Podcasts about cernu

Ime tedna je postal Nejc Kamplet, pianist, ki je zbirki številih mednarodnih priznanj dodal še nagrado Maria Font de Carulla za osvojeno drugo mesto na 70. mednarodnem tekmovanju Marie Canals v Barceloni. Na tekmovanje, na katerem si prizadevajo spodbujati mlade talente in glasbo približati vsem, se je uvrstil kot eden izmed 300 pianistov z vsega sveta. Kandidata sta bila še: Marko Mikuž, vodja slovenskih raziskovalcev z Odseka za eksperimentalno fiziko osnovnih delcev Instituta Jožef Stefan. Pri preboju na področju temeljne fizike na velikem hadronskem trkalniku v Cernu so bili del številčne skupine domačih in tujih znanstvenikov, ki so prejeli nagrado Breakthrough Prize za leto 2025.  Katja Svetina, študentka Pravne fakultete Univerze v Ljubljani, ki je zmagala na finalu svetovnega tekmovanja iz poznavanja prava EU v Luksemburgu in postala najboljša generalna pravobranilka. Poleg reševanja zahtevnih pravnih vprašanji so študenti tako pridobili tudi dragoceno izkušnjo nastopanja v sodni dvorani Sodišča EU. 

Zjistili to vědci z CERNu a po desítkách let bádání přišli s dalším upřesněním. - Jak často Češi nakupují a co je ovlivňuje při výběru potravin? Na to se zaměřil nový výzkum Sociologického ústavu, k jakým závěrům dospěl? - Propast Calypso ve Středozemním moři, která dosahuje hloubky více než pěti kilometrů, je plná odpadků. Jaké jsou důsledky a možené kroky k nápravě?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Jakub Ráliš je vzděláním filozof a profesí ředitel olomouckého Vlastivědného muzea, což je v českém prostředí přinejmenším překvapivé uplatnění. Ne tak v anglosaském, jak upozorňuje, kde jsou základy humanitních věd součástí všech vysokoškolských oborů, čímž se američtí přírodní vědci často odlišují od svých evropských kolegů. Doslova to nejsou tak často fachidioti, nad rámec své specializace mají kulturní a společenskovědní přehled a chápou, že filozofie je základ všech věd. Ráliš je přesvědčený, že kdyby jeden z největších antických myslitelů, Aristoteles žil dneska, pracoval by v CERNu. Sám vnímá filozofii jako skvělou průpravu pro manažerství, vlastně hlavně pro něj, protože učí člověka porozumění textu a dialogu i o tom, s čím bytostně nesouhlasí, a to pak aplikovat v životě. V praxi to s sebou přináší nadhled, se kterým před třemi lety nastupoval do vedení příspěvkové organizace jednoho z nejchudších krajů v republice. A nevěřil vlastním očím. Přiznává, že přicházel s představou, že bude prosazovat ideje a stejně jako většina muzejníků v západní Evropě si klást otázku další existence muzeí. Reálně ale drtivou většinu času trávil jako opravář kanálů, střech, okapů a dalších věcí, a ještě přitom narážel na absurdní pravidla a směrnice. V byrokracii jsou podle něj Češi geniální. A ještě jeden unikát nám nelze upřít: počet muzeí, která v České republice máme. Z toho „svého“ lunapark rozhodně udělat neplánuje, jak navrhoval jeho předchůdce. Stěžejní roli muzeí regionálního i nadregionálního typu vidí v uchovávání naší společné paměti a hodnot, která bude sílit s rozšiřováním AI a stíráním kulturním rozdílů. Faktem je, že davy se do většiny z nich nehrnou, a kdyby zítra zavřela, tak nikdo na náměstí protestovat nepůjde. A právě to chce Ráliš změnit. Už proto, že si je lidi platí dvakrát – v daních a pak ještě ve vstupném. Jak si poslechněte v našem rozhovoru, ve kterém se netají ani svými kontroverzními názory na příměří uzavřené mezi Izraelem a Hamásem.

Místo, kde se předává v Oslo Nobelova cena míru. 70. narozeniny největšího urychlovače částic na světě v ženevském CERNu. A cimbálový recitál v Americe. To jsou Reportáže zahraničních zpravodajů. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Razkrivanje velikih ugank vesolja terja ogromno mero znanja, iznajdljivosti, finančnih sredstev ter - še zlasti - jeklenih živcev. Kajti odkrivanje najbolj bežnih in kratkotrajnih pojavov, ki tvorijo osnovo vsega, kar vidimo in iz česar smo, je možno le ob nenehnem premikanju meja mogočega. Zahteva pa tudi največji laboratorij na svetu. Evropska organizacija za jedrske raziskave, znana kot Cern, danes, 29. septembra, praznuje 70 let delovanja. V naš skupni spomin se je pred ducat leti vpisala zaradi odkritja Higgsovega bozona, tako imenovanega božjega delca, za nameček pa nam je, kot neke vrste stranski produkt svojega delovanja, dala tudi internet. Ob jubileju v sredinem Intervjuju gostimo dolgoletnega vodjo slovenskih znanstvenikov v Cernu prof. dr. Marka Mikuža s Fakultete za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani in Instituta "Jožef Stefan", ki je v 42 letih sodelovanja s Cernom podrobno spoznal tako rekoč vse plati njegovega delovanja.

Najbolje, da se kar vržemo v vrtinec divjega plesa delcev, manjših od atoma, ki pospešujejo, se brez zavor zabijajo med seboj in se v vse smeri razpršujejo po velikem hadronskem trkalniku v Cernu. Nič ne bo bolelo, saj bomo ves ta čas v varnih rokah strašno hude fizičarke in komunikatorice znanosti Anje Kranjc Horvat. Pri tem evropskem megaprojektu za fizikalne raziskave Anja že vrsto let javnosti predstavlja vsa njihova noro vznemirljiva znanstvena odkritja. Ravno ta mesec pa je postala še podoktorska študentka v Lozani, kjer bo koordinirala evropski projekt o izobraževanju v inženiringu. A v Cernu ostaja. Sploh pa, tudi če bi jo spravili iz Cerna, »Cerna definitivno ne moreš spraviti iz mene«. Anjo sva k snemanju podkasta povabili tik pred 70. obletnico Cerna. Dotaknili smo se njene vijugave poti, ki jo je najprej vodila do obotavljivega spoznavanja s fiziko, nato do študja fizike, pa sodelovanja s Hišo eksperimentov in od tam, kot z nekakšnega trampolina, naravnost do Cerna.Tako kot je fizika njej zlagoma zlezla pod kožo, tako zdaj svojo ljubezen tam pretaplja v predstavitev eksperimentov in raznolike šove, da bi se to zgodilo tudi pr tistih, ki kot obiskovalci potrkajo na njihova vrata. Če ji jih že ne uspe popolnoma uročiti, pa je zadovoljna že, če v njih vsaj prebudi radovednost. »Ko delam znanstvene predstave na odru, tudi mene z energijo popolnoma napolni, ko vidim otroke, ki z odprtimi očmi srkajo vsako besedo vase.«A neskončno radovednost ohranja tudi sama. Na tako velikem območju, kot je Cern, hranil ne zmanjka. »Meni je njegov najboljši del ravno ta, da se v njem mešajo različne kulture, narodnosti, spoli, z njimi vred pa se odpirajo vrata do novih pogledov na znanost,« pravi Anja v podkastu. In kjer so novosti, tam je tudi ona.V takšnem kotlu, kjer buhti od zanimivih in izjemnih sogovornikov, ji je še toliko bolj dragoceno spremljati izmenjavo raznolikih idej, saj tako napaja svojo ustvarjalnost in zvedavost. Vselej se odpirajo še dodatna vprašanja, ki bi jim sama rada prišla do dna ‒ sploh ko gre za vse, kar je povezano z antimaterijo. Tega vrelca pa bržkone tako ali tako ne bo mogla nikdar izčrpati. --Prisluhnite podkastu, v katerem se nam je pridružil tudi raziskovalec in profesor na fakulteti za matematiko in fiziko Simon Čopar. Bil pa je Anjin asistent med njenim diplomskim študijem.»Anja izžareva nalezljivo energijo. (…) Vedno sem bil impresioniran, ko sem videl njeno interakcijo z ljudmi, kako se zna povezati s publiko in ji predstaviti težke teme z energijo in zanosom, ko bi velika večina obupala ali pa se skrila v kot,« pojasni v pogovoru.

Kako zapleteno fiziko osnovnih delcev narediti zabavno in razumljivo vsakomur? Lahko bi rekli, da je to znanost zase in v Cernu, Evropski organizaciji za jedrske raziskave, jo jemljejo nadvse resno. Z dobrim razlogom. Čeprav je razumevanje fizike delcev vse prej kot preprosto, gre vendarle za znanost, ki išče odgovore na najbolj temeljna vprašanja, ki se tičejo prav vsakogar od nas: od kod prihajamo, iz česa smo in kaj se bo zgodilo z nami v prihodnosti. V Cernu kot komunikatorka znanosti že vrsto let deluje fizičarka dr. Anja Kranjc Horvat. V zadnjem letu, odkar je tam zaživel znanstveni center Science Gateway, skrbi za šove in eksperimente v živo. Drobec znanstvenega komuniciranja s Cerna je v družbi Maje Ratej prinesla v tokratne Podobe znanja.

Andreas Hoecker je fizik, ki koordinira več kot 3000 znanstvenikov z vsega sveta, predvsem pa zastopa eno izmed tehnoloških čudes sodobnega sveta. Deluje v Cernu, Evropski organizaciji za jedrske raziskave v Ženevi, ki je največji svetovni laboratorij za fiziko delcev. Tamkajšnji najbolj prepoznaven objekt je 27 kilometrov dolg veliki hadronski trkalnik, predor, ohlajen komaj kaj nad absolutno ničlo. V enem od delov trkalnika je postavljen kot katedrala velik detektor, več tisoč ton težka zver, ki ima v sebi za več Eifflovih stolpov železa, predvsem pa je to izjemno sofisticirana gigantska 3D-kamera. O delu na njem in fiziki, glasbi in Franciji, pa tudi o stiku med fascinacijo in frustracijo pri iskanju odgovorov na najtežja vprašanja vesolja se je Maja Ratej z Andreasom Hoeckerjem pogovarjala v nadzorni sobi detektorja Atlas v Cernu. Glasbeni izbor: Miles Davis – Ascenseur pour l'échafaud  Pixies – Where Is My Mind Sufjan Stevens – Concerning the UFO sighting near Highland, Illinois  Zapiski: Reportaža iz CERN-a: Kjer premikajo meje znanosti!  Strokovni pregled dr. Andrej Gorišek. Bral je Igor Velše. 

Pred kratkim smo se s Frekvenco X mudili v CERN-u, Evropski organizaciji za jedrske raziskave, v kateri se že 70 let ukvarjajo s trki osnovnih delcev. Gre za megalomansko raziskovalno območje na meji med Švico in Francijo v Ženevi, pod katerim je 27 kilometrov dolg Veliki hadronski trkalnik. V njem so, spomnimo, leta 2012 ob pomoči velikanskih detektorjev potrdili obstoj Higgsovega bozona. Trki, ki se z velikanskimi energijami in hitrostmi dogajajo v pospeševalniku, razkrivajo delovanje vesolja v njegovih prvih trenutkih, ob tem pa se poskušajo raziskovalci dokopati tudi do odgovorov na to, kaj bi utegnila biti temna snov in kako bolje spoznati antimaterijo.CERN povezuje več kot 15 000 znanstvenikov iz vsega sveta, tudi Slovence. Prav ta teden se je sicer v Sloveniji mudila strokovna skupina Cerna, ki je preverjala, ali naša država izpolnjuje ključne kriterije za polnopravno članstvo v tej ugledni mednarodni organizaciji. Kot so sporočili iz Ministrstva za visoko šolstvo, znanost in inovacije, naj bi slovenska zastava predvidoma zaplapolala v Cernu v začetku prihodnjega leta. Sogovorniki: Dr. Tadej Novak, Inštitut Jožef Stefan, Univerza v Novi Gorici (projekt SMASH) Dr. Andrej Gorišek, Inštitut Jožef Stefan Dr. Anja Kranjc Horvat, Science Gateway Center, CERN Dr. Michael Doser, Tovarna antimaterije, CERN Charlotte Lindberg Warakaulle, direktorica za mednarodne odnose v CERN-u Dr. Simone Campana, Podatkovni center, CERN Dr. Markus Zerleuth, Large Magnet Facility, CERN Rende Steerenberg, Kontrolni center v CERN-u Na kratko sodelujejo tudi novinarji in komunikatorji znanosti Saša Novak, Mojca Delač, Saša Senica, Maja Čakarić, Sašo Dolenc in Goran Dekleva. Hvala Znanosti na cesti za organizacijo ekskurzije. Vodenje po CERN-u: dr. Anja Kranjc Horvat, dr. Andrej Gorišek in dr. Tadej Novak. Pomoč pri posnetkih: Mojca Delač.

Tokratna oddaja je tudi praznično obarvana. Slišali boste, da so slovenski kulturni praznik, 8.februar, v bolgarski Sofiji zaznamovali z dvema dogodkoma, tudi z nastopom igralke in šansonjerke Vite Mavrič. Pozanimali smo se, kako za ohranjanje slovenskega jezika in slovenstva nasploh skrbijo v oddaljeni Avstraliji. Ker je 11.februar Mednarodni dan žensk in deklet v znanosti, predstavljamo doktorico Anjo Kranjc Horvat, ki deluje v Evropski organizaciji za jedrske raziskave v Švici, ter že od nekdaj išče načine, kako kompleksno znanje fizike prenesti širši javnosti. V ameriškem Clevelandu pa se pripravljajo na eno od največjih prireditev v tem mestu nasploh – Kurentovanje.

Sanje Antona Fenkart je Koroška Slovenka, doma iz Celovca, ki je na Dunaju študirala astronomijo, že dobro leto pa v CERNU, in sicer kot pomočnica urednika revije Cern Courier, ki piše o novostih na področju fizike delcev, predvsem za zainteresirano strokovno javnost. Mojca Delač je med obiskom organizacije, kjer so pred dobrim desetletjem odkrili tudi Higgsov bozon, Sanje Fenkart povabila pred mikrofon Prvega.

Na antihmotu působí gravitace stejně jako na obyčejnou hmotu. Zjistili to vědci z evropského výzkumného centra CERN. Antičástice se navzájem přitahují, přestože mají úplně opačné vlastnosti než běžné částice. Jak na to vědci přišli a proč je výsledek jejich pokusu důležitý i pro další bádání o tom, jak funguje vesmír? Fyzika Franka Simona z technologického institutu v Karlsruhe (KIT), předsedy experimentální komise LHC v CERN, se ptal vědecký reportér Martin Srb.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my... Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :) Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na na ⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠ Dlouhodobým sponzorem je appka pro rozvoz jídla Wolt. Pokud se příhlásíte jako nový uživatel přes ⁠⁠⁠https://get.wolt.com/VLNKY⁠⁠⁠ a zadáte heslo "VLNKY", dostanete 2x100 Kč na první dvě objednávky s doručením. Kredity mají platnost 14 dní od zadání kódu na profil. Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány) ........................Zdrojové video........................ Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠ Patrikův kanál: ⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠ Společný kanál: ⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠ ---------------------------------------- Zdroje k dalšímu šťourání 1 Zdroje k dalšímu šťourání 2 Zdroje k dalšímu šťourání 3 Zdroje k dalšímu šťourání 4 Zdroje k dalšímu šťourání 5 Zdroje k dalšímu šťourání 6

TM News 124 - Bear Attack, Metaverse Spending, Internet Chip, Rent Collusion, Circadian Rhythm...http://www.troubledminds.org Support The Show! https://rokfin.com/creator/troubledminds https://troubledfans.com/ https://patreon.com/troubledminds https://www.buymeacoffee.com/troubledminds https://www.twitch.tv/troubledmindsradio #aliens #conspiracy #paranormal --------------------------------------------------------------------------------------A Washington woman fended off a bear attack by punching it in the nose : NPRhttps://www.npr.org/2022/10/24/1130857186/a-washington-state-woman-fended-off-a-black-bear-attackCompany that makes rent-setting software for landlords sued for collusion | Ars Technicahttps://arstechnica.com/tech-policy/2022/10/company-that-makes-rent-setting-software-for-landlords-sued-for-collusion/Scientists Have Developed a New Explanation for Consciousnesshttps://scitechdaily.com/scientists-have-developed-a-new-explanation-for-consciousness/Justice Department announces charges against 13 Chinese nationalshttps://www.usatoday.com/story/news/politics/2022/10/24/doj-merrick-garland-fbi-national-security-probe/10587276002/Auroras blasted a 250-mile-wide hole in Earth's ozone layer | Spacehttps://www.space.com/auroras-blast-hole-ozone-layerOne chip transmits the entire internet's traffic in a second | Digital Trendshttps://www.digitaltrends.com/computing/one-chip-transmits-the-entire-internets-traffic-in-a-second/Harvard's Robotic Tentacle Gripper Is Pure Nightmare Fuelhttps://gizmodo.com/harvard-debuts-robotic-tentacle-gripper-1849692898‘Mass Surveillance': Police Are Using DNA to Create Digital Images of Suspects That Haven't Been Identifiedhttps://news.yahoo.com/mass-surveillance-police-using-dna-192540060.htmlWhat DART scientists have learned about asteroid Didymos so far | Spacehttps://www.space.com/dart-asteroid-smasher-reveals-dimorphos-mysteriesElon Musk Announces Delay of Neuralink 'Show & Tell' - CNEThttps://www.cnet.com/science/elon-musk-says-neuralink-show-tell-delayed-a-month/Mark Zuckerberg urged to slash jobs, metaverse spendinghttps://nypost.com/2022/10/24/mark-zuckerberg-urged-to-slash-jobs-metaverse-spending/Metaverse: Most business projects will be dead by 2025 • The Registerhttps://www.theregister.com/2022/10/24/metaverse_dead_by_2025/https://interestingengineering.com/innovation/plastic-eating-robo-fish-to-clean-our-watersWhy JWST's 'Pillars of Creation' photo has astronomers buzzing | Spacehttps://www.space.com/james-webb-space-telescope-pillars-creation-excites-astronomerWhat Happens if Your Body Clock Is Out of Whack? Disrupted Circadian Rhythms Linked to Cancerhttps://scitechdaily.com/what-happens-if-your-body-clock-is-out-of-whack-disrupted-circadian-rhythms-linked-to-cancer/Want Better Sleep? This One Piece of Advice Seems to Work For Almost Everybody : ScienceAlerthttps://www.sciencealert.com/want-better-sleep-this-one-piece-of-advice-seems-to-work-for-almost-everybodyhttps://www.universetoday.com/158176/a-monster-black-hole-has-been-found-right-in-our-backyard-astronomically-speaking/'Spooky action at a distance' can lead to a multiverse. Here's how. | Spacehttps://www.space.com/spooky-action-at-a-distance-create-multiversehttps://home.cern/news/celebrate-dark-matter-day-2022-cernU.S. home prices could fall as much as 20% next year - CBS Newshttps://www.cbsnews.com/news/home-prices-drop-in-2023-mortgage-rates-grow/Shocking Experiment Indicates Our Brains Use Quantum Computationhttps://scitechdaily.com/shocking-experiment-indicates-our-brains-use-quantum-computation/

Stále více firem se zapojuje do poznávání a průzkumu vesmíru a vesmírné projekty se v poslední době objevují i v Česku. Odkud se bere vlna kosmické renesance? Jak změní nový vesmírný dalekohled Jamese Webba lidské poznání vesmíru? A jak se Češi podílejí na provozu urychlovače částic CERNu? Nejen o tom mluvil v dalším vydání E15 Castu Nikita Poljakov s teoretickým fyzikem Petrem Kulhánkem. www.e15.cz

Pred desiatimi rokmi bol oznámený fenomenálny objav. Experimenty CMS a Atlas v CERNe potvrdili detekciu Higgsovho bozónu, posledného dieliku časticovej fyziky. Aký to malo dopad na fyzikálnu komunitu? Čo príde po Veľkom časticovom urýchľovači? A kedy sa dočkáme podobne veľkého objavu? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcast vzniká v spolupráci so SME.  Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/podporte-nas/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Podcast môžete počúvať aj cez Spotify: https://tinyurl.com/V-spotify Apple: https://tinyurl.com/V-applePodcast Podbean: https://tinyurl.com/V-podbean Google Podcast: https://tinyurl.com/V-GooglePodcast YouTube: https://tinyurl.com/V-YouTube-kanal Vedátora nájdete aj na FB: https://www.facebook.com/vedator.svk IG: https://www.instagram.com/vedator_sk/ web: https://vedator.space/

Vedec z CERNu. Pracuje tam už vyše 20 rokov. Podieľal sa na vzniku urýchľovacieho systému veľkého hadrónového urýchľovača častíc. Absolvoval elektrotechniku na Fakulte elektrotechniky a informatiky STU. Dnes tam učí predmety meracia technika, vysoké frekvencie, mikrovlny... Rád konštruuje nové prístroje aj vo voľnom čase, teraz napríklad pracuje na najpresnejších kyvadlových hodinách na svete. Má rád prácu v záhrade a krajiny Ázie. Moderuje: Kata Martinková Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Jaký mindset způsobí, že z jedné uličky v Blansku vyjde několik světových talentů? Jak se z kluka, co pozoruje hvězdy při sezení na lavoru stane částicový fyzik v CERNu? Jak vůbec práce v CERNu probíhá? Jaké to je pracovat v Americe? A jakou roli v tom všem hraje X-Challenge?

Pracuje v sekci radiační ochrany, kde se zabývá odpadem z bývalého elektron-pozitronového urychlovače LEP. Konkrétně jeho re-klasifikací z mírně radioaktivního na neradioaktivní. „Je možné vrátit hromady materiálů do přírody,“ vysvětluje Lucie Vítková.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1 lipca 1991 roku Polska przystąpiła do Europejskiej Organizacji Badań Jądrowych CERN. To ta międzynarodowa instytucja stoi za zbudowaniem słynnego Wielkiego Zderzacza Hadronów (LHC).*Przygotowanie każdego odcinka to wiele godzin pracy. Jeśli podobał Wam się ten podcast – możecie mnie wesprzeć w serwisie Patronite. Dzięki!https://patronite.pl/radionaukowe *- To była dla nas kolosalna zmiana, bo to oznaczało, że wchodzimy do CERNu na pełnych prawach – mówi w Radiu Naukowym prof. Agnieszka Zalewska. - Polska była pierwszym krajem z byłego bloku wschodniego przyjętym do CERN-u, a CERN był pierwszą organizacją międzynarodową o wielkim znaczeniu, do której przystąpiła Polska po zmianie ustrojowej - wtóruje prof. Paweł Bruckman. Oboje są fizykami z Instytutu Fizyki Jądrowej Polskiej Akademii Nauk w Krakowie, a prof. Zalewska przez trzy lata była przewodniczącą Rady CERN – jako pierwsza kobieta i pierwsza osoba spoza krajów założycielskich CERN-u.PROTON JAK KOMARCERN przede wszystkim kojarzy się z Wielkim Zderzaczem Hadronów. Dziś LHC jest w trakcie modernizacji. – Zbieranie danych powinno rozpocząć się z początkiem przyszłego roku. Akcelerator będzie pracował już ze swoimi projektowanymi parametrami – mówi prof. Bruckman. Projektowanymi, czyli osiągającymi w miejscu zderzenia energię 14 TeV (teraelektronowoltów). Co to w zasadzie znaczy? Można tę energię przetłumaczyć na masę. – Proton przyspieszony do 7 TeV ma energię odpowiadającą masie komara – tłumaczy prof. Zalewska. A mowa tu o jednym protonie! W akceleratorze są one przyspieszane wiązkami. – Jedna wiązka zawiera około miliona miliardów protonów. Całkowita energia takiej związki jest niebagatelna. To energia mniej więcej składu pociągu szybkiej prędkości TGV pędzącego kilkaset kilometrów na godzinę – porównuje prof. Bruckman. Ogromne energie są potrzebne po to, by w zderzeniach protonów wytwarzać ciężkie niezbadane wcześniej cząstki. W świecie cząstek elementarnych, fundamentalnych dla naszego rozumienia przyrody, ciągle jest sporo zagadek. Dzięki LHC udało się potwierdzić istnienie bozonu Higgsa, brakującej ciegiełki w Modelu Standardowym opisującym elementarne składniki materii i oddziaływania między nimi. Ale to nie jest ostatnie słowo fizyków. - To, że wiedzieliśmy, że coś takiego jak Higgs musi istnieć jest zasługą naszego sposobu opisu rzeczywistości, czyli kwantowej teorii pola. I ta sama metoda, która okazała się bardzo poprawna mówi, że to nie może być koniec – zauważa prof. Bruckman. – Brakuje nam szerszej teorii, opisu, które by tłumaczył, dlaczego materia dominuje nad antymaterią (…), dlaczego są różne masy cząstek elementarnych (kwarków i leptonów), dlaczego mamy tyle cząstek, ile mamy – wylicza naukowiec.Przed fizykami i fizyczkami pracującymi przy eksperymentach na LHC zatem nadal jeszcze dużo pracy. Będziemy wyglądać wyników kolejnej serii zbierania danych!CZY LHC ZAWIÓDŁ?Trzeba jednak dodać, że są również głosy wskazujące, że LHC zawiódł. Dokonano odkrycia cząstki Higgsa i później o Zderzaczu już głośno nie było. Nie odkryto chociażby spodziewanych cząstek supersymetrycznych. - To była niespodzianka. Zanim LHC zostało uruchomione to scenariusz był taki, że najpierw zobaczymy cząstki supersymetryczne (spoza Modelu Standardowego), a potem nastąpi odkrycie Higgsa, który Model domykał. Brak bezpośredniej obserwacji cząstek spoza Modelu Standardowego jest pewnym zawodem – przyznaje prof. Zalewska. Podkreśla jednak, że trzeba dalej szukać i wykorzystać możliwości LHC do końca, w szczególności szukając odstępstw od Modelu na drodze bardzo precyzyjnego sprawdzania jego różnych przewidywań. - LHC nie zawiodło, to natura z nas trochę zakpiła. Spodziewaliśmy się troszeczkę czegoś innego – dodaje prof. Bruckman. Pierwsza część podcastu to przede wszystkim opowieść o CERN-ie, wpływie tej organizacji na cywilizację (to tam wymyślono www!) i o obecności polskich badaczy i badaczek w zespołach przy LHC. W drugiej rozmawiamy o tym czy fizyka cząstek jest w kryzysie, jakich nowych ścieżek szukać, czy potrzebne są kolejne, jeszcze większe akceleratory.Wspominkowo-intelektualna uczta. Polecam!

Napuůl z Česka, napuůl z Ghany, anglický akcent z Kanady a studium Univerzity v Anglii. Mimo toho strávil 2 týdny v CERNu a byl jeden z top finalistů Středoškoláka roku. Oliver jede na 120 procent a jsme moc rádi, že přijal naše pozvání do Talkie Social Media Tým: Verča Valková, Markéta Prauzková, Natálie Šimková, Kryštof Susa Střih: Miroslav Harant Moderátorka Barbora Balášová: @balasova_b Producent Jaroslav Tomášek: @jarduv_instac My jsme pořad Talkie. Můžeš nás sledovat na Instagramu @talkie_cz, na YouTube a nebo si poslechnout podcast na Spotify, Apple Podcasts či jiných platformách. Máš tip na zajímavého hosta a nebo nám chceš poslat zprávu? Napiš nám na Instagram @talkie_cz a nebo na mail: talkiebyznys@gmail.com

Jan Rak, který působí jako fyzik v CERNu, si od Spolku skeptiků Sisyfos vysloužil anticenu Bludný balvan za rok 2019. Příčinou je jeho svérázný přístup ke světu založený na neortodoxním pojetí kvantové fyziky a aplikaci jejích poznatků v běžném životě.

Druhý aprílový živák před Vámi a dneska Vás čeká fyzicky fyzikální nálož v podobě dvou fyzikálních podjednotek JaRona a Toma, kterýžto vědátoroval přímo v CERNu, o kterém budeme dnes také mluvit. Takže hurá do NOVÉ FYZIKY, středních černých děr a evoluci velryb! Tak si tomu nalijte to espresso, o kterém budeme mluvit úplně nejdřív. ;)

Dzisiaj mówię o najnowszych wynikach badań z CERNU i wielkiego zderzacza hadronów- podobno są intrygujące: Odcinek podkastu o tetrakwarkach: https://anchor.fm/lubiewiedziec/episodes/90--Tetrakwarki-egdtv9 Wyniki najnowszych badań CERN: https://home.cern/news/news/physics/intriguing-new-result-lhcb-experiment-cern W tle gra: “Light Gazing” - Andrew Langdon

Profesor Jan Rak několik let působil jako kvantový fyzik CERNu, Evropském centru jaderného výzkumu. Vyjadřováním svých osobních přesvědčení v poslední době rozděluje společnost na zastánce a odpůrce.  Co nám kvantová fyzika říká? Co znamenají pojmy vědomí a objektivní realita? Jakou roli hraje vědomí ve vytváření reality, do jaké míry můžeme ovlivnit svou vlastní realitu? A co ho překvapilo na schopnosti algoritmu umělé inteligence od Googlu hrajícím hru Go? 

Petr pracuje ve společnosti Retry, která prodává a dělá podporu návrhovému systému Altium Designer. Petr nakousne co vyvíjel v Německu v centru letectví a kosmonautiky, potom se podíváme na čem pracoval v CERNu. Projdeme si historii návrhových systémů i historii Altium Designeru. Zjistíme jak vývojáři pracují s Altiem nebo s jinými elektronickými návrhovými systémy. PCB.expert je další část, které se Petr věnuje. Tato konference je zaměřena na výměnu zkušeností s návrhem elektroniky a zajimavých přednáškách.

Elementárna častica, posledný dielik skladačky časticovej fyziky, najväčší triumf urýchľovača CERNu. Bola za neho udelená Nobelova cena, písalo sa o ňom dlhé mesiace. Jozef a Samuel diskutujú o tom, čo vlastne je Higgsov bozón a či si zaslúži svoju prezývku „božská častica“.

Magnetické pole našej planéty sa v poslednom čase správa čudne. A slovo čudne je eufemizmus: v skutočnosti sa severný magnetický pól čoraz rýchlejšie presúva preč zo svojej aktuálnej podoby. A to nehovoríme, že našu planétu zrejme znovu čaká prepolóvanie. Zajace to však medzičasom vyriešili po svojom. Zdá sa totiž, že tieto milé, huňaté, priateľské stvorenia až také priateľské nie sú. Nuž, v skutočnosti sú kanibalmi, minimálne niektoré. Tento týždeň sa v Zoome pozrieme na magnetizmus našej planéty, na zvláštne správanie sa zajacov počas zimných mesiacov a vyberieme sa aj na Veľkonočný ostrov, kde niektorí vedci znovu tvrdia, že rozlúštili záhadu slávnych obrovských sôch. Ďalšie správy z vedy: Vedci predstavili nový druh pohonu, ktorý by raz mohli využívať vesmírne sondy: a jeho podstatou je para. Vodu ako palivo by misia mohla získavať z asteroidov a para by sondu poháňala medzi jednotlivými telesami. Chemici vytvorili komplexnú molekulu, ktorá sa dokáže spontánne skladať podobne ako bielkoviny. V prírode sa niektoré proteíny takto spontánne prispôsobujú, aby mohli vykonávať rôzne funkcie. To sa vedcom podarilo úspešne napodobniť. Keď si chceme vyvolať spomienky, naše mozgy používajú zvláštny mechanizmus. Akoby minulú skúsenosť rekonštruujú v obrátenom poradí, ukazuje nový výskum. A myseľ sa sústredí najskôr na podstatu, až následne na jednotlivé detaily. Na palube čínskej vesmírnej sondy na odvrátenej strane Mesiaca vyklíčila prvá rastlina. Je to dôležitý pokus, pretože testuje možnosť pestovania stravy pre budúce mesačné základne priamo na našej prirodzenej družici. Fyzici z CERNu začínajú premýšľať o novom urýchľovači. Nahradiť by mal známy experiment LHC pod zemou na francúzsko-švajčiarskych hraniciach. Vedci totiž potrebujú ešte väčší urýchľovač, ktorý by nám možno pomohol nájsť nový fyziku.

Podcast, posnet poleti 2018, še na čistem začetku Stricev in tetk iz tujine, je objavljen. V 2 delih, ker je precej dolg, a se mi je vse zdelo tako zanimivo, da nisem ven izrezal nič. Iza študira fiziko na Imperial-u v Londonu, fokusira se kot sama pravi na fiziko osnovnih delcev in je v tem duhu tudi opravljala prakso na Inštitutu v CERNu v Švici. In to ni kar tako. V 2. delu: 01:03: Kako Zgleda Tvoj Program? 03:40: Kok Časa Preživiš Na Faksu In Koliko Časa Delaš Sama? 05:06: O Projektu Programiranja Mikroprocesorja 05:51: Ti Projekt Dopušča Veliko Prostih Projektov? 06:47: Kaj Je Fokus Programa? 07:54: Kaj Je Prednost Tvojega Programa? 09:57: V Katero Smer Si Se Ti Odločila Iti In O Praksi V Cernu 10:40: Bi Ostala V Akademiji Ali Šla V Industrijo? 11:15: Vrnitev V Slovenijo? 11:34: Pogled Na Slovenijo Iz Tujine 14:52: Zanimiva Slovenska Podjetja 15:40: O Izkušnji Prakse Na Pospeševalniku V Cernu 18:27: Kakšno Je Vzdušje V Zernu? Kakšni So Ljudje? 19:36: Hrana je Najhujša Stvar v Londonu 21:12: Kako Pogosto Se Vračaš In Kako So Razdeljeni Semestri? 23:18: Kje si se Osebnostno Najbolj Razvila/Napredovala?

Podcast, posnet poleti 2018, še na čistem začetku Stricev in tetk iz tujine, je objavljen. V 2 delih, ker je precej dolg, a se mi je vse zdelo tako zanimivo, da nisem ven izrezal nič. Iza študira fiziko na Imperial-u v Londonu, fokusira se kot sama pravi na fiziko osnovnih delcev in je v tem duhu tudi opravljala prakso na Inštitutu v CERNu v Švici. In to ni kar tako. V prvem delu se pogovarjava o njeni izbiri študija, kjer je po njenih besedah izbrala fiziko, ker jo je znala še najmanj (izmed drugih izbir), saj je študij prav za to, da se poglobiš v tebi še neznana področja. Pogumno. - Tudi o motivacijskem pismu in njeni izkušnji s prijavo. Razloži, kako se je sama lotila prijavnega postopka in kaj je najbolj pomembno. - O prihodu v London in zakaj nekega kulturnega šoka ni imela. - Ter o samem študijskem programu in za koga je ta primeren. - Stroški življenja v Londonu in primerjanje cen. Lajkite nas na FBju ter IGju, če so vam epizode všeč! Delite z nekom, ki mu bo to prišlo prav!

Záznam Science Café o nejintenzivnějších laserech a projektu ELI Beamlines. Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Přijďte si poslechnout přednášku Pavla Bakuleho a Daniela Kramera - dvou vědců, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné? O hostech: Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína atd.). Daniel Kramer patří k největším domácím nadějím v oblasti laserové fyziky. Do České republiky se vrací z možná vůbec nejznámějšího vědeckého pracoviště na světě – CERN.

Záznam Science Café z 10. ledna 2012 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Pozvání na první pražské Science Café roku 2012 přijali Pavel Bakule a Daniel Kramer - dva vědci, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné?