Podcasts about reinharda heydricha

Nejviditelnější oběť heydrichiády. Před 83 lety nacisté vyhladili Lidice. Pomstili se tak za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dvě nové výstavy lidického památníku seznámí návštěvníky s osudy žen, které tragédii i následné věznění v koncentračním táboře přežily.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

27 maja 1942 roku dwaj wyszkoleni w Wielkiej Brytanii komandosi, Czech Jan Kubiš i Słowak Jozef Gabčík dokonali w Pradze udanego zamachu na protektora Czech i Moraw, obergruppenführera Reinharda Heydricha. To najwyższy rangą nazistowski dygnitarz, jakiego udało się zlikwidować podczas II wojny światowej.Heydrich, który z pewną, chociaż niewielką przesadą, uważał się za trzecią osobę w niemieckiej III Rzeszy, przybył do okupowanych Czech pół roku wcześniej, by zrobić porządek z buntującym się, podbitym narodem. I był w tym niebywale skuteczny.Ale tak naprawdę nie z tego powodu emigracyjne czechosłowackie władze podjęły decyzję o jego likwidacji.W 25 odcinku Czechostacji rozmawiam z profesorem Wydziału Historycznego Uniwersytetu Warszawskiego Piotrem Maciejem Majewskim nie tylko o samym zamachu, ale też właśnie o jego przyczynach i długofalowych, politycznych skutkach. I o niebywałej, jak na warunki protektoratu fali represji, jaka spadła na Czechów po śmierci ulubieńca Adolfa Hitlera.Profesor wyjaśnia też, dlaczego spacyfikowane przez Niemców Lidice, chociaż ich los na tle setek miejscowości z Białorusi, Rosji, Bałkanów czy Polski nie był niczym wyjątkowym, stały się dla zachodu symbolem nazistowskiego bestialstwa.A w bonusie, w podsumowaniu odcinka, wyjaśniam, jak zorganizować sobie w Pradze wycieczkę śladami Operacji Anthropoid i Heydrichiady - czyli fali odwetowych niemieckich represji po śmierci protektora.Jeśli odcinek Ci się spodoba, możesz postawić mi wirtualną kawę w serwisie Buy Coffee.Z góry dziękuję.Zdjęcie na okładce przedstawia protektora, uszkodzony w zamachu samochód i Jozefa Gabčíka i Jana Kubiša odznaczanych, jeszcze w Wielkiej Brytanii, przez prezydenta Edvarda Beneša. W tle zaś zdjęcie miejsca zamachu, wykonane chwilę po nim. (źródło: Bundesarchiv CC 3.0) W jinglu podcastu wykorzystuję fragment IX symfonii "Z Nowego Świata" autorstwa Antonina Dvořáka, pochodzącego z MUSOPEN.ORG

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny Dvadsiateho siedmeho mája 1942 uskutočnili československí výsadkári Ján Kubiš a Jozef Gabčík atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha. V tejto akcii, známej ako operácia Antropoid, príslušníci protinacistického odboja zlikvidovali najvyššie postaveného nacistického pohlavára počas celého priebehu druhej svetovej vojny. Obrovský a tragický rozsah represií, ktoré nasledovali, je dnes historikmi a dokumentaristami zmapovaný: poznáme príbehy prenasledovania a vraždenia členov odboja či príbehy vyhladenia obcí Ležáky a Lidice. Dnes sa zblízka pozrieme na veľmi konkrétny príbeh jednej z účastníčok operácie Anthropoid, ktorej životný príbeh sa predčasne skončil popravou v koncentračnom tábore Mauthausen len pár mesiacov po atentáte: príbeh priateľky Jozefa Gabčíka Anny Malinovej a jej dcéry Alenka, ktorý vo svojej knihe spracovala spisovateľka a dokumentaristka Veronika Homolová Tóthová. Moje otázky tak budú smerovať nielen na príbeh Anny Malinovej a jej dcéry, ale hovoriť budeme aj o dôležitej úlohe dokumentaristov vo vypĺňaní bielych miest dejín a v čom je ich práca podobná či odlišná od práce historikov. Kto bola Anna Malinová a aká bola jej úloha v operácii Anthropoid? Aké boli následky nacistických represií proti účastníkom odboja? A čo vieme o smrti Anny Malinovej v koncentračnom tábore Mauthausen? Aký bol osud dcéry Anny Malinovej po jej zatknutí? Ale tiež ako sa skúmajú dejiny dokumentaristom? A aká je ich skúsenosť s toľko skloňovaným poučením sa z dejín? Agáta Šústová Drelová, historička SAV, sa rozprávala s Veronikou Homolovou Tóthovou, dokumentaristkou, reportérkou a spisovateľkou. Počas rokov veľmi produktívneho mapovania bielych miest našich dejín natočila dvadsaťštyri dokumentárnych filmov, desiatky reportáží o príbehoch ľudí, ktorí si prešli nacistickým a komunistickým prenasledovaním, a tiež pätnásťdielny cyklus dokumentárnych filmov s názvom Neumlčaní. Za sériu reportáží získala v rokoch 2008 -2012 niekoľko novinárskych ocenení. Jej knižnou prvotinou bol príbeh Violy Sternovej Fisherovej, ktorý vyšiel pod titulom Mengeleho dievča. Dnes budeme hovoriť o dokurománe Mama milovala Gabčíka, ktorý zachytáva príbeh Anny Malinovej. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vesnička Arisaig leží na severozápadním pobřeží Skotska. V Česku moc známá není, přitom pro naši historii má velký význam. Právě tady se totiž cvičili českoslovenští parašutisté, kteří později provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. České a slovenské vojáky, kteří se připravovali na výsadky v nacisty okupovaném Československu, v Arisaigu připomíná žulový památník. Nedávno prošel důkladnou rekonstrukcí.

Vesnička Arisaig leží na severozápadním pobřeží Skotska. V Česku moc známá není, přitom pro naši historii má velký význam. Právě tady se totiž cvičili českoslovenští parašutisté, kteří později provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. České a slovenské vojáky, kteří se připravovali na výsadky v nacisty okupovaném Československu, v Arisaigu připomíná žulový památník. Nedávno prošel důkladnou rekonstrukcí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osada na Chrudimsku poznala v roce 1942 naplno krutost války. Nacisté ji vypálili a dospělé obyvatele popravili. Důvod? Odveta za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Romany Navarové v Press klubu Frekvence 1 byl vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj měl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha obrovský smysl. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Muž so železným srdcom alebo aj pražský mäsiar a kat. Tak prezývali Reinharda Heydricha architekta holokaustu a ríšskeho protektora Čiech a Moravy. Kto bol Heydrich a ako sa z ambiciózneho námorného dôstojníka stal jeden z najvyššie postavených pohlavárov nacistickej hierarchie, sa dozviete v dnešnom podcaste.

Po atentátu na Reinharda Heydricha se středočeská obec Lidice ocitla v hledáčku nacistů. Její obyvatelé údajně pomáhali atentátníkům, a tak se okupanti rozhodli k exemplárnímu „trestu“. Srovnat obec ze zemí a její obyvatele zlikvidovat.

Přesně před 80 lety nacisté vypálili malou osadu na Chrudimsku. Psal se 24. červen 1942. Krutou odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežily jenom dvě malé dívky.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně před 80 lety nacisté vypálili malou osadu na Chrudimsku. Psal se 24. červen 1942. Krutou odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežily jenom dvě malé dívky.

Když 18. června roku 1942, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje hodiny odbíjely poslední okamžiky života parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, byl Rudolf Jelínek malý školák a ještě netušil, že se jeho herecký život za 22 roků spojí s osobou Jana Kubiše. V roce 1964 ho režisér Jiří Sequens obsadil do filmu Atentát. Dodnes vzpomíná na natáčení, ve kterém málem přišel o oko. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890618/cast/919497/

V týchto dňoch si pripomíname 80. výročie operácie Anthropoid, počas ktorej sa Jozef Gabčík a Ján Kubiš pokúsili spáchať atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Kto to bol Jozef Gabčík? O čo v operácii Anthropoid išlo? Aké boli jej dôsledky? Z akého dôvodu je postava Gabčíka dôležitá aj v súčasnosti? Prečo Úrad vlády spustil informačnú kampaň zameranú na túto udalosť? A vieme nájsť paralely medzi operáciou Anthropoid a súčasným dianím vo svete? Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s Ivetou Kupkovou a Soňou Urikovou z Kancelárie Bezpečnostnej rady Slovenskej republiky na Úrade vlády SR.

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záznam diskusie Denníka N s historikmi Martinom Poschom a Jakubom Drábikom z Historického ústavu SAV. S reportérom Dušanom Mikušovičom hovorili o tom, ako vznikol plán na zabitie Reinharda Heydricha, akú identitu mal Jozef Gabčík, prečo išlo o taký významný akt, ale aj ako sa pozerajú na narábanie s pojmom fašizmus v súčasnosti.

V 8 hodin ráno vystaví nacisté katafalk s rakví, ve které je tělo Reinharda Heydricha na hlavním nádvoří Pražského hradu. Příchozí k němu můžou pokládat květiny a věnce. Smutečního obřadu se účastní také prezident Emil Hácha spolu s celou protektorátní vládou. Ten samý den začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Přestože se policii a gestapu podaří zatknout na 400 lidí, nenajdou žádnou stopu vedoucí k parašutistům.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krátce po atentátu na zastupujícího říšského protektora, prominentního nacistu a SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha vpadli do bytu Peškových v pražské Liliové ulici č.p. 14 němečtí vojáci či policisté. Prohledali domácnost a odvedli Idu Peškovou s dvěma dětmi, jedenáctiletou Irenou a o rok mladším Otou. Všichni skončili ve vězení.

Krátce po atentátu na zastupujícího říšského protektora, prominentního nacistu a SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha vpadli do bytu Peškových v pražské Liliové ulici č.p. 14 němečtí vojáci či policisté. Prohledali domácnost a odvedli Idu Peškovou s dvěma dětmi, jedenáctiletou Irenou a o rok mladším Otou. Všichni skončili ve vězení.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvodem jeho popravy nebyla ani tak odbojová činnost, jako proslulost a talent, říká historik. Spisovatel zadržený kvůli podezření z členství v levicovém odboji byl popraven pět dní po atentátu na Reinharda Heydricha. Na výstrahu pro další intelektuály, kteří by se chtěli stavět proti okupační moci. Zavraždění uznávané osobnosti veřejného dění vyděsilo kulturní obec. Její drtivá většina pak bez odporu na veřejných shromážděních přísahala věrnost třetí říši.Všechny díly podcastu Dokuseriál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev s tělem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z Nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Ještě ten den zatýká gestapo v Plzni kněze Josefa Jílka, který odbojářům vydával falešné křestní listy. Zadržen je také odbojář, kněz a šlechtic Antonín Bořek Dohalský.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si hlas generála Františka Moravce, legionáře, meziválečného vysokého štábního důstojníka a velitele československé vojenské rozvědky za druhé světové války. Je považovaný za hlavního autora myšlenky atentátu na Reinharda Heydricha.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osm dní po útoku umírá parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka v Kobylisích umírá zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Úkol výsadku Anthropoid je u konce.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stál úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha za následný masakr, který po jeho smrti proběhl v Protektorátu Čechy a Morava? „Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ uvádí v Pro a proti ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík.

Hostem prvního dílu podcastu Hrdinové je prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová. Do Prahy přijela uctít památku parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří před 80 lety smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Stál úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha za následný masakr, který po jeho smrti proběhl v Protektorátu Čechy a Morava? „Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ uvádí v Pro a proti ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomoc, kterou aktérům atentátu na Reinharda Heydricha poskytl farář Vladimír Petřek, je příkladem tichého, neokázalého hrdinství. Muže, na kterého bychom neměli zapomínat, připomene v pořadu Portréty archivář Vojtěch Šustek.

Pomoc, kterou aktérům atentátu na Reinharda Heydricha poskytl farář Vladimír Petřek, je příkladem tichého, neokázalého hrdinství. Muže, na kterého bychom neměli zapomínat, připomene v pořadu Portréty archivář Vojtěch Šustek. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.Hlasujte pro tento podcast v soutěži Podcast roku. Napište jeho jméno do kategorie „Veřejnoprávní podcast“. Hlasujte do 5. června na webu podcastroku.cz.

Bylo 27. května 1942, půl jedenácté. Otevřený automobil v zatáčce zpomalil. Muž na chodníku odhodil kabát a zamířil na vůz samopal. Rány nevyšly. Řidič dupnul na brzdu, jeho spolujezdec se postavil a vytasil zbraň. Do mercedesu narazila mohutná bomba a vybuchla. Událost, ke které došlo přesně před 80 lety, se zapsala do historie jako atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Profesor Karl Gebhart, ošetřující lékař Reinharda Heydricha, telefonicky informoval šéfa SS Heinricha Himmlera, že Heydrichův zdravotní stav se nadále zlepšuje. Večer odvysílá rozhlas zprávu, že byl v Praze Kobylisích popraven Vladislav Vančura. Ráno bude jeho jméno v novinách první na seznamu popravených. Do úkrytu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dorazí Adolf Opálka, velitel výsadku Out Distance. Po něm přichází také Josef Gabčík.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hned čtyři ministři tří vlád členských zemí NATO odmítli v Praze v den 80. výročí útoku československých výsadkářů na říšského protektora Reinharda Heydricha, že by v NATO existovala dohoda neposkytovat Ukrajině bojová vozidla a tanky západní výroby.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý 16. června 1942 přišel na pražské gestapo parašutista Karel Čurda a dobrovolně nacistům vyzradil všechno, co věděl o svých spolubojovnících a jejich podporovatelích z řad domácího odboje. Dvacet dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se tak díky němu gestapo dostalo na stopu Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Čurda ale nebyl jediným parašutistou s podobným osudem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na desítky tisíc domovních razií provedli nacisté v rámci stanného práva po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vyhlášeného 28. května 1942. „Hitlera popadl amok, zlobil se na Heydricha, že byl nezodpovědný až hloupý, že se takto projížděl po Praze. A taky hned Hitler chtěl, aby bylo 10 tisíc Čechů popraveno,“ připomíná historik Jindřich Marek. Přes odměnu 10 milionů korun za informace vedoucí k dopadení pachatelů až do 16. června všichni mlčeli.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seriál věnovaný událostem roku 1942 uzavřeme bonusovým rozhovorem s historikem Vojtěchem Kynclem. Věnuje se období protektorátu a speciálně činnosti výsadku Silver A v Pardubicích a okolí, obci Ležáky nebo Lidicím. Úvod hovoru patřil ale historicky doložitelným okolnostem útoku na Reinharda Heydricha přesně před 80 lety. Byl v zatáčce s Gabčíkem a Kubišem také Valčík? A měl zrcátko? Kolik nacistů padlo při boji v kostele? Měli výsadkáři v Resslovce samopal? A proč kopali onu velkou díru z krypty do kanalizace a kopali ji? Celý rozhovor pak najdete na Gazetistu.

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Přesně pře 80 lety se odehrál jeden z největších činů protinacistického odboje za druhé světové války. O atentátu na Reinharda Heydricha začali čeští odbojáři uvažovat hned po jeho nástupu. ,,Heydrich začal s okamžitým zatýkáním, s popravami zatčených vysoce postavených odbojářů, včetně generálů. Češi potřebovali dát světu vědět, že se Německu nepodrobili,” osvětluje okolnosti okolo atentátu historik Pavel Kmoch, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET. 

Dnes uplynulo osmdesát let od důležitého a úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě 27. května 1942 na něj totiž v pražské Libni zaútočili výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Heydrich po několika dnech zraněním podlehl a zemřel. Atentát byl završením několikaměsíčních příprav diverzní Operace Anthropoid ze strany exilových československých branných sil. S historikem Jaromírem Mrňkou jsme si v aktuálním dílu podcastu Kolaps povídali o tom, co tento čin znamenal pro československé dějiny 20. století, ale také o tom, jak vypadala tehdejší realita odbojové činnosti v protektorátu i v zahraničí a jakou ránu pro nacistické Německo znamenalo zavraždění takto vysoce postavené osoby v nacistické hierarchii. Jaromír Mrňka momentálně působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Specializuje se na protektorát, české dějiny druhé světové války a vykonávání spravedlnosti v poválečném Československu. Poslechněte si kompletní díl podcastu Kolaps s historikem Jaromírem Mrňkou. Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Presne dnes, ale v roku 1942 sa uskutočnila akcia, ktorá je známa ako atentát či útok na prominentného nacistu Reinharda Heydricha. Špeciálne boli na ňu vycvičení česko-slovenskí výsadkári Jozef Gabčík a Jan Kubiš v Škótsku. Známa je aj pod krycím názvom operácia Anthropoid. Aký bol výcvik, jednotliví aktéri tejto udalosti, ale aj niektoré mýty spomenieme v ďalšej zo série historických Nočných pyramíd. Moderuje: Gabika Angibaud Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hostia: Eduard Stehlík (historik a riaditeľ Pamätníka Lidice) a Martin Posch (historik Slovenskej akadémie vie). Operácia Anthropoid, či Atentát na Reinharda Heydricha. Od útoku a následnej smrti zastupujúceho ríšskeho protektora uplynulo 80 rokov. Historici sa zhodujú, že výsadkári Jozef Gabčík a Ján Kubiš, ktorí atentát zrealizovali, sú hrdinovia, pretože akciou zabránili masovému krviprelievaniu. Nacisti sa však odplatili - počas nasledujúcich šiestich týždňov bolo vyvraždených viac ako 14-tisíc ľudí, navyše vypálené obce Lidice a Ležáky. Aký dosah mal atentát na ďalšie dianie v Československu a vývoj Druhej svetovej vojny? Moderuje: Nina Alžbetkinová. V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

27. května 1942 Josef Gabčík a Jan Kubiš, českoslovenští výsadkáři z operace Antropoid, provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Böhmen und Mähren Reinharda Heydricha. Jihočeský historik, učitel a spisovatel Dalibor Vácha o událostech, které předcházely i následovaly, napsal knihu Smrt na kůru.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Čestmíra Strakatého v Press klubu Frekvence 1 byl vojenský historik a ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík. V rozhovoru uvedl, že atentát je útok na nějakou vysoce postavenou osobu, povětšinou z politických příčin. V této souvislosti je tak podle něj zbytečné v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, od kterého dnes uplynulo 80 let, mluvit o vojenském útoku. Období mezi provedením atentátu a vypálením Lidic hodnotí Eduard Stehlík jako období neuvěřitelné hrůzy, kterou Češi do té doby nepoznali. Celý rozhovor moderátora Čestmíra Strakatého s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem si můžete poslechnout zde:

Proč se exilové vedení domácího odboje rozhodlo provést atentát právě na osobu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? Co dělali Gabčík s Kubišem jen pár hodin předtím, než zaútočili na jeho černý mercedes? A kdo jim při tom pomáhal? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu k 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je to přesně 80 let od útoku na Reinharda Heydricha – tehdy nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava. Nacista, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Toto téma probral s historikem Jaroslavem Čvančarou moderátor Martin Karlík. 

Co se dělo předtím, než parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík zranili říšského protektora Reinharda Heydricha na křižovatce pražské ulice V Holešovičkách, vypráví ve speciálu Operace Anthropoid historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu: „Reinhard Heydrich přichází do Protektorátu Čechy a Morava zpacifikovat český odboj, pozvednout zbrojní výrobu pro Říši a poskytnout bezpečný koridor pro transporty vojsk na východní frontu.“Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Atentát na Reinharda Heydricha z 27. května 1942 výrazně ovlivnil úsek dějin, kterými se podrobně zabývá Pavel Kopeček z Katedry společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. „Bývá označován za nejvýznamnější čin českého odboje v období druhé světové války,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava začíná atentátem na Reinharda Heydricha, ale hlavní důraz bude kladen na 38 dní následujícího stanného práva. „Jde nám o kombinaci těch velkých dějin a konkrétních osudů. Nejenom o tu velkou politiku nebo vojenskou historii,“ říká v rozhovoru pro Rádio ZET historik Michal Stehlík.

Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.

Nejlepší přátelé, kterým nakonec nebylo dopřáno umřít spolu. Josef Gabčík a Jan Kubiš. Byli to právě oni, kdo 27. května 1942 provedli v Praze úspěšný atentát na Reinharda Heydricha.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Operácia Anthropoid, teda atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha patrí k najznámejším akciám československého odboja počas druhej svetovej vojny. Zdalo by sa, že postaviť sa so samopalom a výbušninou do cesty neohrozenému protektorovi je síce odvážnym, ale v princípe jednoduchým činom. Ak sa ale pozrieme bližšie na priebeh a prípravy celej operácie, zistíme, že ani zďaleka nebola dielom len odvahy dvoch hrdinov – Jozefa Gabčíka a Jana Kubiša. Bez podpory celej siete pomocníkov a starostlivého naplánovania akcie by likvidácia popredného nacistického potentáta nebola možná. Kto všetko stál za týmito prípravami a ako sa rodil plán na túto mimoriadnu akciu, ktorá sa zaradila aj medzi najväčšie úspechy britského Oddelenia pre zvláštne operácie? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Martinom Poschom z Historického ústavu SAV a Dokumentačného strediska holokaustu. – Kúpte si knihu Fenomény dejín od Jaroslava Valenta, ktorá pozostáva z rozhovorov s trinástimi historikmi o rôznych epochách ľudských dejín. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dejiny a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

...hovorí novinárka a spisovateľka Veronika Homolová Tóthová, ktorá vyše 10 rokov spracúva dokumenty o ľuďoch, ktorí prežili totalitné prenasledovanie. “Sme posledná generácia, ktorá sa s nimi môže rozprávať,” povedala Zuzane Kovačičovej pár dní pred osemdesiatym výročím atentátu na “pražského mäsiara” Reinharda Heydricha. 

František Šafařík pracuje jako údržbář nábytku ve Správě Pražského hradu. Po odpolední směně si pečlivě zapíše čas příjezdu a odjezdu Reinharda Heydricha. Pod číselné údaje připíše poznámku o tom, jestli měl ozbrojený doprovod. Dělá to tak už několik měsíců. Lístek v Magdeburské ulici předá spojkám odboje sestrám Marii Kovárníkové a Ludmile Soukupové. Dnes předává vzkaz naposledy. Gabčík a Kubiš už vědí všechno potřebné.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Květnové oslavy 80 let od útoku na Reinharda Heydricha budou v květnu letošního roku masivně připomínány. V sérii čtyř dílů se tedy Přepište dějiny zaměří na různé aspekty roku 1942. V první části se podíváme na dění na západní, východní i africké frontě, i na roli Slováků nebo Rakušanů v dané době, tolik nepodobné té naší. V bonusu pro podporovatele na Gazetistu pak přiblížíme třeba plán na československo-polskou poválečnou konfederaci. Stejné válečné téma na vás čeká také v Deníku N.

Keď sa 27. mája 1942 ráno Reinhard Heydrich vybral so svojim šoférom na automobile Mercedenz-Benz zo svojho sídla na zámku v Panenských Březanoch na Pražský hrad, zdalo sa, že má celú situáciu v Protektoráte Čechy a Morava pod kontrolou. Už krátko po svojom nástupe do pozície zastupujúceho ríšskeho protektora v septembri 1941 zaviedol stanné právo a zdalo sa, že domáci český odboj je definitívne zlikvidovaný. Dokonca sa zdalo, že celá česká spoločnosť sa so životom pod nemeckou okupáciou zmierila a dovtedajšie represie zlomili akýkoľvek odpor. V ten deň ho však v zákrute na Kirchmayerovej ulici čakala dvojica pripravených československých výsadkárov – Jan Kubiš a Jozef Gabčík a my už vieme ako tento príbeh skončil. 80. výročie atentátu na Reinharda Heydricha je však aj príležitosťou pozrieť sa bližšie na represívny režim, ktorý tento nacistický potentát stelesňoval. Metóda cukru a biča, ktorú nacistická okupačná správa od marca 1939 uplatňovala voči českému obyvateľstvu, sa spočiatku zdala byť účinná a práve až spomínaný atentát vytrhol nacistov z tohto presvedčenia. Ako teda vyzeral život v Protektoráte? A akú pozíciu a dôležitosť prisudzovala tejto okupovanej krajine nacistická vojnová mašinéria? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Jiřím Padevětom, spisovateľom a riaditeľom českého nakladateľstva Academia.

První polovina válečného roku 1942 přinesla řadu významných událostí i zajímavých reportáží. Německá armáda bojovala na východní frontě, zejména o strategické suroviny, a v protektorátu zněly z rozhlasových přijímačů reportáže z pražského nábřeží, rozhovory s bývalými hráči Sparty či události k atentátu na Reinharda Heydricha.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V protektorátu jsou už od konce roku 1941 parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík s úkolem zaútočit na Reinharda Heydricha. Ten se na začátku dubna 1942 s rodinou stěhuje z bytu na Pražském hradě do Dolního zámku v Panenských Břežanech. 1. dubna také umírá první český výsadkář Ivan Kolařík. Při seskoku před pěti dny ztratil doklady i s fotografií a věnováním své snoubenky. Ve snaze ochránit svou rodinu i spolubojovníky spáchá 20letý mladík sebevraždu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První úspěšný parašutistický výsadek z Velké Británie na území protektorátu proběhl krátce po příchodu Reinharda Heydricha. V době, kdy se domácí odbojové skupiny ocitly pod tvrdým tlakem okupantů. Osamělý parašutista František Pavelka byl tak „předskokanem“ dalších spolubojovníků, kterým se později Heydricha podařilo zlikvidovat.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednoho z nejvýznamnějších nacistů Reinharda Heydricha máme spojeného s působením na území Protektorátu Čechy a Moravy. Dnes říkáme vražděni nevinných vlastenců Heydrichiáda. Odplatou byly vraždy, perzekuce a vypálení Lidic a Ležáků. V té době probíhala 2. světová válka, ale bylo to jen za války, co Heydrich v Československu vraždil? Málo se ale ví, ale jeho krvavé stopy sahají už do dob předválečných.

Připomínáme si výročí operace Anthropoid, která měla za cíl zlikvidovat říšského protektora Reinharda Heydricha. „V archivních materiálech stále nacházíme o Heydrichovi neuvěřitelné věci,“ říká tajemník Federace židovských obcí. „Třeba že ve svých plánech nepočítal ani se sudetskými Němci. A z Prahy chtěl udělat evropské centrum rasové čistoty.“

Připomínáme si výročí operace Anthropoid, která měla za cíl zlikvidovat říšského protektora Reinharda Heydricha. „V archivních materiálech stále nacházíme o Heydrichovi neuvěřitelné věci,“ říká tajemník Federace židovských obcí. „Třeba že ve svých plánech nepočítal ani se sudetskými Němci. A z Prahy chtěl udělat evropské centrum rasové čistoty.“

Připomínáme si výročí operace Anthropoid, která měla za cíl zlikvidovat říšského protektora Reinharda Heydricha. „V archivních materiálech stále nacházíme o Heydrichovi neuvěřitelné věci,“ říká tajemník Federace židovských obcí. „Třeba že ve svých plánech nepočítal ani se sudetskými Němci. A z Prahy chtěl udělat evropské centrum rasové čistoty.“

Tohle výročí si žádá velkou pozornost. Strůjci atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se na území Protektorátu Čechy a Morava pohybovali už od konce roku 1941.

Tohle výročí si žádá velkou pozornost. Strůjci atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se na území Protektorátu Čechy a Morava pohybovali už od konce roku 1941.

Záznamy o příjezdu Reinharda Heydricha do Prahy se dochovaly i v archivu Českého rozhlasu. V době, kdy Heydrich nastupoval do funkce zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, jeho jméno protektorátní obyvatelstvo neznalo, zatímco v Londýně se objevovalo v zahraničním exilovém vysílání.

Česko-německé vztahy jsou podle mnohých pozorovatelů nejlepší v historii. Přispěl k tomu i Frank-Walter Steinmeier. Jako první německý prezident uctil koncem srpna památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na Reinharda Heydricha. Kolik takových gest najdete v historii česko-německých vztahů?

Německý prezident vůbec poprvé od konce války uctil památku československých parašutistů – atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Někteří z nich byli dopadeni a zavražděni v chrámu sv. Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě. Při své třídenní návštěvě Prahy se Frank-Walter Steinmeier zastavil také u sochy Nicholase Wintona.

Okolím kábulského letiště dnes otřásly dvě exploze. Je ohrožena evakuace tisíců lidí? Téma pro analytika Břetislava Turečka. Pověřený ředitel BIS Michal Koudelka odmítl prezidentovo obvinění z nezákonné činnosti. Kdo má pravdu a kdo lže? Zeptali jsme se poslance za hnutí ANO Roberta Králíčka. Německý prezident Steinmeier jako první německá hlava státu uctil památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Téma pro Jiřího Padevěta. A na závěr ještě předvolební rozhovor s Jakubem Olbertem z hnutí Otevřeme Česko a interview o cestování s autistickým synem.

Německý prezident vůbec poprvé od konce války uctil památku československých parašutistů – atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Někteří z nich byli dopadeni a zavražděni v chrámu sv. Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě. Při své třídenní návštěvě Prahy se Frank-Walter Steinmeier zastavil také u sochy Nicholase Wintona.

Operaci Anthropoid, tedy atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, naplánovala exilová československá vláda ve Velké Británii. Samotnou akci potom provedli českoslovenští vojáci vysazení z Anglie do protektorátu. Jedním z míst, kde se parašutisté na misi připravovali, je zámeček Bellasis House nedaleko anglického Dorkingu. Československé výsadkáře tam teď po 79 letech nově připomíná informační tabule.

Operaci Anthropoid, tedy atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, naplánovala exilová československá vláda ve Velké Británii. Samotnou akci potom provedli českoslovenští vojáci vysazení z Anglie do protektorátu. Jedním z míst, kde se parašutisté na misi připravovali, je zámeček Bellasis House nedaleko anglického Dorkingu. Československé výsadkáře tam teď po 79 letech nově připomíná informační tabule.

Malá východočeská obec Ležáky se stala 24. června 1942 obětí pomsty nacistů po útoku našich parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postihl ji stejný osud jako Lidice. Byli zavražděni všichni muži, všechny ženy a téměř všechny děti. Po dlouhá desetiletí byly ale právě Ležáky a jejich tragický osud upozaďovány.

Před 79 lety došlo k jednomu z nejhrůznějších činů druhé světové války na našem území – k vypálení obce Lidice. Akt nacistické pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežila jen hrstka lidických obyvatel. V sobotu se na místě tragédie uskuteční komorní pietní akce.

Před 79 lety došlo k jednomu z nejhrůznějších činů druhé světové války na našem území – k vypálení obce Lidice. Akt nacistické pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežila jen hrstka lidických obyvatel. V sobotu se na místě tragédie uskuteční komorní pietní akce.

Tento týden jsme si připomněli 79 let od okamžiku, kdy Jan Kubiš, Jozef Gabčík a Josef Valčík provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Samotný hrdinský čin i jeho tragické důsledky jsou dostatečně známé. Méně známé je to, co mu předcházelo. Zpravodaj Radiožurnálu ve Velké Británii Jaromír Marek se vydal na severozápad Skotska do vesničky Arisaig, kde se čeští a slovenští výsadkáři na svou misi připravovali.

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl jedním z největších činů protinacistického odboje za 2. světové války. Od této události uplynulo už 79 let. Dopoledním hostem Rádia Z byl Vlastislav Janík, ředitel oblastního muzea Prahy-východ, které spravuje i Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech.Operace Antropoid byla vypracována pouze několik dní po nástupu Heydricha do Prahy, přípravy na atentát začaly v říjnu 1941. Atentát byl uskutečněn 27. května 1942. Provedli ho parašutisté Gabčík s Kubišem, kteří byli vyslaní z Londýna. „Čin by ale jen těžko vykonali bez domácí odboje. Bez jejich podpory by neměli potraviny ani ošacení, neměli by kde spát,“ vysvětluje Janík. Heydrich také chystal konečné řešení židovské otázky. I proto atentát podle Janíka zachránil spoustu životů. „Německá moc poté u nás demonstrovala svoji sílu. Její vojáci chyběli na frontách. Atentát tak přispěl i k vítězství koalice protiněmeckých států,“ dodává historik. Moderátor Ondřej Kopa se svého hosta ptal také na to, proč nakonec volba padla na Heydricha. V hledáčku odboje byl původně i státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank, nenáviděný sudetský Němec, který přispěl k Mnichovské dohodě. „Protože Heydrich hned po svém nástupu zahájil v protektorátu velký teror. Začal popravovat nejvyšší představitele československé branné moci. Popravil i armádního generála Josefa Bílého. To byl základní impuls pro československé zpravodajce,“ říká Janík. 

Období velkých hrdinství a osobních obětí a také velkého strachu a selhání. Taková byla doba po útoku výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které zachycují atmosféru té doby.

Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.

'Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!' Tato slova zazněla na konci příběhu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Nejslavnější čin protinacistického odboje sice přinesl brutální krvavou odplatu, ale zároveň vrátil Čechům důstojnost a uznání ve zbytku Evropy. Pro tu byli obyvatelé protektorátu jen poslušní dělníci ve zbrojovkách pro Wehrmacht, kteří proti fašistickému Německu nebojují.

Po atentátu na Reinharda Heydricha se středočeská obec Lidice ocitla v hledáčku nacistů. Její obyvatelé údajně pomáhali atentátníkům, a tak se okupanti rozhodli k exemplárnímu „trestu“. Srovnat obec ze zemí a její obyvatele zlikvidovat.

Ve věku 88 let zemřela Marie Šupíková, která jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Zažila den, kdy v noci z 9. na 10. června 1942 zahájili nacisté operaci, která svou brutalitou vstoupila do světové historie. Pomstou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kamila Schusterová, Ladislav Dvořák

Rozmowa z dr. Maciejem Kozłowskim [29 stycznia 2020] Holokaust mógł zdarzyć się tylko w państwie absolutnie dyktatorskim, gdzie nie istniało prawo w tym sensie, że wola przywódcy była prawem – mówi w rozmowie z Piotrem Szczepańskim dr Maciej Kozłowski, historyk i były ambasador RP w Izraelu. Gość Wszechnicy na wstępie odpowiada na pytanie o czynniki, bez których ludobójstwo by nie zaistniało. Jeśli chodzi o kwestie ideologiczne, wymienia antysemityzm i rasizm. – Na początku XX w. oświeceniowe idee zmieniły antysemityzm o charakterze religijnym, który istniał przez cały okres od średniowiecza do rewolucji francuskiej, w antysemityzm rasistowski, czyli antysemityzm oparty na przynależności do rasy – wyjaśnia dr Kozłowski. Historyk wskazuje również, że do Zagłady przyczyniła się eugenika. – Ponieważ teoria eugeniki pozwalała na różnicowanie ludzi, że jedni są bardziej warci, a inni mniej warci [życia], w połączeniu z antysemityzmem dała to, co dała – stwierdza historyk. Dr Maciej Kozłowski: Holokaust by się nie wydarzył, gdyby nie wojna Gość Wszechnicy wymienia również dwa czynniki polityczne, bez których eksterminacja Żydów nie byłaby możliwa do przeprowadzenie. Pierwszy to dyktatura Adolfa Hitlera w Niemczech. – Taka rzecz mogła zdarzyć się tylko w państwie absolutnie dyktatorskim, gdzie nie istniało prawo w tym sensie, ze wola przywódcy była prawem – wyjaśnia. Drugi z faktorów to wywołana przez Niemców wojna. – Wojna sprawia, że życie ludzkie jest tanie. (…) Kiedy giną miliony, nikt nie patrzy na śmierć setek, tysięcy czy nielicznych milionów – mówi dr Kozłowski. Gość Wszechnicy przywołuje liczby: w trakcie drugiej wojny światowej śmierć poniosło 60 mln ludzi, z czego Żydzi stanowili 6 mln. W kolejnej części wywiadu dr Kozłowski odpowiada na pytanie, od kiedy można mówić o początku Zagłady. Historyk przytacza pogląd części badaczy, którzy odwołują się do „Mein Kampf” Hitlera. Uważają oni, że ludobójstwo Żydów naziści planowali u zarania swojego ruchu. W kontekście prześladowań Żydów w Niemczech historyk szerzej opisuje tzw. Polenaktion i odnosi się do oskarżeń, jakie pod adresem ówczesnego ambasadora RP w Berlinie wysunął Władimir Putin. Gość Wszechnicy przypomniał, że rozmowa amb. Józefa Lipskiego z Hitlerem, do której doszło 20 września 1938 roku w Berchtesgaden, podczas której tematem była m.in. emigracja Żydów z Europy, odbyła się już pod konferencji z udziałem mocarstw w Évian. W jej trakcie – konferencja trwała 6-15 lipca 1938 – przywódcy odmówili przyjęcia na swoje terytorium Żydów prześladowanych w Niemczech. Kalendarium Zagłady – kiedy rozpoczęła się eksterminacja Żydów? Gość Wszechnicy nie zgadza się z poglądem, że Zagłada rozpoczęła się wraz dojściem do władzy w Niemczech przez nazistów. Jego zdaniem o początku Holokaustu można mówić nawet nie od wybuchu wojny we wrześniu 1939 roku, ale dopiero od rozpoczęcia wojny niemiecko-radzieckiej w czerwcu 1941 roku. Pierwszym etapem zdaniem historyka były pogromy ludności żydowskiej, do jakich doszło na terenach zajmowanych przez wojska niemieckie. – Jedwabne i wszystkie pogromy, które miały miejsce na niewielkim terenie etnicznie polskim, który był okupowany przez Sowietów w 1939 roku, miały źródło. One były dokonane przez Polaków, ale na wyraźną zachętę czy nawet instytucjonalną próbę zorganizowania tego przez Niemców. Tam nie było Niemców fizycznie, ale ci Polacy wiedzieli, że Niemcy tego oczekują – podkreśla historyk. Powołuje się instrukcję Reinharda Heydricha, która zalecała podjęcie tego typu działań. Oprócz tego dr Kozłowski wymienia działalność Einsatzgruppen, które na zapleczu frontu dokonywały mordów na Żydach utożsamianych z komunistami.

Prvním hostem v roce 2021 bude Lukáš Sobotka. Člen SOKOLSKÉ STRÁŽE, cvičitel a duše oddílu všestrannosti Sokolu Modřany, středoškolský učitel, velký sportovec a hlavně propagátor Sokolské tradice, o které jsme spolu tentokrát mluvili. Takže téma rozhovoru je jasné. Historie a současnost obce Sokolské. Jak to vlastně tenkrát Tyrš s Fügnerem mysleli. Proč se vlastně Sokolského hnutí bála všechna politická uskupení? O roli Sokolů při atentátu na Reinharda Heydricha a následných perzekucích. O všesokolských sletech. Je možné udržet teenagery u tužení těla i ducha i v současné "rychlé " době moderní techniky? V úterý 12.1. se budete moci sami přesvědčit, jestli hesla jako "Lví silou, vzletem sokolím" ,nebo "V zdravém těle zdravý duch!" už zase platí.

Malá východočeská obec Ležáky se stala 24. června 1942 obětí pomsty nacistů po útoku našich parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postihl ji stejný osud jako Lidice. Byli zavražděni všichni muži, všechny ženy a téměř všechny děti.  Po dlouhá desetiletí byly ale právě Ležáky a jejich tragický osud upozaďovány. Ve středu od tragédie uplyne přesně 78 let.

REPRÍZA | Otázka jak do televizní soutěže: největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech druhé světové války? Soudíte-li, že to bylo provedení atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně.

LUDVÍK KUNDERA (1920 - 2010) - - bratranec Milana Kundery, český básník, dramatik, překladatel - francouzština, ruština, výtvarník, Život: FF MUNI v Brně, zakladatel Skupiny Ra - navazuje na předválečný surrealismus (Nezval - Skupina surrealistů ČSR) - hledání "nahého" člověka - vyvázaného ze společenských vazeb, od 70. Let z politických důvodů nemůže publikovat (srov. Zdeněk Rotrekl - surrealistické motivy, také zákaz publikace), vydává samizdatově, 1989 návrat na literární scénu, 2009 Cena Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo, Dílo: Živly v nás - první básnická sbírka, ovlivněn avantgardou - dadaismus, surrealismus, poetismus, Klínopisný lampář - básnická sbírka, v duchu Skupiny Ra - surrealismus, psychický automatismus - řetězení asociací + sám Kundera oslabuje psychický automatismus 1) racionalizací básně - posun k intelektuální složce, 2) jazykem - rytmizace, drama Labyrint světa a lusthauz srdce - inspirace J A Komenským, motiv bloudění (srov. Candide), EGON HOSTOVSKÝ (1908 - 1973)- prozaik a novinář židovského původu, píše psychologické a existenciální prózy - Existencialismus jej sbližuje s autory Pražského okruhu (Franz Kafka, Egon Erwin Kisch, Max Brod, Richard Weiner - Lazebník - povídkový soubor - několikeré potkávání jedné ženy v různých rolích - nelze poznat, co je pravda Život: 2. Svět. Válka emigrace, podruhé emigrace po Únorovém převratu 1948 - opět do USA - učitel jazyků, novinář, redaktor Svobodné evropy, 1957 získává americké občanství, zbytek života v USA Dílo: Témata: pocity osamělého člověka v emigraci, nekonečné cesty člověka bez naplnění, absurdita společenských poměrů společně s Dostojevským, duchovní osamělost a izolace, osudy evropských emigrantů v USA, ztráta víry v lepší budoucnost, bezmocnost a opuštěnost - hledání lidské identity - vrchol v autobiografickém románu Všeobecné spiknutí, román Cizinec hledá byt - odcizení umocňuje absence expresivity, český emigrant Václav Marek - v poválečném New Yorku hledá byt - neustále se stěhuje, hledání = metafora vykořeněnosti, symbol nekonečné cesty člověka bez naplnění JIŘÍ WEIL (1900 - 1959) - český prozaik, novinář, literární kritik, překladatel - studium slovanské filologie na UK - získal doktorát, Život: člen Devětsilu, překladatel tiskového oddělení sovětského zastupitelství - komunista, 30. Léta návštěva SSSR - seznámení se stalinismem - literárně zpracoval (román Moskva-hranice), vyloučen z KSČ - "převýchova" u jezera Balchaš, v Kazachstánu, 2. Svět. Válka - nenastoupil do židovského transportu - přežívá v úkrytu, po válce kulturní a společenské dění - potravě - Státní židovské muzeum, Dílo - Před válkou: Moskva-hranice - román, počátek vystřízlivění z nekritického obdivu k SSSR, reportáže ze SSSR, překlady ruské literatury, Po válce - Soubor povídek Barvy - pronásledování židů nacisty, Život s hvězdou - žid Roubíček se pasivně ukrývá ve svém bytě, ničí zařízení svého bytu, aby nic nepadlo do rukou nacistů, poté co se dozví, že jeho láska Růžena je zavražděna nacisty, zmobilizuje veškeré své síly a válku přežije - autobiografické dílo, román Na střeše je Mendelssohn - sundání sochy z divadla nacistickými vojáky, několik dějových rovin JAN DRDA (1915 - 1970) - novinář, prozaik, dramatik, později spisovatel socialistického realismu, Dílo: před válkou novinář - Lidové noviny, román Městečko na dlani - charakterové prokreslení postav (srov. Vladislav Vančura - Rozmarné léto, Karel Poláček - Okresní město ), po válce zachycení okupace a Pražského povstání - povídkový soubor Němá barikáda - nepatetické zachycení hrdinství za okupace např. Povídka Pancéřová pěst - pevný charakter a statečnost občanů, Vyšší princip - profesor nsa odsoudit tři studenty, kteří zesměšnili Reinharda Heydricha a byli popraveni - učitel se vzepře a vyzdvihne jejich hrdinství, Němá barikáda - tři přátelé se ukryjí na barikádě a překvapí německou přesilu, novinářská praxe - rychlý spád, dramatický děj, smysl pro detail drama Hrátky s čertem (1945) - počátek schématismu, FUČÍK

Zřejmě není nikdo, kdo by neslyšel o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu roku 1942. Ale existoval ještě jeden atentát proti vysoce postavenému nacistovi, o kterém se takřka nic neví. Dokonce měl být i zapomenut.

V pondělí před 77 lety kolem půl jedenácté dopoledne začaly odtikávat poslední hodiny života zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V zatáčce v pražských Kobylisích na něj tehdy spáchali úspěšný atentát parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. Česká televize nechala k příležitosti výročí zpracovat 3D model zatáčky, ve které se atentát odehrál. Jak by model mohl změnit pohled na celou událost a co se o atentátu ještě neví? Na toto téma mluvil redaktor Karel Rožánek s publicistou Jaroslavem Čvančarou a vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2816882…-o-atentatu-na

Nedělní díl Příběhů 20. století z července 2016 věnován Lidicím a lidem, kteří přežili zničení obce nacisty po atentátu na Reinharda Heydricha. Vyhlazování začalo 9. a 10. června 1942. V pořadu se budeme věnovat osudům Václava Hanfa, uslyšíte také vzpomínky Miloslavy Kalibové, Marie Šupíkové a dalších lidických dětí. Miloslava Kalibová před koncem roku 2019 zemřela.

Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha je významnou událostí z období druhé světové války, ke které se často vracíme. Provází naše dějiny po další desetiletí až do současnosti. Pomsta nacistů, která byla sledem hrůzných činů, pak vedla i k diskuzím, zda to celé mělo smysl.

Bylo léto roku 1942, jedno z nejtěžších období novodobé historie českého národa. Hlavním tématem, které lidmi rezonovalo byl úspěšný atentát na Reinharda Heydricha z 27. května. Nadšení střídal strach z předpokládané odplaty Němců. Ta na sebe nenechala dlouho čekat. Den po pohřbu říšského protektora byly vypáleny Lidice a o čtrnáct dnů později potkal stejný osud i vísku o devíti domech - Ležáky. 24. červen tak zůstává připomínkou brutálního barbarství na nevinných lidech.

27 maja1606 – śmierć cara Dymitra Samozwańca I i około 500 Polaków1703 – Piotr I Wielki założył Petersburg1859 – Garibaldi zwyciężył nad wojskiem austriackim w bitwie pod San Fermo1860 – Garibaldi przypuścił atak na Palermo na Sycylii1917 – wybuchł bunt w Armii Francuskiej1929 – wypadek Eugeniusza Bodo1940 – zamordowanie 97 brytyjskich jeńców wojennych1941 – zatopienie Bismarcka1942 – dokonano zamachu na Reinharda Heydricha w Pradze1943 – 126 Polaków zostało zamordowanych przez ukraińskich nacjonalistów

Jan Kubiš patřil mezi české výsadkáře skupiny Anthropoid, kteří v roce 1942 provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. A stejně jako ostatní členy skupiny a jejich rodiny jej postihl krutý osud.