Podcasts about cyril h

Ne náhodou říkáme ovládání hudebního nástroje „hra“. Je tomu tak ve většině jazyků. A podobně jako jiná lidská hra, třeba na honěnou, stimuluje hra na nástroj mozková centra a podporuje jejich vývoj. V pořadu Zdravíčko o tom v roce 2019 mluvil známý psychiatr Cyril Höschl. Nyní odborníka, který zemřel 21. dubna 2025, připomínáme reprízou.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechny rozhovory na Hausbot Petra Horkého natáčím tak, aby nekomentovaly momentální dění, ale abych postupně skládal informace, zážitky, znalosti a zkušenosti, které mají dlouhodobou platnost. Proto jsem se rád vrátil k rok starému rozhovoru s prof. Cyrilem Höschlem a teď jej s úctou zveřejňuji v plném znění, které je jinak dostupné je pro moje odběratele na herohero.co/petrhorky. Zanedlouho přidám i bonus (který je jinak opět jen na herohero).A panu profesorovi děkuji za vše, co tady na Zemi odpracoval a přeji mu s krásnou vzpomínkou klid a svobodu...Ptal jsem se na složité věci a Cyril Höschl jednoduše a parádně odpovídal. Co s námi dělají sociální sítě a mobily? Kde se v nás bere dobro a zlo? Je stres doopravdy špatný? Co s námi dělá láska a a kde se bere? Co se děje se současným světem?Support the show

Ve věku 75 let zemřel profesor Cyril Höschl, přední český psychiatr, pedagog a publicista. Posluchačům Dvojky byl dobře známý i jako pravidelný host pořadu Jak to vidí… O složitých tématech dokázal mluvit srozumitelně, s nadhledem a respektem k různým pohledům. Poslechněte si jeden z jeho osobněji laděných rozhovorů z roku 2019 – v pořadu Stříbrný vítr přemýšlel o rodičovství, vztazích a důležitosti vnitřní svobody.

„Dnes, když někdo skuhrá, že když nedostane přidáno tolik a tolik, tak že nepřežije, tak to jsou takové hyperboly, za které by člověk před padesáti lety dal kdoví co, kdyby se měl jako ten, kdo si dnes stěžuje. Prostě přebytek má negativní dopady, ale není zdrojem obav. Zdrojem obav jsou negativní dopady toho, že společnost je rozmazlená, a je svým způsobem křehká,“ říká psychiatr, profesor Cyril Höschl v rozhovoru pro pořad Rada starších. 3. díl, 30.03.2024, www.RadioUniversum.cz

„Jsme tu pro jiné lidi. Nejsme tady pro sebe. A vztahy s jinými lidmi, to je asi nejdůležitější v jakékoliv životní fázi. Proto je taky blbé, když někdo umře sám, opuštěný, na nějaké LDN, nikdo tam za ním nepřijde. Protože to je to nejhorší, co se může člověku stát,“ říká psychiatr, profesor Cyril Höschl v rozhovoru pro pořad Rada starších. 2. díl, 23.03.2024, www.RadioUniversum.cz

„Lékaři, vědci, a tak dále, mají náskok při kandidatuře do Senátu, protože se veřejnost domnívá, že když je někdo výborný chirurg, tak že bude taky dobrý senátor. A to je velký omyl, protože my jsme si v přispění k odhalení celkové pravdy všichni rovni, od traktoristy, až po kardiochirurga, nebo chirurga,“ říká psychiatr, profesor Cyril Höschl v rozhovoru pro pořad Rada starších. 1. díl, 16.03.2024, www.RadioUniversum.cz

Celý rozhovor včetně bonusu najdete na https://herohero.co/petrhorkyProfesora Cyrila Höschla asi nemusím představovat. Je kapacitou mezinárodní psychiatrie a asi ho všichni známe také jako popularizátora vědy s darem hovořit o složitých tématech tak, že jim rozumí i laik. Tak jsme se sešli na Hausbotu. Ptal jsem se na složité věci a Cyril Höschl jednoduše a parádně odpovídal. Co s námi dělají sociální sítě a mobily? Kde se v nás bere dobro a zlo? Je stres doopravdy špatný? Co s námi dělá láska a a kde se bere? Co se děje se současným světem?Kapitoly:00:00 Jeden ze stařešinů naší země.02:23 Co jsou lidi zač?04:02 Cítíme uvnitř, co je dobré a co zlé?09:18 Má schopnost sebereflexe jen člověk?12:54 Blbneme kvůli technologiím?19:01 Dobro-zlo není ve věcech, ale v tom, jak je používáme.21:16 Prokrastinace je důležitá.25:04 Posilují nás nesnáze?Celý rozhovor obsahuje navíc tyto kapitoly:27:10 Stres jako původce civilizačních chorob.31:06 Jak snížit stresovou zátěž?32:10 Celý život je boj s úzkostí.Support the show

durée : 00:58:56 - Entendez-vous l'éco ? - par : Tiphaine de Rocquigny - En quoi l'économie du numérique est-elle sous influence libertarienne ? - invités : Nikos Smyrnaios professeur en sciences sociales à l'Université de Toulouse; Cyril Hédoin professeur des universités en sciences économiques à l'Université de Reims Champagne-Ardenne

Válka na Ukrajině i válečný konflikt v Izraeli jsou stresující. Jaké jsou dopady válečného traumatu na lidskou psychiku i mozek komentoval na Dvojce psychiatr Cyril Höschl. Stresové hormony mohou podle něj způsobit deprese i úbytek kognitivních schopností. „Čili vlivem dlouhodobého stresu můžete začít ztrácet paměť,“ uvedl v pořadu Jak to vidí… Moderuje Zita Senková.

Válka na Ukrajině i válečný konflikt v Izraeli jsou stresující. Jaké jsou dopady válečného traumatu na lidskou psychiku i mozek komentoval na Dvojce psychiatr Cyril Höschl. Stresové hormony mohou podle něj způsobit deprese i úbytek kognitivních schopností. „Čili vlivem dlouhodobého stresu můžete začít ztrácet paměť,“ uvedl v pořadu Jak to vidí… Moderuje Zita Senková.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Startuje Matrix. Autorský podcast Lenky Zlámalové, který chce ukázat v rozhovorech s inspirativními lidmi společnost, ekonomiku, byznys a politiku v souvislostech, které vás na první pohled nenapadnou. A čím jiným začít, než zmapováním terénu. Jak na tom společnost mentálně je? Všude slyšíme, že naším problémem je přecitlivělost, neschopnost čelit stresu. Nedostek odvahy dělat chyby. Přijímat kritiku. Je to v hlavě. Zní tradiční odpověď, proč je někdo spokojený, zdravý, úspěšný, bohatý. Přední český psychiatr profesor Cyril Höschl si neláme hlavu s korektností. Ve chvíli, kdy v Česku podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví více než čtvrtina lidí trpí nějakou psychickou nemocí, v Matrixu vysvětluje. - Proč jsou některé země výrazně šťatnější než jiné. Jakou roli v tom sehrává vědecky prokázaný depresivní gen. - Proč jsou se někdo má jako ve vatě a skončí na psychiatrii. - Že nejlepší prevencí duševních nemocí jsou víra a bohatství - Proč tak prudce všude stoupá spotřeba antidepresiv a už je na ně zralý skoro každý - Proč platí perverzní pravidlo: čím víc psychiatrů, tím víc psychicky nemocných - A jak by odolnost na filozofické fakultě zvýšila přednáška Tomia Okamury Celé znění epizody na https://echo24.cz/s/podcasty nebo na https://www.forendors.cz/matrixlz.

Maroko počítá mrtvé a zraněné. Páteční zemětřesení si dosud vyžádalo 2 122 životů, dalších nejméně 2 421 lidí bylo zraněno. Jak bezprecedentní situaci prožívají místní? A jak vnímají turisty, kteří se v zemi rozhodli zůstat? „Je hezké, že všichni zbaběle nezdrhli. Pro místní to má velký psychologický význam. Na turismu jsou mnozí závislí,“ uvažuje psychiatr Cyril Höschl. V audiozáznamu se ještě zamyslí například nad terapií na webu či příčinami a důsledky workoholismu.

Je vous invite à rejoindre la nouvelle communauté sur WhatsApp, autour des épisodes du podcast :https://chat.whatsapp.com/KoQy7h2O0hU5WbqlilDUnTOn y parle des épisodes, de santé, d'humeur, toujours avec critiques constructives

Jak přistupujeme ke stresu? A mohou nás zážitky z dětství ovlivnit na celý život? Duševní zdraví je otevřenou kapitolou každého člověka. Souvisí s naším vývojem, zkušenostmi, geny a ovlivňuje to, jak vnímáme svět kolem sebe. Ne vždy ale funguje jako dobře namazaný stroj a u každého z nás se může kdykoliv porouchat. Sem se neřadí jen velké duševní poruchy jako je schizofrenie, jde i o to, jak reagujeme na každodenní situace, které nás mohou překvapit. Každý máme své vlastní kognitivní schéma - depresivní, úzkostlivé, pozitivní ... Jenže co ovlivňuje zda-li jsme citliví ke stresu či nikoliv? Právě proto jsme zavítali do Národního ústavu duševního zdraví za panem profesorem Cyrilem Höschlem. Během našeho rozhovoru jsme se vydali na cestu duševního zdraví, duševních poruch, stresových událostí a vlivu našeho dětství. Co o nás a duševním zdraví vypovídá zvídavost? Co je to naučená bezmocnost? Proč máme neustále potřebu vysvětlovat svět kolem nás, i když to může být špatně? Jde naprogramovat živou bytost k odolnosti vůči stresu? Jak si vytvořit korektivní zkušenost nebo-li změnit reakci a vnímání stresových situací? O tom se bavíme ve dnešním dílu podcastu s psychiatrem, profesorem a ředitelem NÚDZ Cyrilem Höschlem. Parťáky dnešní epizody jsou codexlabs.cz a Živina Codexlabs: Microbiom friendly péče o kůži pro každého z dílny české vědkyně Barbary Paldus. naše oblíbené produkty: Antü Skin Barrier Repair Moisturizer a Antü Skin Barrier Repair Serum Tak zadej Kód BWA20 a máš tam 20% SLEVU Živina: Česká značka kvalitních rostlinných potravin jako je Kimchi nebo různé omáčky vysoké kvality a výborné chuti. Zadej kód "BWA15" Pro 15% slevu a pořiď si třeba zásobu Kimchi 6+1 zdarma na celý měsíc: https://www.zivina.cz/ Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠, nebo ⁠⁠Mentální Modely⁠⁠ a s kódem BWA je tam sleva 10% navíc! Podporuj nás na ⁠⁠PICKEY⁠⁠ ( ⁠⁠https://www.pickey.cz/brainweare⁠⁠ ) a dostaneš Podcast o den dřív a každý RED PILL o týden dřív než všichni ostatní a bez reklam + spoustu dalších výhod! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠uplife.cz⁠⁠ a ⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠Instagram⁠⁠ ( ⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠ ) nebo⁠⁠ Facebook   Minutáž: 02:00 PSYCHIATRIE a její přesah do mezilidských vztahů 07:00 Co je to DUŠE a Duševní Zdraví? 11:00 Co jsou to duševní poruchy? Můžeme uchopit jejich podstatu? Vliv GENŮ vs. PROSTŘEDÍ 14:00 Jde NAPROGRAMOVAT odolnost vůči STRESU ? Ranné dětské zkušenosti a jejich vliv na chování po zbytek života 22:00 Psychoanalýza - Freud, Adler, Lorenz - Vrůstání jedince do společnosti 25:00 Traumata 26:00 Dobrý a Zlý Stres 31:30 Kognitivní schémata : Jak se každý individuálně vyrovnáváme s náročnými životními situacemi ? 38:00 Jak získáme korektivní zkušenost a vyrobit si jiné vzorce interpretace skutečnosti ? 41:00 Zvídavost a Motivace v chování 45:20 Proč máme neustále potřebu vysvětlovat svět kolem sebe? 48:30 Imunizace Pravdy, Pseudověda, Vědecké Myšlení 54:00 Smysl Života

Host: Cyril Höschl, psychiatr, vysokoškolský pedagog Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040505/

Na základě objektivních ukazatelů se máme nejlíp, jak jsme se kdy měli, ale když to sdělíte v hospodě čtvrté cenové v deset večer strýcům u piva, skončíte na chirurgii, konstatuje Cyril Höschl. Coby psychiatr rozumí lecčemu, tedy i dysforii neboli blbé náladě demonstrantů. Fakt je ten, že lidstvo se cítí v podstatě pořád stejně, někdo je naštvaný míň, někdo víc. Je to dané tím, že mozek filtruje informace, které nejsou v souladu s naší emocí. Velmi prozaicky řečeno, „když jsem nasratej, tak mi nikdo nebude říkat, že se mám dobře.“ Roli sehrává i naše neschopnost odložené satisfakce, touha mít všechno hned. Přitom je potvrzeno, že jedinci, kteří se dokážou s vidinou budoucího zisku uskromnit, jsou v životě úspěšnější.

Pour retrouver le plan d'entraînement, je vous propose de suivre ce lien sur mon blog:Le super plan d'entrainement Bonne course !Cyril Hébergé par Acast. Visitez acast.com/privacy pour plus d'informations.

Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines. His Word Runs Swiftly - Bible School of the Air History (Philippines) - 1981 Writings by Cyril Brooks

Summary of the work of Ken & Mary Lou Engle in the Philippines, by Cyril Brooks First and longest serving missionary from the assemblies (served there 1922-1986) Cyril's daughter Rose still serves there, and granddaughter Joyce and her husband are returning to work. Lord willing, in the Mountain Province area in 2007 excerpted from Cyrils' Autobiography Grace Triumphant. Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines.

Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines. Call to Missions Writings by Cyril Brooks

Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines. Daily Church Growth Writings by Cyril Brooks

Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines. We welcome this first of three articles on “Discipline,” a subject largely neglected among professing Christians of this day and age. Writings by Cyril Brooks When I first started to record this teaching, I thought there were 2 parts, but I found there were 3 parts, and I have them all in this one video.

Mr. Cyril H. Brooks has faithfully served the Lord for over fifty years in the Philippines. There are many ways to get the message out; this is how they did it before TV and the Internet. Writings by Cyril Brooks

Štědrý večer bez dárků plánuje podle Hospodářských novin každá 10. domácnost. Kvůli obavám z budoucnosti nechtějí utrácet. Jak prožít Vánoce na pozadí nejistoty a obav z účtu, inflace a války? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak poznat, kdy už problémy vyžadují návštěvu psychiatra nebo psychoterapeuta, jaká je dostupnost odborníků na duševní zdraví i co je nejčastějším spouštěčem depresí a úzkostných poruch.

Štědrý večer bez dárků plánuje podle Hospodářských novin každá 10. domácnost. Kvůli obavám z budoucnosti nechtějí utrácet. Jak prožít Vánoce na pozadí nejistoty a obav z účtu, inflace a války? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak poznat, kdy už problémy vyžadují návštěvu psychiatra nebo psychoterapeuta, jaká je dostupnost odborníků na duševní zdraví i co je nejčastějším spouštěčem depresí a úzkostných poruch.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Server iRozhlas.cz zveřejnil zprávu ministerstva zdravotnictví z roku 2020, podle které byla v opavské psychiatrické nemocnici dlouhodobě porušována práva pacientky. Žena byla 12 let připoutána k lůžku. Jaká pojistka proti takovému zacházení existuje? V jakých případech se smí používat omezovací prostředky? Na jak dlouho? A kdo o tom rozhoduje? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí psychologické aspekty mobilizace i to, proč v nás stále rezonuje Mnichov.

Server iRozhlas.cz zveřejnil zprávu ministerstva zdravotnictví z roku 2020, podle které byla v opavské psychiatrické nemocnici dlouhodobě porušována práva pacientky. Žena byla 12 let připoutána k lůžku. Jaká pojistka proti takovému zacházení existuje? V jakých případech se smí používat omezovací prostředky? Na jak dlouho? A kdo o tom rozhoduje? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí psychologické aspekty mobilizace i to, proč v nás stále rezonuje Mnichov.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Server iRozhlas.cz zveřejnil zprávu ministerstva zdravotnictví z roku 2020, podle které byla v opavské psychiatrické nemocnici dlouhodobě porušována práva pacientky. Žena byla 12 let připoutána k lůžku. Jaká pojistka proti takovému zacházení existuje? V jakých případech se smí používat omezovací prostředky? Na jak dlouho? A kdo o tom rozhoduje? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí psychologické aspekty mobilizace i to, proč v nás stále rezonuje Mnichov.

Jaký vliv má motivace na pracovní výkon? A jakou úlohu hraje stres v práci nebo doma? „Není pravda, že stres je jen škodlivý,“ míní psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru s Vladimírem Krocem. „Rozdělit si ho můžeme na hodný a zlý.“ V audiozáznamu celého pořadu Jak to vidí... také uslyšíte, jak se dá zjistit skutečná spokojenost zaměstnanců, jak se liší škodlivý a zdravý stres, jaký vliv na výkon mají mezilidské vztahy a počet e-mailů a jestli se dá oddělit práce a osobní život.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psychiatr Cyril Höschl a jeho přednáška o psech v kostele, zkáze středního managementu a opravdovém tréninku na život… :-) "To skutečně škodlivé je bezmocnost, nikoli stres sám…“ – Cyril Höschl PODPOŘTE NAŠE USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=J672-rOrI7A CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Cyrila Höschla objevíme například: - Co rozhoduje o tom, zda nás stres posílí či zničí – a jak dosáhnout první varianty - 04:36 - Jakým důmyslným plíživým mechanismem stres poškozuje imunitní systém a paměť - 19:41 - Do jaké míry náš osud ovládají geny a do jaké míry za něj "vděčíme" výchově rodičů - 33:13 - Pět varovných příznaků, které nám prozradí, že syndrom vyhoření už klepe na dveře - 1:10:42 Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Discord: https://discord.gg/ux2kz76nAY Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Hlavním povoláním je Cyril Höschl psychiatr a popularizátor vědy, ovšem s přesahem do mnoha dalších lidských činností. Mnoho let vedl Národní ústav duševního zdraví, dlouhodobě působí na 3. LF UK. Kromě celé řady vědeckých článků píše Cyril Höschl knihy a učebnice, jeho pravidelnou rubriku najdete v časopise Reflex. Přátelé a studenti jej neustále přemlouvají, aby kandidoval na prezidenta České republiky, on to však zarputile odmítá. Syndrom vyhoření není zdaleka jedinou přednáškou v repertoáru pana profesora, jeho obdivuhodná paleta jich čítá hned několik desítek. Je známo, že často prokládá Cyril Höschl přednášky zajímavými příklady a také osobitým humorem. Ostatně, v minulosti již obohatil Cyril Höschl YouTube kanál Neurazitelného projektu přednáškou Kouzla a klamy vědeckého zkoumání a jedním z vůbec prvních rozhovorů u Stolu pro tři. Cyril Höschl syndrom vyhoření popsal překvapivě až v závěru přednášky, nejprve se totiž věnoval popisu fungování stresových reakcí a fyziologických změn, které je provázejí, neb jsou pro pochopení celého procesu stěžejní. Část přednášky věnoval pan profesor pojmu naučená bezmocnost, kterážto hraje v syndromu vyhoření zákeřnou a stěžejní roli. Jako příklad naučené bezmocnosti uvedl Cyril Höschl covid a s ním související opatření. V diskuzi jsme se dozvěděli například zda si lze naučenou bezmocností vysvětlit chování lidí v totalitních režimech. Také nám popsal Cyril Höschl deprese jako onemocnění, které je zároveň jedno z nejsmutnějších a zároveň paradoxně nejradostnějších onemocnění. Řeč přišla také na spojitost, kterou může mít syndrom vyhoření se zaměstnáním, včetně toho, zda je stereotypní práce automatickou poukázkou na syndrom vyhoření. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

„Svět by bez manipulace nefungoval. Má spoustu rafinovaných mechanismů, které ho udržují v provozu a které mají, bohužel, své vedlejší účinky a poruchy. Když jsme začali v tomto seriálu mluvit o úzkosti, nebo o depresi, tak si přiznejme, že to jsou emoce, které potřebujeme k přežití. Kdybychom neznali strach, tak tady dnes lidstvo není. Podobně by tu asi nebylo, kdybychom neznali bolest, protože bychom se uškvařili o první rozpálená kamna, o která se opřeme,“ říká psychiatr, profesor Cyril Höschl v závěrečném díle rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.04.2022, www.RadioUniversum.cz

„Únavou materiálu bude trpět jak solidarita, naše soudržnost jako taková, tak naše přesvědčení o tom, že činíme správně a že bychom to tak činit měli, a začne se to drolit. Určitým modelem je pro nás starší zkušenost se srpnem 68. Neznám chvíli, kdy by byl národ semknutější a solidárnější víc, než v prvních posrpnových dnech,“ říká psychiatr, profesor Cyril Höschl v pokračování rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 19.04.2022, www.RadioUniversum.cz

„Prevencí negativního dopadu pandemie covid-19, nebo dneska války na Ukrajině, na duševní zdraví populace je komunikovat, komunikovat, komunikovat. Komunikovat své starosti, protože sdílená bolest je poloviční bolest, sdílená starost je poloviční starost, a sdílená radost je dvojnásobná radost,“ doporučuje profesor Cyril Höschl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 12.04.2022, www.RadioUniversum.cz

„Raději se bojíme hrozeb, u kterých někde podvědomě cítíme, že nás vlastně zase tak moc neohrožují,“ vysvětluje psychiatr. „Všimněte si, jaké filmy si lidé pouští, když jsou v pohodě.“

Zvukový smog má negativní účinky na naše zdraví. Ne každý zvuk je ale hluk. Léčit může vedle ticha například i hudba, ale taky ruchy, které normálně vnímáme jako nepříjemné.

Zvukový smog má negativní účinky na naše zdraví. Ne každý zvuk je ale hluk. Léčit může vedle ticha například i hudba, ale taky ruchy, které normálně vnímáme jako nepříjemné.

Dr. Cyril Wecht and Dawna Kaufmann have co-authored a new book on the JFK case Book: The JFK Assassination Dissected by Dr. Wecht and Kaufmann: Paperback, Kindle Black Op Radio has been broadcasting since the year 2000 Get all the shows of a season for just $10; buy here The foreword for this new book has been written by Oliver Stone Dr. Wecht has personally performed 21,000+ autopsies And consulted more than 41,000 death cases Dr. Wecht shared close relationships with Arlen Specter and Vincent Bugliosi How Dr. Wecht got to know about the shooting of President Kennedy Dr. Wecht as a consultant to Dr. Thomas Noguchi on the RFK autopsy "Dr. Wecht's exposure of the Warren Commission's tortured single bullet absurdity, proves definitively that President John F. Kennedy's assassination was the result of a conspiracy" - Rob Reiner "The murder of President Kennedy remains unsolved over 58 years later. For those of us who continue to seek the truth, Dr. Wecht is our beacon and his latest book deserves your time and consideration" - Alec Baldwin News (1972): Mystery Cloaks Fate Of Brain of Kennedy Spoliation of evidence Video: Russell Brand on Biden delaying the release of JFK files Video: A Case for Conspiracy with Dr. Cyril H. Wecht Video: JFK Revisited Trailer Why were Humes and Boswell chosen to perform the autopsy? Despite differences on the JFK case, Dr. Wecht shared close relationships with Arlen Specter and Vincent Bugliosi FREE Borrowable Ebook: JFK and the Unspeakable: Why He Died and Why it Matters by James Douglass FREE Borrowable Ebook: Best Evidence by David Lifton CAPA 2021 Virtual JFK Conference Watch all 50 episodes of 50 Reasons for 50 Years   Part B: Aaron Good; beginning at 58:30 Video: JFK Revisited Trailer Showtime is presenting the 2-hour version of the documentary this week The documentary JFK Revisited can be viewed on demand on Showtime The documentary will also be broadcast on Showtime on Nov 22 at 7 PM and 10 PM (repeat) Aaron Good is one of the talking heads in the 4-hour version of the documentary Kerry Thornley and Operation Mindfuck A new podcast titled CovertAction Bulletin The first episode to feature Jim DiEugenio and Zachary Sklar Zachary Sklar interviewed on Black Op Radio: Episodes 38 (2000) and 200 (2004) Buy all interviews of a year for just $10 here All articles by John Kiriakou at CovertAction Magazine FREE Borrowable Ebook: Report from Iron Mountain by Leonard C. Lewin New York Times Book Review: Report From Iron Mountain: The Guest Word by Leonard Lewin Aaron Good interviewed James Galbraith and John Newman for the podcast The podcast starts on Nov 22nd Other guests include Daniel Ellsberg, Joshua Oppenheimer, Peter Dale Scott, David Talbot CovertAction Magazine YouTube channel CovertAction Bulletin podcast on Patreon CovertAction Bulletin podcast Twitter account Aaron's book American Exception to be released in April 2022 Aaron's twitter account All articles by Aaron Good, Ben Howard and Peter Dale Scott at CovertAction Magazine Article: Was the Now-Forgotten Murder of One Man on September 9, 2001 a Crucial Pre-condition for 9/11? by Aaron Good and Peter Dale Scott

Vědci z univerzity v San Franciscu přišli s experimentální léčbou deprese, jedna z pacientek dostala do mozku implantát, který pomocí slabých elektrických impulsů ulevuje od dlouhodobé deprese, informoval server Euro.cz. Deprese se obvykle léčí za pomoci medikace antidepresivy, část pacientů ale na léky nereaguje. Na řadu potom přichází experimentální léčba.

Syn premiéra Andreje Babiše má vypovídat na policii kvůli svému údajnému zavlečení na Krym. Vypovídat by ale chtěl i v kauze Čapí hnízdo, údajně kdyby měl možnost. Co by policii řekl?Hostem Ptám se já byl Andrej Babiš mladší.Syn premiéra Andreje Babiše (ANO) poslal v lednu 2018 policii e-maily, v nichž psal, že byl unesen kvůli kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. V ní je obviněn premiér a jeho někdejší poradkyně.Seznam Zprávy později přinesly reportáž, ve které Babiš mladší uvedl, že ho manžel tehdejší ošetřující lékařky Dity Protopopové Petr Protopopov nedobrovolně odvezl na Ruskem anektovaný poloostrov Krym. Premiér to popřel s tím, že jeho syn trpí schizofrenií, a nařkl novináře Seznam Zpráv, že výpověď syna získali nátlakem. Švýcarská prokuratura to ale následně vyvrátila.A v září má Babiš mladší ke kauze konečně vypovídat na policii. To prý dosud nebylo možné, protože Babiš mladší žije dlouhodobě ve Švýcarsku. „Budu dávat vysvětlení ohledně e-mailu, co jsem psal v lednu 2018. Je to ohledně zavlečení do ciziny neznámým pachatelem. Což je naprosto absurdní, protože jsem v e-mailech oznámil, kdo mě unesl - Rus Prototopov. Bylo to zavlečení, bylo mi vyhrožováno v Klecanech, že buď budu zavřený v ústavu, nebo půjdu ‚na prázdniny‘. Neměl jsem na výběr,“ vysvětluje Babiš mladší v rozhovoru.Premiérův syn podle svých slov „na sítích“ potkal osoby, které mu otevřely oči a pomohly pochopit, co se stalo. Jejich totožnost odmítl zveřejnit. Není si také jistý, zda by mohl policii dokázat, že byl na Krym zavlečen nedobrovolně. Údajně má ale jasné důkazy o své falešné diagnóze, kvůli které byl v péči lékařky Dity Prototopové. A ve věci prý plánuje podniknut i právní kroky.„Budu podávat trestní oznámení například na Národní ústav duševního zdraví. Nejen na něj. Jestli to bude na mého otce, zatím nebudu komentovat. Na Ditu Protopopovou a jejího manžela ale určitě,“ upřesnil v Ptám se já. „Ti lidé by měli sedět. Doktorka Prototopová, její manžel a můj otec, který to financoval. A pan doktor Cyril Höschl, který kryl doktorku Prototopovou,“ dodal.Andrej Babiš mladší, který do Česka dorazil až letos v červenci, v rozhovoru oznámil, že přestal brát léky na schizofrenii, která mu podle jeho slov byla mylně diagnostikována. „Bylo mi řečeno, že jsem zdravý a cítím se tak, na sto procent,“ řekl s odkazem na zjištění lékařů, které ale nechtěl jmenovat.Premiérův syn už dříve na sítích oznámil, že by rád vypovídal i v kauze Čapí hnízdo. „Policie mě ale v tomhle případě neoslovila. Původně jsem nechtěl jít proti vlastnímu rodinnému příslušníkovi, ale dnes to vidím jinak. Co mi udělal otec, rodina nedělá,“ dodal v rozhovoru.A proč začal Babiš mladší vystupovat veřejně? Cítí se prý více v bezpečí a je těžší se ho „zbavit“. Zároveň popírá, že by ho některá z politických stran chtěla využít ke své kampani - v posledních týdnech se totiž nechal vyfotografovat například s bývalým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem nebo starostou Řeporyjí Pavlem Novotným. „Já jsem svéprávný, svobodný člověk, mám právo se stýkat, s kým chci. To, že jsem se stal součásti české politiky, zavinil můj otec, on je ten důvod,“ vysvětlil s tím, že se politicky angažovat neplánuje.A kontakt s otcem - premiérem Andrejem Babišem, si Andrej Babiš mladší prý už vůbec nepřeje. „Nechci s ním mít nic společného. Na mobilu ho mám zablokovaného, nenechám se psychologicky ovlivňovat,“ dodal.- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jak se liší fáze adaptace při živelných pohromách, a při dlouhodové zátěži, kterou zažívají lidé v době covidové pandemie? Pohled psychiatra Cyrila Höschla na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Jak se liší fáze adaptace při živelných pohromách, a při dlouhodové zátěži, kterou zažívají lidé v době covidové pandemie? Pohled psychiatra Cyrila Höschla na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), která vládě pod vedením epidemiologa Petra Smejkala radila s řešením pandemie, končí. Rozhodlo o tom včera ministerstvo zdravotnictví. Jako důvod uvedlo změnu epidemické situace, zrychlující se očkování a dostatečnou kapacitu resortu.

https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy-plus/cyril-hoschl-o-politicke-korektnosti See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem pátečního Press klubu Frekvence 1 byl známý psychiatr a končící šéf Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. V rozhovoru s Barbarou Nesvadbovou mimo jiné řekl, že současná krize zvýšila počet lidí s depresemi, sebevražednými myšlenkami nebo těch, kteří propadli doma alkoholu. Poslechněte si záznam rozhovoru.

Uběhl rok od začátku pandemie. Standardem se stalo střídavé zpřísňování restrikcí a jejich uvolňování v závislosti na vývoji epidemiologické situace. Jak se vyrovnáváme s životem v začarovaném kruhu? A co s námi udělala zatím nenaplněná touha po světle na konci tunelu?

https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy-plus/cyril-hoschl-o-politicke-korektnosti-0 See omnystudio.com/listener for privacy information.

A rozebere také to, jak naši psychiku ovlivňuje očekávání konce pandemických opatření. Ve vysílání Dvojky se ptala Zita Senková.

Podcast studentů 3. LF vzniklý pod záštitou IFMSA za spolupráce Trimedu: Profesor Cyril Höschl - absolvent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitel NÚDZ odpovídá na dotazy ohledně psychické zátěže studentů v období pandemie koronaviru a dalších aktuálních témat ze světa duševního zdraví. Moderuje: Iva a Petra Host: Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Pandemie koronaviru prověřuje velkou měrou lidské duševní zdraví. Dochází k polarizaci společnosti. Nebývalý je také masivní přesun lidské komunikace do internetového prostoru. V pořadu Jak to vidí na to upozorňuje psychiatr Cyril Höschl. Zita Senková

Jak přistupujeme ke stresu? A mohou nás zážitky z dětství ovlivnit na celý život? Duševní zdraví je otevřenou kapitolou každého člověka. Souvisí s naším vývojem, zkušenostmi, geny a ovlivňuje to, jak vnímáme svět kolem sebe. Ne vždy ale funguje jako dobře namazaný stroj a u každého z nás se může kdykoliv porouchat. Sem se neřadí jen velké duševní poruchy jako je schizofrenie, jde i o to, jak reagujeme na každodenní situace, které nás mohou překvapit. Každý máme své vlastní kognitivní schéma - depresivní, úzkostlivé, pozitivní ... Jenže co ovlivňuje zda-li jsme citliví ke stresu či nikoliv? Právě proto jsme zavítali do Národního ústavu duševního zdraví za panem profesorem Cyrilem Höschlem. Během našeho rozhovoru jsme se vydali na cestu duševního zdraví, duševních poruch, stresových událostí a vlivu našeho dětství. Co o nás a duševním zdraví vypovídá zvídavost? Co je to naučená bezmocnost? Proč máme neustále potřebu vysvětlovat svět kolem nás, i když to může být špatně? Jde naprogramovat živou bytost k odolnosti vůči stresu? Jak si vytvořit korektivní zkušenost nebo-li změnit reakci a vnímání stresových situací? O tom se bavíme ve dnešním dílu podcastu s psychiatrem, profesorem a ředitelem NÚDZ Cyrilem Höschlem. Pořiďte si náš nový kurz průvodce suplementy s 50% slevou! Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram nebo Facebook Podpořte nás jednorázově nebo na startovači Zadej kód "BWA" pro 10% slevu na UpLife.cz "Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu" Minutáž: 02:00 PSYCHIATRIE a její přesah do mezilidských vztahů 07:00 Co je to DUŠE a Duševní Zdraví? 11:00 Co jsou to duševní poruchy? Můžeme uchopit jejich podstatu? Vliv GENŮ vs. PROSTŘEDÍ 14:00 Jde NAPROGRAMOVAT odolnost vůči STRESU ? Ranné dětské zkušenosti a jejich vliv na chování po zbytek života 22:00 Psychoanalýza - Freud, Adler, Lorenz - Vrůstání jedince do společnosti 25:00 Traumata 26:00 Dobrý a Zlý Stres 31:30 Kognitivní schémata : Jak se každý individuálně vyrovnáváme s náročnými životními situacemi ? 38:00 Jak získáme korektivní zkušenost a vyrobit si jiné vzorce interpretace skutečnosti ? 41:00 Zvídavost a Motivace v chování 45:20 Proč máme neustále potřebu vysvětlovat svět kolem sebe? 48:30 Imunizace Pravdy, Pseudověda, Vědecké Myšlení 54:00 Smysl Života

Psychiatr a popularizátor vědy Cyril Höschl a jeho přednáška "Kouzla a klamy vědeckého zkoumání" o černých labutích, imunizaci vlastních hypotéz a falešném pocitu, že to dobře dopadne... :-) "K tomu, abychom byli v životě úspěšní, se musíme mýlit!" -- Cyril Höschl PODPOŘTE NÁŠ PODCAST A STAŇTE SE NEURAZITELNÝMI VIPATRONY ZDE: https://patreon.com/neurazitelny VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=GczkFbi4ezM CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri POKUD SE VÁM PODCAST LÍBÍ, zvažte prosím krátkou recenzi na Apple Podcasts / iTunes. Nezabere to ani minutu a pomůže nám to dostat na FF UK i hodně odolné hosty. ;-) V přednášce Cyrila Höschla se dozvíte například: - proč bychom se ve vlastním zájmu neměli pokoušet poznat všechny síly, které ovlivňují chod světa a vesmíru - jak lze u vašich známých a blízkých rychlým testem odhalit naprostou ztrátu soudnosti - smutný důvod, kvůli kterému nikdy nebudeme nic vědět s absolutní jistotou (zatracená věda!) - proč bychom neměli věřit vůbec ničemu a ve který okamžik s důvěrou teprve opatrně začít Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Twitter: https://twitter.com/Neurazitelny_cz Cyril Höschl, výborný přednášející a popularizátor vědy nás ve své přednášce "Kouzla a klamy vědeckého zkoumání" detailně vykreslil nástrahy a léčky, ve kterých často uváznou i zkušení vědci. Velká aula FF UK v Praze se velmi dobře bavila, ale navíc si odnesla i celou řadu pozoruhodných poznatků a také skvělé a nečekané odpovědi na dotazy. Zkrátka večer přesně v duchu Neurazitelny.cz! :-) Pan profesor Cyril Höschl a jeho přednáška " Kouzla a klamy vědeckého zkoumání", která se konala dne 8. ledna 2018 ve Velké aule FF UK v rámci projektů Večery na FF UK a Neurazitelny.cz Malý přehled kouzel, smyslových klamů a selhání odhadu pravděpodobnosti a hodnot při rozhodovacím procesu s následným nastíněním postupů, jakými se věda snaží tyto handicapy korigovat. Přesně taková byla skvělá a úžasně zábavná přednáška "Kouzla a klamy vědeckého zkoumání"! Pan profesor Cyril Höschl, vynikající psychiatr, spoluzakladatel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) si s sebou sice nepřinesl kytaru, ale i tak to byl perfektní večer! :-) Večery na FF UK jsou český podcast pro ty, kdo odmítají stát na místě, znají opojnou chuť vzrušení z nového dobrodružství a chtějí se nadšeně rozeběhnout k bráně poznání, aby odhalili tajemství skrytá za ní. :-) Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, jednoznačně prokázat, že přednášky nemusí být nudné, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. V popisu epizody najdete odkaz na video přednášku pro milovníky pohyblivých obrázků. ;-) PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

„Postava vnějšího nepřítele, pocit ohrožení a postava vůdce jsou tři nezbytné podmínky k tomu, abychom byli poslušní a jednali stádně. To je tak hluboce zakódovaný mechanismus, že sice proti němu neustále jde něco dělat, upozorňovat na něj a oponovat mu kritickým myšlením, ale určitě ho nelze z repertoáru lidského chování vymýtit, protože je hluboce biologicky zakódován. A je třeba se smířit s tím, že tak to prostě je.“ Právě tato závažná slova zazněla v předchozí části našeho rozhovoru od profesora psychiatrie Cyrila Höschla. Mluvili jsme také o nadějích, které lidé na několika kontinentech upínají k novým lékům a vakcínám, které by nám měly od koronaviru ulevit. O těchto nadějích pan profesor doslova řekl: „Virus chřipky mutuje, a koronavirus asi nebude výjimkou, tudíž úspěšnost takové ochrany bude asi 60 procent. Takže naděje, které si vztahujeme k vakcíně a k léku, si umenšeme koeficientem 0,6. To považuji za reálný odhad úlev, které nám to přinese. Rozhodně nebude stoprocentní.“ V tomto díle rozhovoru s profesorem Cyrilem Höschlem ještě probereme další aspekt vakcinace, po které touží tolik lidí, a to naopak strach z vakcíny. Lidí, kteří už dnes rezolutně odmítají očkování jakoukoli vakcínou proti koronaviru, není málo, ale právě to pro ně může mít nepříjemné společenské důsledky. 3. díl, 20.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

„S největší pravděpodobností došlo vinou koronavirové pandemie k dramatickému nárůstu úzkostí a depresí. Ale ještě více spíše vinou mediálního obrazu pandemie a restriktivních opatření, které negativní pocity, úzkosti a obavy u lidí ještě spíše posilovaly, než aby je umenšovaly.“ Tato slova jsme slyšeli v předchozí části našeho rozhovoru od psychiatra, profesora Cyrila Höschla. Hovořili jsme také o debatách, kdy se srovnává koronavirus s obyčejnou chřipkou. A pan profesor prohlásil, že chřipka, byť o něco méně, ale přece ve významném počtu zabíjí ohrožené skupiny obyvatel podobně jako koronavirus. Ale populace nepanikaří, a roušky u nás kvůli chřipce nikdo, bohužel, nebo bohudík, nenosil. Pokračoval pak vyprávěním o tom, že se s největší pravděpodobností budeme muset jako společnost naučit s koronavirem žít, a možná se s ním i sžít. A v této debatě budeme s profesorem Cyrilem Höschlem pokračovat, a to nejen o zdraví jako takovém, ale také o společenských a politických souvislostech. Třeba o tom, jak koronavirus může ovlivnit naši svobodu. 2. díl, 13.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Účinná vakcína proti koronavirové nákaze by mohla být k dispozici už příští měsíc, oznámily farmaceutické firmy. Jde o dlouho očekávané světlo na konci tunelu, které má moc snížit napětí a úzkost ve společnosti?

Jedna z nejznámějších a nejotřepanějších frází praví, že změna je život. Je tak banální, že si už často dáváme pozor, abychom ji nepoužívali, jelikož bychom vypadali jednoduše. Jenže tato fráze, jakkoliv neoriginální, je hluboce pravdivá. Současně je pro většinu z nás i nepříjemná, protože není nad to, vybudovat si své teplé hnízdečko a v něm v závětří a bez zvratů přežívat. Tento model je pohodlný, leč dvojsečný. Ukolébáni stereotypem se stáváme velmi zranitelnými. Každá vynucená změna nás dokáže vykolejit, a když je to změna opravdu zásadní, tak spolu s jistotami ztrácíme i příslovečnou pevnou půdu pod nohama. Ale ať už chceme, nebo ne, ať změny zvládáme, nebo se z nich hroutíme, faktem zůstává, že žijeme v době změn. A to změn stále hlubších a dramatičtějších. A jisté je, že přijdou další, a jediné, jak jim můžeme čelit, je připravovat se, zjišťovat, proč se dějí, co je za nimi a co dělat, když nás potkají. O časech velkých změn rozmlouváme s psychiatrem, vysokoškolským pedagogem a ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, s panem profesorem Cyrilem Höschlem. 1. díl, 06.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Do Česka se vrátila povinnost plošného nošení roušek. Přestože existuje řada výjimek, mít zakrytá ústa i nos je velkou komplikací například v oblasti psychiatrie. Jak moc velkou bariérou mezi lékařem a pacientem roušky jsou?

Úspěšný návrat soukromé lodi Crew Dragon se dvěma astronauty zpět na Zemi zřejmě vrátil lidem touhu po dobývání vesmíru. Ta je ale daná i nižším živočichům. A projevuje se ustálenými vzorci chování.

Dopad pandemie nového koronaviru a nouzového stavu má podle aktuálních studií za následek razantní nárůst různých druhů úzkostných poruch. Mluví o tom psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

Would Sherlock Holmes be able to catch Jack the Ripper? Everyone knows the name of Sherlock Holmes -- the fictional detective created by Arthur Conan Doyle with his superhuman powers of observation and unbeatable methodology for solving crimes. But could his 1800’s philosophy really work in the modern world to solve genuine crimes? That’s the very question that a real-life US-based private detective asked himself before embarking on the adventure of a lifetime by stepping into Holmes’ shoes and using his mindset to solve real crimes. So effective was this method that he decided to turn his attention to the greatest set of crimes known in history -- the brutal murders perpetrated by the criminal who came to be known as Jack the Ripper. The author, along with a team of three of the world’s top forensic scientists and criminologists, Dr. Michael M. Baden, Dr. Cyril H. Wecht and Dr. Henry C. Lee, have convincingly solved the infamous Jack the Ripper murders of 1888 London – arguably the world’s most talked-about unsolved murder mystery. But their true-life resolution of the case is presented here in the form of a Sherlock Holmes novel, painstakingly penned faithfully in the style of Sir Arthur Conan Doyle. In it, the author – who actually used Holmes’ methods to uncover the killers’ identity – explains exactly how the crimes were committed and by whom, all in the form of a fast-paced thriller featuring the world’s most beloved detective along with Dr. Watson, from whose point-of-view most of the tale is told. Once the reader has finally been clued in on the final solution, the murders are then revisited from the killers’ perspective.

O stresu se hovoří jako o reakci těla na obtížné situace, které zažíváme. Ne každý stres je škodlivý. Situace, kdy jsme ve stresu dlouhodobě a nemáme možnost dění kolem sebe nějak zásadně ovlivnit, však mohou vyústit i v rozvoj duševního onemocnění.

„Budu teď trochu advokát ďábla,“ přiznává psychiatr v pořadu Jak to vidí... A pouští se do interpretací některých domělých mýtů o nepravd o nemoci covid-19.

Jak teď postupovat v boji s pandemií koronaviru? Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a profesor Cyril Höschl míní, že bychom měli izolovat ohroženou populaci a rozvolnit restriktivní opatření vlády. Stálo by to zlomek nákladů. Klíčová je role imunity a přirozeného „očkování“, které získají lidé, kteří nemoc covid-19 prodělají. Varuje ale před slepým přijímáním restriktivních opatření. To by mohlo vést i k nástupu totality.

Někdo říká, že hysterici, kteří nebezpečí přeceňují, zachraňují ty racionalisty, kteří ho podceňují. Iracionalita je prý prevencí zkázy. Ale na druhou stranu panika sice zpomalí šíření infekce, ale zároveň sama vyvolává řadu dalších, do té doby nepředvídaných jevů. Dovedu si představit, že z těch, kteří přijdou o všechno a přestanou být schopni uživit svou rodinu – a to nechci malovat katastrofické scénáře, ale takový myšlenkový experiment – se mohou nakonec rekrutovat ti, kteří ukončí svůj život sebevraždou. A to jsou mrtví, které je potřeba také započítat mezi oběti katastrofy. Jako oběti opatření, ne přímo koronaviru. Ta restriktivní opatření dohromady s tou infekcí žádný zázrak neudělají, ale tím, že ji zpomalí, tak zpomalí průtok (vážných pacientů) tím úzkým hrdlem (kapacit našeho zdravotnictví) a podaří se daleko víc lidí zachránit. Sdílená starost je poloviční starost. A když to máme komu říct, komu se svěřit a ten někdo je pro vás třeba autoritou, na kterou dáte, a on opatrně dokáže zpochybnit vaše obavy, tak vám může i do značné míry ulevit. Dříve děti rostly a byly přítomny práci svých rodičů. Dnes si děti mnohdy ani neumí představit, co rodiče v práci dělají. Nabídněme dětem program, který bude znamenat společné řešení nějakého problému. Nekonečně času před narozením jsem tady nebyl, nekonečně času po smrti tady zase nebudu – pokud nejste buddhista věřící na reinkarnaci a budete jednou nějakým broukem – a teď tady chvilku jsem, tak o co jde? Tak se z toho původního nekonečna dostanu do toho druhého nekonečna, a to se prostě stejně stane. 2. díl, 04.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Demokracie je ideální – byť jak se říká, nejlepší ze všech špatných způsobů vládnutí – do relativní pohody. Ve chvíli, kdy jsme něčím ohroženi, z vesmíru, ze zahraničí, chorobou, tak je třeba se semknout a abdikovat, rezignovat na mnoho svých práv, která jsou samozřejmá v době luxusu, ale je třeba je opustit ve chvíli, kdy musíme jednat rychle a musíme se omezovat. V těch (společensky těžkých, krizových) situacích se populace dělí do takových dvou skupin. Do jedné, ve které se začnou objevovat ty nejtemnější a jedovaté negativní síly, které v každém trošičku někde dřímou – urvat pro sebe, co se dá, zachránit se na úkor jiných a podobně. A na druhou stranu v těch ušlechtilejších a civilizovanějších seskupeních se ve zvýšené míře projevují principy solidarity, vzájemné pomoci, ohledu na druhé. A tyhle dva trendy se spolu mísí. Máte teď možnost objevovat v lidech to, co v nich opravdu je. To negativní, ale i to pozitivní. Počet sebevražd, což je jistý indikátor duševního zdraví, za obou světových válek prudce klesl, zejména za druhé světové války. Čili ve chvíli, kdy už je taková hrůza, že jsou lidé ohroženi na životě jinak, tak statisticky, globálně počet sebevražd klesl. Jakoby ta hodnota života stoupla natolik, že s ním neplýtvali ani sebevrazi, když to mám trochu parafrázovat. A takto může vzniknout dojem, že duševních poruch je v takových dobách méně, ale obávám se, že to není úplně pravda. 1. díl, 01.04.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Spasí medicína lidstvo? Na co vše už existuje lék? Co je možné v lidském těle nahradit a za jakou cenu? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Léčba budoucnosti. Pozvání přijali mimo jiné lékaři a vědci Cyril Höschl, Pavel Martásek, Aleksi Šedo, Jiřina Bartůňková, Jakub Otáhal a Eva Kubala Havrdová. www.ceskatelevize.cz/porady/1105497…8411030530008/

„Mezi rodiči a dětmi jsou informační bariéry,“ vysvětluje psychiatr a otec čtyř dětí. „Třeba já o svých dětech donedávna věděl mnohem míň než o pacientech,“ přiznává v osobněji laděném rozhovoru.

Známý psychiatr vzpomíná na své „ladovské“ Vánoce. Jeho dcera, lékařka–záchranářka, naopak už přes dvacet let Vánoce neslaví a tráví je nejraději mimo křesťanskou kulturu.

Dnes a denně můžeme sledovat zvětšování propasti mezi většinou politiků a stále rozsáhlejší částí občanů. Opakovaně se objevují političtí lídři, kteří vzbuzují naděje na vyřešení problémů, které občany opravdu trápí, a stále znovu se z nich rychle stanou kopie těch předchozích, kteří zklamali. Politický marketing je často důležitější, než obsah, vzbuzování zdání žádanější, než popis skutečnosti. A když je iluze předkládána jako realita, pak jsou také řešení problémů čirou virtuální realitou. A to ještě v tom lepším případě. V horším je zastírání skutečnosti ne jen výrazem pouhé neschopnosti a touhy po moci, ale součástí záměru přetvoření společnosti v rozporu s lidskou přirozeností. Výsledkem může být degenerace nebo zánik lidstva. Co je příčinou současného stavu? Proč mnozí političtí představitelé strkají hlavu do písku před problémy, které zde reálně stojí? Mohou se i za současného stavu objevit politické osobnosti, které by přinesly opravdovou nápravu? A může otevřená demokratická společnost současný stav přežít a dál se rozvíjet? Nad těmito problémy se v další části rozhovoru zamýšlí Martina Kociánová spolu s profesorem Cyrilem Höschlem, psychiatrem a ředitelem Národního ústavu duševního zdraví. 3. díl, 12.06.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Žijeme v době, kdy nemálo lidí navenek prezentuje a říká něco jiného, než si myslí a v nitru prožívá. To platí pro různé skupiny obyvatel, včetně politiků. Současná situace vede mnohé k tomu, že přestávají politikům důvěřovat. A přestávají jim věřit také proto, že nehájí jejich zájmy, ale myslí hlavně na sebe. Z těchto důvodů vznikají úvahy o tom, zda by současná podoba demokracie neměla být posílena nebo dokonce nahrazena nějakým jiným systémem. Především se hodně hovoří o posílení přímé demokracie tak, aby lidé dosáhli na větší vliv při výkonu politiky. A také o tom, zda by měli mít volební právo všichni občané, nebo jen někteří. Třeba na základě množství majetku, výše placených daní, úrovně IQ, množství činnosti ve společnosti a podobně. Jsou to cesty do budoucnosti, nebo jde opět o lákavé bludičky, které by mohly zavést lidstvo do dalších a ještě hlubších problémů? Kdo by měl tedy vládnout? Elity, bohatí, chytří, chudí, hloupí? Je možné najít nějaké řešení, které by bylo nakonec prospěšné všem - a ne jen některým? Myšlenky o těchto a dalších problémech, které dnes hýbou společností, rozvíjí Martina Kociánová v další části rozhovoru s profesorem Cyrilem Höschlem, psychiatrem a ředitelem Národního ústavu duševního zdraví. 2. díl, 05.06.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Mnoho lidí ztrácí důvěru v současnou podobu politického demokratického systému. Přitom právě tato důvěra je tím, co společnost tmelí a umožňuje jí trvání, rozvoj i schopnost se bránit. Občané mají dojem, že politici stále méně zastupují jejich zájmy a prosazují něco, co je pro společnost škodlivé a slouží pouze elitám. Tato vznikající nedůvěra se projevuje hledáním nových vzorců společenského uspořádání, které mohou, ale nemusí mít smysl a životnost. Uvnitř jednotlivých států, ale i na mezinárodním poli vznikají stále hlubší příkopy a narůstá napětí. Stále větší počet lidí, včetně politologů, politiků, psychiatrů a psychologů vidí v současném stavu světa příznaky hrozící velké, možná i válečné krize. O příčinách této situace, o tom, zda má současné pojetí demokracie ještě budoucnost, o možných rizicích, ale i východiscích dalšího vývoje rozmlouvá Martina Kociánová s psychiatrem, profesorem Cyrilem Höschlem, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. 1. díl, 29.05.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Would Sherlock Holmes be able to catch Jack the Ripper? Everyone knows the name of Sherlock Holmes -- the fictional detective created by Arthur Conan Doyle with his superhuman powers of observation and unbeatable methodology for solving crimes. But could his 1800’s philosophy really work in the modern world to solve genuine crimes?  That’s the very question that a real-life US-based private detective asked himself before embarking on the adventure of a lifetime by stepping into Holmes’ shoes and using his mindset to solve real crimes. So effective was this method that he decided to turn his attention to the greatest set of crimes known in history -- the brutal murders perpetrated by the criminal who came to be known as Jack the Ripper.  The author, along with a team of three of the world’s top forensic scientists and criminologists, Dr. Michael M. Baden, Dr. Cyril H. Wecht and Dr. Henry C. Lee, have convincingly solved the infamous Jack the Ripper murders of 1888 London – arguably the world’s most talked-about unsolved murder mystery. But their true-life resolution of the case is presented here in the form of a Sherlock Holmes novel, painstakingly penned faithfully in the style of Sir Arthur Conan Doyle. In it, the author – who actually used Holmes’ methods to uncover the killers’ identity – explains exactly how the crimes were committed and by whom, all in the form of a fast-paced thriller featuring the world’s most beloved detective along with Dr. Watson, from whose point-of-view most of the tale is told. Once the reader has finally been clued in on the final solution, the murders are then revisited from the killers’ perspective. 

Everyone knows the name of Sherlock Holmes -- the fictional detective created by Arthur Conan Doyle with his superhuman powers of observation and unbeatable methodology for solving crimes. But could his 1800’s philosophy really work in the modern world to solve genuine crimes? That’s the very question that a real-life US-based private detective asked himself before embarking on the adventure of a lifetime by stepping into Holmes’ shoes and using his mindset to solve real crimes. So effective was this method that he decided to turn his attention to the greatest set of crimes known in history -- the brutal murders perpetrated by the criminal who came to be known as Jack the Ripper. The author, along with a team of three of the world’s top forensic scientists and criminologists, Dr. Michael M. Baden, Dr. Cyril H. Wecht and Dr. Henry C. Lee, have convincingly solved the infamous Jack the Ripper murders of 1888 London – arguably the world’s most talked-about unsolved murder mystery. But their true-life resolution of the case is presented here in the form of a Sherlock Holmes novel, painstakingly penned faithfully in the style of Sir Arthur Conan Doyle. In it, the author – who actually used Holmes’ methods to uncover the killers’ identity – explains exactly how the crimes were committed and by whom, all in the form of a fast-paced thriller featuring the world’s most beloved detective along with Dr. Watson, from whose point-of-view most of the tale is told. Once the reader has finally been clued in on the final solution, the murders are then revisited from the killers’ perspective. The story opens in the year 2017 with the sealed box of Holmes’ most controversial cases being opened by Watson’s great grandson Jacob, and among those cases is that of London’s Ripper murders that took place in what was then and has forever after been known as the “Autumn of Terror.” Jacob is shocked to learn the true story, as well as the reasons Holmes deemed the case’s explosive resolution too shocking and incendiary to have been revealed to the public in Victorian England and so to be sealed “entombed in a tin box” for 125 years, as were a number of other cases that are mentioned in some of Doyle’s Holmes stories. See acast.com/privacy for privacy and opt-out information.

Hostem Science Café Kladno (4/2017) byl prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych. Závažné duševní poruchy, využití informačních technologií v psychiatrii, epidemiologie a studia závislostí, neurofyziologie, spánková medicína... To vše jsou oblasti, kterým se věnuje Národní ústav duševního zdraví. Proč takovouto instituci potřebujeme? A jaká jsou její nejnovější zjištění? O tom bude mluví její ředitel, profesor Cyril Höschl. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenali Vojtěch Fišer a Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie. SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Hosté: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha Anotace vystoupení prof. Höschla: Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“). Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných. Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti. V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou. Literatura: Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023 Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409 Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14. Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34. Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2 Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?

Cyril Höschl vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, pracoval jako psychiatr ve Výzkumném ústavu psychiatrickém.