Podcasts about chersonu

Vo februári 2022, keď svet šokovala ruská invázia na Ukrajinu, sa mnohí Slováci postavili na stranu solidarity a pomoci. Medzi pomáhajucích občanov patria aj traja kamaráti – fotograf Matej Kautman, záchranár Boris Lacíka lekár Ondrej Stanek, kotrý založili o.z. Malá Veľká Dopomaha, ktorá sa zameriava na vývoz humanitárnej pomoci na Ukrajinu. Za necelé tri roky uskutočnili deväť ciest, pričom celková hodnota pomoci už presiahla 100 000 eur.Matej Kautman v rozhovore spomína na prebudenie z 24. februára 2022, keď si po desiatkach vibrujúcich notifikácií uvedomil, že Ukrajinu zasiahla vojna: „Aj keď to už niekoľko dní predtým bolo avizované... do poslednej chvíle som tomu neveril,“ priznáva.Založenie organizácie prišlo ako prirodzený krok, poháňaný túžbou urobiť niečo viac než len sledovať udalosti spoza hraníc. Matej Kautman zdôrazňuje, že ich prvé cesty viedli do relatívne bezpečného Ivano-Frankivska, no postupne začali pomáhať aj v oblastiach na východe, vrátane vojnou skúšaného Chersonu.„Cherson je mesto duchov,“ opisuje Kautman, ktorého najviac znepokojovala zvuková kulisa neustálych výbuchov. Napriek rizikám je pre neho dôležité tráviť čas s ľuďmi, ktorým pomoc prinášajú: „Je to pre nich príjemné odstrihnutie sa od hroznej reality.“Snahy občianskeho združenia však bojujú aj s výzvami pri získavaní pomoci. „Najväčší problém je získavať humanitárnu pomoc a čím ďalej, tým je to väčší problém,“ pripúšťa Kautman. Aj napriek tomu si však stanovil cieľ pokračovať v pomoci, až kým to bude potrebné: „Veľká časť krajiny je zničená a humanitárna pomoc bude potrebná aj po skončení vojny.“O vývoze humanitárnej pomoci, emocionálnych výzvach, ktoré to prináša a akí sme v skutočnosti my Slováci sme sa rozprávali s fotografom a zakladateľom občianskeho združenia Malá Veľká Dopomoha Matejom Kautmanom.Moderuje Zorislav Poljak.

Vo februári 2022, keď svet šokovala ruská invázia na Ukrajinu, sa mnohí Slováci postavili na stranu solidarity a pomoci. Medzi pomáhajucích občanov patria aj traja kamaráti – fotograf Matej Kautman, záchranár Boris Lacíka lekár Ondrej Stanek, kotrý založili o.z. Malá Veľká Dopomaha, ktorá sa zameriava na vývoz humanitárnej pomoci na Ukrajinu. Za necelé tri roky uskutočnili deväť ciest, pričom celková hodnota pomoci už presiahla 100 000 eur.Matej Kautman v rozhovore spomína na prebudenie z 24. februára 2022, keď si po desiatkach vibrujúcich notifikácií uvedomil, že Ukrajinu zasiahla vojna: „Aj keď to už niekoľko dní predtým bolo avizované... do poslednej chvíle som tomu neveril,“ priznáva.Založenie organizácie prišlo ako prirodzený krok, poháňaný túžbou urobiť niečo viac než len sledovať udalosti spoza hraníc. Matej Kautman zdôrazňuje, že ich prvé cesty viedli do relatívne bezpečného Ivano-Frankivska, no postupne začali pomáhať aj v oblastiach na východe, vrátane vojnou skúšaného Chersonu.„Cherson je mesto duchov,“ opisuje Kautman, ktorého najviac znepokojovala zvuková kulisa neustálych výbuchov. Napriek rizikám je pre neho dôležité tráviť čas s ľuďmi, ktorým pomoc prinášajú: „Je to pre nich príjemné odstrihnutie sa od hroznej reality.“Snahy občianskeho združenia však bojujú aj s výzvami pri získavaní pomoci. „Najväčší problém je získavať humanitárnu pomoc a čím ďalej, tým je to väčší problém,“ pripúšťa Kautman. Aj napriek tomu si však stanovil cieľ pokračovať v pomoci, až kým to bude potrebné: „Veľká časť krajiny je zničená a humanitárna pomoc bude potrebná aj po skončení vojny.“O vývoze humanitárnej pomoci, emocionálnych výzvach, ktoré to prináša a akí sme v skutočnosti my Slováci sme sa rozprávali s fotografom a zakladateľom občianskeho združenia Malá Veľká Dopomoha Matejom Kautmanom.Moderuje Zorislav Poljak.

Skupina dobrovolníků Team4Ukraine pod vedením Jana Heřmánka alias Sullyho podniká riskantní cesty na východní Ukrajinu, aby doručila humanitární pomoc na frontu. Jejich cesta vede přes Mykolajiv až do Chersonu, kde se setkávají s ukrajinskými vojáky a poskytují jim pomoci do válečných postižených oblastí. Na cestě s nimi byl i zpravodaj Ľubomír Smatana a natočil na ní Zaostřeno. Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ešte v júni sme priniesli podcast o tom, že sa Cherson stal mestom duchov. Po okupantoch a raketách vtedy mesto zasiahla ďalšia katastrofa - poškodenie Kachovskej priehrady. Ani dnes, rok po oslobodení, nemajú ľudia žijúci v Chersone priestor na pokojný život. Ruským útokom čelia takmer každý deň, keďže sú prifrontovým mestom. Naša reportérka Stanislava Harkotová bola do mesta pozrieť a v podcaste opisuje, ako vyzerá život ľudí v Chersone, ako sa dá zvyknúť na kávu s príchuťou bombardovania a aké obmedzenia tam platia pre novinárov.Stanislava Harkotová približuje, že na juhu Ukrajiny je rozdeľujúcou líniou medzi ruskou a ukrajinskou armádou rieka Dneper. „Mesto je mimoriadne blízko línie frontu. Ľudia tam žijú blízko ruského delostrelectva, ktoré je namierené proti ukrajinským vojakom a infraštruktúre. Rusi chcú ničiť dodávky, ktoré môžu prúdiť do Chersonu a tak sa pod streľbu dostajú aj civilisto, ktorí tam ostávajú žiť," približuje novinárka.Reportérka tiež približuje, že napriek ostreľovaniu a blízkosti frontu sa do mesta vracajú niektorí Ukrajinci. Časť ľudí sa vracia, pretože si buď nevedeli zvyknúť na život presídlenca, alebo si nemohli dovoliť vyššie nájmy na inom mieste. „Radšej sa vrátia do bytu v Chersone a preberajú riziko, že žijú v meste, kde nie je bezpečné chodiť po ulici," uviedla Stanislava Harkotová.Mladí ľudia sa podľa nej adaptovali na podmienky života v Chersone - dokážu identifikovať ako je streľba ďaleko.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Hodnocení ruské agrese na Ukrajině a popis války hraje důležitou roli v tom, jak celý konflikt vnímáme. A děláme to většinou špatně. To jsou rázná slova specialisty na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra, který se vydal do jihoukrajinského Chersonu „na dovolenou“. Z pohledu z Česka je trochu nepochopitelné, že život na Ukrajině může běžet normálně dál.

Hodnocení ruské agrese na Ukrajině a popis války hraje důležitou roli v tom, jak celý konflikt vnímáme. A děláme to většinou špatně. To jsou rázná slova specialisty na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra, který se vydal do jihoukrajinského Chersonu „na dovolenou“. Z pohledu z Česka je trochu nepochopitelné, že život na Ukrajině může běžet normálně dál.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Neodejdu, ať střílejí, jak chtějí.” Nebo: „Zažili jsme okupaci, jsme zvyklí.” To jsou hlasy z Chersonu. Města, které přežilo ruské vojáky i velkou povodeň. Vyhráno ale ještě nemá. Právě teď tam je zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Ľubomír Smatana.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cherson v pôsobí tak trochu ako mesto duchov, opisuje v podcaste reportérka Stanislava Harkotová, ktorá sa bola do neho pozrieť v deň výbuchu na Kachovkej priehrade. „Keď si ľudia v to ráno otvorili správy, tak ostali šokovaní. Videli, že sa deje ďalšia katastrofa. Už je to pre nich unavujúce," približuje v podcaste Stanislava Harkotová, ktorá sa bol do pozrieť do zasiahnutého Chersonu. Reportérka Harkotová opisuje, že mesto je neustále ostreľované ruskou armádou, pretože tvorí líniu frontu medzi Rusmi a Ukrajincami. Ukrajinci si hovorili, že ako keby toho nešťastia v Chersone už nebolo dosť. „Najprv príde vojna, okupácia, oslobodzovanie Chersonu. Následne čelia výzvam spojených s tým, že sú prifrontovým mesto a ešte do toho prídu povodne," približuje. Ľudia tam prichádzajú o domovy - ak nie pre prebiehajúce boje, tak teraz pre povodne. „Najviac zasiahnuté sú časti blízko rieky. Tam je to katastrofa a veľké nešťastie pre ľudí. Domy sú zaplavené po strechy." Ako rýchlo dokážu Ukrajinci vyriešiť problém s pitnou vodou? Dokáže Ukrajina vyriešiť ďalšie problémy spojené s udalosťou vyriešiť teraz v čase vojny alebo to bude musieť počkať? Vypočujte si Nahlas z Ukraїny. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Ukrajina tvrdí, že Rusi v noci vyhodili do vzduchu hrádzu na vodnej nádrži Nova Kachovka. Rusko to ale popiera. Zaplavené sú viaceré časti a prebiehajú evakuácie obyvateľov. Ukrajine sa nachádza aj naša reportérka Stanislava Harkotová. V niektorých častiach mesta sú už zatopené ulice. Niekde dokonca aj počas toho ako  evakuujú ľudí pokračuje ostreľovanie, opisuje situáciu priamo z ukrajinského terénu. „Rieka sa vyliala najmä na ľavom brehu. Tam sa záchranári a policajti nevedia dostať a pomôcť Ukrajincom, keďže ide o okupované územie," približuje Stanislava Harkotová, ktorá v čase nahrávania bola na ceste do Chersonu. Ukrajina tvrdí, že Rusi priehradu podmínovali ešte pri jesennom ústupe. Krajina hovorí aj o ekologickej katastrofe. Môžu byť za poškodením naozaj Rusi? Aké dôsledky bude mať udalosť? A ako to ovplyvní ukrajinskú protiofenzívu? V podcaste odpovedajú analytici Pavel Havlíček a Michal Lebduška. „Hovorí sa, že bude zaplavená obrovská plocha, výhodou je ukrajinský terén, ktorý je plochý," približuje analytik Pavel Havlíček. Udalosť podľa neho môže poškodiť plány Ukrajiny na protiofenzívu a posunúť ju. „Rusi sa môžu medzitým koncentrovať na iné úseky frontu," približuje tiež. Poškodenie priehrady sa dotkne aj samotných ruských vojakov na Ukrajine, hovorí v podcaste Michal Lebduška. „Väčšina vody zaplaví breh, kde sú Rusi a zničí obranné pozície, ktorú budovali," dodáva. Podľa neho išlo o akt zúfalstva. „Alebo nepremyslenú paniku," hovorí analytik Lebduška s tým, že zároveň ale mohlo ísť aj o motiváciu skomplikovať situáciu Ukrajincom a donútiť ich, aby sa venovali evakuácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Ukrajina tvrdí, že Rusi v noci vyhodili do vzduchu hrádzu na vodnej nádrži Nova Kachovka. Rusko to však popiera. Zaplavené sú viaceré časti a prebiehajú evakuácie obyvateľov. Na Ukrajine sa nachádza aj naša reportérka Stanislava Harkotová. „Rieka sa vyliala najmä na ľavom brehu. Tam sa záchranári a policajti nevedia dostať a pomôcť Ukrajincom, keďže ide o okupované územie," približuje Stanislava Harkotová, ktorá v čase nahrávania bola na ceste do Chersonu. Ukrajina tvrdí, že Rusi priehradu podmínovali ešte pri jesennom ústupe. Krajina hovorí aj o ekologickej katastrofe. Môžu byť za poškodením naozaj Rusi? Aké dôsledky bude mať udalosť? A ako to ovplyvní ukrajinskú protiofenzívu? V podcaste odpovedajú analytici Pavel Havlíček a Michal Lebduška. „Hovorí sa, že bude zaplavená obrovská plocha, výhodou je ukrajinský terén, ktorý je plochý," približuje analytik Pavel Havlíček. Udalosť podľa neho môže poškodiť plány Ukrajiny na protiofenzívu a posunúť ju. „Rusi sa môžu medzitým koncentrovať na iné úseky frontu," približuje tiež. Poškodenie priehrady sa dotkne aj samotných ruských vojakov na Ukrajine, hovorí v podcaste Michal Lebduška. „Väčšina vody zaplaví breh, kde sú Rusi a zničí obranné pozície, ktoré budovali," dodáva. Podľa neho išlo o akt zúfalstva. „Alebo nepremyslenú paniku," hovorí analytik Lebduška s tým, že zároveň ale mohlo ísť aj o motiváciu skomplikovať situáciu Ukrajincom a donútiť ich, aby sa venovali evakuácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

  Jarná protiofenzíva ukrajinskej armády, či prelomová bitka moderných dejín. Výrazy, ktorých výskyt vo verejnom priestore v posledných dňoch dramaticky rastie. A posilňujú ich správy o ukrajinskej vojenskej prítomnosti na východnom brehu Dnepra, teda na území, ktoré držia Rusi. Sme na prahu novej etapy vojny? Možno rozhodujúcej? A ak sa čakalo na vhodné počasie a čerstvé posily – je ten čas tu? Naviac ak slovná podpora zaznieva rovno z úst šéfa Nato a ten hovorí o „dobrej pripravenosti“ Ukrajincov vziať si späť viac zabratého územia v nadchádzajúcej ofenzíve? Téma pre vojenského analytika Mateja Kandríka.   Nie frontálny útok, no zvrat možný   „Nečakajme nejaký epický frontálny útok na ruské pozície“, tvrdí analytik vojenského think-tanku Adapt Institute. Hovorí o potrebe prenastavenia očakávaní. „Čakajme skôr postupné metodické ničenie komunikačných a infraštruktúrnych uzlov. Ziska predpolia, na ktorom sa dá rozvinúť ďalšia ofenzíva. Hľadanie slabín v ruskej obrane na rôznych častiach frontu“, tvrdí.   Kandrík očakáva nenápadný rozbeh ukrajinskej ofenzívy.   Možno zaň považovať už aktuálnu prítomnosť ukrajinskej armády na východnom brehu Dnepra v oblasti oproti Chersonu? „To nie je také dôležité v celkovom obraze konfliktu“, tvrdí. „Vojnová línia má okolo tisíc kilometrov a aktuálne operácie Ukrajincov na východnom brehu Dnepra, ktorý je pod ruskou kontrolou, je len malou časťou frontu“, vysvetľuje.   Krym – strategický pre Moskvu i Kyjev   Záporožie je podľa neho najčastejšie diskutovaný smer pripravovaného útoku, ktorý by mal smerovať k rozdeleniu územia na dve časti. S cieľom odrezať zásobovacie trasy po pobreží Azovského mora smerom Krym. Na Krym, ktorý je pre Vladimíra Putina strategický.   „Krym by tak zostal veľmi zraniteľný. Zásobovanie by bolo možné len cez Kerčský most a pred Moskvou by vyvstala otázka, či je to udržateľné“, vysvetľuje vojenský analytik.   Začiatok očakávanej jarnej ofenzívy ukrajinskej armády očakáva do polovice mája. Nepredpokladá však, že pôjde o rozhodujúcu bitku v zmysle konečného ťaženia k víťazstvu. Podľa Mateja Kandríka môže byť zlomová, no v zmysle, že dá smerovanie ďalšiemu vývoju vojny. „Môže byť zlomom, kedy sa Ukrajine podarí otočiť“, vysvetľuje.   Prigožin: Tretia svetová je blízko   „Ak nám Rusko hovorí, že v prípade útoku na Krym je pripravené použiť jadrové zbrane a Kyjev deklaruje, že Krym chce naspäť, bude to znamenať, že západ stiahne svoju podporu?“, pýta sa Kandrík. Pripomína pritom, že aj v prípade výrokov šéfa Wagnerovcov Jevgenija Prigožina ide o „zastrašovanie“.   Poukazuje na fakt, že podľa ruskej „jadrovej doktríny“ Moskva už dnes má zámienku použiť jadrové zbrane. „V ich jadrovej doktríne sa hovorí, že aj konvenčný útok zásadným spôsobom ohrozujúci ruskú štátnosť a ruské územie môže byť dôvodom na nukleárnu odpoveď“, tvrdí.   „Formálne anektované územia Luhanska, Donecka a Záporožskej oblasti boli pod ukrajinskou kontrolou, a tá (jadrová) odpoveď neprišla. Ak by som mal byť diablov advokát, pýtal by som sa, či chceme skutočne Kremľu veriť jeho jadrové vyhrážky“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

  Jarná protiofenzíva ukrajinskej armády, či prelomová bitka moderných dejín. Výrazy, ktorých výskyt vo verejnom priestore v posledných dňoch dramaticky rastie. A posilňujú ich správy o ukrajinskej vojenskej prítomnosti na východnom brehu Dnepra, teda na území, ktoré držia Rusi. Sme na prahu novej etapy vojny? Možno rozhodujúcej? A ak sa čakalo na vhodné počasie a čerstvé posily – je ten čas tu? Naviac ak slovná podpora zaznieva rovno z úst šéfa Nato a ten hovorí o „dobrej pripravenosti“ Ukrajincov vziať si späť viac zabratého územia v nadchádzajúcej ofenzíve? Téma pre vojenského analytika Mateja Kandríka.   Nie frontálny útok, no zvrat možný   „Nečakajme nejaký epický frontálny útok na ruské pozície“, tvrdí analytik vojenského think-tanku Adapt Institute. Hovorí o potrebe prenastavenia očakávaní. „Čakajme skôr postupné metodické ničenie komunikačných a infraštruktúrnych uzlov. Ziska predpolia, na ktorom sa dá rozvinúť ďalšia ofenzíva. Hľadanie slabín v ruskej obrane na rôznych častiach frontu“, tvrdí.   Kandrík očakáva nenápadný rozbeh ukrajinskej ofenzívy.   Možno zaň považovať už aktuálnu prítomnosť ukrajinskej armády na východnom brehu Dnepra v oblasti oproti Chersonu? „To nie je také dôležité v celkovom obraze konfliktu“, tvrdí. „Vojnová línia má okolo tisíc kilometrov a aktuálne operácie Ukrajincov na východnom brehu Dnepra, ktorý je pod ruskou kontrolou, je len malou časťou frontu“, vysvetľuje.   Krym – strategický pre Moskvu i Kyjev   Záporožie je podľa neho najčastejšie diskutovaný smer pripravovaného útoku, ktorý by mal smerovať k rozdeleniu územia na dve časti. S cieľom odrezať zásobovacie trasy po pobreží Azovského mora smerom Krym. Na Krym, ktorý je pre Vladimíra Putina strategický.   „Krym by tak zostal veľmi zraniteľný. Zásobovanie by bolo možné len cez Kerčský most a pred Moskvou by vyvstala otázka, či je to udržateľné“, vysvetľuje vojenský analytik.   Začiatok očakávanej jarnej ofenzívy ukrajinskej armády očakáva do polovice mája. Nepredpokladá však, že pôjde o rozhodujúcu bitku v zmysle konečného ťaženia k víťazstvu. Podľa Mateja Kandríka môže byť zlomová, no v zmysle, že dá smerovanie ďalšiemu vývoju vojny. „Môže byť zlomom, kedy sa Ukrajine podarí otočiť“, vysvetľuje.   Prigožin: Tretia svetová je blízko   „Ak nám Rusko hovorí, že v prípade útoku na Krym je pripravené použiť jadrové zbrane a Kyjev deklaruje, že Krym chce naspäť, bude to znamenať, že západ stiahne svoju podporu?“, pýta sa Kandrík. Pripomína pritom, že aj v prípade výrokov šéfa Wagnerovcov Jevgenija Prigožina ide o „zastrašovanie“.   Poukazuje na fakt, že podľa ruskej „jadrovej doktríny“ Moskva už dnes má zámienku použiť jadrové zbrane. „V ich jadrovej doktríne sa hovorí, že aj konvenčný útok zásadným spôsobom ohrozujúci ruskú štátnosť a ruské územie môže byť dôvodom na nukleárnu odpoveď“, tvrdí.   „Formálne anektované územia Luhanska, Donecka a Záporožskej oblasti boli pod ukrajinskou kontrolou, a tá (jadrová) odpoveď neprišla. Ak by som mal byť diablov advokát, pýtal by som sa, či chceme skutočne Kremľu veriť jeho jadrové vyhrážky“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Podcast: s Ivanou Svobodovou a Milanem Jarošem o jejich reportážní cestě po Ukrajině zmítané ruskou agresí

Je tomu přesně rok, co ruský prezident rozpoutal nejvážnější válečnou pohromu na našem kontinentu od druhé světové války. My se v dalších minutách vypravíme do jednoho z osvobozených ukrajinských měst, které těžce zasáhla ruská okupace. Zeptáme se zvoleného českého prezidenta Petra Pavla, jak – i coby generál v záloze – hodnotí to, co se událo v uplynulých dvanácti měsících. A pokusíme se také odpovědět na otázku, kam ozbrojený konflikt na Ukrajině směřuje.

V každém městě, které ukrajinská armáda osvobodila, našla mučírnu. Pohled na mrtvá těla se jejím vojákům naskytl v Buči, Trosťanci, Izjumu i Chersonu. „Není to tak, že by někdo válčil o kusy země, válčí se vlastně o lidi,“ říká Viktor Janiš, překladatel projevů Volodymyra Zelenského z let 2019-22. Ty nyní vychází souborně v knize nazvané Poselství z Ukrajiny a reflektují nejen vytrvalý zápas druhé největší evropské země o právo na sebeurčení, ale také proměnu vysmívaného komika v respektovaného vůdce, jehož proslovy jsou stručné a úderné a jazyk, kterými je pronáší, sice u státníků neslýchaný, ale o to srozumitelnější. Dobře si totiž uvědomuje, že bojuje o to nejcennější – o svobodu.

V decembri 2022, tesne po návrate z ukrajinského Chersonu sme mali možnosť privítať v RAMAGU váženého hosťa - Juraja Mravca. Neakceptovateľná a barbarská ruská agresia na Ukrajine očami človeka, ktorý ako fotograf niekoľkokrát do roka zažíva bojovú líniu. Informácie o Ukrajine z prvej ruky. Juraj Mravec je významným slovenským fotografom, držiteľom novinárskej ceny, či SLOVAK/CHZECH PRESS PHOTO.

Staroměstské náměstí a mnohá další už se zase nedají přejít suchou nohou. Suchou nohou myslím to, že nešlápnu na turistu nebo nevrazím do stánku. Prokličkuju městem a pustím si večerní zprávy: lidi v Chersonu nemají vodu, vaří na ohni na ulici, elektřina nefunguje, záplatují rozmlácená okna v domech, které čeká jedině demolice. A hlavní starostí všech je, čím budou topit, aby přežili zimu.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Symbolem tvrdosti bojů na Ukrajině je Bachmut o který se bojuje od června. Situace ve městě popsal analytik Tomáš Kolařík, který se z něj nedávno vrátit a viděl v tamní nemocnici pracovat české dobrovolníky. ještě předtím navštívil nedávno osvobozený Cherson,

„Teď s příchodem zimy je situace na Ukrajině extrémně náročná. Sami se s ní potýkáme každý den. Kvůli útokům na kritickou infrastrukturu dost často nefunguje elektřina, někdy i několik dní v kuse. Vypadává signál, což znemožňuje kontinuální práci. Musíme chodit na body nezlomnosti a připojit se tam. Ty fungují, i když nikde jinde elektřina nejde,“ popisuje aktuální situaci na Ukrajině autor humanitárního koridoru Matouš Bláha, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.  

Už zase zní sirény. I v Dnipru, Vuhledaru, Bachmutu nebo Chersonu. Tato místa teď projížděl zpravodaj ČRo Martin Dorazín. Zaznamenal příběhy lidí přežívajících ve sklepích svých domovů, odmítajících se vzdát a připravujících se na tuhou, krutou zimu.

Už zase zní sirény. I v Dnipru, Vuhledaru, Bachmutu nebo Chersonu. Tato místa teď projížděl zpravodaj ČRo Martin Dorazín. Zaznamenal příběhy lidí přežívajících ve sklepích svých domovů, odmítajících se vzdát a připravujících se na tuhou, krutou zimu.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bratislave vybuchujú kanály, Rusi zdrhajú z Chersonu, majstrovstvá sveta vo futbale nebudú iba o futbale a stalkera konečne chytili. Čepček podal návrh na odvolanie Jany Bitejj Cigánikovej z funkcie predsedníčky parlamentného výboru pre zdravotníctvo, lebo presadzuje progresívne ideologické čosi, čo mu nedovoľuje presadzovať jeho ultrakonzervatívne čosi. NAKA zadržala Rudolfa Kusého a tragédom týždňa je po dlhej dobe Donald Trump. - Ak potrebujeme vyhľadať psychologickú pomoc, obráťte sa na: - internetovú poradňu IPčko: https://ipcko.sk/ - linku dôvery Nezábudka: 0800 800 566 - krízovú linku pomoci: 0800 500 333, https://www.krizovalinkapomoci.sk/ - linka detskej istoty: 116 111 - linka detskej dôvery: 0907 401 749 - A neuveríte, máme merch, konkrétne tričko s motívom tragéda týždňa. Takže keď ho chcete, bežte na www.piatocek.com. Dávid Tvrdoň opakuje, choďte na piatocek.com. - Ešte stále nás môžete podporiť (ak chcete): patreon.com/piatocek - Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockaren - A najväčšie hlúposti a zákulisie nájdete tu: instagram.com/piatocek_podcast

Dokonalá bouře v cukru. Po ukrajinském vítězství v Chersonu se pozornost přesouvá na Donbas. Málo práce, velké zklamání. Šedivá ideologie, zelený strom života. Kancléř Scholz potřebuje čas, aby překonal své národní solitérství.

Osvobození Chersonu bylo pro obyvatele nejen tohoto města na jihu země, ale pro celou Ukrajinu velkou událostí. Zpět bylo dobyto jediné oblastní sídlo, které se Rusům od začátku války 24. února podařil obsadit. Význam této události jen podtrhl příjezd samotného Volodymyra Zelenského do města toto pondělí. Pozornost všech se ale hned po tomto ukrajinském vítězství přesouvá na jiné místo fronty, a to je Donbas.

Jsou další mimořádně intenzivní ruské nálety na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle odvetou za osvobození města Chersonu, které Rusové okupovali do minulého pátku? Na kolik podložené jsou výhrady poslanecké opozice k upravenému rozpočtu na tento rok, který se vrátil do sněmovny po prezidentově vetu? A vrátí se do české krajiny díky novým zemědělským dotacím motýli a další druhy hmyzu, které mizí ze zdejšího ekosystému? Poslechněte si odpolední publicistiku.

Nad Chersonom zaviala modro-žltá vlajka. Ukrajinci vyhnali ruských okupantov z Chersonu. Z jediného väčšieho mesta, ktoré Rusi od začiatku invázie dobili. A mesta, ktoré je už v ruskom anektovaných územiach. Čo to znamená pre Ukrajincov a čo pre Putina? Ako bude vojna pokračovať ďalej, a dokedy, ak jej koniec zatiaľ nevidia analytici, vojaci ani americký či ruský prezident? A ako to vôbec v Chersone po ruskej okupácii vyzerá? Ako to vyzerá na oslobodených miestach, kde Rusi mučili a zabíjali aj civilistov? Ako títo ľudia žijú a ako po ruských raketových útokoch na energetické zdroje prežijú blížiacu sa zimu? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej ODS Pavlom Mackom a režisérkou Vierou Dubačovou, ktorá je práve na ceste do oslobodeného Chersonu a na Ukrajine už od začiatku vojny nakrúca dokumentárnu sériu Tí, ktorí zostali.

Osvobození jihoukrajinského Chersonu je začátkem konce války s Ruskem, je přesvědčený ukrajinský prezident. Volodymyr Zelenskyj navštívil město tři dny poté, co do něj v pátek po stažení ruské armády vstoupily ukrajinské jednotky. V jakém stavu Cherson konec okupace přivítal? Jaká svědectví z osvobozeného města přicházejí? A co se bude dít dál? Host: Tetiana Bezruk - ukrajinská novinářka, online magazin ReporterČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jsou další mimořádně intenzivní ruské nálety na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle odvetou za osvobození města Chersonu, které Rusové okupovali do minulého pátku? Na kolik podložené jsou výhrady poslanecké opozice k upravenému rozpočtu na tento rok, který se vrátil do sněmovny po prezidentově vetu? A vrátí se do české krajiny díky novým zemědělským dotacím motýli a další druhy hmyzu, které mizí ze zdejšího ekosystému? Poslechněte si odpolední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cherson se po osmi měsících vrátil pod správu Ukrajiny, po ruské okupaci ale čelí humanitární katastrofě. Za jak dlouho dojde alespoň k částečné obnově základních funkcí města a celé Chersonské oblasti? Jakou pomoc potřebují její obyvatelé nejnaléhavěji? Vladimír Kroc se ptal analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davida Stulíka, který v minulosti na Ukrajině působil jako diplomat Evropské unie.

Polibky, objetí, slzy, dojetí a radost - neskutečná radost. A mezitím pátrání po kolaborantech, zajišťování dodávek vody a připojování k elektrické síti. To je osvobozený Cherson. A přímo v jeho ulicích to sleduje Nasťa Stanková, reportérka ukrajinské televize Hromadske.

Jaký přínos pro ekonomicky slabší domácnosti může mít nový dotační program na podporu energetických úspor? Přiblížilo osvobození Chersonu konec války na Ukrajině, jak při dnešní triumfální návštěvě strategicky důležitého města uvedl prezident Zelenskyj? Kam pokročily diagnostické a léčebné metody diabetu, nemoci, jejíž světový den připadá právě na dnešek?

Polibky, objetí, slzy, dojetí a radost - neskutečná radost. A mezitím pátrání po kolaborantech, zajišťování dodávek vody a připojování k elektrické síti. To je osvobozený Cherson. A přímo v jeho ulicích to sleduje Nasťa Stanková, reportérka ukrajinské televize Hromadske.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cherson se po osmi měsících vrátil pod správu Ukrajiny, po ruské okupaci ale čelí humanitární katastrofě. Za jak dlouho dojde alespoň k částečné obnově základních funkcí města a celé Chersonské oblasti? Jakou pomoc potřebují její obyvatelé nejnaléhavěji? Vladimír Kroc se ptal analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davida Stulíka, který v minulosti na Ukrajině působil jako diplomat Evropské unie.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký přínos pro ekonomicky slabší domácnosti může mít nový dotační program na podporu energetických úspor? Přiblížilo osvobození Chersonu konec války na Ukrajině, jak při dnešní triumfální návštěvě strategicky důležitého města uvedl prezident Zelenskyj? Kam pokročily diagnostické a léčebné metody diabetu, nemoci, jejíž světový den připadá právě na dnešek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle informací jižního velitelství ukrajinské armády Ukrajinci za týden osvobodili 180 obcí. Rusové za sebou nechali zničenou a zaminovanou infrastrukturu, některé části Chersonu jsou i nadále bez vody a elektřiny. Je stažení ruských vojáků Putinovým fiaskem nebo součástí strategie? Jak ovlivní pozici ruského lídra? Přinese tento ústup nějaký zásadní zvrat v konfliktu na Ukrajině? Nejen o tom jsme v Epicentru hovořili s náměstkem ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Janem Jirešem.

Cherson predzvesťou ukrajinského víťazstva? | Hostia: Vladimír Bednár (vojenský analytik) a Jiří Šedivý (bývalý náčelník Generálneho štábu ČR) a Jozef Hrabina (zahraničnopolitický analytik). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ústup ruských vojakov z Chersonu za historický moment vojny. Od začiatku ozbrojeného konfliktu je to bezpochyby jedno z najväčších víťazstiev Ukrajiny. Čo bude nasledovať? Aká je šanca, že Ukrajina získa vojenskými prostriedkami späť Doneck, Luhansk a Krym? | Moderuje: Soňa Juriková; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Pro Ukrajinu je symbolickým vítězstvím to, že dobyla území napadené Ruskem u Chersonu. Ústup ruských vojsk od Chersonu vyvolává podle analytiků Amerického ústavu pro studium války bezprecedentní kritiku Vladimira Putina, míní odborníci. Podle nich může brzo Putina nahradit ještě 'větší jestřáb'. Nejen o tomto tématu se bavila s bývalým diplomatem a velvyslancem v Rusku Petrem Kolářem moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Kulturní válka ohrožuje naši demokracii. Co rozhodne prezidentské volby. Vyznamenání za věrnost? Ruský Ústup od Chersonu. Export součástek do Ruska poškozuje dobré jméno Slovenska. Gigantické nádrže a "ekoteroristé".

Nejnovější vývoj ukrajinského konfliktu pobíhal celý tento týden ve znamení faktického ústupu ruské armády z Chersonu – byť se ukrajinská strana stále ještě obává, že by mohlo jít jen o válečnou lest. Zároveň se vynořily náznaky, že obě strany konfliktu uvažují o obnovení přímých vzájemných rozhovorů. Zatím ovšem není jasné, na jaké úrovni a za jakých podmínek by se mohlo začít jednat.

Hlavním tématem války Ruska proti Ukrajině se stalo v končícím týdnu stažení ruských vojsk z Chersonu. Ihned se vyskytlo mnoho různých úvah o dalším vývoji situace v Rusku a o možnosti změn tamního režimu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo stažení vojáků z okupovaného Chersonu na levý břeh řeky Dněpr. „Může to být přirozený důsledek chyb a selhání na straně ruské armády. Můžeme se ale setkat i s názory, že může jít o past na ukrajinské jednotky s cílem nalákat je do boje ve městě,“ upozorňuje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Mění se přístup Evropy k jaderné energii? Jaké nebezpečí představují miny při postupu Ukrajinských vojáků na Cherson? Proč je důležité uchovávat příběhy českých válečných veteránů?

Hlavním tématem války Ruska proti Ukrajině se stalo v končícím týdnu stažení ruských vojsk z Chersonu. Ihned se vyskytlo mnoho různých úvah o dalším vývoji situace v Rusku a o možnosti změn tamního režimu. Aniž bych unavoval čtenáře detailním rozborem, kdo a jak o těchto věcech uvažuje, poznamenám, že se aktivovaly hlasy, které nepatří k režimu ani k viditelné opozici a které tvrdí, že došlo k Putinově zásadní porážce a že jde o začátek jeho konce.

Jak osvobození Chersonu ovlivní další vývoj války na Ukrajině? Bude většina Rusů dál důvěřovat svým politikům a médiím? A co způsobilo zřejmě největší krach v historii digitálních měn? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

„Občania Donecka, Luhanska, Záporožia a Chersonu budú navždy naši občania,“ povedal v prejave Vladimir Putin na konci septembra pri vyhlasovaní ukrajinských regiónov za ruské. O ani nie mesiac a pol neskôr sa situácia mení, aspoň v Chersone. Z mesta západne od rieky Dneper sa majú ruskí vojaci stiahnuť, a to dokonca na príkaz samotného ministra obrany Sergeja Šojgu. Dostalo sa Rusko na bojisku do úzkych alebo ide len o pascu na ukrajinské jednotky? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýtala Lukáša Onderčanina. Zdroj zvukov: CNN, Euronews. WOWT, France 24, The Telegraph, Youtube/Office of the President of Ukraine Odporúčanie: 11. november je dňom vojnových veteránov a združenie Post Bellum, ktoré dokumentuje svedectvá pamätníkov, pri tejto príležitosti organizuje verejnú zbierku s červenými makmi. Finančné dary budú použité na dokumentovanie príbehov veteránov a pamätníkov 20. storočia, aby sme si pripomínali, o čom bola naša minulosť a vystríhali sa rovnakých chýb. Zbierku môžete podporiť v uliciach krajských miest alebo online na denveteranov.sk – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Ukrajinská armáda úspěšně pokračuje v osvobozování svého území. Z Chersonské oblasti už se stahují ruské jednotky a Ukrajinci se blíží k centru samotného Chersonu. Podaří se město osvobodit?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.Ruská okupace jihoukrajinského města Cherson pravděpodobně končí. Po středeční zprávě o stahování ruských vojsk na druhý břeh řeky Dněpr vedení ruské armády v pátek oznámilo, že o páté hodině ráno dokončilo ústup svých jednotek. A vypadá to, že ruská armáda zničila strategický Antonivskyj most, aby se pokusila zpomalit ukrajinský postup.Co přesně Rusko stažením sil z Chersonu sleduje, zůstává ale není jasné. Ukrajina k výrokům Ruska zůstává skeptická a vyčkává, jak se bude situace vyvíjet. Ukrajinské vedení ale informuje o postupu svých vojsk na jihu Ukrajiny - a pokud by se Ukrajině podařilo Cherson osvobodit, jednalo by se o jeden z největších úspěchů od začátku války.Jak zásadní zvrat by stažení ruských vojsk z jihu Ukrajiny mohlo přinést? A zvládnou Ukrajinci zimu po sérii útoků na civilní kritickou infrastrukturu, které ohrožují především dodávky elektřiny a tepla?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo stažení vojáků z okupovaného Chersonu na levý břeh řeky Dněpr. „Může to být přirozený důsledek chyb a selhání na straně ruské armády. Můžeme se ale setkat i s názory, že může jít o past na ukrajinské jednotky s cílem nalákat je do boje ve městě,“ upozorňuje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mění se přístup Evropy k jaderné energii? Jaké nebezpečí představují miny při postupu Ukrajinských vojáků na Cherson? Proč je důležité uchovávat příběhy českých válečných veteránů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak osvobození Chersonu ovlivní další vývoj války na Ukrajině? Bude většina Rusů dál důvěřovat svým politikům a médiím? A co způsobilo zřejmě největší krach v historii digitálních měn? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministryně obrany Jana Černochová je ráda, že Česko také přispělo k posledním pozitivním zprávám o osvobození Chersonu. Chtěla by si přát, abychom se dočkali konce války. A Ukrajina byla v příštím roce svobodná s původní hranicí. Česko podle ní dostalo více peněz než kolik šlo na pomoci Ukrajině. A proč podle ní je vůbec válka? Gruzie a Krym mu ukázaly, že to může být cesta a proto je nutné Putina zastavit.

Ukrajinci můžou být zase o krok blíž Krymu. Ruští okupanti totiž dostali rozkaz stáhnout se z jihoukrajinského Chersonu. Aspoň to tvrdí. Dá se jim ale věřit? A jak to na frontové linii u Chersonu teď vypadá? Byl tam zpravodaj České televize Andreas Papadopulos.

Ukrajinci můžou být zase o krok blíž Krymu. Ruští okupanti totiž dostali rozkaz stáhnout se z jihoukrajinského Chersonu. Aspoň to tvrdí. Dá se jim ale věřit? A jak to na frontové linii u Chersonu teď vypadá? Byl tam zpravodaj České televize Andreas Papadopulos.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Statisíce lidí žijí na Ukrajině už půl roku bez pitné vody, často bez elektřiny, na města dopadají rakety a sebevražedné drony. Přesto mnozí nechtějí opustit své domovy – dokonce ani v přístavu Mykolajiv, který leží 50 kilometrů od fronty u Chersonu. Z Česka situace vypadá dramaticky a mnohdy je, ale také špatně srozumitelná, nepochopitelná. Každodenní život ve městě v blízkosti fronty totiž neznamená jen kryty, ale lidé se snaží žít víceméně normálně.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dá se věřit ruským zprávám, že se ruští vojáci stahují z okupovaného Chersonu? Co Miloš Zeman sleduje vetem novely rozpočtu pro letošní rok? Jak se připravoval dnešní koncert pro Martu Kubišovou?

Americký Institut pro studium války uvedl, že Rusko chce s největší pravděpodobností zamaskovat své stažení z Chersonu tím, že odpálí přehradu Kachovské vodní elektrárny na jihu Ukrajiny. Co by protržení nádrže znamenalo? A odkud by Krym bral vodu? Jaderná fyzička Dana Drábová v audiozáznamu ještě promluví o tom, zda roste riziko jaderného útoku, a prozradí, kolik komplikovaných zim nás ještě čeká.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napriek Ruským raketovým útokom po celej Ukrajine na civilné či vojenské ciele Ukrajinci Putinovi stále odolávajú a oslobodzujú svoje územia. Aktuálne sa musí Putin pripravovať aj na stranu Chersonu. Všetko oblasti, ktoré už považuje za svoje. Čo znamená jeho vyhlásenie stanného práva? Ako sa na fronte darí Ukrajincom a aká je práve situácia v Chersone či Záporoží? Čo znamená, že Putinovi pomáha Irán a Lukašenko? A ako sa môže celá vojna ďalej vyvíjať? Budú Rusi stále strašiť jadrovými zbraňami? Kedy a ako sa to celé môže skončiť? Braňo Závodský sa rozprával s bývalým šéfom zahraničného výboru parlamentu a zahraničnopolitickým expertom Františkom Šebejom a priamo z Ukrajiny s reportérom CNN Prima News Matyášom Zrnom.

Vývoj bojov môžete odteraz aj počúvať. Audioverzia je dostupná pre predplatiteľov na webe alebo v aplikácii Denník N. Zverejňujeme ju vždy s novým vydaním seriálu. dennikn.sk/dohraj

Vývoj bojov môžete odteraz aj počúvať. Audioverzia je dostupná pre predplatiteľov na webe alebo v aplikácii Denník N. Zverejňujeme ju vždy s novým vydaním seriálu.

Vývoj bojov môžete odteraz aj počúvať. Audioverzia je dostupná pre predplatiteľov na webe alebo v aplikácii Denník N. Zverejňujeme ju vždy s novým vydaním seriálu. dennikn.sk/dohraj

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.

Ukrajinská protiofenzíva pokračuje. Obrancom sa od začiatku septembra podarilo oslobodiť 6000 kilometrov územia, ktoré doteraz okupovali ruské jednotky. Po úspechu v Charkovskej oblasti, kde ukrajinskí vojaci zaskočili nepripravených okupantov, sa teraz obrancovia sústreďujú aj na južný front a okolie Chersonu. V Kremli sa zatiaľ stupňuje panika. Hostia propagandistických televíznych relácií, ktorí sa doteraz jednotne vyhrážali Západu, majú problém publiku vysvetliť množiace sa ruské neúspechy. Silnejú dokonca hlasy, ktoré volajú po rezignácii Vladimira Putina. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravila Nina Sobotovičová, nahrala ich Ľubica Melcerová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.

Ukrajinská armáda útočí na pozice ruských okupačních sil na jihu země a podle zpráv z ukrajinských médií na některých místech prolomila první linii ruské obrany. Ukrajina s Ruskem se mezitím dál navzájem obviňují z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny v blízkosti fronty. Jak se ve spletité situaci na pozadí reálné i informační války vyznat?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka a redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Několik týdnů po převzetí ukrajinského přístavního města Cherson dorazili ruští vojáci do kanceláří místních poskytovatelů internetových služeb a nařídili jim, aby se vzdali kontroly nad svými sítěmi. Ruské úřady poté přesměrovaly mobilní a internetová data z Chersonu prostřednictvím ruských sítí. Zablokovali přístup na Facebook, Instagram a Twitter a také na ukrajinské zpravodajské weby, píše americký deník New York Times.

Několik týdnů po převzetí ukrajinského přístavního města Cherson dorazili ruští vojáci do kanceláří místních poskytovatelů internetových služeb a nařídili jim, aby se vzdali kontroly nad svými sítěmi. Ruské úřady poté přesměrovaly mobilní a internetová data z Chersonu prostřednictvím ruských sítí. Zablokovali přístup na Facebook, Instagram a Twitter a také na ukrajinské zpravodajské weby, píše americký deník New York Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

NATO rozhodlo o prizvaní Fínska a Švédska do svojich radov aj o výraznom posilnení východného krídla. Okupanti uniesli starostu Chersonu, ktorý odmietol kolaborovať a Moskvou dosadené vedenie Chersonskej oblasti zatiaľ pripravuje referendum o pripojení k Rusku. Ukrajinský spravdaj z 29. júna pripravili Nikola Šuliková Bajánová a Nina Sobotovičová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu, ale z jejího průběhu lze už dnes vyvodit některá obecnější ponaučení. Bojovou činnost obou stran konfliktu zkoumají vojenští analytici doslova po celém světě. Nebude přeháněním konstatovat, že na bojištích u Charkova, Severodoněcku či Chersonu se dnes píší nové učebnice taktiky a strategie pro vojenské akademie.

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu, ale z jejího průběhu lze už dnes vyvodit některá obecnější ponaučení. Bojovou činnost obou stran konfliktu zkoumají vojenští analytici doslova po celém světě. Nebude přeháněním konstatovat, že na bojištích u Charkova, Severodoněcku či Chersonu se dnes píší nové učebnice taktiky a strategie pro vojenské akademie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jaké míry se může jmenování nového guvernéra ČNB odrazit na dalším postupu bankovní rady vůči inflaci? Chystá Moskva připojení ukrajinské Chersonské oblasti k Ruské federaci i bez referenda? A v jakých podmínkách žijí na pražském hlavním nádraží stovky uprchlíků z Ukrajiny, pro něž mají být přes noc vybudovány stanové městečko v jiné části metropole?

Do jaké míry se může jmenování nového guvernéra ČNB odrazit na dalším postupu bankovní rady vůči inflaci? Chystá Moskva připojení ukrajinské Chersonské oblasti k Ruské federaci i bez referenda? A v jakých podmínkách žijí na pražském hlavním nádraží stovky uprchlíků z Ukrajiny, pro něž mají být přes noc vybudovány stanové městečko v jiné části metropole?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je situace v okolí ukrajinského Chersonu, kde Ruskem dosazená správa zavedla ode dneška jako platidlo rubl? Jak velké šance v prezidentské volbě má odborářský šéf Josef Středula a jak zásadní v tomto směru může být veřejná podpora, kterou mu vyslovil Miloš Zeman? A mohou turisté z arabských zemí nahradit více než půlmilionový úbytek turistů z Ruska?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí na mnoha místech silným útokům ruské armády ze všech směrů. Podle dostupných zpráv se kromě hlavního města Kyjeva bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti. Do Kyjeva se snaží dostat i reportéři Seznam Zpráv. Jaká je situace v jeho blízkosti?Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes 350 mrtvých včetně desítek civilistů a na 1600 zraněných z řad Ukrajinců. Zemřelo podle ní také asi 5300 ruských vojáků. Kvůli bojům z Ukrajiny uprchlo už přes 300 tisíc lidí, většina do Polska.Podle svědectví reportérů ukrajinská města a jejich obyvatelé využívají každou chvíli k tomu, aby zpevnili obrannou linii před očekávaným útokem. Staví barikády, hloubí zákopy nebo připravují Molotovovy koktejly, které jsou municí pro civilní protiruský odpor.Jakou obranu před invazí volí běžní Ukrajinci? A co právě nyní nejvíce chybí místním obyvatelům?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nejčernější scénář se naplnil a Rusko ve čtvrtek ráno zaútočilo na Ukrajinu. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra bombardováním poškodili vojensky strategické cíle a pozemní jednotky míří do Charkova, k Mariupolu a Chersonu. Proč jsou tyto města pro Rusy zásadní a jakým způsobem můžou ovládnout Kyjev, prozradil odborník v Blesk Podcast.

Nejčernější scénář se naplnil a Rusko ve čtvrtek ráno zaútočilo na Ukrajinu. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra bombardováním poškodili vojensky strategické cíle a pozemní jednotky míří do Charkova, k Mariupolu a Chersonu. Proč jsou tyto města pro Rusy zásadní a jakým způsobem můžou ovládnout Kyjev, prozradil odborník v Blesk Podcast.

Dnešní Ponte reports speciál bude zvířecí. U Města Chersonu žijí lamy alpaky. Jeden je Jerry a druhý Fred. Jsou to pořádní rošťáci, ale nikomu neublíží, nekousnou a na lidi neplivnou. Stará se o ně sympatická paní Alena. A pozor tyto lamy pomáhají. Zkusit s nimi můžete třeba lamaterapii a pro děti s handicapem nabízí paní Alena lamaterapii zdarma. Stačí jen zavolat a domluvit se. Co taková lama žere? Odkud vlastně pocházejí a vadí jim zima? To vše se dozvíte v rozhovoru s Alenou Saladiakovou chovatelkou lam a samozřejmě uvidíte i roztomilé záběry hrajících se a pasoucích se lam Jerryho a Freda.

Rímsky pápež Martin sa narodil v meste Todi v centrálnom Taliansku. Ako diakona ho pápež Teodor I. ustanovil za svojho apokrizára, vyslanca, na cisárskom dvore v Konštantínopole. Tam sa zoznámil s náukou o prirodzenostiach a vôľach Ježiša Krista. Jeho vysviacka v júli 649 za rímskeho biskupa sa udiala bez toho, aby ju potvrdil cisár. Martin so zápalom nasledoval cirkevnú politiku svojho predchodcu Teodora I. a pokračoval v lateránskej synode. Za pomoci mníchov z východu, ktorí kritizovali cirkevnú politiku cisára, ktorý nariadením z roku 648 zvaným Typos zakázal teologickú diskusiu, Martin odsúdil Monoteletizmus. Nahnevaný cisár Konstans II. poslal do Talianska exarchu Olympia, aby Martina zatkol. Avšak Olymp sa od cisára odčlenil, vyhlásil sa za uzurpátora Talianska a Martina nechal na pokoji. Až po smrti Olympa sa ďalšiemu exarchovi, Teodorovi Kalliopasovi, podarilo Martina 15. júna 653 zatknúť. O dva dni nato cisárov dekrét v Ríme oznamoval, že Martin bol zvolený neplatne a v noci pod dohľadom stráže ho preplavili do Konštantínopolu. Tam ho väznili tri mesiace v samotke. V decembri ho odsúdili za vlastizradu na trest smrti. Pri verejnom bičovaní mu zomierajúci konštantínopolský patriarcha Pavol II. vymohol zníženie trestu na exil. Na jar 654 ho odviedli do Chersonu na Kryme. Ešte za jeho života si rímsky klérus zvolil jeho nástupcu Eugena I. Martin zomrel sužovaný hladom a sklamaním zo svojich bývalých priateľov 16. septembra 655. Náuku, ktorú uznal v Chalcedóne, potvrdil v roku 680, 6. ekumenický koncil v Konštantínopole. V západnej cirkvi si ho začali už skoro ctiť ako mučeníka a jeho pozostatky preniesli do rímskej baziliky San Martino ai Monti. grkatba.sk Pán povedal Židom, ktorí k nemu prišli: „Môj Otec pracuje doteraz, aj ja pracujem.” Preto sa Židia ešte väčšmi usilovali zabiť ho, lebo nielenže porušoval sobotu, ale aj Boha nazýval svojím Otcom a robil sa rovným Bohu. Ježiš im vravel: „Veru, veru, hovorím vám: Syn nemôže nič robiť sám od seba, len to, čo vidí robiť Otca. Čo robí Otec, to robí podobne aj Syn. Veď Otec miluje Syna a ukazuje mu všetko, čo sám robí; a ukáže mu ešte väčšie skutky ako tieto, aby ste sa čudovali. Lebo ako Otec kriesi mŕtvych a oživuje, tak aj Syn oživuje, koho chce. A Otec nikoho ani nesúdi, ale všetok súd odovzdal Synovi, aby si všetci ctili Syna tak, ako si ctia Otca. Kto si nectí Syna, nectí si ani Otca, ktorý ho poslal. Veru, veru, hovorím vám: Kto počúva moje slovo a verí tomu, ktorý ma poslal, má večný život a nepôjde pred súd, ale prešiel zo smrti do života. (Jn 5, 17-24)

Tradícia zo začiatku 4. storočia opisuje, ako jeruzalemský patriarcha Hermon (300-312) poslal do Chersonu dvoch biskupov a misionárov Bazila a Efréma. Tak v tomto meste na Kryme vzniklo biskupstvo. Efrém sa od Bazila v Chersone oddelil a putoval ďalej k Dunaju. Tam na začiatku Diokleciánovho prenasledovania (303-324) zomrel ako mučeník. Bazil pokračoval v meste v misijnej práci až do smrti. V roku 309 za vlády cisára Galéria ho ukameňovali. V nasledujúci rok prišli do Chersonu traja biskupi-pútnici Eugen, Elpidias a Agatodor, kde sa dozvedeli, že miestny biskup Bazil zomrel. Rovnako aj oni zomreli ako mučeníci, keď ich v roku 311 ukameňovali. Tak prišiel do Chersonu z Jeruzalema biskup Aiterios. Vďaka cisárovmu dekrétu sa mu v meste podarilo vybudovať chrám, aj napriek zlobe zo strany pohanských obyvateľov. Aiterios počas cesty z Konštantínopolu ochorel a zomrel. Napokon poslal do Chersonu biskupa sám cisár Konštantín Veľký. Volal sa Kapitón, no do mesta sa nedostal. Loď, na ktorej sa Kapitón plavil, obsadili pohania a zavraždili všetkých cestujúcich. Aj napriek tomu, že do mesta neprišiel, si ho Chersončania začali uctievať ako svojho biskupa. Toto mesto má veľký význam pre kresťanov v Rusku, lebo tam v roku 987 pokrstili knieža Vladimíra. www.casoslov.sk