Podcasts about nikod

Es war da einer von den Pharisäern namens Nikodémus, ein führender Mann unter den Juden. Der suchte Jesus bei Nacht auf und sagte zu ihm: Rabbi, wir wissen, du bist ein Lehrer, von Gott gekommen; denn niemand kann die Zeichen tun, die du tust, wenn nicht Gott mit ihm ist. Jesus antwortete ihm: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht von oben geboren wird, kann er das Reich Gottes nicht sehen. Nikodémus entgegnete ihm: Wie kann ein Mensch, der schon alt ist, geboren werden? Kann er etwa in den Schoß seiner Mutter zurückkehren und noch einmal geboren werden? Jesus antwortete: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht aus dem Wasser und dem Geist geboren wird, kann er nicht in das Reich Gottes kommen. Was aus dem Fleisch geboren ist, das ist Fleisch; was aber aus dem Geist geboren ist, das ist Geist. Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist.(© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

húsvéti idő 2. hét, hétfő ** Jn 3,1-8 ** Volt a farizeusok közt egy Nikodémus nevű ember, a zsidók egyik főembere. Éjszaka elment Jézushoz, és így szólt hozzá: ,,Rabbi, tudjuk, hogy Istentől jött tanító vagy, mert senki nem tudja ezeket a jeleket véghezvinni, amelyeket te cselekszel, hacsak nincs vele az Isten.'' Jézus azt felelte neki: ,,Bizony, bizony mondom neked: ha valaki újra nem születik, nem láthatja meg Isten országát.'' Nikodémus megkérdezte: ,,Hogyan születhet meg az ember, ha már vén? Csak nem mehet be ismét anyja méhébe, hogy megszülessék?'' Jézus azt válaszolta: ,,Bizony, bizony mondom neked: ha valaki nem születik vízből és Szentlélekből, nem mehet be Isten országába. Ami a testből született, az test, és ami a lélekből született, az lélek. Ne csodálkozz, hogy azt mondtam neked: szükséges újra születnetek. A szél ott fúj, ahol akar. Hallod a zúgását, de nem tudod, honnan jön, és hová megy. Így van mindaz, aki a Lélektől született.'' |

Es war da einer von den Pharisäern namens Nikodémus, ein führender Mann unter den Juden. Der suchte Jesus bei Nacht auf und sagte zu ihm: Rabbi, wir wissen, du bist ein Lehrer, von Gott gekommen; denn niemand kann die Zeichen tun, die du tust, wenn nicht Gott mit ihm ist. Jesus antwortete ihm: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht von oben geboren wird, kann er das Reich Gottes nicht sehen. Nikodémus entgegnete ihm: Wie kann ein Mensch, der schon alt ist, geboren werden? Kann er etwa in den Schoß seiner Mutter zurückkehren und noch einmal geboren werden? Jesus antwortete: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht aus dem Wasser und dem Geist geboren wird, kann er nicht in das Reich Gottes kommen. Was aus dem Fleisch geboren ist, das ist Fleisch; was aber aus dem Geist geboren ist, das ist Geist. Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist. (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Horskí záchranári Jakub Filipko a Milan Grešo z televízneho projektu „Tiesňová linka“ rozprávajú o svojej práci, ktorá rozhodne patrí k tým, ktorú ocení nejeden turista v núdzi. Moderátor a herec Martin Nikodým prezradí niečo z kuchyne úspešného formátu Jednotky „Milujem Slovensko“. Folklorista Štefan Štec rozpráva o svojom pôsobení v Rádiu Regina Východ, aj o folklórnom televíznom galaprograme „Maľované Šte(t)com“ a moderátor relácie „Občan za dverami“ Patrik Herman sa podelí o príhody z našich úradov. | Hostia: Jakub Filipko, Milan Grešo, Martin Nikodým, Štefan Štec, Patrik Herman. | Moderujú: Barbara Štubňová a Richard Dedek.

nagyböjt Nagypéntek ** Jn 18,1 - 19,42 ** Miután Jézus ezeket elmondta, kiment tanítványaival a Kedron patakon túlra, ahol volt egy kert; oda ment be ő és a tanítványai. Ismerte azt a helyet Júdás is, aki elárulta őt, mert Jézus gyakran járt oda tanítványaival. Júdás tehát, miután magához vett egy csapatot, s a főpapoktól és a farizeusoktól szolgákat, odament lámpásokkal, fáklyákkal és fegyverekkel. Jézus pedig, aki tudott mindent, ami várt rá, eléjük ment, és megkérdezte tőlük: ,,Kit kerestek?'' Azt felelték neki: ,,A Názáreti Jézust.'' Ő azt mondta nekik: ,,Én vagyok.'' Ott állt velük Júdás is, aki elárulta őt. Amikor azt mondta nekik: ,,Én vagyok'', meghátráltak és a földre estek. Erre ismét megkérdezte őket: ,,Kit kerestek?'' Azok pedig azt mondták: ,,A Názáreti Jézust.'' Jézus megismételte: ,,Mondtam nektek: Én vagyok! Ha tehát engem kerestek, hagyjátok ezeket elmenni!'' Be kellett teljesednie az igének, amelyet mondott: ,,Akiket nekem adtál, azok közül senkit sem vesztettem el.'' Mivel Simon Péternek volt egy kardja, kirántotta azt, lesújtott a főpap szolgájára, és levágta a jobb fülét. A szolga neve Malkusz volt. Jézus erre azt mondta Péternek: ,,Tedd a hüvelyébe kardodat! Ne igyam ki a poharat, amelyet az Atya nekem adott?'' Ekkor a csapat, a parancsnok és a zsidók poroszlói elfogták Jézust, és megkötözték őt. Először Annáshoz vitték, ő ugyanis apósa volt Kaifásnak, aki főpap volt abban az esztendőben. Kaifás volt az, aki azt a tanácsot adta a zsidóknak: ,,Jobb, ha egy ember hal meg a népért''. Simon Péter és egy másik tanítvány követte Jézust. Ez a tanítvány ismerőse volt a főpapnak, és bement Jézussal a főpap udvarába, Péter pedig az ajtón kívül állt. Kiment tehát az a másik tanítvány, aki ismerőse volt a főpapnak, szólt az ajtónálló szolgálónak, és bevezette Pétert. Akkor az ajtónálló szolgáló azt mondta Péternek: ,,Nem vagy te is ennek az embernek a tanítványai közül való?'' Ő azt felelte: ,,Nem vagyok!'' Ott álltak a szolgák és poroszlók, akik tüzet raktak, mert hideg volt, és melegedtek. Péter is ott állt velük, és melegedett. A főpap eközben tanítványairól és tanításáról kérdezte Jézust. Jézus azt felelte neki: ,,Én nyíltan beszéltem a világnak, mindig a zsinagógában tanítottam és a templomban, ahova a zsidók mindnyájan összegyűlnek, és titokban semmit sem mondtam. Miért kérdezel engem? Kérdezd azokat, akik hallották, mit beszéltem nekik. Íme, ők tudják, mit mondtam.'' Amikor ezeket mondta, az ott álló poroszlók egyike arculütötte Jézust, és így szólt: ,,Így felelsz a főpapnak?'' Jézus azt felelte neki: ,,Ha rosszul szóltam, bizonyítsd be a rosszat, ha pedig jól, miért ütsz engem?'' Akkor Annás elküldte őt megkötözve Kaifás főpaphoz. Simon Péter pedig ott állt és melegedett. Valaki azt mondta neki: ,,Ugye te is az ő tanítványai közül való vagy?'' Ő azonban letagadta: ,,Nem vagyok!'' A főpap egyik szolgája, rokona annak, akinek Péter levágta a fülét, így szólt: ,,Nem téged láttalak vele a kertben?'' Péter pedig ismét tagadta, és nyomban megszólalt a kakas. Jézust Kaifástól a helytartóságra vezették. Kora reggel volt. Ők nem mentek be a helytartóságra, hogy tisztátalanná ne váljanak, és megehessék a húsvéti bárányt. Ezért Pilátus ment ki hozzájuk, és megkérdezte: ,,Miféle vádat hoztok fel ez ellen az ember ellen?'' Azt felelték neki: ,,Ha nem volna gonosztevő, nem adtuk volna őt a kezedbe.'' Erre Pilátus azt mondta nekik: ,,Vegyétek át ti őt, és ítéljétek el a törvényetek szerint.'' A zsidók azt felelték neki: ,,Nekünk senkit sem szabad megölnünk.'' Ez azért történt, hogy beteljesedjék Jézus szava, amelyet mondott, jelezve, hogy milyen halállal fog meghalni. Ismét bement tehát Pilátus a helytartóságra, hivatta Jézust, és megkérdezte őt: ,,Te vagy-e a zsidók királya?'' Jézus azt felelte: ,,Magadtól mondod ezt, vagy mások mondták neked rólam?'' Pilátus ezt válaszolta: ,,Hát zsidó vagyok én? Saját nemzeted és a főpapok adtak téged a kezembe. Mit tettél?'' Jézus azt felelte: ,,Az én országom nem ebből a világból való. Ha az én országom ebből a világból volna, szolgáim harcra kelnének, hogy a zsidók kezébe ne kerüljek. De az én országom nem innen való.'' Pilátus erre megkérdezte: ,,Tehát király vagy te?'' Jézus azt felelte: ,,Te mondod, hogy király vagyok. Arra születtem és azért jöttem a világba, hogy tanúságot tegyek az igazságról. Mindaz, aki az igazságból való, hallgat a szavamra.'' Pilátus erre így szólt: ,,Mi az igazság?'' Majd e szavak után ismét kiment a zsidókhoz, és azt mondta nekik: ,,Én semmi vétket sem találok őbenne. Szokás pedig nálatok, hogy húsvétkor szabadon bocsássak nektek valakit. Akarjátok-e, hogy szabadon bocsássam nektek a zsidók királyát?'' Erre ismét így kiáltoztak: ,,Ne ezt, hanem Barabást!'' Barabás pedig rabló volt. Akkor Pilátus elfogatta Jézust és megostoroztatta. A katonák pedig koronát fontak tövisből, a fejére tették, és bíborszínű köpenyt adtak rá. Aztán eléje járultak, és azt mondogatták: ,,Üdvözlégy, zsidók királya!'' És arculverték őt. Pilátus újra kiment, és azt mondta nekik: ,,Íme, kihozom őt nektek, hogy megtudjátok, hogy semmi vétket sem találok benne.'' Akkor kijött Jézus, töviskoronával, bíborköpenyben. Ő pedig azt mondta nekik: ,,Íme, az ember!'' Amikor a főpapok és poroszlók meglátták, kiáltozni kezdtek: ,,Feszítsd meg, feszítsd meg!,, Pilátus így szólt: ,,Vegyétek át ti őt, és feszítsétek keresztre, mert én nem találok vétket benne.'' De a zsidók így szóltak: ,,Nekünk törvényünk van, és a törvény szerint meg kell halnia, mert Isten Fiává tette magát!'' Amikor Pilátus meghallotta ezeket a szavakat, még jobban megijedt. Újra bement a helytartóságra, és megkérdezte Jézustól: ,,Honnan való vagy te?'' Jézus azonban nem adott neki feleletet. Ezért Pilátus azt mondta neki: ,,Nekem nem válaszolsz? Nem tudod, hogy hatalmam van arra, hogy szabadon bocsássalak, és arra, hogy megfeszítselek?'' Jézus azt felelte: ,,Semmi hatalmad sem volna felettem, ha onnan felülről nem adatott volna neked. Ezért annak, aki engem kezedbe adott, nagyobb a bűne.'' Ettől fogva Pilátus azon volt, hogy elbocsássa őt. De a zsidók így kiáltoztak: ,,Ha ezt elbocsátod, nem vagy a császár barátja! Mindaz, aki királlyá teszi magát, ellenszegül a császárnak.'' Amikor Pilátus meghallotta ezeket a szavakat, kihozatta Jézust, és a bírói székbe ült azon a helyen, amelyet kövezett udvarnak neveznek, héberül meg Gabbatának. A húsvét készületnapja volt akkor, körülbelül hat óra. Így szólt a zsidókhoz: ,,Íme, a ti királyotok!'' De azok így kiáltoztak: ,,El vele, el vele, feszítsd meg őt!'' Pilátus megkérdezte tőlük: ,,A királyotokat feszítsem meg?'' A főpapok azt felelték: ,,Nincs királyunk, csak császárunk!'' Akkor aztán kezükbe adta őt, hogy feszítsék meg. Azok átvették Jézust. Ő pedig keresztjét hordozva kiment az úgynevezett Koponyahelyre, amelyet héberül Golgotának neveznek. Ott keresztre feszítették őt, és vele másik kettőt kétfelől, Jézust pedig középen. Pilátus egy feliratot is készíttetett, és a kereszt fölé helyeztette. Ez volt ráírva: ,,A Názáreti Jézus, a zsidók királya.'' Ezt a feliratot tehát sokan olvasták a zsidók közül, mert közel volt a városhoz az a hely, ahol megfeszítették Jézust. Héberül, görögül és latinul volt írva. A zsidók főpapjai ezért arra kérték Pilátust: ,,Ne azt írd: A zsidók királya, hanem: Ez azt mondta: ,,A zsidók királya vagyok''!'' Pilátus azt felelte: ,,Amit írtam, azt megírtam!'' A katonák pedig, miután megfeszítették Jézust, fogták a ruháit, elosztották négy felé, minden katonának egy részt, azután fogták a köntöst is. A köntös varratlan volt, felülről egy darabban szőve. Ezért azt mondták egymásnak: ,,Ezt ne vágjuk szét, inkább vessünk rá sorsot, kié legyen!'' Ez azért történt, hogy beteljesedjék az Írás, amely így szól: ,,Elosztották maguk között ruháimat, és köntösömre sorsot vetettek'' [Zsolt 22,19]. A katonák tehát ezt tették. Jézus keresztje mellett ott állt anyja, anyjának nővére, Mária, Kleofás felesége és Mária Magdolna. Amikor Jézus meglátta anyját és az ott álló tanítványt, akit szeretett, így szólt anyjához: ,,Asszony, íme, a te fiad!'' Azután azt mondta a tanítványnak: ,,Íme, a te anyád!'' És attól az órától magához vette őt a tanítvány. Ezután Jézus, aki tudta, hogy már minden bevégeztetett, hogy beteljesedjék az Írás, így szólt: ,,Szomjazom!'' Volt ott egy ecettel teli edény. Ezért ecettel telt szivacsot tűztek egy izsópra, és a szájához nyújtották. Amikor Jézus az ecetet megízlelte, azt mondta: ,,Beteljesedett!'' És fejét lehajtva kilehelte lelkét. A zsidók pedig, mivel készületnap volt, kérték Pilátust, hogy törjék meg lábszárcsontjaikat, és vegyék le őket, hogy a testek ne maradjanak ott a kereszten szombatra, mert az a szombat nagy nap volt. Odamentek tehát a katonák, és eltörték a lábszárát először az egyik vele együtt keresztrefeszítettnek, aztán a másiknak. Amikor azonban Jézushoz értek, mivel látták, hogy ő már meghalt, nem törték meg a lábszárát, hanem az egyik katona lándzsával megnyitotta oldalát, amelyből azonnal vér és víz jött ki. Aki ezt látta, tanúságot tett róla, és igaz az ő tanúsága. Ő tudja, hogy igazat mond, hogy ti is higgyetek. Mert ezek azért történtek, hogy beteljesedjék az Írás: ,,Csontját ne törjék össze'' [Kiv 12,46; Zsolt 34,21]. Egy másik Írás pedig azt mondja: ,,Látni fogják azt, akit keresztülszúrtak'' [Zak 12,10]. Ezek után pedig az arimateai József, aki Jézus tanítványa volt, de a zsidóktól való félelmében csak titokban, megkérte Pilátust, hogy levehesse Jézus testét. Pilátus megengedte. Elment tehát és levette a testet. Eljött Nikodémus is, aki először éjszaka ment hozzá, s mirha- és áloé-keveréket hozott, körülbelül száz fontot. Fogták tehát Jézus testét, és a fűszerekkel együtt gyolcsruhákba göngyölték, ahogy a zsidóknál temetni szokás. Azon a helyen, ahol felfeszítették őt, volt egy kert, és a kertben egy új sírbolt, amelyben még senki sem feküdt. Mivel a sír közel volt, a zsidók készületnapja miatt oda helyezték Jézust. |

Nejdůležitější Boží poselství pro lidstvo se týká znovuzrození. Jak si zařídit posmrtný život? Bohoslužba otevírá dialog židovského učitele Nikodéma a Ježíše Krista. Káže Jiří Šrom, pastor Církve bez hranic v Plzni.

Vodu pokrývá ledová tříšť a v ní si plave dobře naladěná skupinka, jako by bylo parné léto. Někteří z nás možná v tu chvíli zůstanou koukat, jestli je nešálí zrak. Rozhodně tak koukali Pražané v roce 1923, když první vánoční plavání proběhlo. Tuto tradici, ze které někomu možná drkotají zuby, u nás založil slavný otužilec a sportovec Alfréd Nikodém. Vysloužil si za to tenkrát u části spoluobčanů obdiv a u části klepání na čelo. Jeho záliba ho dokonce málem stála manželství.

Vodu pokrývá ledová tříšť a v ní si plave dobře naladěná skupinka, jako by bylo parné léto. Někteří z nás možná v tu chvíli zůstanou koukat, jestli je nešálí zrak. Rozhodně tak koukali Pražané v roce 1923, když první vánoční plavání proběhlo. Tuto tradici, ze které někomu možná drkotají zuby, u nás založil slavný otužilec a sportovec Alfréd Nikodém. Vysloužil si za to tenkrát u části spoluobčanů obdiv a u části klepání na čelo. Jeho záliba ho dokonce málem stála manželství.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird. (Joh 3,13-17)(© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird. (Joh 3,13-17)(© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird. (Joh 3,13-17) (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Biblická úvaha: Nikodém. Autor, čte: Josef Straka.

Večerná kázeň: J(3, 1-12) „Bol farizej, menom Nikodém, popredný muž medzi Židmi. Ten prišiel k Nemu v noci a hovoril Mu: Majstre, vieme, že si učiteľ, ktorý prišiel od Boha; lebo nikto nemôže činiť znamenia, aké Ty činíš, ak len Boh nie je s ním. Ježiš mu odpovedal: Veru, veru, hovorím ti: Ak sa niekto nenarodí znova, Príspevok Vietor veje, kam chce zobrazený najskôr Evanjelický a.v. cirkevný zbor v Žiline.

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist. Nikodémus erwiderte ihm: Wie kann das geschehen? Jesus antwortete: Du bist der Lehrer Israels und verstehst das nicht? Amen, amen, ich sage dir: Was wir wissen, davon reden wir, und was wir gesehen haben, das bezeugen wir und doch nehmt ihr unser Zeugnis nicht an. Wenn ich zu euch über irdische Dinge gesprochen habe und ihr nicht glaubt, wie werdet ihr glauben, wenn ich zu euch über himmlische Dinge spreche? Und niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)Das Johannesevangelium unterscheidet sich inhaltlich und theologisch deutlich von den ersten drei, den so genannten synoptischen Evangelien. Als Verfasser gilt traditionell der Apostel Johannes, der mit dem "Jünger, den Jesus liebte", gleichgesetzt wird. Zu den Besonderheiten des Johannes-evangeliums gehören der Prolog, das Glaubenslied vom fleischgewordenen Wort Gottes, die sieben "Zeichen" (Wunder) Jesu, die Fußwaschung und die Abschiedsreden mit dem Hohepriesterlichen Gebet. Im Zentrum des Johannesevangeliums steht die Einheit Jesu mit Gott, seinem Vater.

húsvéti idő 2. hét, kedd ** Jn 3,7-15 ** Ne csodálkozz, hogy azt mondtam neked: szükséges újra születnetek. A szél ott fúj, ahol akar. Hallod a zúgását, de nem tudod, honnan jön, és hová megy. Így van mindaz, aki a Lélektől született.'' Nikodémus megkérdezte: ,,De miképpen lehetséges mindez?'' Jézus azt felelte neki: ,,Te Izrael tanítója vagy, és nem érted ezeket? Bizony, bizony mondom neked, hogy amit tudunk, azt mondjuk el, és amit láttunk, arról tanúskodunk, de a mi tanúságunkat nem fogadjátok el. Ha földi dolgokról szóltam nektek és nem hiszitek, hogyan fogjátok majd elhinni, ha a mennyei dolgokról beszélek nektek? Senki sem ment föl a mennybe, csak az, aki a mennyből jött le: az Emberfia. Ahogyan Mózes fölemelte a kígyót a pusztában, úgy kell majd az Emberfiának is fölemeltetnie, hogy mindannak, aki hisz, örök élete legyen őbenne.'' |

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist.  Nikodémus erwiderte ihm: Wie kann das geschehen?  Jesus antwortete: Du bist der Lehrer Israels und verstehst das nicht? Amen, amen, ich sage dir: Was wir wissen, davon reden wir, und was wir gesehen haben, das bezeugen wir und doch nehmt ihr unser Zeugnis nicht an. Wenn ich zu euch über irdische Dinge gesprochen habe und ihr nicht glaubt, wie werdet ihr glauben, wenn ich zu euch über himmlische Dinge spreche? Und niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn.  Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat.  (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet) Das Johannesevangelium unterscheidet sich inhaltlich und theologisch deutlich von den ersten drei, den so genannten synoptischen Evangelien. Als Verfasser gilt traditionell der Apostel Johannes, der mit dem "Jünger, den Jesus liebte", gleichgesetzt wird. Zu den Besonderheiten des Johannes-evangeliums gehören der Prolog, das Glaubenslied vom fleischgewordenen Wort Gottes, die sieben "Zeichen" (Wunder) Jesu, die Fußwaschung und die Abschiedsreden mit dem Hohepriesterlichen Gebet. Im Zentrum des Johannesevangeliums steht die Einheit Jesu mit Gott, seinem Vater.

nagyböjt Nagypéntek ** Jn 18,1 - 19,42 ** Miután Jézus ezeket elmondta, kiment tanítványaival a Kedron patakon túlra, ahol volt egy kert; oda ment be ő és a tanítványai. Ismerte azt a helyet Júdás is, aki elárulta őt, mert Jézus gyakran járt oda tanítványaival. Júdás tehát, miután magához vett egy csapatot, s a főpapoktól és a farizeusoktól szolgákat, odament lámpásokkal, fáklyákkal és fegyverekkel. Jézus pedig, aki tudott mindent, ami várt rá, eléjük ment, és megkérdezte tőlük: ,,Kit kerestek?'' Azt felelték neki: ,,A Názáreti Jézust.'' Ő azt mondta nekik: ,,Én vagyok.'' Ott állt velük Júdás is, aki elárulta őt. Amikor azt mondta nekik: ,,Én vagyok'', meghátráltak és a földre estek. Erre ismét megkérdezte őket: ,,Kit kerestek?'' Azok pedig azt mondták: ,,A Názáreti Jézust.'' Jézus megismételte: ,,Mondtam nektek: Én vagyok! Ha tehát engem kerestek, hagyjátok ezeket elmenni!'' Be kellett teljesednie az igének, amelyet mondott: ,,Akiket nekem adtál, azok közül senkit sem vesztettem el.'' Mivel Simon Péternek volt egy kardja, kirántotta azt, lesújtott a főpap szolgájára, és levágta a jobb fülét. A szolga neve Malkusz volt. Jézus erre azt mondta Péternek: ,,Tedd a hüvelyébe kardodat! Ne igyam ki a poharat, amelyet az Atya nekem adott?'' Ekkor a csapat, a parancsnok és a zsidók poroszlói elfogták Jézust, és megkötözték őt. Először Annáshoz vitték, ő ugyanis apósa volt Kaifásnak, aki főpap volt abban az esztendőben. Kaifás volt az, aki azt a tanácsot adta a zsidóknak: ,,Jobb, ha egy ember hal meg a népért''. Simon Péter és egy másik tanítvány követte Jézust. Ez a tanítvány ismerőse volt a főpapnak, és bement Jézussal a főpap udvarába, Péter pedig az ajtón kívül állt. Kiment tehát az a másik tanítvány, aki ismerőse volt a főpapnak, szólt az ajtónálló szolgálónak, és bevezette Pétert. Akkor az ajtónálló szolgáló azt mondta Péternek: ,,Nem vagy te is ennek az embernek a tanítványai közül való?'' Ő azt felelte: ,,Nem vagyok!'' Ott álltak a szolgák és poroszlók, akik tüzet raktak, mert hideg volt, és melegedtek. Péter is ott állt velük, és melegedett. A főpap eközben tanítványairól és tanításáról kérdezte Jézust. Jézus azt felelte neki: ,,Én nyíltan beszéltem a világnak, mindig a zsinagógában tanítottam és a templomban, ahova a zsidók mindnyájan összegyűlnek, és titokban semmit sem mondtam. Miért kérdezel engem? Kérdezd azokat, akik hallották, mit beszéltem nekik. Íme, ők tudják, mit mondtam.'' Amikor ezeket mondta, az ott álló poroszlók egyike arculütötte Jézust, és így szólt: ,,Így felelsz a főpapnak?'' Jézus azt felelte neki: ,,Ha rosszul szóltam, bizonyítsd be a rosszat, ha pedig jól, miért ütsz engem?'' Akkor Annás elküldte őt megkötözve Kaifás főpaphoz. Simon Péter pedig ott állt és melegedett. Valaki azt mondta neki: ,,Ugye te is az ő tanítványai közül való vagy?'' Ő azonban letagadta: ,,Nem vagyok!'' A főpap egyik szolgája, rokona annak, akinek Péter levágta a fülét, így szólt: ,,Nem téged láttalak vele a kertben?'' Péter pedig ismét tagadta, és nyomban megszólalt a kakas. Jézust Kaifástól a helytartóságra vezették. Kora reggel volt. Ők nem mentek be a helytartóságra, hogy tisztátalanná ne váljanak, és megehessék a húsvéti bárányt. Ezért Pilátus ment ki hozzájuk, és megkérdezte: ,,Miféle vádat hoztok fel ez ellen az ember ellen?'' Azt felelték neki: ,,Ha nem volna gonosztevő, nem adtuk volna őt a kezedbe.'' Erre Pilátus azt mondta nekik: ,,Vegyétek át ti őt, és ítéljétek el a törvényetek szerint.'' A zsidók azt felelték neki: ,,Nekünk senkit sem szabad megölnünk.'' Ez azért történt, hogy beteljesedjék Jézus szava, amelyet mondott, jelezve, hogy milyen halállal fog meghalni. Ismét bement tehát Pilátus a helytartóságra, hivatta Jézust, és megkérdezte őt: ,,Te vagy-e a zsidók királya?'' Jézus azt felelte: ,,Magadtól mondod ezt, vagy mások mondták neked rólam?'' Pilátus ezt válaszolta: ,,Hát zsidó vagyok én? Saját nemzeted és a főpapok adtak téged a kezembe. Mit tettél?'' Jézus azt felelte: ,,Az én országom nem ebből a világból való. Ha az én országom ebből a világból volna, szolgáim harcra kelnének, hogy a zsidók kezébe ne kerüljek. De az én országom nem innen való.'' Pilátus erre megkérdezte: ,,Tehát király vagy te?'' Jézus azt felelte: ,,Te mondod, hogy király vagyok. Arra születtem és azért jöttem a világba, hogy tanúságot tegyek az igazságról. Mindaz, aki az igazságból való, hallgat a szavamra.'' Pilátus erre így szólt: ,,Mi az igazság?'' Majd e szavak után ismét kiment a zsidókhoz, és azt mondta nekik: ,,Én semmi vétket sem találok őbenne. Szokás pedig nálatok, hogy húsvétkor szabadon bocsássak nektek valakit. Akarjátok-e, hogy szabadon bocsássam nektek a zsidók királyát?'' Erre ismét így kiáltoztak: ,,Ne ezt, hanem Barabást!'' Barabás pedig rabló volt. Akkor Pilátus elfogatta Jézust és megostoroztatta. A katonák pedig koronát fontak tövisből, a fejére tették, és bíborszínű köpenyt adtak rá. Aztán eléje járultak, és azt mondogatták: ,,Üdvözlégy, zsidók királya!'' És arculverték őt. Pilátus újra kiment, és azt mondta nekik: ,,Íme, kihozom őt nektek, hogy megtudjátok, hogy semmi vétket sem találok benne.'' Akkor kijött Jézus, töviskoronával, bíborköpenyben. Ő pedig azt mondta nekik: ,,Íme, az ember!'' Amikor a főpapok és poroszlók meglátták, kiáltozni kezdtek: ,,Feszítsd meg, feszítsd meg!,, Pilátus így szólt: ,,Vegyétek át ti őt, és feszítsétek keresztre, mert én nem találok vétket benne.'' De a zsidók így szóltak: ,,Nekünk törvényünk van, és a törvény szerint meg kell halnia, mert Isten Fiává tette magát!'' Amikor Pilátus meghallotta ezeket a szavakat, még jobban megijedt. Újra bement a helytartóságra, és megkérdezte Jézustól: ,,Honnan való vagy te?'' Jézus azonban nem adott neki feleletet. Ezért Pilátus azt mondta neki: ,,Nekem nem válaszolsz? Nem tudod, hogy hatalmam van arra, hogy szabadon bocsássalak, és arra, hogy megfeszítselek?'' Jézus azt felelte: ,,Semmi hatalmad sem volna felettem, ha onnan felülről nem adatott volna neked. Ezért annak, aki engem kezedbe adott, nagyobb a bűne.'' Ettől fogva Pilátus azon volt, hogy elbocsássa őt. De a zsidók így kiáltoztak: ,,Ha ezt elbocsátod, nem vagy a császár barátja! Mindaz, aki királlyá teszi magát, ellenszegül a császárnak.'' Amikor Pilátus meghallotta ezeket a szavakat, kihozatta Jézust, és a bírói székbe ült azon a helyen, amelyet kövezett udvarnak neveznek, héberül meg Gabbatának. A húsvét készületnapja volt akkor, körülbelül hat óra. Így szólt a zsidókhoz: ,,Íme, a ti királyotok!'' De azok így kiáltoztak: ,,El vele, el vele, feszítsd meg őt!'' Pilátus megkérdezte tőlük: ,,A királyotokat feszítsem meg?'' A főpapok azt felelték: ,,Nincs királyunk, csak császárunk!'' Akkor aztán kezükbe adta őt, hogy feszítsék meg. Azok átvették Jézust. Ő pedig keresztjét hordozva kiment az úgynevezett Koponyahelyre, amelyet héberül Golgotának neveznek. Ott keresztre feszítették őt, és vele másik kettőt kétfelől, Jézust pedig középen. Pilátus egy feliratot is készíttetett, és a kereszt fölé helyeztette. Ez volt ráírva: ,,A Názáreti Jézus, a zsidók királya.'' Ezt a feliratot tehát sokan olvasták a zsidók közül, mert közel volt a városhoz az a hely, ahol megfeszítették Jézust. Héberül, görögül és latinul volt írva. A zsidók főpapjai ezért arra kérték Pilátust: ,,Ne azt írd: A zsidók királya, hanem: Ez azt mondta: ,,A zsidók királya vagyok''!'' Pilátus azt felelte: ,,Amit írtam, azt megírtam!'' A katonák pedig, miután megfeszítették Jézust, fogták a ruháit, elosztották négy felé, minden katonának egy részt, azután fogták a köntöst is. A köntös varratlan volt, felülről egy darabban szőve. Ezért azt mondták egymásnak: ,,Ezt ne vágjuk szét, inkább vessünk rá sorsot, kié legyen!'' Ez azért történt, hogy beteljesedjék az Írás, amely így szól: ,,Elosztották maguk között ruháimat, és köntösömre sorsot vetettek'' [Zsolt 22,19]. A katonák tehát ezt tették. Jézus keresztje mellett ott állt anyja, anyjának nővére, Mária, Kleofás felesége és Mária Magdolna. Amikor Jézus meglátta anyját és az ott álló tanítványt, akit szeretett, így szólt anyjához: ,,Asszony, íme, a te fiad!'' Azután azt mondta a tanítványnak: ,,Íme, a te anyád!'' És attól az órától magához vette őt a tanítvány. Ezután Jézus, aki tudta, hogy már minden bevégeztetett, hogy beteljesedjék az Írás, így szólt: ,,Szomjazom!'' Volt ott egy ecettel teli edény. Ezért ecettel telt szivacsot tűztek egy izsópra, és a szájához nyújtották. Amikor Jézus az ecetet megízlelte, azt mondta: ,,Beteljesedett!'' És fejét lehajtva kilehelte lelkét. A zsidók pedig, mivel készületnap volt, kérték Pilátust, hogy törjék meg lábszárcsontjaikat, és vegyék le őket, hogy a testek ne maradjanak ott a kereszten szombatra, mert az a szombat nagy nap volt. Odamentek tehát a katonák, és eltörték a lábszárát először az egyik vele együtt keresztrefeszítettnek, aztán a másiknak. Amikor azonban Jézushoz értek, mivel látták, hogy ő már meghalt, nem törték meg a lábszárát, hanem az egyik katona lándzsával megnyitotta oldalát, amelyből azonnal vér és víz jött ki. Aki ezt látta, tanúságot tett róla, és igaz az ő tanúsága. Ő tudja, hogy igazat mond, hogy ti is higgyetek. Mert ezek azért történtek, hogy beteljesedjék az Írás: ,,Csontját ne törjék össze'' [Kiv 12,46; Zsolt 34,21]. Egy másik Írás pedig azt mondja: ,,Látni fogják azt, akit keresztülszúrtak'' [Zak 12,10]. Ezek után pedig az arimateai József, aki Jézus tanítványa volt, de a zsidóktól való félelmében csak titokban, megkérte Pilátust, hogy levehesse Jézus testét. Pilátus megengedte. Elment tehát és levette a testet. Eljött Nikodémus is, aki először éjszaka ment hozzá, s mirha- és áloé-keveréket hozott, körülbelül száz fontot. Fogták tehát Jézus testét, és a fűszerekkel együtt gyolcsruhákba göngyölték, ahogy a zsidóknál temetni szokás. Azon a helyen, ahol felfeszítették őt, volt egy kert, és a kertben egy új sírbolt, amelyben még senki sem feküdt. Mivel a sír közel volt, a zsidók készületnapja miatt oda helyezték Jézust. |

In jener Zeit sagten einige aus dem Volk, als sie die Jesu Worte hörten: Dieser ist wahrhaftig der Prophet. Andere sagten: Dieser ist der Christus. Wieder andere sagten: Kommt denn der Christus aus Galiläa? Sagt nicht die Schrift: Der Christus kommt aus dem Geschlecht Davids und aus dem Dorf Betlehem, wo David lebte? So entstand seinetwegen eine Spaltung in der Menge. Einige von ihnen wollten ihn festnehmen; doch keiner legte Hand an ihn.Als die Gerichtsdiener zu den Hohepriestern und den Pharisäern zurückkamen, fragten diese: Warum habt ihr ihn nicht hergebracht? Die Gerichtsdiener antworteten: Noch nie hat ein Mensch so gesprochen. Da entgegneten ihnen die Pharisäer: Habt auch ihr euch in die Irre führen lassen? Ist etwa einer von den Oberen oder von den Pharisäern zum Glauben an ihn gekommen? Dieses Volk jedoch, das vom Gesetz nichts versteht, verflucht ist es.Nikodémus aber, einer aus ihren eigenen Reihen, der früher einmal Jesus aufgesucht hatte, sagte zu ihnen: Verurteilt etwa unser Gesetz einen Menschen, bevor man ihn verhört und festgestellt hat, was er tut? Sie erwiderten ihm: Bist du vielleicht auch aus Galiläa? Lies doch nach und siehe, aus Galiläa kommt kein Prophet. Dann gingen alle nach Hause.(© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

In jener Zeit sagten einige aus dem Volk, als sie die Jesu Worte hörten: Dieser ist wahrhaftig der Prophet. Andere sagten: Dieser ist der Christus. Wieder andere sagten: Kommt denn der Christus aus Galiläa? Sagt nicht die Schrift: Der Christus kommt aus dem Geschlecht Davids und aus dem Dorf Betlehem, wo David lebte? So entstand seinetwegen eine Spaltung in der Menge. Einige von ihnen wollten ihn festnehmen; doch keiner legte Hand an ihn. Als die Gerichtsdiener zu den Hohepriestern und den Pharisäern zurückkamen, fragten diese: Warum habt ihr ihn nicht hergebracht? Die Gerichtsdiener antworteten: Noch nie hat ein Mensch so gesprochen. Da entgegneten ihnen die Pharisäer: Habt auch ihr euch in die Irre führen lassen? Ist etwa einer von den Oberen oder von den Pharisäern zum Glauben an ihn gekommen? Dieses Volk jedoch, das vom Gesetz nichts versteht, verflucht ist es. Nikodémus aber, einer aus ihren eigenen Reihen, der früher einmal Jesus aufgesucht hatte, sagte zu ihnen: Verurteilt etwa unser Gesetz einen Menschen, bevor man ihn verhört und festgestellt hat, was er tut? Sie erwiderten ihm: Bist du vielleicht auch aus Galiläa? Lies doch nach und siehe, aus Galiläa kommt kein Prophet. Dann gingen alle nach Hause. (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Evangelium čtvrté postní neděle nám představuje postavu Nikodéma. Čím nám může být blízký a co nám skrze něj Písmo říká? Poslouchejte zamyšlení z nedělní promluvy papeže Františka.

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird. Wer an ihn glaubt, wird nicht gerichtet; wer nicht glaubt, ist schon gerichtet, weil er nicht an den Namen des einzigen Sohnes Gottes geglaubt hat. Denn darin besteht das Gericht: Das Licht kam in die Welt, doch die Menschen liebten die Finsternis mehr als das Licht; denn ihre Taten waren böse. Jeder, der Böses tut, hasst das Licht und kommt nicht zum Licht, damit seine Taten nicht aufgedeckt werden. Wer aber die Wahrheit tut, kommt zum Licht, damit offenbar wird, dass seine Taten in Gott vollbracht sind.  (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet) 

Tajā laikā Jēzus sacīja Nikodēmam: “Tāpat kā Mozus pacēla uz augšu čūsku, tā arī jātiek paaugstinātam Cilvēka Dēlam, lai katrs, kas tic, iemantotu mūžīgo dzīvi. Dievs tā mīlēja pasauli, ka atdeva savu viendzimušo Dēlu, lai ikviens, kas Viņam tic, nepazustu, bet iemantotu mūžīgo dzīvi. Jo Dievs sūtīja Dēlu pasaulē, lai Viņš pasauli nevis tiesātu, bet gan lai pasaule caur Viņu tiktu atpestīta. Kas tic Viņam, tas netiek tiesāts. Bet, kas netic, tas jau ir notiesāts, tādēļ ka nav ieticējis Dieva viendzimušā Dēla vārdam. Bet tiesa ir šāda: pasaulē ienāca gaisma, bet cilvēki vairāk iemīlēja tumsu nekā gaismu, tāpēc ka ļauni bija viņu darbi. Jo katrs, kas dara ļaunu, ienīst gaismu un netuvojas gaismai, lai viņa darbi netiktu nopelti. Bet, kas dara patiesību, tas tuvojas gaismai, lai atklātos viņa darbi, jo tie ir Dievā darīti.” Jn. 3:14-21 Ļoti interesants ir Nikodēma un Jēzus nakts dialogs. Kāpēc tieši naktī? Droši vien tāpēc, ka Nikodēms, kurš bija jūdu priekšnieks, negribēja, lai farizeji pamanītu viņu, runājot ar Jēzu. Jēzus dialogā ar viņu saka patiesību. Viņš viņam atklāj savu nāvi pie krusta (kā Mozus uzcēla čūsku tuksnesī, tāpat jābūt paaugstinātam Cilvēka Dēlam); un Viņš parāda, kā to, kas notika Vecajā Derībā, Cilvēka Dēls (Jēzus) piepilda. Un Jēzus piebilst: Dievs tā mīlēja pasauli, ka deva savu vienpiedzimušo Dēlu, lai ikviens, kas uz Viņu tic, nepazūd, bet iegūst mūžīgo dzīvību. Nikodēmam nebija viegli mainīt savu domāšanu; viņam bija jāatdzimst no augšienes, kā Jēzus viņam bija teicis. Jā, Jēzus mūs aicina, kā Viņš teica Nikodēmam, iziet no tumsas un pieņemt gaismu, kas ir Jēzus. Gavēņa laikā esam aicināti atrast laiku būt klusumā Dieva priekšā un atzīst mūsu tumsības, lai atļauj Jēzus gaisma mūs apgaismo. Atļausim Jēzu runā ar mums arī mūsu ‘naktī' un Viņš mūs parada tik daudz Viņš mūs mīļ. Tu mani mīli par daudz, mans Kungs, Manis dēļ Tu atdevi visu, un tagad Tu lūdz, lai sirds mana pazīst vien Tevi. Vēl pirms iemirdzējās zvaigznes debesīs. Tu sapņoji par mani un izloloji savā sirdī. Kā puķe izdīgst no zemes, Tu piedzimi no Mātes, un gaidīji mani kā brāli, bagātu vien nabadzības. Kopš mana pirmā kliedziena es tiku piepildīts ar dāvanām, un visa mana mūža garumā Tu esi līdzās - gaisma, mīlestība, miers. - Dieva kalps Guljelmo Džakvinta Šodien atradīsim laiku būt klusumā ar Jēzu un Viņu klausīties. Lai Jēzus gaisma stiprina mūsu attiecību ar Jēzu un atzīstam mūsu tumsības, lai Jēzu pārveido visu! Pārdomas sagatavoja Pro Sanctitate Apustuliskā oblāte Rita

Bruder Christophorus Die Zeiten, in denen wir leben wirken beängstigend. Auch für Bruder Christophorus. Der Blick auf das Evangelium gibt uns noch eine weitere Dimension. Wir dürfen die Hoffnung in den Blick nehmen. Hoffnung auf besseres Leben [Evangelium: Johannes, Kapitel 3, Verse 14 bis 21] In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird. Wer an ihn glaubt, wird nicht gerichtet; wer nicht glaubt, ist schon gerichtet, weil er nicht an den Namen des einzigen Sohnes Gottes geglaubt hat. Denn darin besteht das Gericht: Das Licht kam in die Welt, doch die Menschen liebten die Finsternis mehr als das Licht; denn ihre Taten waren böse. Jeder, der Böses tut, hasst das Licht und kommt nicht zum Licht, damit seine Taten nicht aufgedeckt werden. Wer aber die Wahrheit tut, kommt zum Licht, damit offenbar wird, dass seine Taten in Gott vollbracht sind. Abdruck des Evangelientextes mit freundlicher Genehmigung der Ständigen Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet; Evangelien für die Sonntage: Lektionar I-III 2018 ff. © 2024 staeko.net Mehr Podcasts auf www.kapuziner.de/podcast

Par myuža īguļdejumu latgalīšu kulturys atteisteibā itūgod Latgalīšu kulturys goda bolvys “Boņuks 2023” ceremonejā gūdynuos Jezupu Dobkeviču. Jū var saukt par Kruoslovys kulturys styprū bolstu. Jezupa Dobkeviča dorba myužs ir veļteits dzymtuo Latgolys nūvoda i vysvaira Kruoslovys pusis ļaudim. „Ka koč kū dzeivē i pagaisynovu, tod myužam navaru pagaisynuot cylvāku mīlesteibys. Mīlesteibys iz cylvākim. Maņ pateik byut ar cylvākim.” Jezups ir ilggadejs kulturys darbinīks, aktivs Kruoslovys Romys katuoļu draudzis i Kruoslovys pūļu bīdreibys dzeivis organizators. Jis ir pateiceigs liktiņam, ka īsadevs vysu myužu nūdzeivuot sovā pusē – Kruoslovā. „Nikod myužā nasarūn vaicuojums par tū, kaids tu esi – kaids, nu kurīnis. Tu esi sovs. Sovs! Mes te pīrūbežā vysi sovejī. I sovim ir lela nūzeime.”

Voda jen pár stupňů, plavání jen pár minut. Jan David je otužilec a autor knihy Mrzneme napříč Vltavou, která vypráví o cestě k otužileckému plavání průkopníka Alfréda Nikodéma. „Když chodím pravidelně a dějí se takové vnitřní výbuchy, exploze emocí, tak určitě a jednoznačně to má pozitivní vliv na moje rozpoložení, a to mě hodně baví,“ popisuje Jan David. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva dávní kamarádi se sešli v dalším díle podcastu Host Reportéra. Moderátor Tomáš Poláček si pozval kolegu novináře a dnes už taky autora knih Jana Davida, se kterým před třiceti lety začal chodit do stejné třídy na gymnáziu (oba tam po čtyřech letech odmaturovali, ale jen tak tak, až v září). Jan David před pár dny vydal knihu Mrzneme napříč Vltavou, která popisuje sto let zimního plavání v českých zemích, věnuje se průkopnické osobnosti Alfréda Nikodéma, a zároveň je deníkem začínajícího otužilce, tedy samotného autora.

Pyrmais latgalīšu žurnals, literarais pseidonims “Latgalis” i Baļtinovys etnografiskais ansamblis ir pavedīni, kas nūvad pi dzīsmis “Sokit, bruoli, sokit, muosas” aba “Dainas un kūkles” stuosta. Taišni tū ituos reizis rubrikā “Dzīšmu stuosti” atkluos Edeite Laime. Vaira nakai pyrma desmit godu Guļbinis nūvoda Lizumā nūtyka tautys muzykys festivals “Dzeivuo muzyka”. Tymā gūdā tyka calti Baļtejis daudzsteigu muzykys instrumenti. Vīna nu festivala dalineiču beja ari tautys muzykante, dzīduotuoja Lūcija Keiša nu Slobodys cīma Baļtinovys pusē, kurei iz sovys ceitarys nūspēlēja i nūdzīduoja dzīsmi “Sokit, bruoli, sokit, muosys”. Nikod da tuo i piec tuo nabeju dzierdiejuse taidys, tok cīši gribiejuos izzynuot, kas tei ir par dzīsmi. Izaruod, ka dzīsmis teksta autors ir “kaids”, kurs globojās aiz pseidonima Latgalis, i tys “kaids” ir nivīns cyts kai pazeistamais sabīdryskais darbinīks, politikis i literats Fraņcs Kemps. 1908. gods septembrī izguoja pyrmais latgalīšu žurnals “Austra”, kura redaktors i izdeviejs beja Kemps. Literaturys, muokslys i sabīdreibys žurnals “Austra”, kas tyka izdūts 2000 eksemplarūs i beja paradzāts, ka izīs kotru mienesi, pīdzeivuoja viņ tik vīnu numeri i izpierkšonu ap 100 gobolu. Itei naveiksme teik skaidruota ar tūlaik tautā voldūšū naprasšonu skaiteit i raksteit. Tok, lai kai tī nabyutu ar žurnala izdūšonu, tymā beja nūdrukuoti treis stuosti i četri dzejūli, kuru autors beja pats izdeviejs Fraņcs Kemps, kas dorbus dažaideibys deļ voi nu parakstejs ar pseidonimu “Latgalis” voi ari pamets vyspuor bez paroksta. Vīns nu tūs četru dzejūļu ir divpadsmit pantu garais “Dainas un kūkles”, kurū niu zynim ari kai “Sokit, bruoli, sokit, muosas”. Treis nu “Austrā” publicātūs dzejūļu, ari “Dainas un kūkles”, 1914. godā tyka nūdrukuoti popularajā pyrmajā latgalīšu dzejis antologejā “Kūkle”, kurys izdeviejs beja Ontons Skrynda. Kai i vairuoki cyti ituo kruojuma dorbi, tai i “Dainas un kūkles” piečuok tyka pi melodejis, tik dīvamžāļ muzykys autora vuords tai i ir maņ palics naatkluots nūslāpums. Bet dzīsme suoce sovu dzeivi i niu Latvīšu folklorys kruotivis digitalajā arhivā garamantas.lv var atrast līceibys par ituo teksta pīrokstim laikā nu 1936. da 1987. goda vysaiduos Latgolys vītuos – Bierzpilī, Sakstagolā, Aglyunā, Bukmuižā, Kolupā i cytur. 1960. gods vosorā Marija Gžibovska nu Bierzpiļs pogosta Beļausku cīma folklorys vuociejim tai i sacejuse: “Vīnā gruomotā beja, man ļūti patyka i es izamuocieju dzejūli.” Voi Baļtinovys etnografiskuo ansambļa dalineicys Lūcijis Keišys Lizumā īraksteitais dzīduojums ir vīneiguo skaņu līceiba par dzīsmi? Juosaprīcoj, ka nā! Tok cyti dzīsmis skaniešonys celi taipat vad iz Zīmeļlatgolu. 1987. godā muzykologs Andrejs Krūmiņš īrakstejs i niu digitalajā arhivā garamantas.lv daīmams baļtinavītis Buorbolys Supis dzīduotais “Sokit, bruoli, sokit, muosys” variants. Izaruod, ka Buorbola i Lūcija obejis beja Baļtinovys etnografiskuo ansambļa dzīduotuojis i sovulaik kūpā ari daudzi dzīduojušys kai ansamblī, tai saļmēs. Tymā pošā 1987. gods septembrī kaidā dzejis dīnu pasuokumā Baļtinovā, kur gastejuši dzejnīki Ontons Slišāns i Aļberts Ločmeļs, kurš beja Buorbolys bruoļs, Baļtinovys etnografiskuo ansambļa izpiļdejumā skaniejuse ari itei dzīsme ar Kempa vuordim. Vītejuos avīzis “Vaduguns” roksta rynduos atsakluoj, ka Ločmeļu saimē tei bejuse meila i bīži dzīduota dzīsme. Sovpus Jāzepa Vītuola Latvejis Muzykys akademejis arhivs globoj 1990. godā Māra Jansona īraksteitu ari zīmeļlatgalītis, Rekovā dzymušuos teiciejis Margaritys Šakinys īdzīduotu “Sokit, bruoli, sokit, muosys” verseju, kurai melodeja vys skaņ taišni taipat kai tautā lobuok zynomajai dzīsmei “Sadzīduosim mes, muosenis”. Turu nūceju, ka ari “Dainom un kūklem” daīs tys breids, kod kaids myusu laiku muzikis paduovynuos jaunu skaniešonys stuostu, kai tys ir nūtics ar cytom senejom dzīsmem, kurūs teksti sovulaik publicāti antologejā “Kūkle”. Tok cikom lai dzīsme skaņ Buorbolys Supis bolsā.

Marek Chvátal

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird.

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschensohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er seinen einzigen Sohn hingab, damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verloren geht, sondern ewiges Leben hat. Denn Gott hat seinen Sohn nicht in die Welt gesandt, damit er die Welt richtet, sondern damit die Welt durch ihn gerettet wird.

Sludinātājs: Ģirts Ašnevics / Sērija: Jāņa Evaņģēlijs / Rakstvieta: Jņ 3:1-13

Evanjelium podľa Jána 3,1-9 JEŽIŠ A NIKODÉM Bol farizej, menom Nikodém, popredný muž medzi Židmi. Ten prišiel k Nemu v noci a hovoril Mu: Majstre, vieme, že si učiteľ, ktorý prišiel od Boha; lebo nikto nemôže činiť znamenia, aké Ty činíš, ak len Boh nie je s ním. Ježiš mu odpovedal: Veru, veru, hovorím ti: Ak sa […]

Ježíš vysvětluje Nikodémovi nutnost nového narození skrze jeho smrt na kříži, skrze víru v jeho svědectví jako Božího Syna, který přišel z nebe svědčit o věčném životě. Duchovní slovo - P. Josef Michalčík

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist. Nikodémus erwiderte ihm: Wie kann das geschehen? Jesus antwortete: Du bist der Lehrer Israels und verstehst das nicht? Amen, amen, ich sage dir: Was wir wissen, davon reden wir, und was wir gesehen haben, das bezeugen wir und doch nehmt ihr unser Zeugnis nicht an. Wenn ich zu euch über irdische Dinge gesprochen habe und ihr nicht glaubt, wie werdet ihr glauben, wenn ich zu euch über himmlische Dinge spreche? Und niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschen-sohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

In jener Zeit sprach Jesus zu Nikodémus: Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist. Nikodémus erwiderte ihm: Wie kann das geschehen? Jesus antwortete: Du bist der Lehrer Israels und verstehst das nicht? Amen, amen, ich sage dir: Was wir wissen, davon reden wir, und was wir gesehen haben, das bezeugen wir und doch nehmt ihr unser Zeugnis nicht an. Wenn ich zu euch über irdische Dinge gesprochen habe und ihr nicht glaubt, wie werdet ihr glauben, wenn ich zu euch über himmlische Dinge spreche? Und niemand ist in den Himmel hinaufgestiegen außer dem, der vom Himmel herabgestiegen ist: der Menschensohn. Und wie Mose die Schlange in der Wüste erhöht hat, so muss der Menschen-sohn erhöht werden, damit jeder, der glaubt, in ihm ewiges Leben hat. (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Es war da einer von den Pharisäern namens Nikodémus, ein führender Mann unter den Juden. Der suchte Jesus bei Nacht auf und sagte zu ihm: Rabbi, wir wissen, du bist ein Lehrer, von Gott gekommen, denn niemand kann die Zeichen tun, die du tust, wenn nicht Gott mit ihm ist. Jesus antwortete ihm: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht von oben geboren wird, kann er das Reich Gottes nicht sehen. Nikodémus entgegnete ihm: Wie kann ein Mensch, der schon alt ist, geboren werden? Kann er etwa in den Schoß seiner Mutter zurückkehren und noch einmal geboren werden? Jesus antwortete: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht aus dem Wasser und dem Geist geboren wird, kann er nicht in das Reich Gottes kommen. Was aus dem Fleisch geboren ist, das ist Fleisch; was aber aus dem Geist geboren ist, das ist Geist. Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist.  (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Es war da einer von den Pharisäern namens Nikodémus, ein führender Mann unter den Juden. Der suchte Jesus bei Nacht auf und sagte zu ihm: Rabbi, wir wissen, du bist ein Lehrer, von Gott gekommen, denn niemand kann die Zeichen tun, die du tust, wenn nicht Gott mit ihm ist. Jesus antwortete ihm: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht von oben geboren wird, kann er das Reich Gottes nicht sehen. Nikodémus entgegnete ihm: Wie kann ein Mensch, der schon alt ist, geboren werden? Kann er etwa in den Schoß seiner Mutter zurückkehren und noch einmal geboren werden? Jesus antwortete: Amen, amen, ich sage dir: Wenn jemand nicht aus dem Wasser und dem Geist geboren wird, kann er nicht in das Reich Gottes kommen. Was aus dem Fleisch geboren ist, das ist Fleisch; was aber aus dem Geist geboren ist, das ist Geist. Wundere dich nicht, dass ich dir sagte: Ihr müsst von oben geboren werden. Der Wind weht, wo er will; du hörst sein Brausen, weißt aber nicht, woher er kommt und wohin er geht. So ist es mit jedem, der aus dem Geist geboren ist.  (© Ständige Kommission für die Herausgabe der gemeinsamen liturgischen Bücher im deutschen Sprachgebiet)

Je Bůh opravdu skutečný? A jsou způsoby, jak se o něm můžeme dozvědět tady na zemi? Kolem Ducha svatého se vedlo mnoho debat a bylo mnoho neshod a rozdělení mezi křesťany. Kdo to tedy je a proč je tady na zemi?? Duch svatý dává život a vede nás k v obnově našeho života. Otázky Budeme schopní rozšířit svůj pohled? Vytváříme prostor pro Ducha svatého? Počítáme se změnou? Gen 1:1-2 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Jan 3:1-8 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář. Přišel za Ježíšem v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha. Nikdo přece nemůže dělat zázraky, které děláš ty, není-li Bůh s ním.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“ „Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit?“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit. Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“ Gal 5:22-25 Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony. Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme.

V posledný deň roku 2022 zomrel emeritný pápež Benedikt XVI. Koncom uplynulého týždňa sme sa s ním rozlúčili a bol pochovaný v Bazilike sv. Petra vo Vatikáne. Kto bol Benedikt XVI., aký mal vplyv na dianie vo svete, na Slovensku i na osobné životy ľudí? O tom všetkom rozprávame s hosťami: Dagmar Babčanová - bývalá veľvyslankyňa SR pri Svätej Stolici Mons.Stanislav Zvolenský - bratislavský arcibiskup - metropolita

Rosík Ondrej Jan Dobraczynsky: Otcov tieň, Nikodémove listy

Kde sa stretol s Dalajlámom? Ako sa dostal k cestovaniu? Čo robil vo vypätých situáciách? Aké pravidlá dodržiava pri cestovaní? Aký bol najlepší zážitok? Ako sa dostal ku včelárstvu? V najnovšej časti relácie zmUPované naša moderátorka Sima Ondrušková vyspovedala dobrodruha, moderátora a včelára Martina Nikodýma. „India je najvyšší level, do nej treba dorásť. Byť tam je obrovský kultúrny šok pre každého”. „Som 8-tisíc kilometrov preč, zapnem Instagram a som doma. Treba vyhľadávať miesta bez signálu.” Martin nám porozprával o cestovateľských zážitkoch, aké je to, keď vás unesú tuk-tukári či ako premýšľa vo vypätých situáciach. Toto a ešte viac sa dozvieš v najnovšej časti relácie ZmUPované.

Ondřej Kyml

Pred rokom nás navštívil pápež František. Stretol sa s tisíckami veriacich, kňazmi, židovskou obcou, rómskou komunitou a s mladými. Čo sme po roku urobili, aby semienka, ktoré zasial, napokon vyrástli? Ako nás jeho návšteva zmenila a ako zmenila celé Slovensko?

“A ako Mojžiš povýšil hada na púšti, tak musí byť povýšený aj Syn človeka, aby každý veriaci mal v Ňom večný život.” Evanjelium podľa Jána 3:14-15 Ako sa môže človek znova narodiť? Keď sa to Nikodém spýtal Pána Ježiša, najprv dostal miernu výčitku: “Ty si učiteľ v Izraeli a nevieš to?” V Izraeli je aj […] The post Had na púšti – 31. august appeared first on evs.sk.

„Reči, ktoré som vám hovoril, sú duch a život.“ (J 6:63) Jednému z najnábožnejších mužov svojich dní Ježiš povedal: „Treba sa vám znova narodiť“ (J 3:7). Nikodém nedokázal nahradiť duchovné znovuzrodenie za svoje hlboké náboženské vedomosti, a ani my to nedokážeme. Prečítal som knihu o vodnom lyžovaní a netrvalo mi dlho, kým som pochopil, že […] The post Zaži Ježiša – 6. august appeared first on evs.sk.

Děkujeme, že jsi se k nám připojil. Zůstaň s námi v kontaktu: Instagram: https://www.instagram.com/szjihlava/ Facebook: https://www.facebook.com/szjihlava/ Slovo Života Jihlava

Martin je moderátor, otec, včelár a zemepán v chránenom pásme. Plus veľmi fasa chalaň. Celú časť aj s videom, môžete vidieť tu https://youtu.be/zPVoKFVoewU Shareujte, lajkujte, podporte nás na patreone. Zaslúžime si to. Teda ak chcete. ❤️▶▶▶ https://www.patreon.com/luzifcak Pripadne nás môžete pozvať na kávu na https://www.buymeacoffee.com/luzifcak Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►► https://Luzifcak.com Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►► https://luzifcak.bio.link  Náš dnešný hosť je https://www.instagram.com/martinnikodymofficial/

Rubrikā  “Itai lobuok” profesore Lideja Leikuma  turpynoj stuosteit par tū, kaidus latgaliskūs vuordus, tūs salykumus ci formys lobuok lītuot. Itūreiz runuosim par tū, ka latgalīšu vuordim golā nikod naroksta - y. Malni vylki! Vasali! Sylti!

Po 07.03.2022 Spisovateľka Andrea Coddington aj o tom, či je ťažšie napísať román alebo poviedku v rozsahu 321 slov. Ut 08.03.2022 Mária Sliacka z UNICEF Slovensko o humanitárnej pomoci počas vojnových konfliktov aj o misiách v Afrike. St 09.03.2022 Moderátor Martin Nikodým aj o tom, či by dokázal žiť bez elektriny kdesi na samote. Št 10.03.2022 Profesor matematiky Peter Richtarik o bežnom živote matematika aj o študentoch v Saudskej Arábii. Pi 11.03.2022 Svetobežník Štefan Polakovič, ktorý prešiel všetky krajiny sveta radí, ako cestovať za málo peňazí a prezradí, koľko už minul pasov. Moderujú: Petra Bernasovská a Richard Dedek.

Tady najdeš nový příspěvěk každý týden: Facebook: https://www.facebook.com/cirkevkolin/ Instagram: https://www.instagram.com/cirkevkolin/

Židovských vodcov sa udalosti, ktorých boli svedkami, nedotkli. Neprestali Ježiša nenávidieť. Temnota, ktorá pri ukrižovaní zahalila kraj, nebola hustejšia ako tá, ktorá dosiaľ zatemňovala mysle kňazov a popredných mužov. Kristovo telo bolo učeníkom drahé aj po jeho smrti. Chceli mu pripraviť dôstojný pohreb, no nevedeli, ako to urobiť. Ježiš bol odsúdený za podvratnú činnosť proti rímskej vláde a ľudia popravení pre takýto zločin boli pochovávaní na pozemku zvlášť vyhradenom pre takých zločincov. ━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━ ➤

Ján 3,1-21 1 Bol farizej, menom Nikodém, popredný muž medzi Židmi. 2 Ten prišiel k Nemu v noci a hovoril Mu: Majstre, vieme, že si

V neděli 26. prosince se v Praze konal 75. ročník Memoriálu Alfréda Nikodéma, kterého se účastnilo také devět otužilců z Mostu. Vzhledem k nízké teplotě vody (3,4°C) letos závodníci sbírali i otužilecké body. Kdo byl Alfréd Nikodém? Je jiné otužovat se ve stojaté a tekoucí vodě? Na co bychom si měli dát pozor při otužování v rukavicích a je otužování skutečně pro každého? Nejen to se dozvíte v dnešním Ponte reports.

Zīmyssvātku prīškvokorā saruna ar bazneickungu Rinaldu Stankeviču nu Viļānu. Jis itūšaļt puorstuov naviņ Viļānu Svātuo Erceņgeļa Mikeļa draudzi, nu ari Nagļu Svātuo Juoņa Kristeituoja, Ostronis Svātuo Aloiza i Rikovys Dīva Apredzeibys draudzi. Ar bazneickungu runojam par Zīmyssvātku laiku i vierteibom, kai ari par pandemejis radeitajom puormaiņom cylvāku i bazneicys dzeivē.

Pondelok po 3. adv. nedeli. Káže br. Matej OP. https://dominikani.sk/ podcast@dominikani.sk

Milujeme odbočky – či už na diaľnici, alebo v mysli. Zjazd 316 je pre začínajúcich čitateľov Biblie obľúbenou destináciou. Keď budeme nasledovať smerovky tohto zjazdu, stretneme Božiu lásku k svetu a k nám ľuďom, hady, tróny a za tmy sa niekde vedľa cesty možno zjaví aj muž menom Nikodém. Je na nás, či oblasť len prejdeme, alebo sa niekde zastavíme a necháme sa dotknúť krásou, ktorá na nás za odbočkou čaká. Biblické texty: Nm 21:1-9; Jn 3:1-16 Homília: Petr Kučera Liturgia: Vlado Matej Organ: Slávka Timčáková Čítanie: Hanka Matejová, Hanka Machajdík Modlitba: Mária Machajdíková

Milujeme odbočky – či už na diaľnici, alebo v mysli. Zjazd 316 je pre začínajúcich čitateľov Biblie obľúbenou destináciou. Keď budeme nasledovať smerovky tohto zjazdu, stretneme Božiu lásku k svetu a k nám ľuďom, hady, tróny a za tmy sa niekde vedľa cesty možno zjaví aj muž menom Nikodém. Je na nás, či oblasť len prejdeme, alebo sa niekde zastavíme a necháme sa dotknúť krásou, ktorá na nás za odbočkou čaká. Biblické texty: Nm 21:1-9; Jn 3:1-16 Homília: Petr Kučera Liturgia: Vlado Matej Organ: Slávka Timčáková Čítanie: Hanka Matejová, Hanka Machajdík Modlitba: Mária Machajdíková

Vítr vane a odvane a proudění vzduchu ustane; kamsi zmizí. Kázání jsou takovým větrem, slova v nich vanou a zanikají. Dopis psaný Hebrejům je takovou sbírkou kázání. Tentokrát ovšem, Bohudíky, zaznamenanou. Nese však znaky svébytného literárního stylu kázání. Vane a odvane. Nicméně, kdo si pamatuje noční rozhovor Nikodéma s Ježíšem Kristem (Janovo evangelium 3:8), ten ví, že práce Ducha svatého v našich nových začátcích, při zrození čehokoliv nového, je jako vanutí větru... Děkuji Janovi Zemenovi, že rozezněl struny violoncella.

Slyšíme, ale nevíme. Za Ježíšem přijde v noci Nikodém a Ježíš s ním vede několika hodinový hluboký rozhovor, Další sérii U ambonu otevírá Petr Vacík z terasy jezuitského domu v Římě. Nové díly opět každé pondělí a pátek na https://www.fortna.eu/u-ambonu/.Další pátky uslyšíte psychoanalytika Martina Mahlera, žurnalistu Boba Fliedra, nemocničního duchovního Petra Blechu a herečku Lucii Trmíkovou. V pondělí se k nim přidají bosí karmelitáni z klášterů ve Slaném a u Pražského Jezulátka.

Nikodém, i když Ježíšovi moc nerozumí, chce s ním mluvit. Ježíš vysvětluje Nikodémovi, že se má znova narodit.  Znovu se narodit je možnost jak začít znova, ale již s tím k čemu jsem dospěl. Martina Horáčková vybírá pro tento víkend promluvu Tomáše Rouleho, která U ambonu poprvé zazněla 21. dubna 2020.

Martin Nikodým je známy moderátor aj z relácie Milujem Slovensko. V rozhovore porozpráva o zákulisí výroby tejto relácie, ale aj o svojich koníčkoch. V poslednom čase ho zamestnávajú najmä včielky, pretože sa stal včelárom. Takže povie aj zaujímavosti o živote týchto tvorov, ďalej o cestovaní, fotografovaní, windsurfingu. Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje RTVS – Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hovoří: Josef Hurta

Pondelok po 2. veľkonočnej nedeli. Káže br. Šimon OP https://dominikani.sk/ podcast@dominikani.sk

Máš otvorené srdce? Dnešné denné povzbudenie si pre vás pripravila Zuzana Božíková.

V tom čase bol medzi farizejmi človek menom Nikodém, popredný muž u Židov. On prišiel v noci k Ježišovi a povedal mu: „Rabbi, vieme, že si prišiel od Boha ako učiteľ, lebo nik nemôže robiť také znamenia, aké ty robíš, ak nie je s ním Boh.” Ježiš mu odpovedal: „Veru, veru, hovorím ti: Ak sa niekto nenarodí zhora, nemôže uzrieť Božie kráľovstvo.” Nikodém mu vravel: „Ako sa môže človek narodiť, keď je už starý? Azda môže druhý raz vojsť do lona svojej matky a narodiť sa?” Ježiš odpovedal: „Veru, veru, hovorím ti: Ak sa niekto nenarodí z vody a z Ducha, nemôže vojsť do Božieho kráľovstva. Čo sa narodilo z tela, je telo, a čo sa narodilo z Ducha, je duch. Nečuduj sa, že som ti povedal: Musíte sa narodiť zhora. Vietor veje, kam chce; počuješ jeho šum, ale nevieš, odkiaľ prichádza a kam ide. Tak je to s každým, kto sa narodil z Ducha.” Nikodém sa ho opýtal: „Ako sa to môže stať?” Ježiš mu odvetil: „Ty si učiteľ Izraela a toto nevieš? Veru, veru, hovorím ti: Hovoríme o tom, čo poznáme, a svedčíme o tom, čo sme videli, a neprijímate naše svedectvo. Ak neveríte, keď vám hovorím o pozemských veciach, akože uveríte, keď vám budem rozprávať o nebeských? Nik nevystúpil do neba, iba ten, čo zostúpil z neba, Syn človeka, ktorý je v nebi. A ako Mojžiš vyzdvihol na púšti hada, tak musí byť vyzdvihnutý aj Syn človeka, aby nik, kto v neho verí, nezahynul, ale mal večný život.”

Lai pieskaņotos Lieldienu noskaņojumam aicinājām ar saviem kino ieteikumiem dalīties Latvijas Evaņģēliski luteriskās baznīcas mācītāju un savulaik arī kinoamatieri Austri Juri Rāviņu.  Mācītājs Austris Juris Rāviņš Krimuldas draudzē kalpo jau 27 gadus, taču mūsu ceļi krustojās Rīgas svētās Trīsvienības draudzē, kurā arīdzan Austris savulaik kalpoja. Viņa rīkotajos kino vakaros tika skatīta kāda filma, kurai saistība ar kristietību vai ticību nebija izķširošā nozīme. Svarīgas bija pēcseansa sarunas un pārspriedumi draudzes locekļu vidū. Tā kā Austris jaunības dienās aizrāvās ar kinoamatierismu, viņa zināšanas un iekrātā filmu bagāža ir visai ievērojama. Kā kino mūzai izdevās uzrunāt mācītāju, lai radusies draudzība turpinātos visa mūža garumā, stāsta Austris Juris Rāviņš. Četru sēriju mākslas filma “Jēzus no Nācaretes” var lepoties ar žilbinošu aktieru ansambli: Jēzus lomā – Roberts Pauels, Nikodēmu attēlo sers Lorenss Olivjē, citās lomās – Klaudija Kardināle, Entonijs Kvinns, Pīters Ustinovs un citas septiņdesmito gadu nogales ekrāna zvaigznes. Salīdzināšanas labad varat noskatīties šīs filmas pirmo variantu, kuru režisors Maikls Kertics uzņēma 1955. gadā – šajā versijā titullomās darbojas Hamfrijs Bogarts, Aldo Rejs un jau iepriekš pieminētais Pīters Ustinovs. Komēdiju var noskatīties Google Play kino nomā. Iespaidīgo uzvedumu “Jēzus” 2019. gadā pimizrādīja apvienība “Sight and Sound Theatre”, kas ir ģimenes uzņēmums, kurš ir sapulcinājis ap 650 cilvēku lielu komandu un kurš specializējas uz Bībeles stāstu iestudējumiem. Kompānijai ir ne mazāk iespaidīgi skatuves iestudējumi, kuri stāsta gan par Noasa, gan Mozus dzīvi. Gan tos, gan arī stāstu par Jēzu no Nācaretes iespējams noskatīties vietnē Amazon Prime.

**Gavēņa 28. diena** *Daudzi no tautas, kas šos vārdus dzirdēja, sacīja: "Šis tiešām ir gaidāmais pravietis." Cits sacīja: "Šis ir Kristus." Bet citi sacīja: "Vai gan no Galilejas jānāk Kristum? Vai nav sacīts rakstos, ka Kristus nāk no Dāvida dzimuma, no Betlēmes ciema, kur dzīvoja Dāvids?" Tā šķelšanās cēlās tautā Viņa dēļ. Daži no viņiem gribēja Viņu gūstīt, tomēr neviens rokas pie Viņa nepielika. Kad sulaiņi atgriezās pie augstiem priesteriem un farizejiem, tie viņiem sacīja: "Kāpēc jūs Viņu neesat atveduši?" Sulaiņi atbildēja: "Nekad vēl neviens cilvēks nav tā runājis, kā runā šis cilvēks." Farizeji viņiem atbildēja: "Vai arī jums prāti sajaukti? Vai gan kāds no valdības vīriem vai no farizejiem tic Viņam? Nē, tikai šī tauta, kas nepazīst bauslības, - lai nolādēti viņi!" Tad viens no viņu vidus, Nikodēms, kas jau agrāk bija nācis pie Viņa, sacīja: "Vai mūsu bauslība tiesā cilvēku, to iepriekš neuzklausījusi un neizzinājusi, ko viņš dara?" Tie atbildēja viņam: "Vai arī tu esi galilietis? Izpēti un raugi, ka no Galilejas neceļas neviens pravietis." Un tie aizgāja katrs savā mājā. /Jņ 7:40-53/* Baznīca ir Kristus Miesas turpinājums vēsturē, un vienlaicīgi Baznīcas mātišķībā ir aizēnota Marijas mātišķība. Sargājot Baznīcu, Jāzeps turpina aizsargāt Bērnu un Viņa Māti, un mēs, kas mīlam Baznīcu, joprojām mīlam Bērnu un Viņa Māti. Šīs dienas evaņģēlija fragments uzdod būtisku jautājumu: kas ir Jēzus? Tas ir arī jautājums katram no mums. Kas mums ir Jēzus? Jēzu cilvēki notiesā un izsaka viedokli nemaz neieklausoties viņā pašā. Arī mēs bieži spriežam par cilvēkiem, neparunājuši ar pašu personu un tās nodomiem. Mācīsimies no šodienas fragmenta, pirms vērtēt otru, parunāt ar šo cilvēku, viņa nodomiem, mērķiem. Tāpat arī iesim pie paša Jēzus, lai klausītos Viņā, kas Viņam sakāms mums. ***Jautājumi pārdomām:*** * Kas man ir Jēzus? Kad es veltu laiku Jēzum, lai klausītos, kas Viņam man sakāms? Kā es vērtēju citus? Garīgās pārdomas šai dienai sagatavojis **Pr. Artūrs Mozga**.

Adam, Kain, David, ale také Nikodém, Zacheus nebo Petr - to všechno jsou muži Bible, kteří se k Bohu či Ježíši vztahují s naléhavostí, která by měla inspirovat i nás. Věřit Bohu lze totiž z různých příčin, třeba ze strachu, pocitu viny nebo ze zištnosti a pak je na místě se ptát a přitom pozorovat životy druhých: co je pevné, co obstojí, jaká je skutečná, ryzí víra a důvěra Bohu. Autor, host: Milena Mikulková

Adam, Kain, David, ale také Nikodém, Zacheus nebo Petr - to všechno jsou muži Bible, kteří se k Bohu či Ježíši vztahují s naléhavostí, která by měla inspirovat i nás. Věřit Bohu lze totiž z různých příčin, třeba ze strachu, pocitu viny nebo ze zištnosti a pak je na místě se ptát a přitom pozorovat životy druhých: co je pevné, co obstojí, jaká je skutečná, ryzí víra a důvěra Bohu. Autor, host: Milena Mikulková

**Gavēņa laika 4. svētdiena** *Un, kā Mozus paaugstinājis čūsku tuksnesī, tāpat jātop paaugstinātam Cilvēka Dēlam, lai ikviens, kas tic, Viņā iegūtu mūžīgo dzīvību. Jo tik ļoti Dievs pasauli mīlējis, ka Viņš devis Savu vienpiedzimušo Dēlu, lai neviens, kas Viņam tic, nepazustu, bet dabūtu mūžīgo dzīvību, jo Dievs Savu Dēlu nav sūtījis pasaulē, lai Tas pasauli tiesātu, bet lai pasaule caur Viņu tiktu glābta. Kas tic Viņam, netiek tiesāts, bet, kas netic, ir jau spriedumu dabūjis, tāpēc ka nav ticējis Dieva vienpiedzimušā Dēla Vārdam. Bet šī ir tā tiesa, ka gaisma ir nākusi pasaulē, bet cilvēkiem tumsība ir bijusi mīļāka par gaismu, tāpēc ka viņu darbi bija ļauni. Jo ikviens, kas dara ļaunu, ienīst gaismu un nenāk pie gaismas, lai viņa darbi netiktu atklāti. Bet, kas dara patiesību, nāk pie gaismas, lai būtu redzami viņa darbi, ka tie Dievā darīti." /Jņ 3:14-21/* Evaņģēlija “labā vēsts” ir parādīt, ka, neskatoties uz zemes valdnieku despotismu un vardarbību, Dievs vienmēr atrod veidu, kā īstenot savu pestīšanas plānu. Šodien lasām Jēzus sarunas fragmentu ar Nikodēmu. Jēzus atsaucas uz jūdu tautas vēsturi, kad Mozus paaugstināja čūsku, kuras uzlūkošana glāba cilvēkus. Jēzus ar šo līdzību katram no mums atklāj sava krusta nozīmi, ar kuru Viņš pasauli nevis tiesā, bet glābj. Atmetot krustu, es atmetu arī to, ko tas piedāvā - mūžīgo dzīvi. Nebēdz no sava krusta. Atrodi to un iemīli to. ***Jautājumi pārdomām:*** * Kur ir Tavs krusts? Kuras ir tās lietas, caur kurām Kristus vēlas, lai tu seko Viņam un iemanto mūžīgo dzīvi? Garīgās pārdomas šai dienai sagatavojis **Pr. Andžejs Lapinskis**.

Nikodémus Jézusnál 1-21 versek

V istej kovid fáze sme sa s Trochu inak presťahovali z Národného divadla do štúdia v RTVS. Bez obecenstva majú rozhovory odlišnú atmosféru, ale rozhodne stále príjemnú. Stretnutie s Martinom Nikodýmom mi bez divákov vlastne dobre padlo. V Milujem Slovensko sme totiž našimi tímami zľahka “ohučaní”, takže nepočujeme a nevidíme to, čo sa zrazu v tichu objaví. U Martina sa veru objavilo. Som rada, že som sa s kolegom - kamarátom mohla konečne porozprávať pred kamerami o ňom a jeho vlastne veľmi výnimočnej kariére v našom porevolučnom mediálnom priestore.

Dlhé roky moderuje úspešný program Milujem Slovensko, ale už preňho nie je nová ani rola moderátora šou Tvoja tvár znie povedome, kde prevzal žezlo po Pycovi. V osobnom živote sú ale jeho najväčšou vášňou včely! Dokonca kvôli nim vymenil bývanie za menšie, aby ony mali vlastnú veľkú lúku. S Martinom Nikodýmom sa rozprávali Miša a Adriana.

Včely nemajú čas otravovať ako osy. Včela ťa pichne, keď vysielaš blbé vibrácie. (29:53) Včely nespia a zomierajú mladunké. "Kráľovná sa nikdy nebude páriť s trúdmi z vlastného úľa, to by bol predsa incest." Pre Martina sú včely vášeň, nevie rozdeliť dni na tie, kedy za nimi musí ísť a kedy s nimi chce byť. "Na hladkanie to nie je, ale vie to byť láska aj s tými žihadlami." (37:41) Produkcia: ZAPO - zábava v podcastoch  https://www.instagram.com/zapoofficial/?hl=sk  Náš tip na ďalší podcast  https://open.spotify.com/episode/2QsRptWHQ1N1YkO775PRQk  

Noční rozhovor s Nikodémem (Jan 3, 1 - 8) káže vikářka Eliška Havelková

Matúš 5:3 Blahoslavení chudobní duchom, lebo ich je nebeské kráľovstvo. V knihe Philipa Yanseya „Ježíš, jak jsem ho neznal“ som pred rokmi objavil zoznam desiatich vlastností chudobných ľudí v porovnaní s bohatými a odvtedy sa k nemu sporadicky vraciam. Siedma z týchto vlastností znie: Nemajú prehnaný pocit vlastnej dôležitosti ani prehnanú potrebu súkromia.. Nikodém tiež v niečom predstavuje postoje bohatých: On prichádza za Ježišom tajne, v noci, zo strachu pred židmi. Hoci bol váženým mužom, ktorý mal zrejme vysoké postavenie! Prichádza len v noci. Len tajne. Jeho povesť, spoločenské konvencie, postavenie boli pre neho v tej dobe dôležitejšie. Nebol slobodný v tom nasledovať Pána a byť s Ním bez obmedzení, stále. Sám seba vlastne okrádal o Pánovu prítomnosť a limitoval tak mieru svojho nasledovania. http://proroctvo.blogspot.com/2011/05/vii-chudobni-duchom.html

Matúš 5:3 Blahoslavení chudobní duchom, lebo ich je nebeské kráľovstvo. V knihe Philipa Yanseya „Ježíš, jak jsem ho neznal“ som pred rokmi objavil zoznam desiatich vlastností chudobných ľudí v porovnaní s bohatými a odvtedy sa k nemu sporadicky vraciam. Siedma z týchto vlastností znie: Nemajú prehnaný pocit vlastnej dôležitosti ani prehnanú potrebu súkromia.. Nikodém tiež v niečom predstavuje postoje bohatých: On prichádza za Ježišom tajne, v noci, zo strachu pred židmi. Hoci bol váženým mužom, ktorý mal zrejme vysoké postavenie! Prichádza len v noci. Len tajne. Jeho povesť, spoločenské konvencie, postavenie boli pre neho v tej dobe dôležitejšie. Nebol slobodný v tom nasledovať Pána a byť s Ním bez obmedzení, stále. Sám seba vlastne okrádal o Pánovu prítomnosť a limitoval tak mieru svojho nasledovania. http://proroctvo.blogspot.com/2011/05/vii-chudobni-duchom.html

Ježíš vysvětluje Nikodémovi, že je potřeba znovu se duchovně narodit z Boží lásky - Božího Ducha - a podle něj žít ve vnitřní svobodě. Duchovní slovo - P. Josef Michalčík

Utorok po 2. veľkonočnej nedeli. Káže br. Damián OP. https://dominikani.sk/

Martin Nikodým bol moderátorom Fun rádia v 90-tych rokoch. S Adelou a Sajfom aj o tom - ako sa posielal fax - ako sa vybral prvý riaditeľ - a čo boli DISKOPLESKY Fun rádia BONUS: najlegendárnejší vstup, aký len tak počuť nebudete.