Podcasts about jasno

Začetek poletja bo vroč, ker se bodo morala plemena Evrope, z njimi pa tudi Slovani pod Alpami odločiti, kaj storiti glede oboroževanja. Zaveze in pa čezatlantski diktati so jasni; izdatke za oboroževanje je treba dvigniti, ker so grožnje miru, stabilnosti in blaginji vseprisotne in stalne. V Sloveniji smo obljubljali dvig izdatkov zadnjih nekaj desetletij, ampak ker se naš odstotek v kumulativi Natovih bilijard pozna bolj malo, so nas pustili pri miru. Zdaj pa je Putin odnesel šalo in naši odstotki gredo najprej proti obljubljenima dvema, nato pa še višje, višje in višje.Levica se je ostro uprla načrtovanemu povečanju izdatkov za obrambo. Kar je povzročilo pričakovano krizo; desnica si mane roke, da bo koalicija razpadla zaradi pušk, levica pa se je razcepila na Levico in Kordiša. Poslanec Vatovec je, ob pomislekih levice, ki bi lahko pripeljali celo do referenduma, najmanj pa do javne razprave, modro pripomnil, da bi bilo »bolje vlagati v ljudi, kot v orožje«. Ampak saj prav v tem je kleč in v nadaljevanju bomo popravili ali vsaj dopolnili poslanca Vatovca. Ko vlagamo v orožje, vlagamo v ljudi. V prenesenem in neprenesenem pomenu besede. Recimo; naboji oziroma vsa municija so kupljeni z namenom, da jih vložiš v ljudi. Ljudi pri tem malo zaboli, nekateri posledično celo umrejo, ampak to ne spremeni dejstva, da je orožje namenjeno ljudem, bolj kot je to javno zdravstvo, dolgotrajna oskrba in šolstvo. Orožje kupujemo izključno za ljudi in toliko bi pri Levici že lahko vedeli. Seveda za ljudi, ki so ali pa bodo naši sovražniki; ki so danes naši sosedje, morebiti ga kupujemo za migrante, ali pa za drugače misleče Slovence, ampak kupujemo ga za ljudi. Za ljudi na drugi strani, za ljudi, pred katerimi se bomo pravično branili in s tem branili Slovenijo, tisočletna ognjišča in tralala in hopsasa, ampak naše nove bleščeče puške bodo namenjene ljudem. Malo je problematično, da kljub njihovim Vatovcem tudi naši sovražniki kupujejo orožje za ljudi, se pravi za nas.  Torej je po logiki oboroževalcev in obramboslovcev in vojakov vseh sort edina rešitev, da si mi nakupimo več orožja od sovražnika. Zato gremo na dva odstotka BDP, čez čas na tri, čez čas na pet in nekoč bomo za orožje dajali sto odstotkov BDP in takrat bomo, za to ni treba biti preveč pameten, zaprepaščeno ugotovili, da ti niti 100 odstotkov BDP-ja za obrambo ne nudi absolutne varnosti. Ali daš za obrambo vse odstotke, ali pa nobenega; ljudje bodo umirali. Jasno, takšno razmišljanje uniformiranci in njih apologeti kmalu razglasijo za naivni pacifizem, lasten srednješolcem in tistim, ki uživajo konopljino zel. Ampak dejansko ni pacifizma, oziroma mirovništva nihče – razen mirovniškega gibanja tik pred zoro slovenske osamosvojitve – v praksi nikoli preizkusil. To poskuša zdaj doseči Levica s široko javno razpravo – ki se bo izjalovila, ker javne razprave niso nikoli široke, ali pa s posvetovalnim referendumom. Ki se bo pa tudi izjalovil, ker so slovenski referendumi molilni mlinčki, ne pa instrument demokratičnega dialoga. Danes, ko mediji tekmujemo v kataklizmičnih prerokbah, ko diktatorji uspevajo bolje kot jesenske gobe, ko so ljudje bolj poneumljeni kot kadarkoli v zgodovini, se je boriti proti oboroževanju naivno. Zato seveda Levici ne bo uspelo in gre pri pozivu o zamrznitvi obrambnih sredstev samo za politično manifestacijo načelnosti, ki pa na koncu ne bo ustavila drvenja odstotkov navzgor. Je pa zrnce razuma v poslančevi misli, da je treba vlagati v ljudi, namesto v oborožitev. Toda vlagati kaj? Edino, česar se lahko domislimo, je, da bi vlagali v človekovo zavest; se pravi, da razprava o oboroževanju z ministrstev, kjer imajo radi smodnik, preide v ministrstvo za šolstvo in kulturo. Če bi nam uspelo predrugačiti zavest ljudi, da ob namišljeni ali dejanski ogroženosti orožje ni prva misel in reakcija, in če bi se takšne akcije lotili še kje po svetu, bi nam morebiti uspel civilizacijski preboj. Da pa ne gre za naivno in brezpredmetno sanjarjenje, dokazujejo nekatere države na svetu, ki so se vojski in s tem odstotku BDP-ja odrekle, ali pa tiste, ki sicer namenjajo sredstva za obrambo, niso pa bile v zadnjih desetletjih, ali celo stoletju zapletene v noben vojaški konflikt. Jih je malo, ampak nekje je treba začeti.

O kolik se zvýší ceny jízdného ve Středočeském kraji má být jasné v září. Počítá s tím vedení kraje, které má návrh na úpravu cen i části systému provozu projednat příští týden. Plán je navýšení cen za papírové jízdenky o třicet procent, u elektronického jízdného o dvacet procent. Jízdné se má navíc v návaznosti na inflaci zdražovat průběžně.

"Jasno je da su u krizi i vlast i univerzitet - Vučić ne poseže za izborima kada želi da izađe iz situacije koja je za njena neprijatna, što je njegov uobičajeni trik - a univerzitet, jer postoji pad entuzijazma i nervoza među članovima akademske zajednice", kaže za N1 profesor Pravnog fakulteta Univerziteta u Beogradu Tanasije Marinković. On naglašava da onlajn nastava nije u skladu sa Zakonom o visokom obrazovanju, kao i da je potrebno formulisati nove vidove demokratske borbe.

Jaké to je, namlouvat si vlastní knihu do zvukové podoby? Aktuální audiokniha Radia Wave je novela Flora primárně básníka a literárního kritika Jonáše Zbořila. Namluvená Jonášem Zbořilem. „Že chci Floru namluvit sám, jsem věděl od začátku. Původně byl ten příběh i myšlený jako scénář pro podcast mým kamarádům během covidu,“ prozrazuje Jonáš Zbořil prvopočátky své pozdější první prózy v rozhovoru věnovaném vzniku audioknihy Flora a procesu přeměny psaného díla v mluvené.

Jaké to je, namlouvat si vlastní knihu do zvukové podoby? Aktuální audiokniha Radia Wave je novela Flora primárně básníka a literárního kritika Jonáše Zbořila. Namluvená Jonášem Zbořilem. „Že chci Floru namluvit sám, jsem věděl od začátku. Původně byl ten příběh i myšlený jako scénář pro podcast mým kamarádům během covidu,“ prozrazuje Jonáš Zbořil prvopočátky své pozdější první prózy v rozhovoru věnovaném vzniku audioknihy Flora a procesu přeměny psaného díla v mluvené.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Słowo prokurator kojarzy się z Poncjuszem Piłatem, który sądził Jezusa. Jest to słowo pochodzenia łacińskiego. Dziś w języku polskim prokurator to ktoś kto oskarża, ale co znaczyło to słowo w czasach biblijnych? Czy Piłat był prokuratorem? Jaka była jego funkcja i co o nim mówią źródła pozabiblijne?Nowy Testament został spisany po grecku, a słowo prokurator jest łacińskim wyrażeniem. Można je znaleźć w łacińskim przekładzie, w Wulgacie. W Mateusza 20:8 czytamy: “dicit dominus vineae procuratori suo”. Po polsku w tym miejscu czytamy: “mówi pan winnicy do rządcy swego”. Jasno z tego wynika, że prokurator był zarządcą. Prokurator Judei był więc zarządcą Judei.W oryginale greckim występuje jednak słowo “hēgemōn”. Tak określono Piłata, Feliksa i Festusa. Np. w Mateusza 27:2 czytamy: “Związali go więc, odprowadzili i przekazali namiestnikowi Piłatowi”. Greckie słowo “hegemon” zostało przetłumaczone jako namiestnik. Podobnie w Dziejach 23:24 czytamy: “Kazał też trzymać w pogotowiu zwierzęta juczne, aby wsadzić na nie Pawła i odstawić go cało do namiestnika Feliksa”.Tak więc Piłat, Feliks i Festus byli po grecku hegemonami, a po polsku namiestnikami. Czy jednak po łacinie byli prokuratorami? Rzymscy namiestnicy rządzili w Judei mniej więcej w latach od 6 do 136. Piłat był 5 namiestnikiem, Feliks 11, a Festus 12. Wszyscy oni byli namiestnikami, ale czy byli także prokuratorami? Przez długi czas tak myślano, bo wiemy, że Feliks i Festus byli prokuratorami, a ponieważ Piłat rządził w Judei przed nimi, więc także jego nazywano prokuratorem.W 1961 roku w nadmorskiej Cezarei odkryto tzw. kamień Piłata. Ten rzymski namiestnik zbudował lub odbudował coś w tym portowym mieście. Ta informacja nie jest jasna, ale wyraźnie da się odczytać jego tytuł. Piłat nie był prokuratorem ale prefektem. Judeą rządziło 7 prefektów do 41 roku. Wtedy na 4 lata Judeą rządził król Herod Agrypa I. Gdy on zmarł w 44 roku Rzymianie ponownie przysłali namiestników, których od tego momentu nazywali prokuratorami.Prokuratorzy rządzili w Judei do wybuchu powstania żydowskiego w 66 roku. Potem namiestnicy na te tereny byli nazywani legatami. Tak więc Piłat był prefektem, a nie prokuratorem. Ten błędny tytuł można znaleźć u Józefa Flawiusza oraz Tacyta. Flawiusz żył w okresie, kiedy rzymscy namiestnicy nazywani byli prokuratorami, a więc pisząc o wcześniejszym Piłacie także określił go tym terminem. Również Tacyt używa tego terminu pisząc o Piłacie. Czy popełnili błąd?Łacińskie słowo procurator oznaczało kogoś kto reprezentował sprawy kogoś innego. W tym znaczeniu prokurator Judei reprezentował interesy cesarza na tym terenie. Szczególnie interesy finansowe. Cesarzy rzymskich interesował pokój w prowincjach aby mogły płacić podatki. Właśnie takie było zadanie namiestników, którzy w pewnym okresie nosili tytuł prokuratora. Chociaż więc Piłat nie miał tytułu prokuratora, ale prefekta, to jednak był prokuratorem w tym znaczeniu, że reprezentował cesarza.Przypominając kontekst historyczny - w Judei rządził Herod Wielki, a po jego śmierci krótko jego syn. Potem władzę w tym regionie sprawowali prefekci. Piłat był piątym z siedmiu namiestników o tym tytule. W okresie 41-44 władzę w Judei dostał Herod Agryppa I. Po nim wrócili rzymscy namiestnicy mający już tytuł prokuratora. W latach 66-70 Żydzi się zbuntowali. Od tego okresu Rzymianie nazywali swoich namiestników Judei legatami.W oryginale greckim Nowego Testamentu Piłata, Feliksa i Festusa określa się słowem hegemon. To słowo weszło do wielu języków europejskich, między innymi do języka polskiego. Oznacza kogoś sprawującego władzę najwyższą. Kimś takim byli rzymscy namiestnicy dla Żydów w Judei. Także słowo łacińskie prokurator weszło do języka polskiego. Wprawdzie łacińskie znaczenie wiązało się z zarządzaniem oraz podatkami u nas to słowo weszło jako określenie sądowe. Dlaczego tak się stało?Może warto przypomnieć, że wszyscy trzej namiestnicy wymienieni w Biblii do 1961 roku byli nazywani prokuratorami. Biblia wszystkich ich trzech wiąże ze sprawami sądowymi. Piłat sądził Jezusa, a Feliks i Festus przesłuchiwali apostoła Pawła. Nic więc dziwnego, że dla czytających Nowy Testament ci trzej kojarzyli się bardziej z sądem niż z podatkami. Chyba właśnie z tego powodu prokurator w języku polskim to termin sądowy.Piłat w pewnym sensie wyznaczył sposób sprawowania władzy przez kolejnych namiestników. Ten piąty prefekt Judei postanowił wejść do Jerozolimy z rzymskimi symbolami. Chodziło o orły, odznakę legionów rzymskich oraz o podobiznę cesarza. Żydzi się zbuntowali. Piłat nakazał zatrzymać tę rebelię. Ostatecznie jednak musiał ustąpić, bo cezar chciał spokoju i podatków. Kolejni prefekci i prokuratorzy rządzili, ale starali się nie denerwować Żydów.Piłat, a w późniejszym okresie także Feliks i Festus ustępowali Żydom. Widać to wyraźnie w procesach Jezusa i Pawła. W Ewangelii Jana 19:6 czytamy: “Rzekł do nich Piłat: Weźcie go wy i ukrzyżujcie, ja bowiem winy w nim nie znajduję”. Wynika z tego, że sami mogli wykonać wyrok. Było jednak dla nich wygodniej, by zrobili to Rzymianie i Piłat ugiął się. W jego ślady poszli kolejni rzymscy namiestnicy.W Dziejach Apostolskich 24:27 czytamy: “pragnąc okazać Żydom przychylność, Feliks pozostawił Pawła w więzieniu”. Paweł miał rzymskie obywatelstwo, a więc nie można go było skazać na śmierć jak Jezusa, ale można go było dalej trzymać w więzieniu. Później w Dziejach Apostolskich 25:9 czytamy: “Ale Festus, chcąc zyskać przychylność Żydów, odpowiedział Pawłowi tymi słowy: Czy chcesz pojechać do Jerozolimy”. Festus prawdopodobnie zdawał sobie sprawę, że tam dojdzie do zamachu. Paweł skorzystał wtedy ze swoich praw i odwołał się do Cezara.W 64 roku kolejnym prokuratorem Judei został Gesjusz Florus. Dostał to stanowisko bo jego żona przyjaźniła się z żoną Nerona. Według Józefa Flawiusza sprowokował on Żydów do buntu, który wybuchł w roku 66. Jego następcą był Marek Antoniusz Julianus, który piastował urząd prokuratora w czasie wojny żydowskiej czyli w latach 66-70. Był on ostatnim piastującym ten urząd. Od 70 roku w Judei rządzili już rzymscy legaci.Podsumowując. Błędne nazwanie Piłata prokuratorem nie jest winą Biblii. Tak określali Piłata historycy tacy jak Józef Flawiusz i Tacyt. Nowy Testament został napisany po grecku i tam występuje słowo hegemon na określenie Piłata, Feliksa i Festusa. Wszyscy oni byli namiestnikami Judei i tak jest to zwykle tłumaczone w polskich Bibliach. Łacińskie słowo procurator można znaleźć w łacińskim przekładzie, ale nie na określenie tych trzech, ale w Mateusza 20:8 gdzie mowa o zarządcy winnicy. Chociaż więc Piłat nie miał tytułu prokuratora Judei to można go tak określać jako przedstawiciela cesarza w tym regionie.A gdy nastał wieczór, mówi pan winnicy do rządcy swego: Zwołaj robotników i daj im zapłatę, a zacznij od ostatnich aż do pierwszych.https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Ewangelia-Mateusza/20/8Związali go więc, odprowadzili i przekazali namiestnikowi Piłatowi.https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Ewangelia-Mateusza/27/2Kazał też trzymać w pogotowiu zwierzęta juczne, aby wsadzić na nie Pawła i odstawić go cało do namiestnika Feliksa.https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Dzieje-Apostolskie/23/24A gdy go ujrzeli arcykapłani i słudzy, krzyknęli głośno: Ukrzyżuj, ukrzyżuj! Rzekł do nich Piłat: Weźcie go wy i ukrzyżujcie, ja bowiem winy w nim nie znajduję.https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Ewangelia-Jana/19/6Po upływie dwóch lat nastał po Feliksie Porcjusz Festus; pragnąc okazać Żydom przychylność, Feliks pozostawił Pawła w więzieniu.https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Dzieje-Apostolskie/24/27Ale Festus, chcąc zyskać przychylność Żydów, odpowiedział Pawłowi tymi słowy: Czy chcesz pojechać do Jerozolimy i tam być o to przede mną sądzony?https://biblia-online.pl/Biblia/Warszawska/Dzieje-Apostolskie/25/9

Danes pa poglejmo k našim dragim prijateljem reklamarjem. Ljudje, ki teoretično in praktično posedujejo, usmerjajo in določajo vso globalno medijsko krajino, se ljudsko imenujejo reklamarji, sami sebi pa pravijo kreativni direktorji. Ker se to sliši bolj fino. Ampak saj niso edini. Kar nekaj je poklicev, ki se z imenitnimi nazivi poskušajo vzdigniti iz povprečnosti običajne službe. Kuharji se imenujejo chefi, mi navadni pisuni pa si pravimo kolumnisti. Je pa sorazmerno preprosto; če so reklamarji cvet kreative in kreativni direktorji, kaj je potem Tolstoj? Tako gre to. In kaj so reklamarji spet zakuhali? V oglasu za restavracijo hitre prehrane, ki je ne smemo omeniti – če pa bi nam plačali, bi jo pa omenjali kar naprej – so zapisali: "Nisi bil ti. Jaz sem bila kriva. Plis, pokliči me." "Vem, da sem te razočarala. A se lahko pogovoriva?" Oglas govori o novem okusu sladoleda, ki ima dodano pistacijo. Pokonci so skočili iz organizacije za zaščito žensk, češ da je oglas seksističen in kar je podobnih izrazov, ker žensko – oziroma v tem primeru samostalnik ženskega spola z obrazilom na a, ki je v bistvu orešček – ponižuje v stereotipno vlogo žrtve moške prevlade, pogosto nasilja. Kreativni direktorji se proti tem obtožbam branijo, češ da gre za kreativno oglaševanje, o tem, kdo ima prav, pa bo razsodilo reklamarsko sodišče, ali pač reklamarsko krivosodje. Odvisno s katere strani marketinga bo pihal veter. Dokler se ne izkaže marketinška pravica, pa nam – ki smo ena redkih medijskih vsebin brez neposrednega sponzorja, kar je dobro za javni servis, slabo pa za žepe avtorjev – ostaja prostor za nekaj pojasnil. Najprej o tem, kako bi se lahko reklamarji izognili vsej tej šlamastiki. Na prvem mestu si tega oglasa kreativno sploh ne bi izmislili, kot drugo pa bi dodali sladoledu še okus lešnika. Ali oreha. Ki oba spominjata na moško semenišče, in oglas bi se glasil tako: "Nisi bila ti. Jaz sem bil kriv. Plis, pokliči me." "Vem, da sem te razočaral. A se lahko pogovoriva?" Oglas je praktično enak, en a dodamo in tri izbrišemo, pa dobimo enakopravnost spolov in uravnoteženo oglaševanje. Ker če resnično in nepotvorjeno pogledamo to in jamrajočo naracijo, kako deluje v praksi … tudi moški po prepiru ali razhodu jokajoče pošiljajo sporočila, v slogu: "Plis, pokliči me, ne bom te razočaral, nikoli več."           Razmerje med temi čustvenimi izlivi je tako prek palca vsaj pol pol, če pa poslušaš balkanske popevke, ki so tako zelo priljubljene v Sloveniji, se to razmerje celo nagiba v koristi moškega cmizdrenja. Hočemo povedati naslednje; ko govorimo o čustvenih razočaranjih, razhodih, ločitvah in podobnih samomorih človeškega srca, je stereotipna vloga spolov pač fluidna. Odvisna od prizadetosti in realnih okoliščin. Da so se reklamarji odločili v oglasu uporabiti in stereotipno prikazati samo žensko prizadetost, ranljivost in šibkost, je prav tako neumno, kot gre z marketinškega stališča za izgubljeno priložnost. Z moškim oglasom bi nagovorili še vse jokajoče moške in maščevalne ženske. Naslednje, o čemer se moramo pogovoriti, pa je pistacija, ki stoji v osrčju oglasa … Jasno je, da je pistacija na pohodu, saj jo je moč najti skoraj v vsem, kar se da použiti. Cinik bi dodal, da zadnji čas, kajti proteinov smo se naužili že prek vseh meja in naj se prevlada, ko so začeli proteine dodajati še v šampone za lase, konča z vstajenjem pistacije. Pistacija v sladoledu se morebiti sliši bizarno, a pravkar beremo, da je čokolada s pistacijo, ki so jo izumili v Dubaju, povzročila akutno pomanjkanje na pistacijskem trgu in v slovenskih pregovorih pistacija pravkar zamenjuje žafran in kafro. In če smo tudi mi sodelovanje pistacije in potiskanje žensk v mizogine stereotipe znotraj reklame za sladoled, označili kot neprimerno, vendarle obstaja spolni stereotip, ki pa preizkušeno in dokazano živi. Če in ko moški lušči pistacijo med recimo nogometno tekmo lige prvakov, se do polčasa vedno prikaže ženska z nezmotljivim stavkom na ustnicah: "Po koncu boš tole posesal!"

Kdo může za drahá vejce? Podle ekonomky Ilony Švihlíkové, která byla hostem nedělní Partie Terezie Tománkové ve vysílání CNN Prima NEWS, jsou na vině obchodní řetězce. Konkrétním problémem jsou podle ní vysoké marže, zemědělci totiž vejce do obchodů dodávají výrazně levněji, než je jejich konečná cena pro spotřebitele, tvrdí ekonomka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Spoštovana zvesta poslušalca oddaje … Današnji zapis je nadaljevanje zapisa iz lanskega novembra. Takrat je dr. Anže Logar ustanovil svojo stranko, imenovano »Demokrati« in prah, ki ga je s tem dvignil, se na slovenski politični sceni še vedno ni polegel.Tako smo po skoraj pol leta iz bogato obložene police slovenskih političnih sporov ponovno vzeli tega posebneža med špetiri … Spor za današnjo pridigo je zelo enostaven v svoji zapletenosti, kot je zapleten v svoji enostavnosti. Ter kot tak povsem ustreza strogim kriterijem naše oddaje, ki se načeloma ne ukvarja z banalnostmi. A gremo lepo po vrsti, kot so prepiri v Trsti. Stranka SDS na upravnem sodišču toži ministrstvo za notranje zadeve, ker je dovolilo registracijo stranke Demokrati. Kot pojasnilo ... Stranko SDS vodi Janez Janša, stranko Demokrati pa Anže Logar. Kdo danes vodi ministrstvo za notranje zadeve, ni povsem jasno. Kakorkoli … Enostavneje bi bilo, če bi stranka SDS tožila neposredno stranko Demokrati, ampak to bi bilo preveč enostavno; tožba, ki se nanaša na Demokrate in se kanalizira prek notranjega ministrstva, zveni mnogo bolj resno, kot če bi se stranki v postopku tožili, ali pač zmenili medseboj. Ampak v katerem grmu tičijo demokrati? Pri SDS ne brez argumentov trdijo, da se bodo lahko volivci na volišču zmedli. Predsednik Demokratov je bivši član SDS, njegovi stranki do največje opozicijske manjka le pridevnik ali dva in volivci bodo vodili Demokrate, čeprav bodo v resnici hoteli voliti SDS. V takšnem primeru gre za zlorabo volitev, ampak ministrstvo, na katerega je bila tožba naslovljena, jo je tokrat poceni odneslo. Zakon o političnih strankah sicer ustanoviteljem nalaga, da se morajo imena in kratice strank, kot tudi drugi strankarski simboli med seboj razlikovati, a če se slovenske politične stranke malo ali nič ne razlikujejo v vsebini, se še manj ali nič razlikujejo v imenih. Sodišče je v tem sporu poenostavljeno rečeno razsodilo oziroma pojasnilo, da se v čudovitem svetu parlamentarizma imena pač ponavljajo. Ker so slovenske stranke v glavnem registrirane v Sloveniji, imamo v njihovih imenih kolikor hočete Slovenije. Ker je popularno in privlačno, pa tudi politično všečno biti demokrat, je v Sloveniji na veliko uporabljan tudi ta antični pojem. Potem pa je v imenih še nekaj svetovnonazorskih oznak, da pa je bilo sodišče kar se daplastično, je kot precedenčni primer navedlo slovenske zelene stranke, ki jih je kar nekaj, vse pa imajo v imenu tako Slovenijo, kot barvo zdrave zavisti, ki je zelena. Ampak vrnimo se k sporu. Jasno je, da so se Logarjevi Demokrati ugnezdili med imena, kjer že tako ali tako vlada precejšna gneča in bo na volitvah lahko resnično nastala zmeda. Zato čudi, da na novoustanovljene stranke ne sežejo po bolj kreativnih rešitvah, ki so bile kdaj v zgodovini že uporabljene. Če bi recimo namesto Slovenski demokrati uporabili ime stranke »Slovenski avtokrati«, bi bili zagotovo tako opaženi, kot tudi nezmotljivo drugačni. Da ne govorimo, kakšna velika škoda se dela, ker smo tako po nemarnem pozabili na cel spekter potencialnih strankarskih imen, ki nam jih je in nam jih še vedno ponuja marksistično- leninistična dogma. Se pravi, na vse mogoče izpeljanke s socialističnim ali s komunističnim. Slovenski socialisti ali Slovenska komunistična stranka bi bili edini v parlamentarnem prostoru; za ideološki predznak pa se tako ali tako ni bati, saj se recimo nekatere konservativne stranke z velikim veseljem ideološko primerjajo z neoliberalno kapitalistično prakso. Če parafraziramo nesmrtnega barda: »Stranka enako dišala bi z imenom drugim!« V nadaljevanju je škoda, ker se ne uporabljajo pridevniki tipa »radikalen«. Recimo Slovenska radikalna stranka se sicer sliši zlovešče, a radikalen je lahko sodoben človek na mnogih področjih, od katerih jih je večina povsem benignih. Pozabili smo tudi na izpeljanke revolucionarnih imen, na drugi strani pa za čuda nimamo več resne stranke s krščansko ali katoliško referenco v imenu. Kakorkoli; praznega prostora je pri imenih ogromno in škoda se zdi, da so se vsi nagnetli med slovenske demokrate. In Janez Janša je storil edino, kar se zdi v tem primeru razumno. Takoj za njim pa je isto storil še Anže Logar. Še pomnite, kako so na začetku internetnega buma spretneži, ki so vedeli, kam bo pes pomolil taco, vnaprej registrirali računalniške domene podjetij ali posameznikov, ki so jih potem tem prodali za velik denar. Tako sta tudi Janez in Anže pri uradu za intelektualno lastnino preventivno registrirala imeni strank, ki imata v korenu Demokrate in Slovenijo. Se pravi: Slovenski demokrati, Demokrati Slovenije in pa Slovenska demokratska stranka. Ta imena, če bodo pravnomočno registrirana, bodo tako zamrznjena in jih ne bo več mogoče uporabljati, ter se na ta način zastonj kititi s tujim perjem. Ampak kot vedno, jo je politiki zagodla slovenščina. Izpeljank za ime stranke, ki bi imela v korenu tako Demokrate kot Slovenijo je še kar nekaj, in če se hočeta tako Logar kot Janša znebiti morebitnih konkurentov in neupravičenih jezdecev na njunem minulem delu, je treba vnaprej registrirati vse možnosti. In sicer: Demokrati iz Slovenije, Stranka slovenskih demokratov, Slovenskih demokratov stranka, Demokratični Slovenci, Stranka Slovenske demokracije. Demokrati na Slovenskem, Slovenskademokracija, Demokracija po slovensko in pa seveda Stranka Slovencev in demokracije. Če pa držijo zlobna natolcevanja, da sta Janša in Logar tako ali tako dogovorjena, in je nova stranka samo slepilni manever, potem je volivcem resnično vseeno, koga volijo. In ime tako združene stranke bi se glasilo: Slovenska demokratska stranka demokratov.

Obviňujeme obete a násilníkov ospravedlňujeme. Ako spoločnosť v téme sexualizovaného násilia zlyhávame, tvrdí Alexandra Dematrianová z iniciatívy Pochod odvážnych. Štatistika sexuálneho násilia voči ženám je na Slovensku hrozivá, trendy zlepšovaniu pritom vôbec neprajú. Riešením môže byť sexuálna výchova detí či zmena definície znásilnenia.Môj starý otec mi vždy hovoril: Nikdy never trom veciam. Psovi, ktorý spí, Cigáňovi, čo niečo sľubuje a žene, čo plače. Tento nepodarený pokus o vtip nám iba nedávno zvestoval priamo náš pán premiér. Robert Fico to pritom verejne povedal v krajine, kde podľa Eurostatu zažila sexualizované násilie v dospelosti - vrátane znásilnenia, každá šiesta žena, každá piata čelí fyzickému alebo sexualizovanému násiliu zo strany svojho partnera, príbuzného alebo iného člena svojej domácnosti, no a každá tretia žena bola zasa sexualizovane obťažovaná na pracovisku. Všetky tieto hrozivé čísla - i všetky ďalšie relevantné štatistiky, hovoria, že zažívame doslova epidémiu sexualizovaného násilia. Navyše toto násilie je sprevádzané i návratom tzv. mačistickej kultúry šírenej priamo z tých najvyšších poschodí moci - a to nielen u nás, ale už aj v USA.Policajné štatistiky pritom odhaľujú výrazný nepomer medzi živou realitou a tým, čo sa reálne deje - a čo obete násilia vlastne chcú riešiť oficiálnou cestou. Inak povedané, nepomer medzi nahláseným násilím a realitou môže veľa vypovedať o nízkej dôvere obetí násilia voči nášmu represívno justičnému systému. Čoraz viac sa problematizuje i sexuálna výchova detí, no a útoky štátu na mimovládny sektor, ktorý sa tejto téme významne venuje, pribúdajú a eskaluje aj ich radikálnosť. Každoročne si pritom tento typ násilia vypýta dokonca aj tú najvyššiu cenu - cenu ľudského života žien zavraždených svojimi súčasnými či bývalými partnermi.To sú témy Pochodu odvážnych a s ním spojených sprievodných akcií.Počúvate Ráno Nahlas, dnes s Alexandrou Demetrianovou Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Obviňujeme obete a násilníkov ospravedlňujeme. Ako spoločnosť v téme sexualizovaného násilia zlyhávame, tvrdí Alexandra Dematrianová z iniciatívy Pochod odvážnych. Štatistika sexuálneho násilia voči ženám je na Slovensku hrozivá, trendy zlepšovaniu pritom vôbec neprajú. Riešením môže byť i sexuálna výchova detí či zmena definície znásilnenia.Môj starý otec mi vždy hovoril: Nikdy never trom veciam. Psovi, ktorý spí, Cigáňovi, čo niečo sľubuje a žene, čo plače. Tento nepodarený pokus o vtip nám iba nedávno zvestoval priamo náš pán premiér. Robert Fico to pritom verejne povedal v krajine, kde podľa Eurostatu zažila sexualizované násilie v dospelosti - vrátane znásilnenia, každá šiesta žena, každá piata čelí fyzickému alebo sexualizovanému násiliu zo strany svojho partnera, príbuzného alebo iného člena svojej domácnosti, no a každá tretia žena bola zasa sexualizovane obťažovaná na pracovisku. Všetky tieto hrozivé čísla - i všetky ďalšie relevantné štatistiky, hovoria, že zažívame doslova epidémiu sexualizovaného násilia. Navyše toto násilie je sprevádzané i návratom tzv. mačistickej kultúry šírenej priamo z tých najvyšších poschodí moci - a to nielen u nás, ale už aj v USA.Policajné štatistiky pritom odhaľujú výrazný nepomer medzi živou realitou a tým, čo sa reálne deje - a čo obete násilia vlastne chcú riešiť oficiálnou cestou. Inak povedané, nepomer medzi nahláseným násilím a realitou môže veľa vypovedať o nízkej dôvere obetí násilia voči nášmu represívno justičnému systému. Čoraz viac sa problematizuje i sexuálna výchova detí, no a útoky štátu na mimovládny sektor, ktorý sa tejto téme významne venuje, pribúdajú a eskaluje aj ich radikálnosť. Každoročne si pritom tento typ násilia vypýta dokonca aj tú najvyššiu cenu - cenu ľudského života žien zavraždených svojimi súčasnými či bývalými partnermi.To sú témy Pochodu odvážnych a s ním spojených sprievodných akcií.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Děti z vrchlabské Mateřské školy Horská se už definitivně vypořádaly se zimou. Vyrobily si postavu Morany, letos ovšem ekologickou a celou z pečiva, aby při vhození do řeky neškodily horským vodám. Za společného zpěvu a básniček ji pak vyprovodily až k Labi, kde se s ní nadobro rozloučily.

Srbsko má za sebou zřejmě nejmasovější demonstraci v dějinách země, kdy se v Bělehradu sešlo podle odhadů přes 300 tisíc lidí. Protesty už trvají několik měsíců a organizují je vysokoškolští studenti. I když nemají politický ráz, srbský prezident Aleksandar Vučič je z nich viditelně nervózní. O co tedy demonstrantům jde? A proč jich je stále víc? Host: Magdaléna Fajtová - reportérka týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Náměstí Republiky v centru Ostravy je významným přestupním uzlem s rozsáhlým systémem podchodů pod Frýdlantskými mosty. Místo, kterému se spousta lidí raději vyhne, čeká letos velká rekonstrukce. O podrobnostech jsme mluvili s náměstkem ostravského primátora Břetislavem Rigrem (Ostravak).

Trumpův plán na vystěhování Palestinců do okolních arabských států vyvolal pozdvižení. Zatímco šéf Bílého domu vidí zemi Gazanů jako developerský projekt, svět hovoří o etnické čistce. Na řešení situace nyní pracují Egypt a Jordánsko. Jaké cíle sleduje Donald Trump svou blízkovýchodní politikou? Analytik Břetislav Tureček ještě přiblíží, zda vydrží drolící se pracně dojednané, a beztak křehké příměří v Gaze, a prozradí, jak nebezpečné může být vyhřívat se v kožichu mocných.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpův plán na vystěhování Palestinců do okolních arabských států vyvolal pozdvižení. Zatímco šéf Bílého domu vidí zemi Gazanů jako developerský projekt, svět hovoří o etnické čistce. Na řešení situace nyní pracují Egypt a Jordánsko. Jaké cíle sleduje Donald Trump svou blízkovýchodní politikou? Analytik Břetislav Tureček ještě přiblíží, zda vydrží drolící se pracně dojednané, a beztak křehké příměří v Gaze, a prozradí, jak nebezpečné může být vyhřívat se v kožichu mocných.

Přesně za rok začne v Itálii zimní olympiáda. Co je důležitější – olympijské medaile, nebo třeba charakter? Taky nad tím se zamýšlí další z osobností časosběrného projektu Olympijský rok. V něm naši sportovní redaktoři sledují nejenom sportovní přípravu, ale také soukromý život několika českých reprezentantů a reprezentantek. Mezi nimi také jednoho olympijského medailisty, biatlonisty Michala Krčmáře. Ten získal stříbrnou medaili už na ZOH v Koreji v roce 2018.

Přesně za rok začne v Itálii zimní olympiáda. Co je důležitější – olympijské medaile, nebo třeba charakter? Taky nad tím se zamýšlí další z osobností časosběrného projektu Olympijský rok. V něm naši sportovní redaktoři sledují nejenom sportovní přípravu, ale také soukromý život několika českých reprezentantů a reprezentantek. Mezi nimi také jednoho olympijského medailisty, biatlonisty Michala Krčmáře. Ten získal stříbrnou medaili už na ZOH v Koreji v roce 2018.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

- Trzeba pozwalać ludziom na dłuższą pracę, wtedy kiedy tego chcą, adekwatną do ich potrzeb i oczekiwań, ale kiedy chcą odejść na emeryturę, to powinni mieć i mają takie prawo - mówiła w Polskim Radiu 24 minister ds. polityki senioralnej Marzena Okła-Drewnowicz.

Agnieszka Dziemianowicz-Bąk o wieku emerytalnym, o negocjacjach z Brukselą i zamianie kamini milowych, współpracy w rządzie, 800plus, bezrobociu w Polsce i rencie wdowiej

Příští týden se Donald Trump ujme úřadu prezidenta Spojených států a spekulace o jeho plánech se vrší jedna přes druhou. Jasno nepřinášejí ani výroky zaznívající z jeho okolí, které bývají protichůdné, což ale podle novinářky Jany Ciglerové není nic nového. „To už známe z jeho prvního období. Víme ale, že tentokrát se Trump důkladně připravil a své spolupracovníky si vybírá úplně jinak – kompetence podřizuje loajalitě,“ uvádí zpravodajka Deníku N ve Spojených státech.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Če bi bil papež – in, joj, kar vidim zavijanje z očmi v določenem pobožnem ženskem samostanu, nekaj preveč resnih bogoslovcev pa je celo odložilo revijo iz rok, za kar se urednici iskreno opravičujem … je pa seveda res, da naklada zato ne bo utrpela škode – bi uvedel spremembe v Svetem pismu. Ne, nič vsebinskega, lepo vas prosim, saj sem vendar zapisal: če bi bil papež, in ne, če bi bil Bog, bi se pa malo poigral s kazalom in bi zaukazal, naj pri tiskanju Novo zavezo premaknejo na začetek, Staro zavezo pa za njo. A zakaj? Zato, ker se mi zdi, da velika večina tistih kristjanov, s katerimi tako ali drugače prihajam v stik, Sveto pismo bere (in dojema) kot roman. In ko se po napornem (in seveda dolgem) branju Stare zaveze končno prebijejo do Evangelijev, so že utrujeni in zato berejo površno, mnogim pa se celo zgodi, da zato ne dojamejo ne zapleta ne razpleta zgodbe. Zato se znova in znova vračajo nazaj, misleč, da so kaj zgrešili ali narobe prebrali, in tako mnogi ostanejo zataknjeni v Stari zavezi. Proti kateri nimam čisto nič, le da sem mnenja, da jo je treba brati pri »Luči, ki je prišla na svet.« (glej Jn 1,9) Da ne bo prehudega nesporazuma, naj za tista dva, tri bogoslovce podčrtam – nad sestrami sem žal že obupal –, da ne mislim dobesedno, temveč govorim o simboličnem, duhovnem zatiku in da se po svoji stari navadi, ki je ne le železna, ampak že kar zarjavela srajca, malo norčujem. Malo. Malo pa seveda mislim resno. Preprost primer: V prvem psalmu beremo, da je človek, ki se ne druži z grešniki, kot drevo, zasajeno ob vodnih strugah, in mu listje ne ovene in mu vse uspeva. Jasno! Najlaže je postaviti ograjo, plot ali zid in paziti, da ga grešni in neverni bližnjiki ne preplezajo, saj nas lahko že zgolj z dihanjem okužijo z miselnostjo tega sveta, ki mu ne in ne smemo pripadati. Najlaže je prejete talente zaviti v prtič in zakopati, kajti menjalnice in tržnice so – kako bi lahko bilo drugače - v rokah nevernih bližnjih. Naj skozi špranje v zidu ali čez plot gledajo našo travo, ki je seveda blagoslovljena in bolj zelena, njih pa naj se Bog usmili na sodni dan. Med tem pa se po Novi zavezi sprehaja Jezus, ki je psalmistovo logiko obrnil na glavo, saj se druži z grešniki, in v očeh tega sveta nikakor ni uspel, saj je »ovenel« in umrl na križu kot hudodelec, s katerimi se je družil in katere je prišel klicat. Pa ne le to! Če mi je všeč ali ne, Jezus se vedno znova ustavlja ob moji ograji, pred mojim plotom, pred mojim zidom in se ozira po bujno cvetočih vejah mojega drevesa, kjer sedim v svoji pravičniški krošnji in zviška gledam na druge, in mi govori: »Splezaj hitro dol! Tvoje drevo ne daje sadu!«

V Nemčiji poteka volilna kampanja, v kateri se šest parlamentarnih strank bojuje za glasove volilk in volilcev. Kampanja je zelo zanimiva, saj je videti, da bodo volilci malo premešali karte. Seveda jo od blizu spremlja tudi Maja Derčar, naša dopisnica v Berlinu. Z njo se je pogovarjala Cirila Štuber.

Barbara Nowacka o pieniądzach dla PiS, obowiązkowych pracach domowych, telefonach w szkołach, lekcjach religii i rozmowach z Kościołem, zmianach w szkole

Colter Nuanez is joined by Jason Eck, the third-year head coach of the Idaho Vandals, to preview his team's rematch with No. 1 Montana State in the quarterfinals of the FCS Playoffs. Andrew Houghton shares an interview with UI sophomore quarterback Jack Layne (18:19) as well. 

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. MIMORIADNE: Fakulta Univerzity Komenského ide do karantény. Učiť sa bude ONLINE  https://www.startitup.sk/mimoriadne-fakulta-univerzity-komenskeho-ide-do-karanteny-ucit-bude-online/    2. AKTUÁLNE: Ceny plynu od nového roka stúpnu o desiatky eur, elektrina klesne  ⁠https://www.startitup.sk/ceny-plynu-od-noveho-roka-stupnu-o-desiatky-eur-elektrina-klesa/⁠  3. Šutaj Eštok by mal opustiť rezort vnútra, patrí mu iné miesto: Danko a Taraba volajú po zmene  https://www.startitup.sk/sutaj-estok-by-mal-opustit-rezort-vnutra-patri-mu-ine-miesto-danko-a-taraba-volaju-po-zmene/  4. Povstalci využili oslabenie „osy zla“, pod Asadom sa trasie stolička. Jeho pád by mohol priniesť ďalšiu katastrofu  ⁠https://www.startitup.sk/povstalci-vyuzili-oslabenie-osi-zla-pod-asadom-sa-trasie-stolicka-jeho-pad-hrozi-dalsou-katastrofou/⁠  5. Joe Biden udelil milosť svojmu synovi Hunterovi. Ten sa predtým sám priznal k vine  ⁠https://www.startitup.sk/joe-biden-udelil-milost-svojmu-synovi-hunterovi-ten-sa-predtym-sam-priznal-k-vine/⁠  6. Masívny problém Ukrajiny: Vyžmýkali z ľudí všetko, utieklo vyše 100 000 vojakov  ⁠https://www.startitup.sk/masivny-problem-ukrajiny-vyzmykali-z-ludi-vsetko-utieklo-vyse-100-000-vojakov/⁠  7. Veľká policajná akcia: Zadržali a obvinili dvoch bývalých operatívcov NAKA  https://www.startitup.sk/velka-policajna-akcia-zadrzali-a-obvinili-dvoch-byvalych-operativcov-naky/    8. 20 eur na nákup: Superlacný značkový HalfPrice otvára novú predajňu  ⁠https://www.startitup.sk/dostanes-20-eur-na-nakup-superlacny-znackovy-halfprice-uz-tento-tyzden-otvori-novu-predajnu/⁠  9. Bentley hlási zisk 261 miliónov eur: Nový šéf automobilky prišiel s kontroverzným plánom  ⁠https://www.startitup.sk/bentley-hlasi-zisk-261-milionov-eur-novy-sef-automobilky-prisiel-s-kontroverznym-planom/⁠  10. Smrtiace asteroidy dokážeme zničiť, Zem obránime ako z filmu, zistili vedci  ⁠https://www.startitup.sk/smrtiace-asteroidy-dokazeme-znicit-zem-obranime-ako-z-filmu-zistili-vedci/⁠  11. Káva za 2,90 a koláče vlastnej výroby: „Servírujeme zážitok pod historickými maľbami, tieto bestsellery musíš ochutnať“ (RECENZIA)  ⁠https://www.startitup.sk/kava-za-2-90-a-kolace-vlastnej-vyroby-servirujeme-zazitok-pod-historickymi-malbami-tieto-bestsellery-musis-ochutnat-recenzia/⁠ 

Kako bo vlada rešila zadnji zaplet na poti do plačne reforme v javnem sektorju? Sindikati državne uprave pred podpisom kolektivne pogodbe namreč želijo boljše ovrednotenje dela zaposlenih. Ministrstvo za javno upravo na drugi strani meni, da glede na predlagana zvišanja plač ni povsem jasno, zakaj sindikati nočejo podpisati kolektivne pogodbe. Drugi poudarki oddaje: - Slovenska trgovina bo ob ohlajanju gospodarstva letos očitno beležila upad prihodkov. Trgovci ob tem razmišljajo predvsem, kako in na kakšen način najti oziroma zadržati potrošnike. - Napovedi, da bo med člani administracije novoizvoljenega ameriškega predsednika Donalda Trumpa tudi poslovnež Elon Musk, so bile pravilne. Najbogatejši zemljan bo vodil novoustanovljeno ministrstvo za vladno učinkovitost. - V Cankarjevem domu se danes začenja 35-ti Ljubljanski mednarodni filmski festival - Liffe. V uradnem tekmovalnem programu bodo prikazali 10 filmov, od tega so jih šest režirale ženske, kar se po besedah programskega direktorja Simona Popka kaže tudi v temah filmov. Do 24-ega novembra bodo na festivalu predvajali 91 celovečernih in tri sklope kratkih filmov.

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/6OKzKo9QHN4I nebo Me? He nebo him? Nebo snad his?

Rynek zjada własny ogon. Gra karciana na licencji komputerowej gry karcianej zainspirowanej papierowymi grami karcianymi. Jasno i czytelnie? Może nie, ale przynajmniej jest drogo. Zapraszamy do słuchania. Przy okazji czemu by nie polubić naszej stronki na Facebooku i nie zasubskrybować naszego kanału na Youtubie? Zachęcamy. MP3 do POBRANIA

Število kibernetskih napadov skokovito narašča, najbolj nedavno je obsežni napad doživela Univerza v Mariboru. Jasno se kaže, kako vse bolj sofisticirani postajajo ti napadi in da je lahko tako rekoč vsakdo tarča kibernetskih napadalcev. Slednji so tudi vse bolj organizirani in specializirani. Večja kibernetska odpornost tako postaja nujna za normalno funkcioniranje številnih sistemov v sodobnih družbah. Boljšo podlago za večjo informacijsko varnost naj bi ponudil prenovljeni Zakon o informacijski varnosti, ki bo širokemu krogu deležnikov prinesel tudi nove obveznosti. Gre za prenos evropske direktive o ukrepih za visoko skupno raven kibernetske varnosti v slovensko zakonodajo. Aktualnim trendom na področju informacijske varnosti in zakonskim spremembam se bomo posvetili v Studiu v 17h, v katerem sodelujejo: - dr. Uroš Svete, direktor Urada za informacijo varnost:; - Tadej Hren z Nacionalnega centra za odzivanje na omrežne incidente SI-CERT; - Boštjan Vrečko, koordinator za informacijsko varnost in neprekinjeno poslovanje v Telekomu Slovenije; - Grega Prešeren, etični heker in tehnični vodja v podjetju Carbonsec Gre za reprizo oddaje.

Příští týden, konkrétně 4. listopadu, bude zvolen nový hejtman Kraje Vysočina. Svoji kancelář po 4 letech opustí Vítězslav Schrek (ODS).

"W konstytucji jest możliwość azylu. Jasno jest powiedziane, że jest to uregulowane w ustawie. W związku z tym wszystko się trzyma konstytucji" - mówi w Popołudniowej rozmowie w RMF FM wiceminister edukacji Katarzyna Lubnauer, komentując przyjęcie przez rząd strategii migracyjnej, której jednym z elementów ma być zawieszenie prawa do azylu. "Rozwiązania dotyczące azylu były przyjmowane w zupełnie innych czasach. Gdy ludzie rzeczywiście uciekali. (...) Teraz bardzo często jest to wykorzystywane jako broń" - uważa rozmówczyni Tomasza Terlikowskiego. I stwierdza, że migranci, którzy chcą się dostać do Polski "to nie są już rodziny, tylko mężczyźni, silni, którzy są w stanie przejść przez płot przy pomocy lewarka".

Bude mít český zástupce ve vznikající Evropské komisi Jozef Síkela na starosti energetiku? Nebo snad obranu? Ba dokonce mezinárodní obchod? Spekulace a dohady mu přisuzují hned jedno, hned druhé portfolio, zatímco znalci moudře varují, že dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic. Jasno mělo být už ve středu dopoledne, jenže pak předsedkyně Ursula von der Leyenová využila malého ústavního zdržení ve Slovinsku a posunula oznámení podoby nové Komise na příští úterý.

Bude mít český zástupce ve vznikající Evropské komisi Jozef Síkela na starosti energetiku? Nebo snad obranu? Ba dokonce mezinárodní obchod? Spekulace a dohady mu přisuzují hned jedno, hned druhé portfolio, zatímco znalci moudře varují, že dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic. Jasno mělo být už ve středu dopoledne, jenže pak předsedkyně Ursula von der Leyenová využila malého ústavního zdržení ve Slovinsku a posunula oznámení podoby nové Komise na příští úterý.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gościem najnowszej Melliny jest Jan Śpiewak. To on stworzył określenie „patodeweloperka”, które weszło do języka. To również on głośno mówił o aferze reprywatyzacyjnej.Społecznik aktywnie działający w mediach społecznościowych przyznaje, że codziennie dostaje ponad 400 wiadomości. Śpiewak nie bierze jeńców. Jasno mówił co myśli o osobach publicznych, które promowały mocny alkohol. Jak przyznaje:„Od osób publicznych powinno się wymagać więcej. One mają mnóstwo bonusów z tytułu bycia osobami publicznymi. Mają dużo łatwiej w życiu”.Śpiewak nie ukrywa, że pochodzi z dobrej, inteligenckiej rodziny. Jak wpłynęło to na jego życie? Mówi też o trudnych relacjach z ojcem i o swoim stosunku do pieniędzy.

„Kad imate više od jednog deteta, potreban vam je veći auto, vozilo sa više sedišta, a niko ne razmišlja o tome“, uz osmeh, u novoj Mamazjaniji počinje priču o životu sa četvoro dece, popularni srpski glumac Nebojša Milovanović, koji kaže da ne postoji recept za dobru organizaciju sa kućom punom dece, ali ako je za roditelja porodica prioritet, onda je lakše postaviti stvari na svoje mesto i „izneti“ svaki dan. Sa suprugom Tijanom, Nebojša se trudi da postigne dogovor oko svakog detalja, koji ima veze sa decom i pred njima nastupaju zajednički, ali kako zbog posla često nije kod kuće, mama je ta koja neretko preuzima kormilo, a tata pokušava da prati. Ipak, svaki slobodan trenutak, naš popularni glumac provodi sa svoje četvoro dece, a priča kako se često dešava da se direktno sa predstave i gostovanja u udaljenom gradu, u pola noći vraća u Beograd, kako bi ujutru bio sa decom. „Jasno je da nedostatak sna moram kasnije da nadoknadim, ali ako sam deci obećao da ću ih negde voditi ili biti prisutan na školskoj priredbi, onda ću se i pojaviti, bez obzira na to što sam na izmaku snage. Prioritet se zna, a to je uvek porodica, bez obzira na sve“, kaže Nebojša. Priznaje da sa četvoro dece nije lako, ali da se supruga i on snalaze, uz malu pomoć, jer je to jedini način da se posvete i poslu, ali i jedni drugima. „Nažalost nemamo pomoć baka i deka, ali imamo Miru, ženu koja je kao član porodice, na nju su deca navikla, čak je sa nama jednom išla na more. Međutim, i kad je ona tu, supruga i ja opet nekako zaboravimo da malo odmorimo i budemo sami, a to je potrebno svim parovima, nevezano za broj ili uzrast dece, pa se sad, kako su malo stariji, trudimo da se posvetimo i jedno drugom kad god možemo“, priča naš gost. Izazovi koji pogađaju savremene roditelje, prezaštićenost dece, borba sa digitalnim svetom i modernim idolima, nije zaobišla ni Milovanoviće, ali Nebojša ističe da je pomoć često potrebnija roditeljima nego deci. Supruga i on trude se da deci daju dovoljno slobode, da ih ne ograničavaju, ali je meru teško pronaći, jer „svi sve znamo u teoriji“, naglašava on, ali praksa je nešto drugo. Naš gost opisuje kako izgleda život sa četvoro dece u Srbiji danas, ali i objašnjava kako se dvoje zaposlenih roditelja organizuje sa kućom punom dece i zašto je pomoć nekad neophodna. On nam opisuje razliku između porodica sa jednim, dvoje od onih sa četvoro i više dece, a takođe otkriva i zašto su deci dali tradicionalna imena i kako su ih odabrali. Tokom razgovora setio se i momenta kada ga je najstariji sin iznenadio i oduševio. Nebojša takođe priča o braku i o tome koliko je važno da mame i tate ne zaborave da su i muž i žena, a ne samo roditelji. Lepote velike porodice, navodi gost nove Mamazjanije, je i u tome što starija deca umeju da iznenade, da se brinu o mlađima, da ih malo i razmaze, ali da preuzmu neke uloge roditelja, bez da im to neko traži, da stvaraju osećaj za druge ljude od najranijeg detinjstva, imaju empatije, a povrh svega, da se snalaze u kolektivu i da im adaptacija na vrtić ne predstavlja nikakvu muku.

Tentokrát jsme v briefingu zhodnotili naše EUROduely a detailně jsme rozpitvali poslední volební průzkum. Zároveň jsme se podívali na možné skokany jednotlivých stran. Bude to ještě zajímavé. O počtech mandátů může dle našich výpočtů rozhodnout Filip Turek. Podívali jsme se taky na ty nejzajímavější dotace, které můžete od státu jako jednotlivec získat a vyhlásili soutěž. Kdo jich získá nejvíc, dostane od nás dárek. Jsme totiž dotační velmoc, tak si to můžeme dovolit. A mimochodem, takových sto tisíc na cargokolo není k zahození!

Koalicijske stranke so po naših informacijah končale razpravo o izhodiščih za novelo zakona o Zdravstveni dejavnosti, po kateri namerava vlada potegniti jasno ločnico med javnim in zasebnim zdravstvom. Dokument bo morda že na dnevnem redu današnje seje. V oddaji pa tudi o tem: - Sodniška stran nezadovoljna z najnovejšim predlogom o plačah - Združeni narodi o razglasitvi dneva spomina na genocid v Srebrenici - Odprli Regijski park Pohorje, četrti takšen v Sloveniji - Nogometaši Atalante zmagovalci letošnje sezone evropske lige

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Než počet jeho sledujících na Instagramu přesáhl 30 tisíc, odpovídal na každou zprávu. Dnes jich má Marek Dvořák desetkrát tolik a přiznává, že reagovat všem už prostě není v lidských silách. Kromě influencera, kterým si v našem rozhovoru vůbec poprvé připustil, že je, je především lékařem urgentní medicíny a záchranářem. Profil na sociální síti si zakládal s tím, že chce informovat o tom, jak moc ho jeho práce baví. Že na něm radí, jak postupovat ve chvílích, kdy jde o život, bere jako přirozenou součást toho. Jasno má i v přístupu k placeným spolupracím. Nové nepřijímá, doteď jich 9 z 10 odmítal, a když už kývl, věnoval z každého reklamního příspěvku 10 tisíc na charitu. A taky by nepropagoval alkohol, ani za miliardu. Jeho matka s ním totiž měla velké problémy, a tak stejně jako řada lidí s takovou anamnézou nemá k pití racionální vztah. Ze dvou extrémů – abstinentů a těch, kteří „chlastají“ stejně jako jejich rodinní příslušníci, je rád, že se řadí do té první skupiny. V profesním životě by chtěl patřit mezi doktory, kteří když někam přijdou, tak jenom pozdraví a všichni vědí, že to bude dobrý. Řídí se přitom pravidlem, které nikdy neporušil a porušit nechce: pro každého pacienta dělá nejvíc, co jde, a je si jistý, že v danou situaci by nikdo neudělal víc. Co říká na zneužívání záchranky? Proč se záchranáři občas chovají jako „debilové“? Kdy zachránil první lidský život a může se z toho stát rutina? Nebo jaké jsou největší mýty v první pomoci? I tom jsme spolu mluvili.

Tak je to jasné. Americké primárky sice ještě neskončily, ale už můžeme počítat s opakováním minulých prezidentských voleb, tedy střetem stávajícího prezidenta Bidena a bývalého prezidenta Trumpa. Tak docela stejná ale situace není.

Prihaja pomlad, ki jo napovedujejo z juga priletele ptice selivke in takoj za njimi še z juga priletela delovna sila, ki se bo ugnezdila po naših gajih in logeh. V začetku aprila bomo podpisali memorandum o lažjem zaposlovanju delavcev s Filipinov v Sloveniji. Delali bodo v glavnem v socialnem in zdravstvenem varstvu, predvsem v poklicih, kjer znanje, oziroma neznanje jezika ni tako bistveno. Gre na nek način za nadaljevanje zgodbe, ki se je v predkoronskem blagostanju zdela kot novinarska raca, dokler niso začele še nekatere druge evropske države, tudi naše sosede, gledati na tropski paradiž kot na neskončno morje poceni delovne sile. Letos, oziroma ob letu osorej, ko birokrati uredijo vse v zvezi s selitvijo Filipincev pod Alpe, bomo torej videli, kar na hrvaški obali spremljamo zdaj že nekaj let; da so na svetu ljudje in države in pokrajine, ki so še bolj revne in uboge, kot si to radi predstavljamo za nas same. Primerjava s pticami selivkami, ki se kot v lekciji iz čitanke za drugi razred osnovne šole selijo z juga proti severu, takoj ko podnebje to dopušča, ni ne cinična ne zlonamerna. Tok delavne sile, gnan z najbolj uničujočim izumom človeštva, se pravi z neoliberalno inačico kapitalizma, poganja delavno silo z juga proti severu; kot one losose, ki jih nato v bistrih vodah pogoltnejo ali medvedi ali ribiči. Najbolj znane selivke so medicinske sestre. Iz Bosne jih je do zdaj odšlo že tisoče, kar pomeni, da skoraj vse. V glavnem na zahod. Slovenske medicinske sestre migrirajo v Avstrijo, najbolj nenavadno pa je, da avstrijske v Nemčijo. In potem beremo, da se nemške, sploh tiste ob meji, najraje selijo v Švico, le švicarske se ne selijo nikamor, ker Švicarji so ultimativna destinacija, ob gorah in jezerih imajo še trdno valuto in urejeno družbo. Ampak ko prileti z juga na sever nova jata medicinskih sester, takoj za njimi pa v manjšem številu in med mnogo glasnejšim skovikanjem še kontingent zdravnikov, smo mi na severu svoj problem rešili. Ko Slovenci dobimo pošiljko bosanskih medicinskih sester in ko Avstrijci ugnezdijo jato slovenskih, sta Slovenija in Avstrija preskrbljeni. Zdravstvena nega je zagotovljena in zdravstveni minister je vsaj za nekaj ur iz najhujšega. Ampak ob tem seveda ne pomislimo, da smo s tem, ko smo rešili svoj problem, povzročili problem na drugi strani palice. V Bosni osebja v zdravstveni negi praktično ni, Filipini v tem segmentu niso samo tretji svet, temveč jih lahko mirno označimo za predmoderno družbo. Medicinske sestre selivke niso zmaga za določen zdravstveni sistem, temveč so samo v zmago preoblečen poraz. Še nekaj let nazaj smo v Sloveniji od zdravniškega osebja zahtevali nepopustljive izpite iz našega jezika, s katerim so imeli celo pred nekaj desetletji še bratje strašanske težave. Kajti dvojina je ovira, prek katere je skoraj nemogoče preplezati; a če smo še nedolgo nazaj ogorčeno gledali zdravnika, ki je sebe in bolnika naslavljal kot množino, smo zdaj pripravljeni uvoziti kontingent Filipincev, med katerim bodo lingvistično najbolj nadarjeni potrebovali leta, da si bodo v gostilni znali sami naročiti pivo in male vampe. Ampak vse to govoričenje ne odgovori na osnovno vprašanje, ki se v slovenščini glasi: »Zakaj?« ali še bolj prav: »Čemu?« Jasno je, zakaj gredo bosanske medicinske sestre v Slovenijo, slovenske v Avstrijo, avstrijske v Nemčijo in nemške v Švico. Skrivnost je v plačilu. Prek vsake nove meje je zaslužek višji, nekaj pa imajo dodati tudi delavna dovoljenja, oziroma članstvo v evropski povezavi, oziroma memorandumi, kot ga bomo podpisali s Filipini. Medicinske sestre ne morejo kar prosto frčati po evropskih domovih za ostarele. Ko pa jim uspe priti v državo severno, oziroma zahodno od njihove, so tam praviloma bolje plačane. Preprosta misel poštenjaku narekuje, da se naivno vpraša: »Čemu pa mi ne plačamo medicinskih sester kot Avstrijci, oziroma čemu jih Avstrijci ne plačajo tako kot Nemci, oziroma zakaj vsi narodi na svetu medicinskih sester ne plačajo tako kot Švicarji?« Odgovor žal odzvanja v vetru. Vsaka nova vlada, pa ne le slovenska, zatrdi, da ima, ali vsaj pozna odgovor, vsaka nova zdravstvena politika, pa ne le slovenska, se čoha po glavi, ko izšola na desetine kakovostnega zdravstvenega kadra, ki pa komaj čaka, da jo zvizne čez mejo. Potem pa se morajo zdravstveni ministri iti uvoznike belega blaga, ko krpajo kadrovsko stisko in ko so na novo zgrajeni domovi za starejše občane prazni, ker ni zaposlenih, ki bi v njih delali. Potencialni odgovor na to zapleteno politično in zdravstveno-politično vprašanje se nam ponudi sam od sebe; če bi izkoreninili korupcijo v zdravstvu, pa ne po korakih, ampak čisto in povsem, bi lahko slovenske medicinske sestre ostale doma. Če se zdravstvo ne bi utapljalo v papirologiji, če bi se še bolj digitaliziralo, bi lahko medicinske sestre ostale doma. Če bi propagirali in uveljavljali prakse, ki vzpodbujajo zdrav način življenja, hkrati pa prepovedali prakse, ki nas od tega odvračajo, bi lahko medicinske sestre ostale doma. In nenazadnje; če bi zaslužke, tudi status, ugled in spoštovanje posameznih poklicev, ki so v zdravstvenem sistemu prisotni, nekoliko bolj zbližali, bi lahko slovenske, pa tudi bosanske, nemške in filipinske sestre delale v okolju, ki jih je ne samo izšolalo, temveč ki so se mu pri odločitvi za ta human in naporen poklic tudi zavezale.

Sve je više domaćih deepfake prevara. Jasno je, ovo je godina deepfake videa, a upravo ova posljednja prijevara, u kojoj je korišten lik ni po čemu kontroverznog, pomalo zaboravljenog, sredovječnog glazbenika Novih fosila, nam je bio povod da i opet raspravljamo o njima.O umjetnoj inteligenciji i ovaj puta pričala je Ana Marija koja je u podcastu (i u izvještaju!) kakva predviđanja o famoznoj AGI (Artificial General Intelligence) je čula od Zacka Kassa, nekadašnjeg zaposlenika tvrtke OpenAI. Osim AI, komentirali smo i mjesečne pretplate koje su odnedavno uvele aplikacije od kojih bismo to najmanje očekivali – ona za dopisivanje i za naručivanje taksija._______________0:00 Uvod1:02 Deepfakeovi će nas poplaviti u ovoj godini4:10 Mojmira Pastorčić i Kolinda Grabar Kitarović vas pozivaju da investirate u kripovalute?9:35 Zašto i kako AI prevaranti napdaju Vladimira Kočiša Zec?16:35 Što je industrija "osmrtničkog spama" i kako prepoznati deepfake?26:07 Sve više aplikacija, poput Vibera, nude pretplate? Kome to uopće treba?35:30 "Završilo je zlatno doba raznih lifestyle startupa"42:15 Što je bivši voditelj Go-To-Marketa u OpenAI-ju, Zach Kass, rekao o AGI-ju?51:24 TOP i FLOP58:15 SDP počeo koristiti generativni AI_______________

Wiceminister rolnictwa m.in. o cłach na produkty z Ukrainy, "czarnym śnie" dla Polski, czyli "zielonym ładzie", Donaldzie Tusku, który nie zrobi nic wbrew rolnikom, planach rządu, protestach oraz Mariuszu Kamińskim i Macieju Wąsiku

Mariusz Kamiński i Maciej Wąsik trafili do więzienia, po prawomocnym wyroku. Sprawa ma jednak nie tylko charakter prawny, ale i polityczny, a tu jest bardzo gorąco. – 9 stycznia symbolicznie zakończył się w Polsce czas, gdzie mieliśmy dwa wymiary sprawiedliwości – dla ludzi z PiS, mających powołanych przez siebie neosędziów i neosądy, a jak trzeba to i prawo łaski oraz drugi – dla wszystkich pozostałych obywateli, tak zwanych szaraczków – powiedział w "Rozmowie dnia" Krzysztof Kwiatkowski, senator niezależny, były minister sprawiedliwości i prezes NIK. Część polityków PiS zaczęła grać kartą wcześniejszych wyborów. Jeden z pomysłów to możliwe stwierdzenie przez prezydenta Andrzeja Dudę, że ustawa budżetowa jest nie ważna, bo w głosowaniach zabrakło Wąsika i Kamińskiego (choć zgodnie z prawem ich mandaty wygasły). – To niemożliwe. Poza tym, jest wiele przykładów, gdy Sejm działał w niepełnym składzie. Na przykład dzieje się tak, gdy któryś z posłów umiera, a kolejny na liście z danego okręgu nie chce przyjąć mandatu. PiS może namawiać posłów, by nie przyjmowali mandatów po Wąsiku i Kamińskim, ale to nie wpływa na działanie Sejmu i legalność ustaw – stwierdził Kwiatkowski.

Máme jasno. To je nový komediální podcast na Dvojce. „Vždy začínáme tím, že s mojí hereckou kolegyní Aničkou Kameníkovou jedeme v autě a v rádiu slyšíme, že přistálo UFO,“ uvádí Václav Jílek. Kde a jak začínal s herectvím? Kudy vedla jeho profesní dráha? A do jaké míry ho ovlivnily začátky v Dismanově rozhlasové souboru?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezidentka Zuzana Čaputová má už od predsedu Smeru Roberta Fica v rukách zoznam kandidátov na členov novej vlády a zvažuje ďalší postup. Minimálne voči dvom menám, nominantom SNS, Rudolfovi Huliakovi, ktorý má obsadiť post ministra životného prostredia a Martine Šimkovičovej, ktorá má viesť rezort kultúry sa okamžite zdvihla vlna odporu a kritiky z radov ochranárov, umelcov a občianskej spoločnosti. No a podľa medializovaných informácií aj tretia nominácia národniarov nebude bez odozvy. Podľa televízie Markíza by mala strana nominovať na ministra cestovného ruchu a športu svojho podpredsedu Jána Krišandu, známeho tým, že si s Mariánom Kočnerom tri roky písal o ovplyvňovaní súdov a obchodoch so štátom. Má prezidentka právomoc takýchto kandidátov odmietnuť? Čo bude v tom prípade nasledovať? A mala by prezidentovi taká právomoc vôbec prináležať? Názory expertov na ústavné právo Vincenta Bujňáka a Mareka Domina si vypočujte v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Hosté: brig. gen. Jaroslav Míka, zástupce ředitele SRS MO, vedoucí Integrovaného pracovního týmu "Taktické letectvo AČR" (IPT-TL AČR) Pavel Žáček /ODS/, předseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna, člen výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna Pavel Růžička /ANO/, místopředseda výboru pro obranu, předseda podvýboru pro válečné veterány, PS Pořadem provázel Michal Kubal. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370906/

Całość TYLKO w aplikacji Onet Audio. Subskrybuj pakiet Onet Premium i słuchaj bez limitu.   Raport międzynarodowy znajdziesz tutaj: https://onetaudio.app.link/RaportMiedzynarodowy   Trzech ministrów na granicy. Co o polskiej polityce mówi konferencja prasowa ministrów Raua, Kamińskiego i Błaszczaka? Zbigniew Parafianowicz mówi o podważaniu zaufania, przegrzewaniu tematu i tanim przekazie dotyczącym bardzo ważnego problemu i realnego wyzwania. „Jasno trzeba powiedzieć, że grzanie kryzysu migracyjnego tylko na potrzeby marketingu politycznego, to jest coś, co nie powinno mieć miejsca” – komentuje. Czym jest »syndrom kozy« na granicy z Białorusią? O tym w drugiej części „Raportu międzynarodowego”. Na początek »specjalna operacja pogrzeb«, czyli o rzeczywistości w Rosji po śmierci Jewgienija Prigożyna. Jaka jest dziś pozycja Putina? Jak tę sytuację wykorzystuje Ukraina? „Po zabójstwie Prigożyna, Putin dostał »strzała prosto w twarz«” – tłumaczy Zbigniew Parafianowicz działania ukraińskiego wojska. I chodzi nie tylko o sytuację na froncie. W odcinku także o wydarzeniach w Afryce Subsaharyjskiej i perspektywach na kolejne transze amerykańskiej pomocy dla Ukrainy.

Ovaj tjedan dolazim vam s jednom kratkom epizodom na temu jasnoće - onog osjećaja kojeg često držimo odgovornim za donošenje odluka i kretanje u životu. Zašto ja mislim da jasnoća nije 'problem' i kako ju svjesno kreirati, poslušajte ovdje. xx L