Podcasts about nehroz

Takmer 17 miliárd dôchodkových úspor bezmála dvoch miliónov sporiteľov. Štát pre ne otvára cestu, ako by mohli pomôcť veľkým projektom na Slovensku. „Považujeme za správne, aby majetok v tejto výške nebol investovaný len v USA, Nemecku, ale aj na Slovensku“, tvrdí minister práce Erik Tomáš z Hlasu. Podmienkou bude podľa neho výhodnosť pre sporiteľov a garantovaná dobrovoľnosť pre správcov. „Dôchodkové správcovské spoločnosti rozhodnú, či sú pre nich alternatívne investičné fondy zaujímavé alebo nie“, dopĺňa.Dôchodkoví správcovia hovoria, že ak je tu deklarovaná spokojnosť na strane štátu, dohoda je dobrou správou pre sporiteľov, ktorých zastupujú. „Nikto nás nenúti podľa tohto návrhu zákona investovať do infraštruktúrnych projektov alebo do dlhopisov Slovenskej republiky. Platí naďalej, že spodný limit je nula a je v réžii dôchodkových správcovských spoločností či a do ktorých projektov sa rozhodnú ísť“, tvrdí Miroslav Kotov, šéf Asociácie dôchodkových správcovských spoločností. Čo však v prípade, že otvorená možnosť podporiť veľké slovenské projekty, dôchodkové peniaze nepritiahne? Nehrozí tlak na ďalšie otvárenie druhého dôchodkového piliera?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Takmer 17 miliárd dôchodkových úspor bezmála dvoch miliónov sporiteľov. Štát pre ne otvára cestu, ako by mohli pomôcť veľkým projektom na Slovensku. „Považujeme za správne, aby majetok v tejto výške nebol investovaný len v USA, Nemecku, ale aj na Slovensku“, tvrdí minister práce Erik Tomáš z Hlasu. Podmienkou bude podľa neho výhodnosť pre sporiteľov a garantovaná dobrovoľnosť pre správcov. „Dôchodkové správcovské spoločnosti rozhodnú, či sú pre nich alternatívne investičné fondy zaujímavé alebo nie“, dopĺňa.Dôchodkoví správcovia hovoria, že ak je tu deklarovaná spokojnosť na strane štátu, dohoda je dobrou správou pre sporiteľov, ktorých zastupujú. „Nikto nás nenúti podľa tohto návrhu zákona investovať do infraštruktúrnych projektov alebo do dlhopisov Slovenskej republiky. Platí naďalej, že spodný limit je nula a je v réžii dôchodkových správcovských spoločností či a do ktorých projektov sa rozhodnú ísť“, tvrdí Miroslav Kotov, šéf Asociácie dôchodkových správcovských spoločností. Čo však v prípade, že otvorená možnosť podporiť veľké slovenské projekty, dôchodkové peniaze nepritiahne? Nehrozí tlak na ďalšie otvárenie druhého dôchodkového piliera?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. 0:34 - Zvrat v kauze stretnutia Fica s Putinom: Generálna prokuratúra trestné oznámenie odmietla:https://www.startitup.sk/zvrat-v-kauze-stretnutia-fica-s-putinom-generalna-prokuratura-trestne-oznamenie-odmietla/1:19 - Zdravotníci budú mať vyššie platy a upravený pracovný čas. Pellegrini dal „balíku“ legislatívnych zmien zelenú:https://www.startitup.sk/zdravotnici-budu-mat-vyssie-platy-a-upravenu-pracovnu-dobu-pellegrini-dal-baliku-legislativnych-zmien-zelenu/2:35 - Ministri rozdali svojim spolupracovníkom rozprávkové odmeny. Šéf služobného úradu si polepšil o takmer 30-tisíc:https://www.startitup.sk/ministri-rozdali-svojim-spolupracovnikom-rozpravkove-odmeny-sef-sluzobneho-uradu-si-polepsil-o-takmer-30-tisic/3:44 - AKTUÁLNE: Bombové hrozby v centrálach politických strán. Dostali výhražné e-maily: https://www.startitup.sk/aktualne-bombove-hrozby-v-centralach-politickych-stran-dostali-vyhrazne-e-maily/4:28 - AKTUÁLNE: Súd oslobodil Zoroslava Kollára spod obžaloby v známej kauze:https://www.startitup.sk/aktualne-sud-oslobodil-zoroslava-kollara-spod-obzaloby-v-znamej-kauze/5:21 - Severná Kórea má vyrobiť drony s ruskou podporou. Vojnu na Ukrajine využíva na testovanie svojich vojenských schopností: https://www.startitup.sk/severna-korea-ma-vyrobit-drony-s-ruskou-podporou-vojnu-na-ukrajine-vyuziva-na-testovanie-svojich-vojenskych-schopnosti/6:35 - Obľúbená destinácia Slovákov v ohrození: 16-tisíc ľudí utieklo, experti varujú pred devastačným scenárom: https://www.startitup.sk/oblubena-destinacia-slovakov-v-ohrozeni-16-tisic-ludi-utieklo-experti-varuju-pred-devastacnym-scenarom/7:33 - Kríza s liekmi sa prehlbuje: Na Slovensku chýba až 120 druhov, medzi nimi aj známy liek pre alergikov: https://www.startitup.sk/kriza-s-liekmi-sa-prehlbuje-na-slovensku-chyba-az-120-druhov-medzi-nimi-aj-znamy-liek-pre-alergikov/8:36 - Vedci prvýkrát zaznamenali mozgovú aktivitu umierajúceho človeka. Výsledok naznačuje „revidovanie života”: https://www.startitup.sk/vedci-zaznamenali-mozgovu-aktivitu-umierajuceho-cloveka-vysledok-naznacuje-revidovanie-zivota/9:37 - Slovensko „kraľuje“ nepopulárnemu rebríčku: Sme najdrahšou krajinou, strácame schopnosť prilákať nové investície, tvrdí APZD:10:33 - 500 miliónov dolárov ročne stojí mestá boj s potkanmi. Za ich premnoženie môže klíma a sú rizikom pre zdravie: https://www.startitup.sk/500-milionov-dolarov-rocne-stoji-mesta-boj-s-potkanmi-za-ich-premnozenim-stoji-klima-a-su-rizikom-pre-zdravie/11:38 - Mladé Ukrajinky dnes otvorili novú cukráreň Maslo: „Ukážeme Bratislave, čo je to Napoleon, Kyjevská torta a vtáčie mlieko: https://www.startitup.sk/mlade-ukrajinky-dnes-otvorili-novu-cukraren-maslo-ukazeme-bratislave-co-je-to-napoleon-kyjevska-torta-a-vtacie-mlieko/ 

Týždeň v politike 01/25 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Úradnícka vláda v aktuálnom čase vôbec nehrozí, omnoho pravdepodobnejšie sú iné politické riešenia problému so zabezpečením koaličnej väčšiny v parlamente. V TASR TV to povedal Juraj Hrabko. . Variant úradníckej vlády začína byť podľa Hrabka reálny až v čase, keď štandardný kabinet alebo jeho predseda podá demisiu, vláde je parlamentom vyslovená nedôvera, alebo jej pri hlasovaní spojenom s hlasovaním o dôvere vláde poslanci dôveru nevyslovia. . Aj v takom prípade podľa neho prezident môže, ale aj nemusí v čase pred konaním predčasných volieb úradnícky kabinet vymenovať. „Ja ani neviem, kde to presne vzniklo, že by prezident mal alebo chcel vymenovať úradnícku vládu,“ reagoval Hrabko na vyhlásenie prezidenta Pellegriniho, ktorý jednoznačne poprel, že by jeho politickým cieľom bol úradnícky kabinet...

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o poslednom vývoji na bojiských rusko-ukrajinskej vojny. Známky únavy sú viditeľné na ukrajinskej a ruskej strane. V relácii rozoberáme tiež spor medzi Ukrajinou a Slovenskom ohľadne tranzitu ruského plynu.

Kojenecké ústavy v Česku končí. Delší dobu už neplnily svůj účel, a tak byly ze systému vyškrtnuty. Děti mladší čtyř let nebude možné od Nového roku umisťovat do ústavní péče. Zakazuje to schválená novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Kojenecké ústavy v Česku končí. Delší dobu už neplnily svůj účel, a tak byly ze systému vyškrtnuty. Děti mladší čtyř let nebude možné od Nového roku umisťovat do ústavní péče. Zakazuje to schválená novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Predsa len, vyvíjať podvratné aktivity v prostredí poľných veliteľov je niečo úplne iné, ako spravovať a riadiť krajinu a vymáhať právo a poriadok. Každá z rebelských skupín si bude chcieť uchmatnúť svoj podiel moci a logicky vznikne konkurečný boj medzi nimi. Povedie to len k ďalšej erupcii násilia“. Prognóza vývoja udalostí v Sýrii optikou bezpečnostného analytika Josefa Krausa z Fakulty sociálnych štúdií Masarykovej univerzity v Brne.Už tretí deň je Sýria správou pre svet. Ozbrojení rebeli tam zvrhli dynastického diktátora s tvárou západného politika. Bašára al-Asada. Režim, ktorému dával podobu ešte jeho otec Háfiz al-Asad, má na svedomí stovky tisíc obetí, dokonca útoky smrteľným sarínom voči vlastným. A milióny utečencov. Z útrob väzení vyšlo viac ako stotisíc zadržiavaných nepohodlných režimu, medzi nimi aj deti. Asad z krajiny utiekol, azyl mu poskytol Vladimír Putin. Novou tvárou Sýrie sa stáva vodca ozbrojených rebelov Abú Muhammad Džawláni, niekdajší terorista, ktorý teraz hovorí o svojej transformácii a „vláde spásy“ pre Sýriu. Čo bude ďalej. Nehrozí scenár z Lýbie, kde sa po zvrhnutí Kaddáfího rozpútalo ešte väčšie krviprelievanie? Téma pre bezpečnostného analytika Josefa Krausa.„Predsa len, vyvíjať podvratné aktivity v prostredí poľných veliteľov je niečo úplne iné, ako spravovať a riadiť krajinu a vymáhať právo a poriadok. Každá z rebelských skupín si bude chcieť uchmatnúť svoj podiel moci a logicky vznikne konkurečný boj medzi nimi. Povedie to len k ďalšej erupcii násilia“, tvrdí Kraus. V podcaste sa dozviete, kto bol Bašár al Asad, kto je nová hviezda s teroristickou minulosťou Abú Muhammad Džawlání a aké vyhliadky má prechod moci v Sýrii. Rovnko, či nám nehrozí nová utečenecká vlna. Nahrával Jaroslav Barborák.

Obávam sa, že Sýriu očakáva lýbijský scenár, len ďalšie krviprelievanie, tvrdí expert Josef Kraus„Predsa len, vyvíjať podvratné aktivity v prostredí poľných veliteľov je niečo úplne iné, ako spravovať a riadiť krajinu a vymáhať právo a poriadok. Každá z rebelských skupín si bude chcieť uchmatnúť svoj podiel moci a logicky vznikne konkurečný boj medzi nimi. Povedie to len k ďalšej erupcii násilia“. Prognóza vývoja udalostí v Sýrii optikou bezpečnostného analytika Josefa Krausa z Fakulty sociálnych štúdií Masarykovej univerzity v Brne.Už tretí deň je Sýria správou pre svet. Ozbrojení rebeli tam zvrhli dynastického diktátora s tvárou západného politika. Bašára al-Asada. Režim, ktorému dával podobu ešte jeho otec Háfiz al-Asad, má na svedomí stovky tisíc obetí, dokonca útoky smrteľným sarínom voči vlastným. A milióny utečencov. Z útrob väzení vyšlo viac ako stotisíc zadržiavaných nepohodlných režimu, medzi nimi aj deti. Asad z krajiny utiekol, azyl mu poskytol Vladimír Putin. Novou tvárou Sýrie sa stáva vodca ozbrojených rebelov Abú Muhammad Džawláni, niekdajší terorista, ktorý teraz hovorí o svojej transformácii a „vláde spásy“ pre Sýriu. Čo bude ďalej. Nehrozí scenár z Lýbie, kde sa po zvrhnutí Kaddáfího rozpútalo ešte väčšie krviprelievanie? Téma pre bezpečnostného analytika Josefa Krausa.„Predsa len, vyvíjať podvratné aktivity v prostredí poľných veliteľov je niečo úplne iné, ako spravovať a riadiť krajinu a vymáhať právo a poriadok. Každá z rebelských skupín si bude chcieť uchmatnúť svoj podiel moci a logicky vznikne konkurečný boj medzi nimi. Povedie to len k ďalšej erupcii násilia“, tvrdí Kraus. V podcaste sa dozviete, kto bol Bašár al Asad, kto je nová hviezda s teroristickou minulosťou Abú Muhammad Džawlání a aké vyhliadky má prechod moci v Sýrii. Rovnko, či nám nehrozí nová utečenecká vlna. Nahrával Jaroslav Barborák.

Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastoupil do funkce necelý rok před koncem mandátu vlády Petra Fialy. Co chce za tak krátkou dobu stihnout? V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým hovoří o svých prioritách a plánech v oblasti energetiky. Vlček slibuje stabilní a cenově dostupnou energii, i přes to, že se Česko podle nové analýzy ČEPS stane nejspíše už po roce 2025 čistým dovozcem elektřiny. Dřívější odklon od uhlí a zákaz podpisu smlouvy na dostavbu Dukovan podle šéfa rezortu průmyslu nejsou problém. „Bylo by velmi prapodivné a nestandardní, pokud by ÚOHS zpochybňoval to, co u něj od roku 2020 konzultujeme,“ říká k rozhodnutí antimonopolního úřadu z minulého týdne. A tvrdí, že elektřina v Česku dlouhodobě zlevní – tedy pokud se bude investovat do rozvoje nových zdrojů a distribuční soustavy. Vlček, mimo jiné autor nové Hospodářské strategie, jejímž cílem posunout Česko mezi TOP 10 ekonomik Evropy, říká, že chce aby Česko začalo zase vyhrávat. A pokouší se o dialog s opozicí a hledání konsenzu v klíčových otázkách. „Nedostatečná kontinuita je jeden z největších problémů našeho státu. Skáčeme ode zdi ke zdi, neskutečně plýtváme zdroji. Za opozicí budu poctivě chodit,“ tvrdí nový ministr. Jak chce ministr Vlček zajistit dostatek energie pro Česko po roce 2025? Stihnou se Dukovany dostavět včas? Co říká na zestátnění ČEZu a prodlužování windfall tax? A v čem se liší od svého předchůdce Jozefa Síkely? Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás i ⁠⁠na webu CC.cz⁠⁠, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem. 00:00 Co se dá stihnout rok do voleb? 01:22 Zvýšení poplatků pro ČT a ČRo? Starostové to chtějí stihnout 04:17 Budoucnost české energetiky: S jakými scénáři se pracuje? 07:48 „Poslední roky ukázaly, jak moc jsme zaspali“ 13:51 Proč je Net4Gas podle Vlčka dobrý nákup 16:33 Stihne se dostavba Dukovan? 19:57 Zestátnění ČEZu 22:06 Prodloužení windfall tax 23:54 Vstup do firmy Rolls-Royce a vývoj modulárních reaktorů 26:30 Nová hospodářská vize: Dostat Česko do top 10 ekonomik Evropy 30:28 „Celostátní politika je konflikt. Já chci pracovat na kontinuitě“

Poprvé se u nás konalo výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO, kde bylo od pátku do neděle asi 350 zahraničních hostů. Na zasedání mluvil prezident Petr Pavel a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Pavel řekl, že svět už nestojí na soupeření Západu a Východu. Stále víc v něm soupeří demokracie s autokracií.

Poprvé se u nás konalo výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO, kde bylo od pátku do neděle asi 350 zahraničních hostů. Na zasedání mluvil prezident Petr Pavel a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Pavel řekl, že svět už nestojí na soupeření Západu a Východu. Stále víc v něm soupeří demokracie s autokracií. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká televize přichází v posledních měsících o výrazné tváře. Z obrazovky postupně zmizeli z různých důvodů Marek Wollner, Jakub Železný a Nora Fridrichová. Brzy bude končit moderátorka Bára Černošková i další. Co se v ČT děje? Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Jan Souček.„Atmosféra v České televizi je lepší než před rokem. To, co se o televizi píše a někdy i říká v jiných médiích, vypadá velmi dramaticky. Uvnitř Kavčích hor je to řádově klidnější. To rozechvění, když jsem před rokem nastupoval, co to vlastně bude znamenat, bylo podle mě u lidí většinou větší, než je nějaká nejistota dnes,“ odmítl mediální spekulace o vypjaté atmosféře v ČT její generální ředitel. Stejně tak popřel, že by se chystaly nějaké změny v pořadu Otázky Václava Moravce. „Pocit Václava Moravce o nějaké napjaté atmosféře je spíš vyvolaný tím, že v řadě médií od mého zvolení je neustále znovu a znovu a znovu nastolována otázka a zpochybňována budoucnost Václava Moravce,“ řekl Souček. V souvislosti s Českou televizí nicméně stále doznívá náhlé rozhodnutí jejího vedení zrušit publicistický pořad 168 hodin Nory Fridrichové, který televize vysílala 18 let. Důvodem byly podle Součka problémy v redakci pořadu a porušování kodexu ČT. Katalyzátorem pro konec relace pak měla být „masturbační“ konverzace mezi Fridrichovou a Markem Wollnerem zveřejněná v bulváru. Sama dramaturgyně a moderátorka 168 hodin naznačovala, že za ukončením pořadu mohou být politické tlaky. Nečekaný krok, které vedení televize udělalo, řešila na mimořádné schůzi i Rada ČT. Místo 168 hodin ČT v neděli večer (tedy v divácky oblíbeném čase, takzvaném second prime timu) prozatím vysílá seriál Strážmistr Topinka. To se podle generálního ředitele změní od 6. října, kdy televize nasadí nový publicistický pořad. Jak bude vypadat a kdo ho bude moderovat, Souček představí příští týden nejprve radním ČT: „Byl bych rád, když Rada České televizi byla natolik vtažená do zániku 168 hodin, aby byla taky první, kdo ode mě dostane tuhle informaci.“Nehrozí, že by ČT byla pod politickými tlaky? Vrátí se na obrazovky Jakub Železný? A co televizi čeká v příštím roce? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak na Ukrajině posuzovat kolaboraci s nepřítelem? Globsec v Praze je Ficova škoda, která ukazuje stav Slovenska. Kamala Harrisová jakžtakž přežila první rozhovor, to jí zatím stačí. Konec Lidovek, které se nestaly velkým projektem. Zbraně už jsou zase cool. Nehrozí, že stát nedokáže zajistit ani své základní funkce? Flexinovela mírného pokroku v mezích zákona.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzské úřady vyšetřují šéfa telegramu Pavla Durova, v sobotu 24. srpna večer ho zadržely s odůvodněním, že je jeho síť podezřelá z napomáhání zločincům a ve středu 28. srpna zahájily oficiální vyšetřování. Durov byl propuštěn na kauci, nesmí opustit Francii a musí se dvakrát týdně hlásit policii. „Ignoroval požadavky francouzských a evropských úřadů na to, čemu by se měl telegram podřídit,“ analyzuje situaci pro Český rozhlas Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nemáme, nedáme, zeptejte se v lednu.“ Tento přístup, který se odrazil i ve vyhlášení premiéra Petra Fialy (ODS), tedy, že na navýšení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru nejsou peníze, vrhá na vládu a její kompetenci efektivně řídit zemi ošklivé světlo.

Nehrozí, že stát nedokáže zajistit ani své základní funkce? V Česku máme 12,4 tisíc firem s 40procentním ruským vlastnictvím, nejvíc v Evropské unii. Okamura (už zase) překročil marketingový Rubikon. Vzpomínka na Dubčekův projev.

Slovenská polícia a prokuratúra ho podozrievala z korumpovania mocných v Karibiku, vládna novela jeho prípad zastaví. Veľkopodnikateľ Mario Hoffmann je ďalším z radu tých, ktorým pomohla vládna novela Trestného zákona. Problém sa však ukazuje aj pri samotných „mužoch zákona“. Už o pár dní môže nastať policajný exodus. Naviac elitní vyšetrovatelia Národnej kriminálnej agentúry, ktorú nahrádza staronový ÚBOK nevedia ani šesť dní pred prvým septembrom, čo bude s nimi ďalej. Prípady sledujú Laura Kelloová a Ján Petrovič z investigatívneho tímu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Slovenská polícia a prokuratúra ho podozrievala z korumpovania mocných v Karibiku, vládna novela jeho prípad zastaví. Veľkopodnikateľ Mario Hoffmann je ďalším z radu tých, ktorým pomohla vládna novela Trestného zákona. Problém sa však ukazuje aj pri samotných „mužoch zákona“. Už o pár dní môže nastať policajný exodus. Naviac elitní vyšetrovatelia Národnej kriminálnej agentúry, ktorú nahrádza staronový ÚBOK nevedia ani šesť dní pred prvým septembrom, čo bude s nimi ďalej. Prípady sledujú Laura Kelloová a Ján Petrovič z investigatívneho tímu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák

„Nemáme, nedáme, zeptejte se v lednu.“ Tento přístup, který se odrazil i ve vyhlášení premiéra Petra Fialy (ODS), tedy, že na navýšení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru nejsou peníze, vrhá na vládu a její kompetenci efektivně řídit zemi ošklivé světlo. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nehrozí, že stát nedokáže zajistit ani své základní funkce? V Česku máme 12,4 tisíc firem s 40procentním ruským vlastnictvím, nejvíc v Evropské unii. Okamura (už zase) překročil marketingový Rubikon. Vzpomínka na Dubčekův projev. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nehrozí z Blízkeho východu totálna vojna? Po ukrutnostiach Hamasu a následnej ešte krvavejšej odvete Izraela, ktorá trvá už desať mesiacov, sa do konfliktu zapojilo libanonské teroristické hnutie Hizballáh. Po mesiaci tak chcelo odčiniť usmrtenie jedného zo svojich vysokopostavených mužov Fuáda Šukra. Má za tým stáť Izrael, no k činu sa nepriznáva. Na jednej strane stovky odpálených rakiet zacielených na Izrael, na druhej stovky leteckých útokov, ktoré mali preventívne zneškodniť libanonský útok väčšieho rozsahu. Proti sebe pritom stoja rivali, za ktorými sú atómové mocnosti – Irán a Spojené štáty. K čomu smeruje napätie na Blízkom východe? Téma pre odborníka na oblasť Attilu Kovácsa z bratislavskej Univerzity Komenského. „Ak nechceme byť svedkami radikálneho zdražovania pohonných hmôt či novej utečeneckej krízy, konflikt na Blízkom východe nám nemôže byť ľahostajný“, tvrdí Kovács. „Určite si musíme všímať, čo sa v oblasti Blízkeho východu deje. Minimálne ekonomicky to môže mať na nás veľký vplyv. Veď ropa je stále dôležitá. Nemali by sme to podceňovať. A rovnako sociálny impakt. Keby tam nastala globálna vojna, nedávna utečenecká kríza by bola nič v porovnaní s tým, čo by hrozilo v prípade vypuknutia konfliktu na Blízkom východe“, vysvetľuje arabista Attila Kovács z katedry porovnávacej religionistiky Filozofickej fakulty UK v Bratislave. „My sa správame, ako by sa nás to ani netýkalo“, uzatvára. V rozhovore sa tiež dozviete: - o aké hnutie ide v prípade libanonského Hizballáhu- aké môže mať následky rozšírenie konfliktu do Libanonu- prečo je dôležité sledovať situáciu na Blízkom východe- kto môžu byť garanti mierového riešeniaPodcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nehrozí z Blízkeho východu totálna vojna? Po ukrutnostiach Hamasu a následnej ešte krvavejšej odvete Izraela, ktorá trvá už desať mesiacov, sa do konfliktu zapojilo libanonské teroristické hnutie Hizballáh. Po mesiaci tak chcelo odčiniť usmrtenie jedného zo svojich vysokopostavených mužov Fuáda Šukra. Má za tým stáť Izrael, no k činu sa nepriznáva. Na jednej strane stovky odpálených rakiet zacielených na Izrael, na druhej stovky leteckých útokov, ktoré mali preventívne zneškodniť libanonský útok väčšieho rozsahu. Proti sebe pritom stoja rivali, za ktorými sú atómové mocnosti – Irán a Spojené štáty. K čomu smeruje napätie na Blízkom východe? Téma pre odborníka na oblasť Attilu Kovácsa z bratislavskej Univerzity Komenského. „Ak nechceme byť svedkami radikálneho zdražovania pohonných hmôt či novej utečeneckej krízy, konflikt na Blízkom východe nám nemôže byť ľahostajný“, tvrdí Kovács. „Určite si musíme všímať, čo sa v oblasti Blízkeho východu deje. Minimálne ekonomicky to môže mať na nás veľký vplyv. Veď ropa je stále dôležitá. Nemali by sme to podceňovať. A rovnako sociálny impakt. Keby tam nastala globálna vojna, nedávna utečenecká kríza by bola nič v porovnaní s tým, čo by hrozilo v prípade vypuknutia konfliktu na Blízkom východe“, vysvetľuje arabista Attila Kovács z katedry porovnávacej religionistiky Filozofickej fakulty UK v Bratislave. „My sa správame, ako by sa nás to ani netýkalo“, uzatvára. V rozhovore sa tiež dozviete: - o aké hnutie ide v prípade libanonského Hizballáhu- aké môže mať následky rozšírenie konfliktu do Libanonu- prečo je dôležité sledovať situáciu na Blízkom východe- kto môžu byť garanti mierového riešeniaPodcast pripravil Jaroslav Barborák.

Proč Světová zdravotnická organizace důrazně varuje před šířením viru mpox, tzv. opičích neštovic? Jaké nebezpečí hrozí v Evropě? Na co si dát pozor při cestách do postižených afrických zemí, jako je Kongo? „Může se šířit i dotykem a líbáním, anebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, jako jsou prostěradla a ručníky, ale i jehly nebo oblečení. Případně v úzkém kontaktu, tváří v tvář, se může šířit i cestou kapének,“ upozorňuje cestovatele vakcinolog Roman Chlíbek.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do politiky vstoupil jako lídr Křesťanskodemokratické strany počátkem 90. let, pak se v ní pohyboval za ODS a Unii svobody. „Vláda by neměla strašit, ale radši vysvětlovat a přesvědčovat,“ myslí si Ivan Pilip, bývalý ministr financí a bývalý viceguvernér Evropské národní banky v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor se Silvií Lauder

Nedostatok policajtov na Slovensku. | Hostia: Lucia Kurilovská (štátna tajomníčka na Ministerstve vnútra SR za Hlas-SD) a Jaroslav Spišiak (poslanec NR SR a člen výboru pre obranu a bezpečnosť za PS). | Okruhy tím: Odborári hovoria o nedostatku policajtov ako o kritickom stave. Je situácia v policajnom zbore naozaj taká vážna? V ktorých regiónoch a policajných zložkách je problém najviac vypuklý? Aký je výhľad – je záujem mladých ľudí študovať na akadémii? Podľa ÚHP má Slovensko policajtov viac, ako je priemer štátov EÚ – prečo ich potrebujeme tak veľa? Je policajná práca málo atraktívna – napriek zamestnaneckým výhodám či skoršiemu dôchodku? Sú hlavným problémom nízke mzdy, alebo existujú aj ďalšie faktory? Aké riešenie pripravuje vláda a nakoľko je priechodné? Ministerstvo financií hovorí o potrebe šetrenia v štátnej správe – je reálne v tomto stave zvyšovať počet a platy policajtov? Nehrozí, že podobné požiadavky ako policajti predostrú aj ďalšie zložky, ako napríklad hasiči? | Moderuje: Juraj Jedinák. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Českou poštu čeká v letošním roce transformace. Jejím výsledkem by mělo být rozdělení podniku na dvě části. Zároveň bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. Jak přípravy na transformaci probíhají? A hrozí ještě propouštění zaměstnanců a zavírání poboček? Ekonomická analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jaká je ideální úroková sazba při nízké inflaci a při růstu ekonomiky, i to, co je za poklesem čistého zisku ČEZ.

Českou poštu čeká v letošním roce transformace. Jejím výsledkem by mělo být rozdělení podniku na dvě části. Zároveň bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. Jak přípravy na transformaci probíhají? A hrozí ještě propouštění zaměstnanců a zavírání poboček? Ekonomická analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jaká je ideální úroková sazba při nízké inflaci a při růstu ekonomiky, i to, co je za poklesem čistého zisku ČEZ.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrozí výstavě Expo v Japonsku fiasko, protože Česko nestihne včas postavit pavilon? Komisař Ondřej Soška to v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys rázně odmítá a tvrdí, že v době zahájení výstavy 13. dubna 2025 bude český pavilon stát.Skleněná spirála z dílny studia Apropos architects má jako český národní pavilon ohromit návštěvníky světové výstavy Expo 2025 v japonské Ósace. Návrh zvítězil v konkurenci čtyřicítky dalších a jeho výstavba má vyjít na 180 milionů korun.Expo startuje už 13. dubna 2025, ale objevují se zprávy, že oceňovaný návrh českého pavilonu s názvem Talent a Kreativita nemusí stát včas. Generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška to ale odmítá. „Příprava české účasti na světové výstavě Expo je opravdu velice náročný projekt, nicméně děláme všechno pro to, abychom stihli postavit a otevřít pavilon včas. Věřím, že se to stihne,“ říká Soška v pořadu Agenda SZ Byznys s tím, že v tuto chvíli se nepočítá s pozdějším otevřením pavilonu. V jiném případě prý položí svou funkci.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Slovensko má šesť rokov po vražde Jána a Martiny na čele vlády opäť Roberta Fica. Jeho štvrtá vláda ruší špeciálnu prokuratúru a mení trestný zákon a opozícia hovorí o veľkej amnestii aj pre tých, ktorí Jána a Martinu neochránili. Prezidentka zákon napadla na ústavnom súde, Peter Pellegrini s Robertom Ficom ale zdržiavajú jeho vydanie v zbierke zákonov a na prezidentku a ústavný súd ostro zaútočili.Prečo sa Smer a Hlas najskôr s rušením špeciálnej prokuratúry tak ponáhľali a teraz naopak zdržiavajú? Prečo napádajú už aj Ústavný súd a čo tu v skutočnosti ide? A ako sme na tom s čerpaním nových miliárd z európskych peňazí? Nehrozí nám pre zlyhávanie právneho štátu, ľudským právam, či nedodržiavaniu hodnôt Európskej únie, že na miliardy sama zastaví ako Maďarsku? Čo na to vláda? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom investícii, regionálneho rozvoja a informatizácie a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Richardom Rašim.

Je poctivé, když se v otázce manželství pro všechny argumentuje lidskou rovnoprávností a potřebou obhajovat lásku? Nejde ve skutečnosti o cosi jiného? Nehrozí tady spíš ochuzení a deformace našeho myšlení a vnímání? Je rozumné odmítat partnerství?

Počas prvých sto dní vlády poslanci Smeru, Hlasu a SNS odklepli nižšie tresty za korupciu, ekonomickú trestnú činnosť, či zlodejiny. Asi omylom im tam však spadli aj nižšie premlčacie lehoty za znásilnenia. Minulosťou už má byť aj špeciálna prokuratúra. Zákon ešte ani nevetovala prezidentka, koalícia už hovorí, že je pripravená rokovať o jeho zmenách.Akou novelou by teda koalícia rada zmenila svoju čerstvú novelu a prečo sa o tom všetko nemohlo diskutovať za tie dlhé dni a týždne v parlamente? Ako teda dopadnú otvorené prípady, v ktorých sú stíhaní či žalovaní aj členovia vládnej koalície? Polepšia si po novele? A kto bude ich prípady vyšetrovať ak špeciálna prokuratúra končí a NAKA má prechádzať reorganizáciou? Nehrozí na polícii a v prokuratúre chaos?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom vnútra a generálnym manažérom strany Hlas – Sociálna demokracia Matúšom Šutajom Eštokom.

V Moravskoslezském kraji voda na všech tocích stoupá, ale povodní se lidé podle vodohospodářů z Povodí Odry v nejbližší době obávat nemusejí. Do víkendového ochlazení má podle předpovědi nejvíce napršet na horách, a to o něco více v Jeseníkách než v Beskydech. Na přehradách se na to vodohospodáři připravují tím, že z nich vypouštějí část vody. Podrobněji jsme o tom hovořili s mluvčí Povodí Odry Šárkou Vlčkovou.

Vláda dnes podpořila návrh, aby Češi žijící v zahraničí mohli volit poslance, europoslance a prezidenta korespondenčně. Není taková změna v rozporu s Ústavou? Nehrozí kupčení s hlasy a následné zpochybňování výsledků voleb? A kolik Čechů by mohlo této možnosti využít? Tomáš Pancíř se ptal senátora Marka Hilšera (STAN).

Vláda dnes podpořila návrh, aby Češi žijící v zahraničí mohli volit poslance, europoslance a prezidenta korespondenčně. Není taková změna v rozporu s Ústavou? Nehrozí kupčení s hlasy a následné zpochybňování výsledků voleb? A kolik Čechů by mohlo této možnosti využít? Tomáš Pancíř se ptal senátora Marka Hilšera (STAN).

Vláda dnes podpořila návrh, aby Češi žijící v zahraničí mohli volit poslance, europoslance a prezidenta korespondenčně. Není taková změna v rozporu s Ústavou? Nehrozí kupčení s hlasy a následné zpochybňování výsledků voleb? A kolik Čechů by mohlo této možnosti využít? Tomáš Pancíř se ptal senátora Marka Hilšera (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pátého prosince skončí výjimka Evropské unie pro Česko na dovoz ropných produktů s ruským původem a začne na ně platit embargo. Co změna přinese? Jsme na to jako stát připraveni, nebo hrozí, že bude pohonných hmot nedostatek? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě vysvětlí, co přinese pro občany rozpočet vlády na příští rok, i to, zda jsme se zbavili závislosti na ruském plynu.

Pátého prosince skončí výjimka Evropské unie pro Česko na dovoz ropných produktů s ruským původem a začne na ně platit embargo. Co změna přinese? Jsme na to jako stát připraveni, nebo hrozí, že bude pohonných hmot nedostatek? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě vysvětlí, co přinese pro občany rozpočet vlády na příští rok, i to, zda jsme se zbavili závislosti na ruském plynu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co očekávat od pařížské humanitární konference ke Gaze? Česká školní inspekce upozorňuje na nedostatečné znalosti žáků devátých tříd základních škol v konkrétních předmětech. Jak Spojené státy vnímají vývoj války na Ukrajině? Nehrozí zastavení americké pomoci Kyjevu kvůli jejímu zablokování v Kongresu? Hollywoodští herci po téměř čtyřech měsících ukončili stávku. Jak se to projeví na zájmu zahraničních štábů znovu natáčet v Česku? Poslechněte si polední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od 5. prosince nebude možné do Česka dovážet benzin ani naftu vyrobené z ruské ropy. Končí totiž jedna z výjimek ze sankcí proti Rusku. Ve výrobě nafty přitom Česko není soběstačné a její část dováží ze Slovenska, kde ji ale tamní rafinerie vyrábí právě z ruské ropy. Co to bude znamenat pro český trh a hrozí růst cen pohonných hmot? Také na to v Ranním brífinku odpovídá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od 5. prosince nebude možné do Česka dovážet benzin ani naftu vyrobené z ruské ropy. Končí totiž jedna z výjimek ze sankcí proti Rusku. Ve výrobě nafty přitom Česko není soběstačné a její část dováží ze Slovenska, kde ji ale tamní rafinerie vyrábí právě z ruské ropy. Co to bude znamenat pro český trh a hrozí růst cen pohonných hmot? Také na to v Ranním brífinku odpovídá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ústavnoprávne aspekty skladania vlády. | Hostia: Ľubomír Fogaš (ústavný právnik a bývalý politik) a Peter Kresánek (ústavný právnik a bývalý politik). | Menoslov ministeriek a ministrov je stále ešte predmetom tajomstva. Hlava štátu Zuzana Čaputová vopred avizovala, že by mala problém vymenovať niekoho, kto čelí obvineniu. Kde sú hranice ústavných zvyklostí a kde už ide o politiku? Nehrozí na Slovensku ústavná kríza v prípade, že by konflikt medzi šéfom Smeru Robertom Ficom a prezidentkou prerástol do väčších rozmerov? | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Namísto aktivního řízení podílového fondu drahými manažery probíhá investování do ETF fondů podle přesného algoritmu. Výsledkem je jednoduchá obsluha a nízké poplatky. Právě proto nabírají ETF fondy na popularitě.Stačilo 20 let a evropský trh s „éteefky“ vybral od investorů 1,2 bilionu liber. Exchange traded funds (ETF) – tedy fondy obchodované na burze – bývají označovány za vhodný nástroj pro začínající investory. Zvlášť pokud si vybere ETF, který kopíruje nějaký index.Třeba 500 nejhodnotnějších amerických firem najdeme v indexu SP500. Index DAX se zase skládá z 30 největších německých společností. A MSCI World je odrazem světové ekonomiky, obsahuje společnosti z celého světa. Když se změní index, změní se i vaše portfolio.„Jsou ETF, která pokrývají celý trh, akcie z Ameriky, Evropy i z rozvíjejících se trhů, jako je Čína a Brazílie. Tímto nákupem nešlápne vedle. Máte pokrytý celý trh,“ míní Anna Píchová. „U akcií potřebujete 15 až 20 titulů, aby měl diverzifikované portfolio. A hrozí, že se 15 až 20 krát spletete,“ dodává analytička společnosti Cyrrus, která je novou stálou expertkou investičního podcastu Ve vatě.Drobnému začínajícímu investorovi bude stačit jedno ETF, ideálně co nejširší, míní Píchová. Pokročilý může kombinovat ETF fondy pro různé trhy. Kromě akciových „étéefek“ jsou na výběr i fondy zaměřené na dluhopisy, komodity nebo nemovitosti.ETF fondy se na rozdíl od těch podílových obchodují na burze. Můžete je v kterýkoli moment koupit nebo prodat. „Kdykoli je otevřená burza, koupíte nebo prodáte. Nehrozí, že by je od vás nikdo nechtěl koupit,“ vyzdvihuje specifikum exchange traded funds analytička.Radši v eurech než v korunáchJsou dvě základní možnosti, jak si ETF pořídit. Buď přes brokera, zahraničního nebo českého, například přes Lynx či Degiro anebo Fio banku. Anebo přes platformy jako jsou Portu či Fondee, které na základě automatických algoritmů vytvoří a spravují portfolio za vás, bez „živého“ správce.„Obě možnosti jsou schůdné. Větší obnos peněz bych dala přes robo advisory. Kdo chce investovat pravidelně a už má něco o investicích načteno a naposloucháno, doporučila bych jít přes obchodníka. Spousta z nich má výhodné podmínky, jednou měsíčně můžete třeba investovat bez poplatků, jde tam nastavit pravidelný příkaz.“Ve srovnání s podílovými fondy jsou ETF mnohem levnější. Celková nákladovost těchto fondů (TER) se pohybuje v desetinách procenta. „U těch nejrozšířenějších ETF je pod 0,1 %, jsou to ultralevné investiční nástroje. Některé mají i poplatek za správu, jiné zase fixní poplatek za nákup od nuly až po 10 dolarů,“ připomíná Anna Píchová.Pokud po třicet let investujete tisícovku měsíčně do fondu s poplatkem ve výši 0,1 %, připraví vás jen tento poplatek o necelých 23 tisíc z výnosu. Pokud byste ale zvolili fond s TER 2 %, přijdete o 375 tisíc korun. Šestnáctkrát tolik. ETF fondy doporučuje Píchová nakupovat v původní měně raději než v korunách. „Vím, za jaký kurs to kupuju. A myslím, že koruna tu za 20 až 30 let bude méně pravděpodobnější než euro a dolar.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vyššie poplatky a kratšie otváracie hodiny pohotovostí. | Hostia: Jana Bittó Cigániková (poslankyňa a členka Výboru NR SR pre zdravotníctvo, SaS) a Monika Kavecká (poslankyňa a členka Výboru NR SR pre zdravotníctvo, OĽaNO a Priatelia). | Vláda odsúhlasila lekármi dlho očakávanú novelu zákona o zdravotnej starostlivosti. Má stabilizovať kritickú situáciu s nedostatkom pediatrov a ambulantných lekárov a predovšetkým tých starších motivovať, aby ešte zostali v službe a neodišli do dôchodku. O skrátení pohotovostí, vyšších poplatkoch za ich zneužívanie či povinnosťou pracovať každý deň v týždni by mal následne rokovať parlament. Je teda dôvod na skrátené konanie? Nehrozí, že poslanci si návrh upravia pred voľbami po svojom? A sú predstavené riešenia dobrou ponukou pre starších lekárov? | Moderuje: Juraj Jedinák. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Oprav dům po babičce. To je název i hlavní motto nového dotačního programu ministerstva životního prostředí, který svou štědrostí spolehlivě překonává veškeré dosavadní kotlíkové i zateplovací dotace. Stát ještě nikdy v historii Česka nerozdělil mezi lidi na opravy jejich domů tolik peněz. Na zateplení tak žadatelé mohou z evropských peněz získat až milion korun, a to dopředu. A na další statisíce si mohou sáhnout kombinací se stávajícím programem Nová zelená úsporám. Podle výkonného ředitele portálu Nejřemeslníci.cz Martina Ekrta to nevyhnutelně povede ke zdražování materiálů.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Oprav dům po babičce. To je název i hlavní motto nového dotačního programu ministerstva životního prostředí, který svou štědrostí spolehlivě překonává veškeré dosavadní kotlíkové i zateplovací dotace. Stát ještě nikdy v historii Česka nerozdělil mezi lidi na opravy jejich domů tolik peněz. Na zateplení tak žadatelé mohou z evropských peněz získat až milion korun, a to dopředu. A na další statisíce si mohou sáhnout kombinací se stávajícím programem Nová zelená úsporám. Podle výkonného ředitele portálu Nejřemeslníci.cz Martina Ekrta to nevyhnutelně povede ke zdražování materiálů.

Namiesto "bratovražedného boja" potrebujeme po voľbách stabilnú a odbornú vládu, ktorá bude mať otvorené dvere na všetky politické dvory, kde sa rozhoduje o budúcnosti Európy a sveta, hovorí Peter Pellegrini (Hlas) v relácii Ide o pravdu.

Európska komisia žaluje Slovensko za nedostatočné riešenie segregácie rómskych detí v školách.  Síce sme podľa Komisie uskutočnili viacero legislatívnych zmien a snažíme sa o začleňovanie Rómov, ale pokroky sú nedostatočné. Ako vyzerá segrácia rómskych detí a ako sa dá situácia riešiť? O téme sa v podcaste rozprávame s bývalými splnomocnencami vlády pre rómske komunity, a to Ábelom Ravaszom a Petrom Pollákom, ktorý pôsobí aj ako europoslanec (OĽaNO). Podľa Ábela Ravasza, keď sa pozrieme na ukazovatele ako vzdelanie, zamestanosť či bývanie, sa celkovo chudoba v marginalizovaných rómskych komunitách znižuje. „Viac detí sa dostane na strednú školu, na trh práce a menej žije v chatrčiach. Cesta je ale ešte dlhá a my ideme po nej veľmi pomaly. Nehrozí nám, že sa chudoba prehĺbi, ale že opatrenia, ktoré robíme, nerobíme dosť razantne," hovorí v podcaste. Podľa neho problém, je keď sú rómske deti odčlenené od ostatných v ich neprospech. „Zväčsa máme na Slovensku v špeciálnych školách nerómske deti s veľmi ťažkou diagnózou a rómske deti s veľmi ľahkou diagnózou, a to nemôže byť úplne náhodné," približuje o čo má ísť v segregácii, ktorá je Slovensku vyčítaná. Podľa europoslanca Petra Polláka sa už minimálne dvadsať rokov hovorí, že ide o beh na dlhé trate, no neprichádzajú skutočné riešenia. „Treba pochopiť, čo chce Európska komisia. Nechce, aby sme behali ďalších dvadsať rokov, chce aby sme Rómom, Európanom, rómskym deťom, ktoré mali tú smolu, že sa narodili v osade, dali šancu na lepšiu budúcnosť, a to tak, že sa príjmu zákony, ktoré zmenia dlhé trate na krátke." Podľa neho je tiež problém, že nedokážeme využiť peniaze z Únie, ktoré práve majú vymaniť marginalizované rómske komunity z chudoby. „Je to obrovský prúser Slovenska. Napriek tomu, že nám Komisia dala stámilióny eur, nedokážeme ich dostať k rómskym deťom." Podcast Európa vzniká v spolupráci redakcie Aktuality.sk s Európskym parlamentom. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Pád americké banky Silicon Valley je podle všeho nejhorším selháním ve finančním sektoru od doby velké finanční krize v roce 2008. Kromě ní postihl krach ještě další dvě bankovní instituce. Jaké dopady to může mít? Je americký bankovní systém, jak tvrdí prezident Joe Biden, skutečně bezpečný? Ekonom Lukáš Kovanda se v audiozáznamu ještě zamyslí nad smyslem a efektem možného znovuzavedení karanční doby i nad tím, co by přineslo zrušení dvou státních svátků.

Zemetrasenie obrovských rozmerov a tisíce ľudí, ktorí zomreli pod troskami. Turecko a Sýriu postihlo ničivé zemetrasenie, ktoré má len doteraz už takmer 8500 obetí. Krajiny posielajú na miesto pomoc a záchranárov, ktorých prácu komplikuje ešte aj mrazivé počasie. Ako to na postihnutých miestach vyzerá teraz? Je ešte stále šanca na záchranu zavalených ľudí? Čo všetko pre nich môže urobiť svet aj Slovensko? A prečo bolo zemetrasenie tak obrovské? Prečo sa nedalo predvídať? A dá sa proti zemetraseniu vôbec nejako zabezpečiť? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslancom v Turecku Jánom Pšenicom a seizmológom Univerzity Komenského, profesorom Petrom Moczom.

Voľby budú na konci septembra. Akú legitimitu má dočasne poverená Hegerova vláda ďalej spravovať štát? Prečo by to už malo Kollárovi, Matovičovi a Remišovej fungovať, ak im to nešlo ani doteraz? Aké voľby a s akou ponukou nás to čakajú? Matovič v ústave zabetónoval jeden volebný obvod, dedičstvo po Vladimírovi Mečiarovi. Od teraz sa dá meniť už len deväťdesiatimi hlasmi poslancov. Prečo to vôbec Matovič navrhol a v čom je problém? Treba Mečiarov jeden volebný obvod skôr politikom, alebo voličom, ako to politici hovoria? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a rektorom BISLA Samuelom Abrahámom.

Za první dva dny přijal Státní fond životního prostředí přes 2200 žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám Light, který má pomoci nízkopříjmovým domácnostem s financováním opatření, která povedou k úsporám energií. Nehrozí, že peníze na dané dotace brzy dojdou? Kdo, kolik a na jaké úpravy může příspěvek dostat? A jak stát podporuje a bude podporovat úsporná opatření v bytových domech? Tomáš Pancíř se ptal ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana.

Kvůli výskytu ptačí chřipky likvidují hasiči v Brodě nad Tichou 750tisícový velkochov slepic a také několik milionů vajec. Projeví se tak masivní ztráta v maloobchodní ceně vajec? Není nezodpovědné držet patnáct procent všech českých slepic v jediném velkochovu? Jsou další velkochovy dostatečně zabezpečeny? Hostem Tomáše Pancíře byla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie, tajemnice Agrární komory Gabriela Dlouhá.

Kvůli výskytu ptačí chřipky likvidují hasiči v Brodě nad Tichou 750tisícový velkochov slepic a také několik milionů vajec. Projeví se tak masivní ztráta v maloobchodní ceně vajec? Není nezodpovědné držet patnáct procent všech českých slepic v jediném velkochovu? Jsou další velkochovy dostatečně zabezpečeny? Hostem Tomáše Pancíře byla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie, tajemnice Agrární komory Gabriela Dlouhá.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině už tři čtvrtě roku mění život v napadené zemi, ale nepřímo působí i jinde. Českou společnost tak zasahuje třeba růst životních nákladů nebo vyhrocená debata o Rusku. Prožívání konfliktu v různých zemích zjišťoval mezinárodní průzkum. Co nově zveřejněné výsledky ukazují o Česku? Nehrozí rozklížení zdejší společnosti?Host: Alice Koubová - filosofka z Filosofického ústavu AV ČR, členka institutu SYRI Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vláda na dnešním jednání schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, tzv. whistleblowerů. K návrhu mají výhrady protikorupční organizace i někteří ministři. Koho, v jakých situacích a před čím konkrétně má nový zákon chránit? Nehrozí, že jej budou zaměstnanci zneužívat, aby se mstili svým zaměstnavatelům? A opravdu může ochrana oznamovatelů zásadně pomoci v boji proti korupci? Tomáš Pancíř se ptal Věnka Bonuše, právníka z projektu Rekonstrukce státu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela trestného zákona | Hostia: Daniel Lipšic (špeciálny prokurátor SR) a Tomáš Strémy (profesor trestného práva z Právnickej fakulty Univerzity Komenského). | Na Slovensku máme neprimerane vysoké trestné sadzby, ktoré sa vymykajú európskym zvyklostiam-zhodli sa na tom predstavitelia Najvyššieho súdu, Generálnej prokuratúry a Slovenskej advokátskej komory. Zmenu si sľubujú od pripravovanej novely Trestného zákona, ku ktorej sa v pondelok skončilo pripomienkové konanie. S návrhmi však prišli aj nezávislý poslanec Tomáš Taraba a Milan Vetrák z OĽaNO. Zníženie trestov za ekonomickú kriminalitu podporuje tiež líder hnutia Sme rodina Boris Kollár, hoci jeho snahu považuje Nadácia zastavme korupciu za konflikt záujmov, keďže obvinení sú aj ľudia z prostredia jeho strany. Potrebujeme znižovanie trestov? Nehrozí riziko zneužitia? | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Jakmile se venku ochladí, můžeme samozřejmě mnohem snadněji prochladnout. Nehrozí vám ale pouze rýma. Problém je, že při prochladnutí svaly reagují jinak než bychom očekávali. I při jednoduchém pohybu nás pak může postihnout bolestivé zablokování zad. Většinou si dáme masáž, vezmeme si prášek proti bolesti a pokračujeme dále v běžném tempu, dokud nás bolest nezastaví. Ústřel páteře se ale může při špatném pohybu kdykoliv znovu objevit. Všechny díly podcastu Doktorská rada můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncem září byl zahájen proces vyhlašování NP Křivoklátsko. Je jeho vznik ve veřejném zájmu i přes to, že je proti němu většina dotčených obcí? „Komplex nížinných lesů má takovou přírodní hodnotu, že by primárně nemělo být cílem hospodářské využití, ale ochrana území,“ míní náměstek ministryně Tomáš Tesař (TOP 09). „Zřízení národního parku je čistě politický proces, který nemá nic společného s ochranou přírody,“ reaguje starosta křivoklátské obce Běleč Lukáš Kocman.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najít poklad, to je sen mnohých lidí. A jsou i tací, kteří nechtějí zůstat pouze v říši snů, pořídí si detektor kovů a vydají se poklad hledat. Českou krajinou brázdí tisíce amatérských hledačů, je ale jejich činnost legální? Nehrozí kvůli "zlatokopům" ztráta důležitých historických souvislostí? Jaká jsou práva a povinnosti hledačů? Mají při nálezu právo na odměnu?

„Chci pochválit české dárce krevní plasmy. I díky nim má například hemofilik ve Španělsku to, co potřebuje,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař odběrových center krevní plasmy Cara Plasma Martin Toman. Ne všechny země v Evropě dovolují darovat krevní plasmu tak, jak to umožňuje Česká republika. Tedy nejen pro potřeby akutní medicíny, například při záchraně života pacienta s rozsáhlými popáleninami, ale i pro farmaceutické účely. V tomto případě se z vysoce zamražené krevní plasmy vyrábí potřebné léky, bez nichž by se mnoho pacientů neobešlo. „Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou například léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství. Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří, a to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Martin Toman. Doplňuje, že potřebu krevní plasmy pro výrobu léků v Evropě pokrývá pouze Německo, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika. „Český dárce je proto nesmírně důležitý dárce,“ zdůrazňuje s tím, že Česko je navíc co do počtu dárců krevní plasmy plně soběstačné. „Nehrozí, že bychom nebyli schopni pokrýt potřebu jednak v nemocnicích a jednak na výrobu léků,“ upřesňuje. Krevní plasmu žádný stroj nevyrobí Krevní plasma se dá odebrat a následně zpracovat dvěma základními způsoby. Zdravotníci ji od dárců odebírají v krevních centrech v nemocnicích, kde se odebírá i plná krev a z ní speciální technikou oddělí krevní plasmu. Tu pak lékaři používají v nemocnicích v akutní medicíně při operacích. A pak v Česku fungují soukromá plasmaferetická centra. Ta odebranou plasmu posílají do frakcionačních závodů, v nichž se z ní vyrábí léčivé přípravky. „My jako soukromá plasmaferetická společnost patříme do skupiny, co plasmu odeberou a odvezou do velkých mrazících boxů. Tam se šokově zmrazí na -30 stupňů, a při -25 stupních se uchovává. Následně se odveze do velkých frakcionačních center, kde se z této plasmy vyrábějí léky,“ popisuje Martin Toman postup odběrů krevní plasmy společností Cara Plasma. Doplňuje, že z ní vyrobená léčiva se využívají stále častěji v onkologické léčbě, při ledvinových onemocněních, například při léčbě nefrotického syndromu. Využití nachází i při poruchách... / Více na ZdraveZpravy.cz již v pondělí 19.9. 2022.

Som stopercentne presvedčený, že som nič neurobil, povedal bývalý český premiér Andrej Babiš pred súdom vo svojej obhajobe v kauze Čapí hnízdo. Dotačná aféra spojená s Babiśovou firmou Agrofest sa ťahá takmer 15 rokov, vyšetrovanie trvá už šesť. O čom kauza je, ako v nej bývalý český premiér figuruje, aký vplyv bude mať proces na možnú Babišovu kandidatúru na prezidenta a čo toto pojednávanie znamená pre Česko ako také? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýtala komentátora serveru Seznam Zprávy Jindřicha Šídla. Zdroj zvukov: Facebook/Andrej Babiš, Youtube/ANO, ČT Odporúčanie na záver: České Radio Wave prišlo s novou podcastovou minisériou s názvom Hranice násilí. Predstavuje príbehy šiestich žien, ktoré zažili sexuálne násilie. Popisujú, ako ich táto negatívna skúsenosť zmenila a o čo ich obrala. Podcast prináša aj odporúčania od psychologičiek, ako reagovať v prípade, že sa vám niekto zverí so znásilnením a vysvetľujú, ako vyzerá proces spracovania takéhoto násilného činu. Hranice násilí nájdete v ktorejkoľvek podcastovej aplikácii. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Hostia: Tibor Madleňák (volebný geograf, katedra geografie a geológie UMB v BB) a Alexander Onufrák (odborník na regionálnu politiku z Filozofickej fakulty UPJŠ). Koncom októbra nás čakajú spojené voľby. Budeme rozhodovať jednak o tom, kto zasadne na primátorské a starostovské stoličky a do obecných a mestských zastupiteľstiev a po novom sa k tomu pridá aj hlasovanie o šéfoch vyšších územných celkov a poslancoch krajských samosprávnych zastupiteľstiev. Slovensko teda čaká veľké hlasovanie, namiesto pôvodných dvoch volieb budú len jedny spojené. Je správne, že sa voľby spojili? Prinesú vytúženú lepšiu účasť vo voľbách do samosprávnych krajov? Nehrozí chaos v hlasovaní či sčítavaní výsledkov? Moderuje: Juraj Jedinák; Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Hosté: Vlastimil Válek (TOP 09) - ministr zdravotnictví Milan Kubek - předseda České lékařské komory https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370815/

Požár v Českém Švýcarsku už skoro dva týdny zaměstnává hasiče a plní média. Hrozí něco podobného také v Krkonoších? Hospodaří se v lesích správně? A jak se v národních parcích chovají turisté? Také o tom hovořil ve vysílání mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Požár v Českém Švýcarsku už skoro dva týdny zaměstnává hasiče a plní média. Hrozí něco podobného také v Krkonoších? Hospodaří se v lesích správně? A jak se v národních parcích chovají turisté? Také o tom hovořil ve vysílání mluvčí KRNAP Radek Drahný.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním Ranním brífínku Hospodářek se zamyslíme, zda brzo vypukne čínská invaze na Tchaj-wan a pokusíme se odpovědět na otázku, zda ceny nových bytů v Praze už klesají.

V dnešním Ranním brífínku Hospodářek se zamyslíme, zda brzo vypukne čínská invaze na Tchaj-wan a pokusíme se odpovědět na otázku, zda ceny nových bytů v Praze už klesají.

Cyklistů na silnicích o prázdninách přibývá. Roste i počet nehod, jejichž jsou účastníci. Jak se osvědčuje nové pravidlo o objíždění cyklistů ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru? Jak bylo náročné takový zákon prosadit? Nehrozí, že se bude po krátké době opět měnit? A jak se k sobě chovat na silnicích ohleduplně, ať jste řidič, cyklista nebo chodec?Nejen o cykloprávu se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Tomášem Kindlem, právníkem, který zákon o objíždění cyklistů ve vzdálenosti alespoň 1,5 metru inicioval.

„Spíš jsme měli historicky problém přebytek vyvézt. Každoročně vyvážíme z České republiky dva až tři milióny tun obilí, v pšenici je naše domácí produkce na úrovni 160 procent tuzemské spotřeby. Ale je potřeba říci, že daleko větší problém pro zemědělství, než nějaký přechodný nedostatek dovážených surovin, jsou jiné vstupy, kterým musíme čelit, a to jsou jednak rostoucí ceny energií, a možná ještě více v současné době ceny průmyslových hnojiv,“ říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 14.06.2022, www.RadioUniversum.cz

„Pád vlády tentokrát nehrozí,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek o nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. I přes tuto kaňku podle něj bylo minulé předsednictví na diplomatické úrovni úspěšné. Na stole bude mít Česko tentokrát několik vážných témat. Bek o předsednictví hovořil v pořadu Epicentrum na Blesk.cz.

Prečo sa zaoberať inkontinenciou? Je na to dôvod. Viac ako 20% dospelých ľudí má tento problém. Nehrozí iba ženám v prechode. Často sa dá situácia zvrátiť správnymi cvikmi. Ako cvičiť, kedy a koľko? Aké pomôcky sa dajú využiť? Keď sa situácia už nedá riešiť, vhodné pomôcky sa dajú odskúšať aj bezplatne Poradiť sa oplatí. • Web: http://www.40plus.sk• Facebook: http://fb.com/40plus.sk• Instagram: http://instagram.com/odznovapodcast • Kamera: Dominik Besler, Adrián Szelle • Strih & Postprodukcia: Dominik Besler Za poskytnutie priestorov ďakujeme: D1 centrum Senec: https://d1center.eu/sk/priestoryZa partnerstvo a podporu pri tvorbe tejto epizódy ďakujeme: https://www.moliklub.sk/ #inkontinencia #prevencia #urológia

Ukrajincům se daří odrážet ruskou invazi i díky dodávkám zbraní a humanitární pomoci ze Západu. Zásadní roli v tom hrají Spojené státy, které navíc před pár dny rozhodly o jejím dalším navýšení. „Je to vzácné a smutné zároveň, že se konečně od začátku 21. století našlo téma, na kterém se shodne celá země,“ konstatuje historik a politolog Igor Lukeš.

Ukrajincům se daří odrážet ruskou invazi i díky dodávkám zbraní a humanitární pomoci ze Západu. Zásadní roli v tom hrají Spojené státy, které navíc před pár dny rozhodly o jejím dalším navýšení. „Je to vzácné a smutné zároveň, že se konečně od začátku 21. století našlo téma, na kterém se shodne celá země,“ konstatuje historik a politolog Igor Lukeš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý všední den se v rámci podcastu MYSL INVESTORA můžete těšit na jedno odborné téma za světa investic a investičního poradenství. Tento podcast je projektem společnosti Sušánka & partneři a stojí za ním majitel a investiční poradce společnosti Jan Sušánka, EFP. Jan Sušánka, EFP je investiční poradce zabývající se honorovaným investičním poradenstvím, s odměnou převážně ze zisku pro poradenskou společnost/poradce. Specializuje se na bonitní klientelu, která investuje jednotky až stovky milionů. V dnešním podcastu si poslechněte rozhovor s hlavním ekonomem platební instituce Roger s Dominikem Stroukalem.  Pokud máte nějaké téma, které byste chtěli zodpovědět pošlete nám otázku do emailu  či zprávou přes linkedin. Pokud se vám dnešní téma líbilo, budeme rádi, když se přihlásíte k odběru či nám napíšete recenzi. Můžete nás také sledovat na YouTube kanále Jan Sušánka, EFP. Také můžete navštívit naše webové stránky https://jansusanka.cz/ a poslechnout si další podcasty či dostávat informace ze světa investic či investičního poradenství. Pokud uvažujete o investování svých volných prostředku či chcete sestavit investiční portfolio pro vytvoření a čerpání pasivního příjmu, domluvte si nezávaznou konzultaci zdarma v sekci privátní zóny: https://jansusanka.cz/nezavazna-konzultace/. Přihlášení do členské sekce zde: https://jansusanka.cz/investice/clenska-sekce/ Společnost upozorňuje, že investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem ztráty a že minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Podrobnější informace o rizicích klient vždy obdrží před realizací investice.

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sítě 5G jsou evolucí mobilních sítí, které nejsou nijak nebezpečnější než sítě před nimi. „V Evropě nebo třeba v Japonsku žádné problémy s jejich zavedením či možným rizikem pro leteckou dopravu nebyly. Spíše situaci poněkud podcenily americké úřady,“ říká v podcastu expert na oblast telekomunikací Ondřej Malý. Kromě 5G sítí, jejich nástupu i byznysového využití se rozhovor točil kolem situace v telekomunikacích v Česku. „Býval jsem kritický k českému prostředí, ale v posledních letech jsem čím dál spokojenější.“ See omnystudio.com/listener for privacy information.

„V apríli by sme sa mohli vrátiť do normálu, ale vírus tu v nejakej podobe zostane. Možno budeme povinne očkovať deti,“ povedal v relácii NA ROVINU minister zdravotníctva Vladimír Lengvarský.    

Hostia: Richard Sulík (minister hospodárstva), Rastislav Machunka (prezident Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení) a Milan Kuruc (občianske združenie Pracujúca chudoba). Od pondelka môžu na pracovisko vstúpiť iba zaočkovaní, ľudia čo prekonali covid-19, alebo otestovaní. Práve testovanie je obrovskou výzvou pre zamestnávateľov. Niektorí na OTP režim nabehli bez problémov, iní s tým bojujú. Od firiem a podnikov však prichádza kritika, že manuál na testovanie dostali neskoro a problémom je aj množstvo testov. Organizácie, ktoré zastupujú zamestnancov však hovoria, že testovanie nesmie obmedziť práva ľudí na prácu a zamestnávatelia na nich nemôžu finančné bremeno žiadnym spôsobom preniesť. Ako sa teda uchytilo testovanie v podnikoch? Nehrozí, že firmy budú testovanie bojkotovať a v konečnom dôsledku si to odnesú nemocnice? A nie sú testovaním obmedzené práva zamestnancov? Moderuje: Juraj Jedinák. Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Hostia: Petr Just (politológ z Metropolitnej univerzity Praha) a Ján Kubáček (špecialista na politický management a komunikáciu). Šéfa ODS a víťaza českých parlamentných volieb Petra Fialu dnes prezident Miloš Zeman za premiéra nevymenuje. Hlavu štátu totiž včera večer znovu hospitalizovali v Ústrednej vojenskej nemocnici s pozitívnym testom na koronavírus. Čo pre nastupujúcu, ale aj dosluhujúcu vládu, znamená odklad menovania? Nehrozí scenár, v ktorom by Miloša Zemana dočasne pozbavili právomocí a ako sa medzičasom vyvíja kreovanie kabinetu Petra Fialu? Moderuje: Maroš Kušnier. Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Centrální dispečerské pracoviště Univerzity Pardubice je jediné svého druhu v Česku.. Slouží studentům Dopravní fakulty Jana Pernera, a to hlavně budoucím dispečerům na železnici.

Z hrané režie si do dokumentu přináším důraz na estetiku, dokument mi ale umožňuje udělat důslednou publicistickou práci, říká absolvent pražské FAMU Martin Páv, jehož snímek Vlci na hranicích právě přichází do kin. S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce o problematice návratu vlků na Broumovsko, ale i o doktorském studiu, v rámci kterého se věnuje postkoloniální identitě keňského slumu Kibera.

Blíží se opět doba letních dovolených a cestování a díky rozvolňování i více možností k setkávání většího počtu lidí. Nehrozí nám pouze obávaný „covid“, ale také různé další infekce, před kterými nás ochrání naše dobrá imunita nebo očkování. Jednou z obávaných bakterií je i „streptokokus pneumonie“ - familiárně známá jako „pneumokok“. Infekce je záludná, nejčastěji způsobuje zánět plic a ohrožuje hlavně starší generaci.

Blíží se opět doba letních dovolených a cestování a díky rozvolňování i více možností k setkávání většího počtu lidí. Nehrozí nám pouze obávaný „covid“, ale také různé další infekce, před kterými nás ochrání naše dobrá imunita nebo očkování. Jednou z obávaných bakterií je i „streptokokus pneumonie“ - familiárně známá jako „pneumokok“. Infekce je záludná, nejčastěji způsobuje zánět plic a ohrožuje hlavně starší generaci.

Hostia: Oskar Dvořák (riaditeľ sekcie reformnej agendy Ministerstva zdravotníctva SR), Andrea Kalavská (bývalá ministerka zdravotníctva /2018 – 2019/) a Igor Pramuk (viceprezident Asociácie nemocníc Slovenska). Nemocniciam určí úlohy a pacientom čakacie doby na jednotlivé výkony – sľubuje si od optimalizácie siete nemocníc ministerstvo zdravotníctva. Historická reforma prichádza po 15 rokoch a napriek tomu, že sa o ňu pokúšali aj predchádzajúci ministri, Vladimír Lengvarský verí, že tento raz to vyjde aj preto, že optimalizácia je podmienkou pre čerpanie peňazí z plánu obnovy. Do nemocníc, ambulancií či záchraniek by mala ísť 1,4 miliardy eur. Väčšina zmien sa má realizovať v horizonte šiestich rokov. Čo pacientovi reforma prinesie? Nehrozí opäť, že ostane len v rovine sľubov? A čo reálne potrebuje naše zdravotníctvo, zaťažené pandémiou? Moderuje: Karolína Lacová. Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Je tvoje firma v bezpečí? Nehrozí, že by ti někdo ukradl byznys? A jak rozpoznat bezpečnostní hrozby a správě na ně reagovat? V další epizodě podnikatelského podcastu jsme se zaměřili na firemní bezpečnost. Na pěti konkrétních příkladech si vysvětlíme zásady bezpečného chování při řízení i chodu firmy. Jak ukazují poslední dny, i malé pochybení v této oblasti může mít fatální následky. Naše pozvání přijali bezpečnostní experti ze společnosti Premium Systems včetně jejího jednatele Jiřího Pudicha. Dlouholeté zkušenosti v oblasti ho naučili nemít rád rychlé soudy, zobecňování a předsudky. Po letech u policie jej vzájemné synergie přivedly do světa HR a IT, kde dnes se vzájemně propojenými týmy pomáhá klientům s firemní bezpečností.

Situace už byla kritická, jedeme v úsporném režimu. Je možné omezit údržbu nebo plánované opravy v zoo, zásah do chovu ale nehrozí, říká ředitel zoo Safari Dvůr Králové Přemysl Rabas. Náklady na zoo jsou obrovské, veřejnost nám pomohla, dojalo mě to. Zoologické zahrady by měly být otevřené co nejdřív, je lepší, když se lidé prochází na sto hektarech, než na dvou hektarech parku, dodává.

Pochází z divadelní rodiny, vyrostl mezi činohrou a operou. Na radu rodičů se rozhodl místo herectví  na konzervatoři vystudovat scénografii. Přestože nikdy nevyhledával muzikál, stal se jedním z našich nejvýraznějších představitelů tohoto žánru. A taky dvojnásobným držitelem ceny Thálie.

V Česku je aktuálně jen kolem sto padesáti lůžek intenzivní péče a sílí obavy s přetížení zdravotnického systému. „Čeští lékaři jsou na hrozící situaci připraveni. Italský scénář nám nehrozí,“ uklidňuje přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha. „Určitě to není tak, že bychom nějaké pacienty nechávali před nemocnicemi. To neumožňuje ani náš právní systém. Zároveň nikdy pacienta neopouštíme, i to právo dobře reflektuje,“ dodává v pořadu Kapitola.

"Pri dobrom manažmente a dobrom dlhodobom plánovaní kapacít je decentralizácia očkovania zvládnuteľná. U nás sa veci riešia na poslednú chvíľu. Riešenie hľadáme až keď je problém. Výrobcovia striekačiek vládu už pred trištvrte rokom chceli riešiť objednávky strategicky. Rovnako je to aj s očkovacími centrami. K tým máme čas, aj pri slabšom manažmente môžeme pripraviť kapacity. To je to, čo hovoríme aj my. Vakcíny meškajú, štát nekoná a preto hovoríme - poďme sa už teraz o tom rozprávať, máme ešte mesiac, aby sme my dolu v samosprávach pomohli. Hoci nedokonalým manažmentom, ale poďme sa pripravovať na to, aby keď už vakcíny prídu, budú problémy, ale bude ich menej," hovorí vicežupan banskobystrického kraja Ondrej Lunter o iniciatíve, že ponúkajú ministerstvu zdravotníctva pomoc s očkovaním v regiónoch. "Nepoviem nič šokujúce, a nič, čo by každý z nás nevedel, žiaľ jednotlivý predstavitelia vládnej strany OĽANO sú podriadení premiérovi a premiér robí rozhodnutia podľa toho akú má práve náladu a doslova podľa toho ako sa ráno zobudí. To potom poznačuje vytváranie partnerstiev a dôvery. Je to jednoducho vláda a strana jedného človeka, ktorý riadi túto krajinu veľmi spontánne. Táto vláda má zároveň veľa čestných ľudí, ja verím, že aj ministri v OĽANO sú ľudia, ktorými ide o dobrý výsledok a snažia sa robiť veci poctivo. Verím len, že narazíme na lepší deň pána premiéra a niekedy to aj ocení," dodáva Ondrej Lunter k rokovaniam s premiérom a vládou, a jeho skúsenosťami s ministrami. Nehrozí pri decentralizácii očkovania ešte väčší chaos? A ako by to vyzeralo v praxi? Očkovalo by sa v ambulanciách ako pri očkovaní proti chrípke? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s vicežupanom banskobystrického kraja Ondrejom Lunterom. – Ak máte pre nám spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

"Bol to rok chaosu, ale vo vzťahu k justícii a spravodlivosti to bol asi rok dobrý. Hoci, hodnotiť to nejako dlhodobo bude chcieť nadhľad. S časti tento rok rozdelil na dobrých a zlých sudcov a prokurátorov. Ak sa pozrieme na akciu Búrka a Víchrica, tak ak sa pozrieme napríklad na Okresný súd Bratislava I, nechcem sa dotknúť žiadneho čestného sudcu, ale ten katalóg mien, ktoré sa dostali do toho obvinenia, nebol pre väčšinu novinárov, ktorí sa venujú justícii žiadnym prekvapením. O tých sudcoch sa v kuloároch hovorilo. To obvinenie bolo len zreálnenie to, čo sa už tušilo. To rozdelenie bolo už aj predtým, tie obvinenia tomu dali štempel dôveryhodnosti, " hovorí reportér Denníka SME Adam Valček o spravodlivosti v roku 2020. "Musíme posilniť inštituciónálnu ochranu. Je priestor a potreba diskutovať, že ako to urobíme, aby existoval systém bŕzd a protiváh. Nikoho sa nechcem dotknúť, ale ak vymeníme len osoby, a tieto osoby by boli rovnako charakterovo orientované, tak čo by sa zmenilo? Nestačí dúfať v osvieteného panovníka v inštitúciách. Jednak ľudia, ktorí sa zdajú ako osvietení panovníci, nimi nakoniec nemusia byť. A druhá vec je, že aj keby bol niekto osvietený panovník, nakoniec sa z neho môže vykľuť neosvietený. Systém musíme lepšie vystavať," dodáva Adam Valček k tomu, že nestačí len vymeniť ľudí v inštitúciách. "Nikto, kto niečo nelegálne spáchať, si nemôže byť v tomto momente istý, že mu nevznesú obvinenie. Druhá otázka je, že či sa ten systém nevychyľuje trocha ďalej, a či neexistuje to riziko, kde budú stíhané aj osoby kde je podozrenie, ale bude to nadkvalifikované, aby bola tá osoba väzobne stíhaná. Mám obavu, či ten systém ako sa rozbehol, tak nejde hlava nehlava," hovorí Adam Valček v rozhovore so Zuzanou Kovačič Hanzelovou. Nehrozí, že tí, čo dnes sedia vo väzbe, nikdy nebudú odsúdení? Ako sa pozerá na organizovaný zločin v štáte? Vypočujte si rozhovor s Adamom Valčekom.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se odklání od Atatürkova sekularismu a prohlubuje islamizaci země, říká turkolog a první český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně. Erdogan podle něj vůči Západu dlouhodobě zkouší, co si ještě může dovolit. To samé se podle Laněho projevuje i v současném konfliktu s Řeckem, který je momentálně nejviditelnější ve vodách Egejského moře. Jaké dopady může chování Erdoganova Turecka mít na NATO a na vztahy s Evropskou unií? Proč podle Laněho ze strany Turecka nehrozí ozbrojený konflikt? A mají se něčeho bát Češi, kteří zemi navštíví?

Minister spravodlivosti podal disciplinárny podnet na Moniku Jankovskú a expresne tri dni po tom, jej senát pozastavil funkciu. Čo sa zmenilo, keď už o jej prešľapoch médiá informujú dva mesiace? "Nie je pravda, že sa dva mesiace nič nedialo. Vyžiadali sme si všetky spisy a čakali sme aj na vyšetrovateľov," hovorí minister spravodlivosti Gábor Gál. Ostatným sudcom, ktorým polícia tiež zhabala mobily odporúča, aby si funkciu pozastavili sami pre dobro justície. "To, čo dnes vidíme, je jednoznačne dedičstvo Štefana Harabina," dodáva. Na čo nám je Súdna rada, ktorá nekoná? A potrebuje Slovensko reformu súdnictva krátko pred voľbami? Nehrozí, že narýchlo prijaté zákony v budúcnosti niekto zneužije? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s ministrom spravodlivosti Gáborom Gálom.

Česko podle Andreje Babiše „dělá strašně moc“ pro boj se změnou klimatu. Předseda vlády z hnutí ANO to prohlásil v reakci na vystoupení mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové, jejíž kritika světových lídrů na klimatickém summitu v New Yorku si získala globální pozornost. Dávají reálné kroky české vlády Babišovi za pravdu? A pomohl vůbec projev Thunbergové klimatickému hnutí?