Podcasts about matematicko

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Sedel v školskej lavici spolu s talentovaným tanečníkom a choreografom Máriom Radačovským. Vyštudoval Matematicko-fyzikálnu fakultu na Univerzite Komenského v Bratislave. Svoj talent uplatnil aj v písaní. Napísal texty piesni pre Paľa Hammela, skupinu Hex, jeho text spieval aj Petr Muk. Je držiteľom Filipa a množstva domácich a zahraničných cien v rámci tvorivých súťaží. Reklama a umenie. Môžu mať k sebe blízko? Hovoriť s Gabikou Angibaud bude aj o našej hudbe, ale i o detskej knižke, ktorú napísal. | Hosť: Vlado Slivka (autor, textár, kreatívny riaditeľ absolvent Matematicko-fyzikálnej fakulty UK). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Téměř každý nový školní rok přináší do života žáků, učitelů i rodičů nějaké změny. Co ale zůstává neměnné, jsou zákony matematiky a fyziky. A – ať už se to někomu líbí, nebo ne – přítomnost těchto předmětů ve školních rozvrzích. Na osmiletém gymnáziu v Třeboni je vyučuje absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, pedagog a didaktik Martin Krynický.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracuje v SHMÚ, venuje sa dištančným meraniam, využívajú pri nich radary, družice, teda zariadenia, ktoré vedia merať na diaľku. Merajú oblačnosť, zrážky (radary) oblačnosť na rôznych vlnových dĺžkach aj infračervené žiarenie (z družíc). Vyštudoval jadrovú fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte UK, no meteorológii sa venuje už od stredoškolských čias, vtedy si viedol vlastný meteorologický denník. Pochádza zo Šurian. Je ženatý, má syna. Má rád hory, najmä Vysoké Tatry, je domáci majster – to sa prejavuje aj v práci – vyrába rôzne softvéry pre SHMÚ. Rád hrá na husliach, vyštudoval ich na LŠU, občas chodí aj na koncerty. Je delegátom za Slovenskú republiku v organizácii EUMETSAT. | Ján Kaňák (fyzik, v SHMÚ sa venuje dištančným meraniam). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

V dnešním dílu Jak to vidí… probereme nejvýznamnější teplotní extrémy v uplynulém roce a faktory, které je způsobily. Pozvání do pořadu přijal Michal Žák, meteorolog, moderátor počasí České televize, který zároveň působí na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Česká republika zažívá poměrně chladný leden, je možné, že už padl první letošní rekord?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním dílu Jak to vidí… probereme nejvýznamnější teplotní extrémy v uplynulém roce a faktory, které je způsobily. Pozvání do pořadu přijal Michal Žák, meteorolog, moderátor počasí České televize, který zároveň působí na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Česká republika zažívá poměrně chladný leden, je možné, že už padl první letošní rekord?

ChatGPT, který využívá čím dál více lidí, slaví rok od vypuštění na veřejnost. Jak se za uplynulých 12 měsíců změnil? V čem jsou jeho slabiny, a naopak silné stránky? A je nadšení z nové technologie stále na místě? Na to odpoví hosté Online Plus Petr Koubský z Deníku N a Kateřina Lesch, expertka na AI z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Detstvo prežila v obci Ostratice, neďaleko Partizánskeho. Základnú školu navštevovala v Žabokrekoch nad Nitrou a gymnázium v Topoľčanoch. Potom vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského a stala sa z nej uznávaná meteorologička. Miriam Jarošová sa však nebojí hovoriť ani o cukrovke, ktorou trpí a tvrdí, že aj napriek nej môže človek viesť zdravý a plnohodnotný život. Zhováral sa s ňou Juraj Turis.

Rozhovor s Leošem Jirmanem, předsedou představenstva a partnerem EMUN investiční společnosti, o tom, jak vypadá dlouhodobě diverzifikované multi-asset portfolio, co si představit pod alternativními investicemi, jak těžké je investovat s Blackstonem nebo jak například investují církevní organizace. (Natočeno 12. května 2023)POZVÁNKA:Zúčastněte se České investiční konference, největší investiční konference o akciích v ČR 13. a 14. listopadu v Praze. Více informací naleznete na: www.ceskainvesticnikonference.cz BIO: Leoš Jirman je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde po složení rigorózní zkoušky několik let pokračoval ve vědecké práci. Na kapitálovém trhu působí od roku 1992, kdy nastoupil do Investiční a Poštovní banky, a.s. Mezi lety 1994 a 2021 působil mimo jiné ve společnosti BH Securities, a.s., nejprve na pozici analytika českého kapitálového trhu a později se jako portfolio manažer přeorientoval na zahraniční akciové a dluhopisové trhy. Leoš má i dlouholeté zkušenosti s obchodováním s deriváty. V letech 2006–⁠2010 pracoval jako analytik v ČNB. Leoš je partnerem a od července 2021 i předsedou představenstva EMUN investiční společnost, a.s.V PODCASTU SE DOZVÍTE: Začátky na kapitálových trzích (0:46)Jak vnímá jako bývalý zaměstnanec ČNB dnešní ČNB a její dohled nad kapitálovými trhy (4:49)Začátky v EMUN investiční společnosti a její filozofie (7:40)Jak investují církevní organizace (12:50)Alternativní investice (13:58)Investiční strategie shora dolů (16:20) Zhodnocení jejich klientů v loňském roce (20:00)Podle čeho si vybírají hedge fondy, do kterých investují (22:00) Diverzifikace (29:00)Jak těžké je navázat spolupráci s Blackstone (30:45)Strategie secondaries (32:05)Jak dlouho trvá zainvestovat celé portfolio klienta (35:07)Proprietární fondy (43:00)Svěřenské fondy (45:20)Jejich poplatková struktura (48:20)Do jakých akcií investují (53:25)POSLECHNĚTE SI TAKÉ:Martin Burda: Alternativní investice Rostislav Plíva: Založení, správa a regulace fondůRobert Doucha: Větrná energetika ve Finsku - bez dotacíOlga Trčková: Jak úspěšně investovat do současného uměníZPĚTNÁ VAZBA:Vaše zpětná vazba je pro mě důležitá. Máte-li k podcastu jakékoliv poznámky, zašlete mi je, prosím, na lenka@schanova.com. Děkuji. 

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://theaitre.com/demo * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Podnikatel Karel Diviš vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu. Dlouho působil jako moderátor České televize, teď podniká v oboru informačních technologií. Co ve svém programu považuje za nejdůležitější? A jak by postupoval v případě jmenování guvernéra České národní banky nebo ústavního soudce? „Mám rád spíš konzervativnější výklad ústavy. Je to základní dokument státotvornosti a měli bychom se ho snažit co nejvíc respektovat,“ říká Diviš. Poslechněte si celý rozhovor.

Podnikatel Karel Diviš vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu. Dlouho působil jako moderátor České televize, teď podniká v oboru informačních technologií. Co ve svém programu považuje za nejdůležitější? A jak by postupoval v případě jmenování guvernéra České národní banky nebo ústavního soudce? „Mám rád spíš konzervativnější výklad ústavy. Je to základní dokument státotvornosti a měli bychom se ho snažit co nejvíc respektovat,“ říká Diviš. Poslechněte si celý rozhovor.

Podnikatel Karel Diviš vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu. Dlouho působil jako moderátor České televize, teď podniká v oboru informačních technologií. Co ve svém programu považuje za nejdůležitější? A jak by postupoval v případě jmenování guvernéra České národní banky nebo ústavního soudce? „Mám rád spíš konzervativnější výklad ústavy. Je to základní dokument státotvornosti a měli bychom se ho snažit co nejvíc respektovat,“ říká Diviš. Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ladislav Metelka je hradečák, vystudoval meteorologii a klimatologii na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, byl zástupcem České republiky v mezivládním panelu pro změny klimatu IPCC, dnes šéfuje solární a ozonové observatoři ČHMÚ v Hradci Králové. Je to už mnoho let, co se kromě své práce věnuje i výcviku asistenčních psů.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pozoruje jednotlivé atomy v krystalech mikroskopem, který sám sestavil. Letošní laureát ceny Neuron pro nadějné vědce v oboru fyzika, zkoumá neobvyklé materiály, které by například jednou mohly třeba přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na užitečné palivo. „Pro tuhle metodu potřebujeme vzorky zhruba 2 krát 2 milimetry,“ popisuje práci s atomárním mikroskopem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy slaví 70 let od založení. „MatFyz je opravdu špičková vědecká instituce. Určitá část osob možná na MatFyz půjde vždycky, i když zatlučeme dveře a okna. Patří k nám ale i vzdělaní chytří studenti, kteří můžou společnosti něco přinést,” říká dopolední host Rádia ZET, prorektor Univerzity Karlovy Martin Vlach. „Hrozně rád bych řekl, byť to možná není úplně pravda, že za těch deset let působení jako proděkan pro vnější vztahy MatFyzu jsem se snažil trošičku posunout pohled na matfyzáky jako na blázny,” dodává fyzik a popularizátor vědy. 

Obrazy. Takto jednoduše se jmenuje aktuální výstava Pavla Brunclíka v galerii Jiřího Trnky v Plzni. Brunclík je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a také vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU. Živil se jako reklamní fotograf. Skoro 20 let se věnoval volné tvorbě, zejména krajině, portrétům a aktům. Nedávno vzal do ruky paletu a štětec. Střídavě žije v Praze a na jihu Francie.

Obrazy. Takto jednoduše se jmenuje aktuální výstava Pavla Brunclíka v galerii Jiřího Trnky v Plzni. Brunclík je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a také vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU. Živil se jako reklamní fotograf. Skoro 20 let se věnoval volné tvorbě, zejména krajině, portrétům a aktům. Nedávno vzal do ruky paletu a štětec. Střídavě žije v Praze a na jihu Francie. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Absolútna Slovenka roka, víťazka kategórie Vzdelávanie v ankete Slovenka roka 2022. Riaditeľka župnej Strednej odbornej školy polytechnickej, Jana Antonína Baťu Svit. Zaslúžila sa o zachovanie stredných škôl vo Svite a o ich transformáciu na strednú odbornú školu polytechnickú ako následníčku Baťovej školy práce. Absolvovala odbor matematika a fyzika na Matematicko-fyzikálnej fakulte UK a matematiku a fyziku stále učí. Má rada túry a prechádzky vo Vysokých Tatrách, rada sa bicykluje aj korčuľuje. Vo voľnom čase rada pletie a číta knihy. Moderuje: Kata Martinková Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Začátek té konverzace nebyl ničím zvláštní. "Ahoj! Jsem poučený, přátelský a vždy užitečný automatický jazykový model pro dialogové aplikace," představil se systém LaMDA vývojářům Googlu, kteří si s ním přišli promluvit. Lidé ale záhy stočili řeč na to, jestli software dokáže vnímat, uvědomovat si sám sebe nebo cítit emoce. "Jsem si vědom své existence," reagoval jazykový model. Vývojář Blake Lemoine mu, zdá se, uvěřil a vyslal do světa zprávu, že Google možná vyvinul první cítící AI bytost. Je to možné? Mluvili jsme o tom s expertkou na automatické zpracování jazyka Kateřinou Lesh, která pracuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a v poradenské firmě Deloitte.

Na začátku bylo slovo, z toho pak vznikl vesmír, život i lidé. Tak to alespoň popisuje bible. Ze slov vznikl také AI systém LaMDA, který si údajně může uvědomovat sám sebe a cítí emoce jako je láska, smutek nebo strach. Tak to alespoň popsal vývojář Googlu Blake Lemoine. Experti mu ale nevěří. Proč? Naším hostem je Jindřich Libovický, který se automatickému zpracování jazyka věnuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

V Kongresovém centru na Vyšehradě proběhne v neděli 5. června 17. Mezinárodní robotický den. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 18. hodinou přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Soutěží různé věkové kategorie. „Nejmladšímu je šest, nejstaršímu sedmdesát. Mladým nevadí, že soutěží s dospěláky, většinou je porazí,“ usmívá se ředitel akce David Obdržálek z Matematicko-fyzikální fakulty. Jak vypadá soutěžní kategorie Zachraň medvěda?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.Hlasujte pro tento podcast v soutěži Podcast roku. Napište jeho jméno do kategorie „Veřejnoprávní podcast“. Hlasujte do 5. června na webu podcastroku.cz.

Je to už 110 let co v Praze žil, pracoval a učil Albert Einstein. „Máme v Praze to štěstí, že jde o místo protknuté dějinami, a to i dějinami vědy,“ říká Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Einstein sem přišel v dubnu 1911 a odešel po třech semestrech výuky v červenci 1912. Je ale potřeba říci, že v té době byla Univerzita Karlova rozdělena na českou a německou část a on byl na té německé,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Janeček je český matematik, bojovník proti korupci, autor volebního systému D21 - Janečkova metoda a kandidát na post prezidenta. Přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spoluzakladatelem společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Je zakladatelem Nadačního fondu proti korupci, založil také Institute H21, Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu (dnes Nadační fond Neuron na podporu vědy), Nadační fond pomoci a platformu Znesnáze21, Nadaci Karla Janečka a nadaci Science 21. Se Štěpánem si povídali o současné situaci na Ukrajině, jeho filantropických aktivitách a řadě dalších aktuálních témat, včetně jeho kandidatury na post hlavy státu.

V špeciálnej epizóde nahradí klasickú dvojicu Dominika a Michal zo združenia Žijem vedu, ktorí sa v tejto epizóde rozprávajú s astronómom Petrom Verešom. Peter Vereš študoval na Matematicko-fyzikálnej fakulte Univerzity Komenského, kde pred vyše 10 rokmi úspešne ukončil aj doktorandské štúdium. Nasledovalo niekoľko zahraničných pobytov vrátane pôsobenia na Astronomickom ústave Havajskej univerzity alebo pozície vedeckého pracovníka vo výskumnom centre NASA v  Laboratóriu Prúdového pohonu v Pasadene. Od roku 2017 pracuje ako astronóm pre Harvardovo astrofyzikálne centrum. Žijem vedu má aj vlastný podcast: S vedcami okolo sveta   https://zijemvedu.sk/podcast/ Podcast vzniká v spolupráci so SME.  Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/podporte-nas/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Podcast môžete počúvať aj cez Spotify: https://tinyurl.com/V-spotify Apple: https://tinyurl.com/V-applePodcast Podbean: https://tinyurl.com/V-podbean Google Podcast: https://tinyurl.com/V-GooglePodcast YouTube: https://tinyurl.com/V-YouTube-kanal Vedátora nájdete aj na FB: https://www.facebook.com/vedator.svk IG: https://www.instagram.com/vedator_sk/ web: https://vedator.space/

Mnoho našich hostů zde v různých souvislostech a různými slovy vyřklo myšlenku, že nemálo problémů pramení z toho, že zapomínáme svou minulost, nebo ji neznáme, případně ji mylně interpretujeme. Jaké společenské změny iniciují toto zapomínání? A co se stane, když lidé nastoupí proces zapomínání své vlastní historie? Dosud jsme si v našem pořadu povídali o zapomínání a přepisování nedávné historie v řádu desítek, maximálně pár stovek let, ale jak je to s přístupem dnešní postmoderní společnosti k nejstarším dějinám planety Země? Opravdu život vznikl před nějakou tou miliardou let víceméně náhodně z neživých chemikálií? Mnozí z nás si ještě pamatují snahy komunistů před rokem 1989, kdy oficiálním dogmatem, nebo chcete-li náboženstvím, byla materialistická evoluce. Dnes je situace přece jen odlišná, ale přesto myšlenka materialistické revoluce přetrvává a zdá se, že je paradoxně ještě více přijímanou hypotézou o původu našeho vzniku, než v dobách hluboké totality. Je to zkrátka vědecký pohled, který je třeba vzít na vědomí, nebo se v tomto chápání dávné historie mohou skrývat i nějaká rizika? A liší se dnešní vědecká dogmata od dogmat minulých? Jsme tolerantnější k různým pohledům na věc, nebo jsme stejně netolerantní a dogmatičtí jako před stovkami let? A je pro člověka důležité znát odpověď na to, jak to všechno na zemi i ve vesmíru začalo? O tom všem si budeme povídat s člověkem, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, byl členem české Akademie věd a učil na mnoha základních a středních školách: filozofující matematik, nebo spíše filozofující fyzik, Libor Votoček. 1. díl, 08.10.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Za všechno mohou řasy,“ říká v pořadu Hovory biofyzik Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Peter Mojzeš. Řasy vytvořily i atmosféru Země, když vyráběly kyslík. K výzkumu řas se biofyzik dostal studiem jednobuněčných organismů, respektive mikroskopických řas, které žijí v symbióze s korály.

„Za všechno mohou řasy,“ říká v pořadu Hovory biofyzik Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Peter Mojzeš. Řasy vytvořily i atmosféru Země, když vyráběly kyslík. K výzkumu řas se biofyzik dostal studiem jednobuněčných organismů, respektive mikroskopických řas, které žijí v symbióze s korály.

Nebere si servítky, mluví přímočaře, až člověka mrazí. Doc. RNDr. Arnošt Komárek Ph.D. je statistikem na Karlově univerzitě na katedře pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Epidemie a jejich možný vývoj jsou součástí jeho vědeckého zájmu. Divil jsem se a vy asi budete taky...

Umělá inteligence napsala divadelní hru. Jmenuje se AI: Když robot píše hru. Uvedení se dočká na scéně pražského Švandova divadla 26. února. Jedná se o nový směr divadelní tvorby, nebo pouhou atrakci? Může se „robot“ stát dramatikem? A do jaké  míry je schopen tvořit bez přispění člověka? Na tyto otázky hledají odpovědi v Akcentu dramaturgové Švandova divadla David Košťák a Martina Kinská a vědec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Rudolf Rosa.

Popovídat si s roboty o politice, projet se v autě bez volantu. To všechno v budoucnosti zvládne umělá inteligence. Dnes si s počítačem můžete zahrát šachy. A prohrajete. O tom, jak se roboti učí novým věcem a s čím by nám v budoucnu mohli pomáhat bude moderátor Matěj Skalický mluvit s Romanem Bartákem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Ivana Molnárová, pozitívna, odvážna,  vytrvalá a neustále sa rozvíjajúca rodáčka z Humenného. Vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Po absolvovaní Univerzity pracovala v rodinnej firme Anyhel v Humennom. V roku 2001 nastúpila do spoločnosti Profesia ako Sales Representative a po zmene viacerých pozícií od mája 2008 riadila a koordinovala obchodné aktivity spoločnosti v Českej, Slovenskej a Maďarskej republike ako marketingová a obchodná riaditeľka. Od októbra 2010 je výkonnou riaditeľkou spoločnosti Profesia. Predsedkyňa správnej rady Nadácie otvorenej spoločnosti.  V podcaste sa dozviete:   ▶ o detstve a sile, ktorú jej dalo  ▶ ako sa dostala k štúdiu na “matfyze”  ▶ o zodpovednosti voči spoločnosti a sledovateľom ▶ ako žiť v prítomnom okamihu  ▶ o týždennom pobyte v tme  ▶ o silných stránkach a ich využívaní ▶ o spoločnosti Profesia a jej vývoji za 20 rokov ▶ akú zodpovednosť dáva pozícia lídra na trhu  ▶ ako vznikajú nové projekty  ▶ o Profesia days a ich vývoji  ▶ o segmente HR ▶ ako sme pripravení na automatizáciu a robotizáciu  ▶ o pripravenosti ľudí na trhu po škole  ▶ o nachádzaní motivácie   ▶ ako sa rozvíja   ▶ ako relaxuje

Karel Janeček je český matematik, filantrop a mecenáš. Přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzita Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která obchoduje s finančními deriváty. Je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Založil si Nadační fond Neuron na podporu vědy, Nadační fond pomoci a Nadaci Karla Janečka. Se štěpánem si povídali o aktuálních šancích ve společnosti, neexistujících náhodách a synchronikách, kráse skrytých v matematice io tom, jaké procesy mohou akcelerovat "koronavirová rozbuška". Výsledkem je podcast plný inspirujících myšlenek a zajímavých informací.

Ivana Molnárová, pozitívna, odvážna, vytrvalá a neustále sa rozvíjajúca rodáčka z Humenného. Vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Po absolvovaní Univerzity pracovala v rodinnej firme Anyhel v Humennom. V roku 2001 nastúpila do spoločnosti Profesia ako Sales Representative a po zmene viacerých pozícií od mája 2008 riadila a koordinovala obchodné aktivity spoločnosti v Českej, Slovenskej a Maďarskej republike ako marketingová a obchodná riaditeľka. Od októbra 2010 je výkonnou riaditeľkou spoločnosti Profesia. Predsedkyňa správnej rady Nadácie otvorenej spoločnosti. V podcaste sa dozviete: o detstve a sile, ktorú jej dalo / ako sa dostala k štúdiu na “matfyze” / o zodpovednosti voči spoločnosti a sledovateľom / ako žiť v prítomnom okamihu / o týždennom pobyte v tme / o silných stránkach a ich využívaní / o spoločnosti Profesia a jej vývoji za 20 rokov / akú zodpovednosť dáva pozícia lídra na trhu / ako vznikajú nové projekty / o Profesia days a ich vývoji / o segmente HR / ako sme pripravení na automatizáciu a robotizáciu / o pripravenosti ľudí na trhu po škole / o nachádzaní motivácie / ako sa rozvíja / ako relaxuje

Zastavte se, spusťte prohlížeč a vložte tam adresu Photopea.com. Otevřete tam soubor PSD, poeditujte vrstvy, exportujte, konvertujte, aplikujte filtry. Klesla vám brada? Nám jo … a proto jsme si do Kafemlejnek.TV pozvali autora tohoto dílka – Ivana Kuckira. Ivan pochází z Ukrajiny a studoval u nás Matematicko-fyzikální fakultu. Toto dílo vzniklo jako ve volném čase při škole a je k použití zdarma. Měsíčně ho používají 4 miliony po celém světě a je neuvěřitelně rychlý a mocný. Běží ve vašem prohlížeči a pro práci s obrázky používá pomocí WebGL grafickou kartu vašeho počítače. První verze vznikla v roce 2013 a je tedy v současnosti skutečně vyzrálým projektem, přestože je to celé one-man show. Nejhezčí na celé věci je to, že projekt vůbec nepoužívá žádný z buzzwordů současné doby – žádný cloud, žádné CDN, žádný React, žádné Next.JS. Vše je napsané ve Vanilla JS a je takovým důkazem, že když to máte v hlavě dobře srovnané, žádné berličky ve formě hype frameworků vůbec nepotřebujete. Ivan má navíc poměrně smělé plány a třeba se časem dočkáme i video editoru na Videopea.com.

Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy. Přednáší: Prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (*1963) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde nyní působí jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména přesnými řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačního záření v kosmologii a modely černých děr. Dlouhodobě se věnuje popularizaci svého oboru, včetně překladů knih. Program Biologických čtvrtků ve Viničné: https://www.bioctvrtky.cz/index.php/2020/02/21/program-na-ls-2019-2020/ Program Fyziky jako dobrodružství poznání: http://utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl Videozáznam přednášky: https://youtu.be/KbECGx5mcrM Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/ Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/

Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém. P vs. NP je dnes jeden z nejznámějších matematických a informatických problémů. V přednášce se pokusím vysvětlit proč tomu tak je, proč se zdánlivě speciální problém může stát centrálním a dokonce populárním problémem. To není otázka pouze historická, ale rovněž aktuální například při diskusi o důležitosti matematiky. Prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (* 13. března 1946 v Brně), český matematik, profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a výtvarník. V matematice se zabývá především kombinatorikou (Ramseyova teorie), ale také algebrou a teoretickou informatikou, jeho Erdősovo číslo je 1. Ve výtvarném umění spolupracuje s Jiřím Načeradským. Mezi lety 1964 a 1969 studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, část tohoto studia však strávil v zahraničí, konkrétně na Universität Wien (1968) a McMaster University v Hamiltonu v Kanadě (1969). Titul RNDr. získal v roce 1970, CSc. roku 1975 a DrSc. 1988. Roku 1987 se stal docentem a 1993 profesorem Univerzity Karlovy. V současné době je profesorem katedry aplikované matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a současně ředitelem Institutu teoretické informatiky a DIMATIA Centre, jehož je také zakladatelem. Jaroslav Nešetřil je autorem více než 250 odborných článků. Videozáznam přednášky: https://youtu.be/a2MvHPuxQZc Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Podobně jako vynález parního stroje před dvěma sty lety nastartoval průmyslovou revoluci, tak i moderní elektronika a komunikační technologie by nemohly vzniknout bez základních objevů kvantové fyziky, o které se opírá například i celý polovodičový průmysl - od prvních tranzistorů, přes Váš oblíbený kávovar, až po dnešní nejvýkonnější počítačové procesory. Mimo své zjevné praktické využití také kvantový popis světa zásadním způsobem ovlivnil náš náhled na povahu hmoty, fyzikálních jevů a na zákony, kterými se obojí řídí. V této přednášce se proto pokusíme společně porozumět motivaci pro samotný vznik kvantové teorie, představíme si její hlavní myšlenky, několik zajímavých důsledků a nastíníme pár nevyřešených otázek. Jednu z oblastí výzkumu, která by bez kvantové fyziky nemohly vůbec vzniknout a přitom dnes již má intenzivní praktické využití, představuje právě supravodivost. Co to je supravodič, jak zhruba funguje, jestli má opravdu nulový odpor, kde se se supravodiči setkáme a co (ne-)můžeme od supravodivých materiálů v dohledné době čekat si povíme v druhé části této přednášky, která bude doplněna experimenty se supravodiči chlazenými kapalným dusíkem. RNDr. David Schmoranzer, Ph.D., je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou. Další informace: www.superfluid.cz Videozáznam přednášky: https://youtu.be/bwAV8lr5KYQ Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

RNDr. Emil Páleš je slovenský vědec a filosof, představitel tzv. sofiologie, který ovšem vystudoval kybernetiku a nějaký čas vyučoval počítačovou lingvistiku na Katedře umělé inteligence Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Posledních 30 let se snaží propojit vědu se starou moudrostí. Bádá, přemýšlí o lidech, o vzestupech i pádech kultur a hledá celou pravdu o andělích. Existují? Poslechněte si záznam rozhovoru s Veronikou Albrechtovou.

Karel Janeček je český matematik, podnikatel a bojovník proti korupci V roce 1995 založil a dlouho vedl společnost RSJ, která je jedním z největších obchodníků a poskytovatelů likvidity na světových finančních trzích. Dnes v ní působí jako předseda dozorčí rady. Přednáší finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Založil také Nadační fond Karla Janečka na podporu mladých vědců, kteří se věnují základnímu výzkumu v matematice, ekonomii a medicíně. Karel Janeček je tváří mnoha projektů. V rozhovoru jsme se pokusili nahlédnout do většiny z nich a věřím, že si rozhovor užijete. V rozhovoru se dozvíte: Je matematika pro každého? Jak vypadaly jeho podnikatelské začátky? Jak funguje firma RSJ? Jak vypadá korupce napříč historií ČR? Jak by mohl vypadat ideální volební systém? a mnoho dalších. Partnery epizody jsou Železná koule a Driveto

V roce 2021 přistane na Marsu modul, na jehož vzniku se se svými kolegy z několika ústavů Akademie věd podílí i mladý český vědec Jan Lukačevič. Kosmický inženýr, který právě dělá doktorát z fyziky plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, se brzy pustí do závěrečného testování vyvíjeného modulu pro misi ExoMars 2020.

V roce 2021 přistane na Marsu modul, na jehož vzniku se se svými kolegy z několika ústavů Akademie věd podílí i mladý český vědec Jan Lukačevič. Kosmický inženýr, který právě dělá doktorát z fyziky plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, se brzy pustí do závěrečného testování vyvíjeného modulu pro misi ExoMars 2020.

Zajímá vás, jak proniknout do plnohodnotného studia vývoje her? Jde to i v České republice a Jakub Gemrot z Matematicko-fyzikální fakulty UK - mimo jiné spoluautor titulu Attentat 1942 - prozradí, jak na to. Nad rámec skvělého rozhovoru jsme rozebrali důležitost i pomíjivost závěrečných titulků ve videohrách, podívali se na případy, kdy se hry až nebezpečně prolínají se skutečným životem a pozastavili se nad ne zrovna veselou kulturou uvnitř Riot Games! 4:52 - Důležitost závěrečných titulků ve hrách 26:37 - Když se hry nebezpečně mísí se skutečným životem 44:48 - Rozhovor s Jakubem Gemrotem z ČVUT 1:19:23 - O zlých Riot Games a dalších mišmaš srandách Napište nám na Facebooku: https://www.facebook.com/vortexczech/ Tweetněte nám na Twitteru: https://twitter.com/vortexczech Přidejte se k nám na Discordu: https://t.co/Adu4LRZ07l

Hostem Science Café Praha (6/2018) byl jazykovědec doc. Karel Oliva. Proč a jak si čeština mění cizí slova? Jaká česká slova si přivlastnily a změnily cizí jazyky? Proč se to vůbec děje? A co to pro češtinu znamená? Karel Oliva je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Odborně se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Hostem Science Café Praha (6/2017) byl Mgr. Jiří FIlip, Ph.D., z Geologického ústavu AV ČR. Zajímá vás, jaké zákonitosti provázejí vznik a vývoj civilizací? Jakou roli hrají klimatické změny a tzv. krize lidských společenství velkých rozměrů? Jak o dynamice vývoje civilizací uvažují významní myslitelé? Jiří Filip vystudoval obor jaderná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializuji se na stanovení velmi nízkých aktivit radionuklidů v životním prostředí. V Geologickém ústavu se věnuje stanovením stáří a časově teplotním vývojem hornin metodou fission track. Zajímá se rovněž o filosofii dějin, paleoklimatologii, zvláště o klimatické cykly a náhlé klimatické změny ve spojení s evolucí a historií člověka. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Jak vypadá práce profesionálního matematika? Co v současnosti zkoumají vědci v Nečasově centru pro matematické modelování – vědeckém sdružení, které spojuje přední české vědecké skupiny pracující v Matematickém ústavu Akademie věd, v Ústavu informatiky Akademie věd a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy? I o tom hovořili na květnovém Science Café v Praze prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. a prof. RNDr. Josef Málek, CSc., DSc. O hostech: Eduard Feireisl Eduard Feireisl je přední český matematik, který se věnuje výzkumu v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Rio de Janeiru, Pise, Madridu, Pekingu, Mnichově, Hongkongu a Nancy. Josef Málek Oblastí výzkumu Josefa Málka je matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic mechaniky kontinua popisující deformace geofyzikálních materiálu, tkání, směsí či slitin s aplikacemi v technice a lékařství. Josef Málek působil dlouhodobě na Univerzitě v Bonnu a na Texas A&M Univerzitě v College Station.

Záznam Science Café o kvantové fyzice. Kvantová teorie zásadním způsobem změnila náš pohled na fyzikální svět. Nastolila několik základních otázek týkajících se vlivu pozorovatele na průběh fyzikálních procesů, vzájemné provázanosti vzdálených fyzikálních systémů, vztahu mezi realitou a jejím matematickým popisem. Paradoxy kvantové teorie odrážejí její neslučitelnost s klasickým myšlením, odvozeným ze světa každodenní zkušenosti. Právě zvláštnosti kvantového světa však dnes přinášejí řadu užitečných aplikací a počítá se s nimi i v technologiích budoucnosti. Hosté: PAVEL CEJNAR a JIŘÍ DOLEJŠÍ z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Roman Neruda je vědeckým pracovníkem Ústavu informatiky AV ČR, v.v.i. a přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK Praha.