat more about Switzerland?Send me a note at lynne@wanderyourway.com.In this episode:2:04: Placing Switzerland on the map4:45: Geneva7:05: Lausanne  7:32: Lavaux Vineyard Terraces9:26: Lucerne + Zurich + Bern15:36: Interlaken17:16: Grindelwald18:53: Lauterbrunnen 20:41: Zermatt + Matterhorn21:38: Saint Moritz23:28: Tips30:10: Wrapping it upImportant links:The Best Places To See on a Short Visit to SwitzerlandLavaux Vineyard Terraces: A Beautiful Walk in SwitzerlandHow I Fell in Love with the Swiss AlpsSwitzerland TourismLonely Planet SwitzerlandLynne's Top 5 Destinations in EuropeSupport the showThanks to Callisa Mickle who edits the audio.Follow Wander Your Way:InstagramFacebookPinterest

Leona Machálková letos oslaví 30 let na scéně. Vzpomínat bude na koncertě 6. května v Lucerně. Pozve lidi, které má ráda, pokřtí desku a zazpívá písničky, které jsou její srdeční záležitostí. Malou ukázku slyšeli i posluchači, kteří přišli do Radiocafé. Vypadla jí při představení melodie nebo text? Jak vzpomíná na setkání s Eltonem Johnem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden den točil Václav Neckář zábavnou show, ve které účinkoval s bratrem Janem, a o 24 hodin později nebyl ve stejném klubu schopen přečíst z připravených kartiček vtip. „Cesta k textům a ke slovům se prostě ucpala,“ popisuje Jan, jakým způsobem se u jeho staršího sourozence projevila afázie. Tehdy byl přesvědčený, že si společně zahráli naposled. Nadějná přitom nebyla ani prognóza lékaře, který legendu českého popu následně ošetřoval a který novinářům sdělil, že už si nezazpívá. Nestalo se. Václav se znovu začal učit slabiky, ty skládat do slov a z těch vytvářet věty. O rok později vystoupil v Lucerně na koncertě ke svým šedesátinám. Dnes žije s poruchou produkce a porozumění řeči 20 let.

In this week's episode of Multi-Family Method, Frank Forte, founder, and Managing Partner of Lucern Capital Partners, joins us to discuss his journey in the multi-family industry. Frank oversees and leads all the firm's acquisitions, asset management, and financing activities. Frank's deep network and institutional experience have allowed him to lead the firm into several markets in a relatively short period. As a result, Frank has been able to capitalize on inefficient and distressed opportunities to provide Lucern's investors with substantial risk-adjusted returns. We hope you enjoy some of Frank's insights into building a successful multi-family real estate investment company.   Resources: Management Team - Lucern Capital Partners Michael Kashan Social Media Handles  LinkedIn: Frank Forte | LinkedIn Capstone Companies Website Capstone Social Media Handles  Jad Richa on LinkedIn: Jad Richa | LinkedIn

Legenda české populární hudby oslaví zanedlouho kulaté jubileum. Na koncertě v Lucerně bude sedět v první řadě a spolu s diváky poslouchat například Anetu Langerovou, Vojtu Dyka, Janu Kirschner, Václava Neckáře. „Budu se kochat tím, že se dře někdo jiný, a porovnávat, jak to pojali,“ usmívá se Marta Kubišová v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Proč už ji zpívání nechybí? A jak je to s její knížkou? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Legenda české populární hudby oslaví zanedlouho kulaté jubileum. Na koncertě v Lucerně bude sedět v první řadě a spolu s diváky poslouchat například Anetu Langerovou, Vojtu Dyka, Janu Kirschner, Václava Neckáře. „Budu se kochat tím, že se dře někdo jiný, a porovnávat, jak to pojali,“ usmívá se Marta Kubišová v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Proč už ji zpívání nechybí? A jak je to s její knížkou?