Podcasts about charkova

„Když jsem přijela do Charkova poprvé, byl večer a usnula jsem s tím, že si užiju krásný literární pobyt. Jen po pár hodinách mě probudil dopad rakety v sousední ulici. Vyděsilo mě to, nebudu lhát, že ne, dokonce hodně,“ vzpomíná novinářka a spisovatelka Adéla Knapová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro mnoho lidí je šálek espresa, kapučína nebo filtrované kávy běžnou součástí dne. Pro obyvatele ukrajinského Charkova je ale návštěva kavárny jedním z mála momentů, kdy mohou přes den alespoň na chvíli zapomenout na válku, která se odehrává jen pár kilometrů od nich. Aspoň na chvilku se cítit zase normálně. Kavárny nebo třeba pekárny navíc na Ukrajině někdy slouží jako kryty a při výpadku elektřiny nebo poplachu si tam díky generátoru můžete nabít telefon.

Pro mnoho lidí je šálek espresa, kapučína nebo filtrované kávy běžnou součástí dne. Pro obyvatele ukrajinského Charkova je ale návštěva kavárny jedním z mála momentů, kdy mohou přes den alespoň na chvíli zapomenout na válku, která se odehrává jen pár kilometrů od nich. Aspoň na chvilku se cítit zase normálně. Kavárny nebo třeba pekárny navíc na Ukrajině někdy slouží jako kryty a při výpadku elektřiny nebo poplachu si tam díky generátoru můžete nabít telefon.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nik nie je nastavený na to, aby bojoval a zabíjal iných. To sú nenormálne veci“, rozpráva Anna Mária Romančuk, „dieťa revolúcie“, ako si hovorí. Od začiatku Putinovej vojny organizuje pomoc jej obetiam. V civile je profesionálka krízovej komunikácie. Stojí na čele komunikačného oddelenia jednej z ukrajinských bánk. Organizuje zbierky na vojenské drony, psychologickú pomoc vojnovým invalidom a bola aj v misii na pomoc ženám, ktoré si prešli peklom Irpine a Buče.„Ony vôbec nerozprávali“, reaguje. A len pohybom a v zamyslení mi ukazuje, že sa v podstate s pohľadom, z ktorého sa vytratil život, knísali v tichosti spredu dozadu. „Boli mimo života. Boli živými mŕtvolami“.Približne milión mŕtvych a zranených, nepočítajúc civilné obete. K tomu milióny tých, ktorí museli pre vojnu opustiť domovy či krajinu. Ale aj zničené mestá, dediny, alebo pogromy po ktorých zostali masové hroby v Buči, Irpiňi či Iziume. Doterajšia bilancia Putinovej agresie proti Ukrajine z februára 2022. Práve dnes prekračuje horizont troch rokov. A hoci sa rozbehol kolos mierových rokovaní, Donald Trump paradoxne smerom k napadnutej krajine vyslovil to: „Ukrajina túto vojnu nemala začať“. Jeho emisári pritom začali rokovania s emisármi Putina, od ktorých zas vyvstala aj veta, že „Zelenskyj by si zaslúžil po prstoch“. Ide o slová šéfa Putinovej diplomacie Sergeja Lavrova. Ako sa na to pozerajú samotní Ukrajinci, ktorí vojnu zažívajú na vlastnej koži? Pozrieme sa na to s Annou Máriou Romančuk, ktorá organizuje pomoc napadnutej vlasti. Keď zbraň nahradí aj sekera„Tá vojna sa pre Ukrajincov začala už v roku 2014“, podotýka Anna Mária. „My dobrovoľníci sme to už poznali a vedeli sme preto, že útok príde. Do poslednej chvíle sme však tomu nechceli uveriť“, pokračuje. 24. februára 2022 ju útok zastihol doma vo Ľvove. „Prepuklo to o tretej ráno. Začala som sa baliť. No nie preto, aby som utekala, ale aby som mohla ísť do boja, brániť svoju vlasť“, rozpráva.Nakoľko nemala doma žiadnu zbraň a pociťovala silnú potrebu mať niečo poruke na svoju ochranu, našla ju v sekere.„So známymi sme si volali, že čo ideme robiť, ako sa máme chrániť. Že ideme bojovať“, rozpráva Anna Mária, ktorá je v civilnom živote šéfkou komunikácie v jednej z ukrajinských bánk. Spočiatku našla svoje miesto v organizovaní pomoci. „Z domu, v ktorom žijem, sa stal štáb. Rozhodovali sme tam, ako ďalej. Organizovali sme pochôdzky mestom, informačné kampane na zhromažďovanie finančnej pomoci“, rozpráva Anna Mária. Hovorí pritom, že každý si vybral svoj „front“, na ktorom bojoval. „Bolo to čudné. Ako by sme na tu chvíľu celý život čakali. Som totiž z generácie, ktorá svoje dospievanie prežila akoby v jednej veľkej revolúcii. Som ročník 1981 a hovoríme si Deti revolúcie“, vysvetľuje.Frontová línia – nechce sa ti veriť, čo vidíšKrvavú tvár vojny zažila aj v tesnej blízkosti frontu. Chodila dobrovoľníčiť do Charkova, kam doručovala zásoby munície. Urobila si aj kurz, aby mohla pomáhať pri odmiňovaní. „Celé mi to prijde ako vo filme. Ten s Melom Gibsonom - Statočné srdce. On tam kričal to „freedom“. Prídeš a nechce sa ti veriť, čo vidíš. Umierajúcich ľudí. Explózie riadených striel...A potom ti rozprávajú, že vojny vlastne niet“, hovorí o paradoxoch konfliktu. „Normálny človek tomu uveriť nemôže“, dodáva. „Keď si tam, funguješ ako robot. Nemôžeš dať najavo emócie. Nemôž plakať, rozprávať. Nemôžeš sa na to pozerať ako človek“, opisuje. Vtedy sa podľa Anny Márie počíta len chladná akcia, na konci ktorej je pomoc. Či už raneným, alebo zasiahnutým hrôzami vojny. „City tam musíš jednoducho vypnúť, lebo inak si neporadíš, neprežiješ“,...

„Nik nie je nastavený na to, aby bojoval a zabíjal iných. To sú nenormálne veci“, rozpráva Anna Mária Romančuk, „dieťa revolúcie“, ako si hovorí. Od začiatku Putinovej vojny organizuje pomoc jej obetiam. V civile je profesionálka krízovej komunikácie. Stojí na čele komunikačného oddelenia jednej z ukrajinských bánk. Organizuje zbierky na vojenské drony, psychologickú pomoc vojnovým invalidom a bola aj v misii na pomoc ženám, ktoré si prešli peklom Irpine a Buče.„Ony vôbec nerozprávali“, reaguje. A len pohybom a v zamyslení mi ukazuje, že sa v podstate s pohľadom, z ktorého sa vytratil život, knísali v tichosti spredu dozadu. „Boli mimo života. Boli živými mŕtvolami“.Približne milión mŕtvych a zranených, nepočítajúc civilné obete. K tomu milióny tých, ktorí museli pre vojnu opustiť domovy či krajinu. Ale aj zničené mestá, dediny, alebo pogromy po ktorých zostali masové hroby v Buči, Irpiňi či Iziume. Doterajšia bilancia Putinovej agresie proti Ukrajine z februára 2022. Práve dnes prekračuje horizont troch rokov. A hoci sa rozbehol kolos mierových rokovaní, Donald Trump paradoxne smerom k napadnutej krajine vyslovil to: „Ukrajina túto vojnu nemala začať“. Jeho emisári pritom začali rokovania s emisármi Putina, od ktorých zas vyvstala aj veta, že „Zelenskyj by si zaslúžil po prstoch“. Ide o slová šéfa Putinovej diplomacie Sergeja Lavrova. Ako sa na to pozerajú samotní Ukrajinci, ktorí vojnu zažívajú na vlastnej koži? Pozrieme sa na to s Annou Máriou Romančuk, ktorá organizuje pomoc napadnutej vlasti. Keď zbraň nahradí aj sekera„Tá vojna sa pre Ukrajincov začala už v roku 2014“, podotýka Anna Mária. „My dobrovoľníci sme to už poznali a vedeli sme preto, že útok príde. Do poslednej chvíle sme však tomu nechceli uveriť“, pokračuje. 24. februára 2022 ju útok zastihol doma vo Ľvove. „Prepuklo to o tretej ráno. Začala som sa baliť. No nie preto, aby som utekala, ale aby som mohla ísť do boja, brániť svoju vlasť“, rozpráva.Nakoľko nemala doma žiadnu zbraň a pociťovala silnú potrebu mať niečo poruke na svoju ochranu, našla ju v sekere.„So známymi sme si volali, že čo ideme robiť, ako sa máme chrániť. Že ideme bojovať“, rozpráva Anna Mária, ktorá je v civilnom živote šéfkou komunikácie v jednej z ukrajinských bánk. Spočiatku našla svoje miesto v organizovaní pomoci. „Z domu, v ktorom žijem, sa stal štáb. Rozhodovali sme tam, ako ďalej. Organizovali sme pochôdzky mestom, informačné kampane na zhromažďovanie finančnej pomoci“, rozpráva Anna Mária. Hovorí pritom, že každý si vybral svoj „front“, na ktorom bojoval. „Bolo to čudné. Ako by sme na tu chvíľu celý život čakali. Som totiž z generácie, ktorá svoje dospievanie prežila akoby v jednej veľkej revolúcii. Som ročník 1981 a hovoríme si Deti revolúcie“, vysvetľuje.Frontová línia – nechce sa ti veriť, čo vidíšKrvavú tvár vojny zažila aj v tesnej blízkosti frontu. Chodila dobrovoľníčiť do Charkova, kam doručovala zásoby munície. Urobila si aj kurz, aby mohla pomáhať pri odmiňovaní. „Celé mi to prijde ako vo filme. Ten s Melom Gibsonom - Statočné srdce. On tam kričal to „freedom“. Prídeš a nechce sa ti veriť, čo vidíš. Umierajúcich ľudí. Explózie riadených striel...A potom ti rozprávajú, že vojny vlastne niet“, hovorí o paradoxoch konfliktu. „Normálny človek tomu uveriť nemôže“, dodáva. „Keď si tam, funguješ ako robot. Nemôžeš dať najavo emócie. Nemôž plakať, rozprávať. Nemôžeš sa na to pozerať ako človek“, opisuje. Vtedy sa podľa Anny Márie počíta len chladná akcia, na konci ktorej je pomoc. Či už raneným, alebo zasiahnutým hrôzami vojny. „City tam musíš jednoducho vypnúť, lebo inak si neporadíš,...

Pohodlí a klid v Česku vystřídala Valerie za nejistotu a chaos východní Ukrajiny. Téměř celý život, respektive až do svých 24 let žila v Česku. Rozhodla se vrátit do Charkova, do rodného Kupjansku. Leží jen pět kilometrů od frontové linie a ruských hranic.

Pohodlí a klid v Česku vystřídala Valerie za nejistotu a chaos východní Ukrajiny. Téměř celý život, respektive až do svých 24 let žila v Česku. Rozhodla se vrátit do Charkova, do rodného Kupjansku. Leží jen pět kilometrů od frontové linie a ruských hranic.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř celý život strávila Valerie v Česku a ve svých 25 letech se rozhodla vrátit do Charkova. V Praze všechno prodala a žije teď ve městě, které leží 30 kilometrů od ruských hranic a kde každý den houkají sirény. Mladá žena do Charkova přijela na začátku května, tedy těsně předtím, než ruská armáda začala znovu útočit raketami na město. Valerie pracuje online pro českou firmu, takže má na ukrajinské válečné poměry slušný příjem.

Spojené státy a Německo po měsících váhání změnily názor a souhlasí s tím, aby Ukrajinci použili jejich zbraně i k útokům na cíle ležící na ruském území. Ukrajina doufá, že jí to pomůže zastavit ruský postup, zejména v okolí Charkova. „To, s čím západní země váhaly, má svůj podtext v politickém rozhodování a pohledu za horizont války, protože Ruská federace bude existovat i nadále a je to partner, se kterým bude potřeba jednat,“ vysvětluje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Spojené státy a Německo po měsících váhání změnily názor a souhlasí s tím, aby Ukrajinci použili jejich zbraně i k útokům na cíle ležící na ruském území. Ukrajina doufá, že jí to pomůže zastavit ruský postup, zejména v okolí Charkova. „To, s čím západní země váhaly, má svůj podtext v politickém rozhodování a pohledu za horizont války, protože Ruská federace bude existovat i nadále a je to partner, se kterým bude potřeba jednat,“ vysvětluje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proruská scéna jásá, protože si myslí, že Putinova armáda napochoduje brzdo do Charkova. Prezident Pavel vyzývá debatovat o budoucím uspořádání Ukrajiny. Co tomu říká podplukovník Jan Veverka, který se pár hodin před natáčením vrátil z Kyjeva, kam odvážel stovky dronů? Co stojí za záhadným vzkazem generála Řehky na twitteru? A jak se vyvíjí akce „10 tisíc dronů pro Ukrajinu“, která svými počty bude brzo dvojnásobně překročena? O těchto a dalších věcech s válečným veteránem z misí v Afghánistánu a Mali, který byl v posledním roce víc na Ukrajině než doma. 

S útokem Rusů od hranice na Charkovskou oblast vstoupila válka na Ukrajině do kritické fáze. Tvrdé boje neprobíhají jen u Charkova, ale také u Bachmutu nebo Vuhledaru. Podle analytiků by ale právě dobytí Charkova mohlo znamenat dramatický obrat ve vývoji Putinovy války. Proč? A jak náročné dny teď Ukrajince čekají? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora webu Voxpot Vojtěcha Boháče.

Ukrajina se dostává pod stále větší ruský tlak. Ve vážném ohrožení je druhé největší město Charkov, ke kterému se Rusové blíží. Ukrajinci podle expertů podcenili budování obranné linie. Jak vypadá poměr sil a situace na bojišti?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Od pátku, kdy ruská armáda zahájila v Charkovské oblasti ofenzivu a otevřela novou frontu od Charkova na sever, hlásí taktické úspěchy. V úterý uvedla, že získala kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk. Informaci, kterou napsala ruská státní agentura TASS, ale ukrajinské velení odmítá. Situace v obci, která leží severovýchodně od Charkova, je prý pod kontrolou. Původně rychlý postup Rusů navíc zpomaluje.Od začátku ofenzivy ruské jednotky obsadily v Charkovské oblasti několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast.Podporu Ukrajině v době zesílených ruských útoků už osobně vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v úterý dorazil do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ujistil, že vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku v hodnotě 61 miliard dolarů (v přepočtu za 1,4 bilionu korun) už začala přijíždět do země. Další zásoby jsou podle Blinkena na cestě.Jak s vývojem konfliktu zahýbe americká pomoc Ukrajině? Zvrátí se situace na bojišti v její prospěch? A co si máme slibovat od mírového summitu, který na červen chystá Švýcarsko?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Jak pomáhá genová terapie při léčbě vzácného onemocnění AADC a jak dostupná je pro české pacienty? Jak významné jsou ruské úspěchy na frontě u Charkova a proč chce Putin právě teď vyměnit ministra obrany? A jaká je Smetanova Má vlast v podání Berlínských filharmoniků?

Jak pomáhá genová terapie při léčbě vzácného onemocnění AADC a jak dostupná je pro české pacienty? Jak významné jsou ruské úspěchy na frontě u Charkova a proč chce Putin právě teď vyměnit ministra obrany? A jaká je Smetanova Má vlast v podání Berlínských filharmoniků?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinské jednotky jsou v poslední době pod velkým tlakem ruské přesily a na ukrajinská města dál dopadají rakety a drony, které ničí civilní infrastrukturu. „V Charkově neustále zní poplachy. Raketa doletí za 40 až 50 vteřin a technicky vzato by člověk měl jít okamžitě do krytu. Jenže to v podstatě nemá smysl, takže většina lidí na to kašle, ti bojácnější se schovají v koupelně,“ popisuje spisovatelka Iva Pekárková, která se vrátila z několikatýdenního pobytu na Ukrajině.

Ukrajinské jednotky jsou v poslední době pod velkým tlakem ruské přesily a na ukrajinská města dál dopadají rakety a drony, které ničí civilní infrastrukturu. „V Charkově neustále zní poplachy. Raketa doletí za 40 až 50 vteřin a technicky vzato by člověk měl jít okamžitě do krytu. Jenže to v podstatě nemá smysl, takže většina lidí na to kašle, ti bojácnější se schovají v koupelně,“ popisuje spisovatelka Iva Pekárková, která se vrátila z několikatýdenního pobytu na Ukrajině.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí #24 s europoslankyní Markétou Gregorovou o tom, jak změnila cesta na Ukrajinu její perspektivu, o vyšetřování válečných zločinů i nadcházejících eurovolbách

Warum denn so schnippisch? Für die heutige Diggytalk-Folge haben wir Alexandra Doerk zu Gast. Sie ist u.a. bekannt für ihre Rolle als Jelena Charkova bei den Drei ??? (Die Rolle spricht sie seit Folge 84: „??? - Musik des Teufels“). Im Interview gehen wir darauf ein, wie sie zu dieser Rolle gekommen ist und was das Comedy-Duo „Bo Doerek“ damit zu tun hat….Natürlich fließen hier auch einige interessante Anekdoten aus ihrer Zusammenarbeit mit Heikedine Körting mit ein. Aber nicht nur in Rocky Beach ist Alexandra zu hören, sondern auch in „Fünf Freunde“ und „Hanni und Nanni“. Apropos… Heikedine und alle drei Sprecher wurden von Alexandra im Rahmen von Folge 100: „??? – Toteninsel“ interviewt. Hierzu mehr im Gespräch.Wir wissen es interessiert euch: Hat Jelena Gefühle für Bob? Nun…. Wir hören uns mal Alexandras Sicht dazu an! Wir finden auf jeden Fall, Jelena hat ein Comeback verdient Ihr wollt noch mehr Diggytalk-Content? Dann schaut auf unserer Social Media Seite unter: www.instagram.com/diggytalk/ vorbei. Copyright 2024 DiggytalkDiggytalk ist eine eingetragene Marke von Dominik Grote Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

S Ondřejem Kundrou, Tomášem Brolíkem a fotografem Milanem Jarošem na jejich další cestě po Ukrajině

Mladý pár z Ukrajiny, Anton a Gayane se se dvěma dětmi usadili v Teplicích. Děti chodí do českých škol, rodiče pracují a našli si i byt. Jejich původní bydlení i zaměstnání v ukrajinském Charkově válka zničila. Zvažují, že v Teplicích zůstanou nadobro, hlavně kvůli dětem.

Svým streetartovým uměním se snaží Ukrajince motivovat, aby vytrvali v boji proti ruské agresi. Charkovský umělec Hamlet Zinkovskyj prý dostal po únorové invazi rozkaz od velitele svého praporu pokrýt ulice Charkova streetartovými malbami. V poslední době se také často vydává do osvobozených měst, aby uprostřed všudypřítomné destrukce podpořil místní obyvatele. Věří totiž, že jeho malby ve zničených ulicích symbolizují změnu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo je to strela s plochou dráhou letu? Ako je možné, že do Charkova meškal vlak 10 minút? Prečo má 21-ročný chlapec previerku na prístup k utajovaným informáciám? A aká je dnešná lekcia z vojny sa dopočujete v dvanástej epizóde nášho podcastu. Prajeme príjemné počúvanie.

Najprv pomoc na hranici, aktuálne takmer na frontovej línii, desiatky hodín za volantom starej dodávky, ktorú len čo na Slovensku naplní, zamieri na východ Ukrajiny. Aktívna na sociálnych sieťach, lebo jej pomáhajú zabezpečovať pomoc postihnutej Ukrajine. Eliška Horsáková.   Hovorí, že Ukrajine len vracia to, čo tam už pred desaťročím našla. Pochopenie a ľudskosť. Najprv tam cestovala ako skautka cez prázdniny robiť program deťom. Neskôr sa dostala aj na Majdan, kde rozdávala čaj.   Po vypuknutí vojny šla bez váhania pomáhať na hranicu. A už pár mesiacov zásobuje frontový východ Ukrajiny „všetkým, čo tamojší potrebujú“. Aktuálne je podľa nej potrebná obuv a generátory, ktoré môžu pomôcť s teplom a svetlom v postihnutých oblastiach.   Vďaka tomu, že sa naučila ukrajinčinu, sa jej už podarilo vytvoriť sieť pomoci priamo v postihnutých oblastiach.   „Na Ukrajine nakupujem to, čo je tam výhodnejšie ako u nás. Najmä potraviny a hygienické potreby. Tiež sa mi tam podarilo zafinancovať miestneho výrobcu piecok“, tvrdí.   Na Slovensku nakupuje generátory, ktoré následne smerujú jej „dvadsaťtri ročnou“ dodávkou do takmer dve tisíc kilomentrov vzdialených oblastí v okolí Charkova, či Dnipru. Sama ju pritom riadi.   Vianoce chce spríjemniť najmä starším ľuďom, ktorí nemohli opustiť svoje domovy „vianočnými pohľadnicami“ slovenských detí. Sú výsledkom akcie „maľuje celé Slovensko“.   V podcaste vyrozprávala svoj príbeh s Ukrajinou   „Okrem tepla a potravín Ukrajinci potrebujú najmä naše pochopenie“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Najprv pomoc na hranici, aktuálne takmer na frontovej línii, desiatky hodín za volantom starej dodávky, ktorú len čo na Slovensku naplní, zamieri na východ Ukrajiny. Aktívna na sociálnych sieťach, lebo jej pomáhajú zabezpečovať pomoc postihnutej Ukrajine. Eliška Horsáková.   Hovorí, že Ukrajine len vracia to, čo tam už pred desaťročím našla. Pochopenie a ľudskosť. Najprv tam cestovala ako skautka cez prázdniny robiť program deťom. Neskôr sa dostala aj na Majdan, kde rozdávala čaj.   Po vypuknutí vojny šla bez váhania pomáhať na hranicu. A už pár mesiacov zásobuje frontový východ Ukrajiny „všetkým, čo tamojší potrebujú“. Aktuálne je podľa nej potrebná obuv a generátory, ktoré môžu pomôcť s teplom a svetlom v postihnutých oblastiach.   Vďaka tomu, že sa naučila ukrajinčinu, sa jej už podarilo vytvoriť sieť pomoci priamo v postihnutých oblastiach.   „Na Ukrajine nakupujem to, čo je tam výhodnejšie ako u nás. Najmä potraviny a hygienické potreby. Tiež sa mi tam podarilo zafinancovať miestneho výrobcu piecok“, tvrdí.   Na Slovensku nakupuje generátory, ktoré následne smerujú jej „dvadsaťtri ročnou“ dodávkou do takmer dve tisíc kilomentrov vzdialených oblastí v okolí Charkova, či Dnipru. Sama ju pritom riadi.   Vianoce chce spríjemniť najmä starším ľuďom, ktorí nemohli opustiť svoje domovy „vianočnými pohľadnicami“ slovenských detí. Sú výsledkom akcie „maľuje celé Slovensko“.   V podcaste vyrozprávala svoj príbeh s Ukrajinou   „Okrem tepla a potravín Ukrajinci potrebujú najmä naše pochopenie“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.  

Ruské vojská opúšťajú ukrajinské mesto Cherson. Čo to znamená pre Ukrajinu? V podcaste odpovie analytik. Podľa analytika Matúša Halása z Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe nedochádza k chaotickému sťahovaniu, ktoré sme mohli sledovať v septembri v okolí Charkova. Ide o organizované sťahovanie ruských jednotiek. O plánovanom ústupe ruskej armády včera informoval minister obrany Sergej Šojgu. Ide o jeden z najvýznamnejších ústupov od začiatku vojny. Ukrajina ale vníma tento krok zatiaľ veľmi opatrne. V druhej téme podcastu sa pozrieme na Špecializovaný trestný súd, kde sa dnes postavil 22-ročný Slovák, ktorý na Telegrame fungoval pod prezývkou Slovakbro. Mladík je obvinený z teroristických aj extrémistických trestných činov. Na Telegrame mal mať niekoľko verejných kanálov, kde velebil teroristov bielej rasy a povzbudzoval k násilnému zvrhnutiu systému. Na Slovakbro odkazuje vo svojom manifeste aj Juraj K. ktorý pri teroristickom útoku na Zámockej ulici zavraždil dvoch ľudí.  Súd mu vymeral šesť rokov väzenia. Viac povie novinárka Aktualít Annamaria Dömeová. Podcast pripravili Denisa Hopková a Adam Oleš.

Ruské vojská opúšťajú ukrajinské mesto Cherson. Podľa analytika Matúša Halása z Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe nedochádza k chaotickému sťahovaniu, ktoré sme mohli sledovať v septembri v okolí Charkova. Ide o organizované sťahovanie ruských jednotiek. O plánovanom ústupe ruskej armády včera informoval minister obrany Sergej Šojgu. Ide o jeden z najvýznamnejších ústupov od začiatku vojny. Ukrajina ale vníma tento krok zatiaľ veľmi opatrne. V druhej téme podcastu sa pozrieme na Špecializovaný trestný súd, kde sa dnes postavil 22-ročný Slovák , ktorý na Telegrame fungoval pod prezývkou Slovakbro. Mladík je obvinený z teroristických aj extrémistických trestných činov. Na Telegrame mal mať niekoľko verejných kanálov, kde velebil teroristov bielej rasy a povzbudzoval k násilnému zvrhnutiu systému. Na Slovakbro odkazuje vo svojom manifeste aj Juraj K. ktorý pri teroristickom útoku na Zámockej ulici zavraždil dvoch ľudí.  Súd mu vymeral šesť rokov väzenia.   Viac povie novinárka Aktualít Annamaria Dömeová. Podcast pripravili Denisa Hopková a Adam Oleš.

V magazínu se dozvíte, že Starokatolická církev u nás schválila svěcení žen a obřad žehnání partnerství, včetně partnerství osob stejného pohlaví. Biskup z ukrajinského Charkova vyzývá svět k posílení humanitární pomoci. Vatikán a Peru se dohodli na navrácení tří mumií.

V magazínu se dozvíte, že Starokatolická církev u nás schválila svěcení žen a obřad žehnání partnerství, včetně partnerství osob stejného pohlaví. Biskup z ukrajinského Charkova vyzývá svět k posílení humanitární pomoci. Vatikán a Peru se dohodli na navrácení tří mumií.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Částečná mobilizace, kterou Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil, je snahou zabránit podobným průlomům, jaký se Ukrajincům podařil u Charkova. „To bylo do značné míry způsobené tím, že Rusové nemají dost těl, která by měla na takhle dlouhé frontě, a nevyhnutelně někde vznikne slabé místo, které Ukrajina mohla využít,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenských důvody vydání povolávacího rozkazu. Primárním úkolem nových posil bude stabilizovat ruskou armádu a vystřídat vojáky vyčerpané sedmiměsíčním bojem. „V tuhle chvíli není perspektiva na to, aby Rusko do zimy provedlo nějakou větší ofenzívu,“ myslí si s tím, že nábor 300 tisíc rezervistů není všelék a čas hraje spíš pro Ukrajinu. Pokud pomoc Západu nepoleví.

Ukrajinské armádě se daří vytlačovat ruské vojenské síly z oblasti okolo Charkova. Má ale Rusko dostatek munice, aby mohlo ukrajinské protiofenzivě čelit dlouhodobě? Americké tajné služby a vojenští experti jsou v tomto ohledu skeptičtí, píše německý list Die Welt.

Ukrajinské armádě se daří vytlačovat ruské vojenské síly z oblasti okolo Charkova. Má ale Rusko dostatek munice, aby mohlo ukrajinské protiofenzivě čelit dlouhodobě? Americké tajné služby a vojenští experti jsou v tomto ohledu skeptičtí, píše německý list Die Welt.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.

Průlom fronty, k němuž došlo u Charkova, nezaskočil jen Rusy, kteří oblast na severovýchodě Ukrajiny ovládali, ale celý svět. Média ho nazvala překvapivým a bezpečnostní analytik Michal Smetana je přesvědčen, že se ukrajinská protiofenziva zapíše do učebnic. „Je to něco, o čem se bude učit na vojenských akademiích ještě desítky let, protože způsob provedení této operace je skutečně nestandardní,“ říká v rozhovoru pro Prostor X. Pozoruhodná přitom podle něj není jen rychlost, se kterou Ukrajinci převzali iniciativu do svých rukou, ale i fatální selhání ruských tajných služeb a velení. Zisk ztraceného území je bezesporu největším ukrajinským úspěchem, považovat ho za vyhranou válku je ale předčasné.

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.

Ukrajinským silám se na východě země podařilo vytlačit ruské jednotky a získat zpět tisíce kilometrů čtverečních okupovaného území. Jsme svědky rozhodujícího obratu ve válce? Co potřebuje ukrajinská armáda, aby své zisky udržela a rozšířila? Hostem Vladimíra Kroce byl plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.

Náš európsky geopriestor si pripomenul Deň židovskej kultúry. Verejnosti sa tak otvorili synagógy, cintoríny, pamätihodnosti, rovnako posvätné knihy...To všetko ako životná stopa konkrétnych ľudí na konkrétnych miestach v konkrétnom čase. A s konkrétnym – veľmi bolestným priesečníkom, ktorý rozdeľuje epochy PRED a PO. Pred holokaustom a po ňom. Len u nás stál život vyše 70-tisíc židov. Napriek tejto nepredstaviteľnej obeti – židia a ich kultúra je u nás stále živá. Aká je ich dnešná ponuka spoločnosti, v ktorej sú takmer zanedbateľnou menšinou? Téma pre rabína Mišu Kapustina.   „Rabín sa neodlišuje od iných židov, jedinou jeho zvláštnosťou je, že mal viac času na štúdium“, tvrdí hlavný židovský rabín na Slovensku.   „V judaizme má vzdelanie veľkú úlohu. Ľudia rabínovi prejavujú rešpekt už pre čas, ktorý venoval štúdiu. Určite by sa rabín mohol venovať aj iným veciam, možno by sa mal aj lepšie, no on venoval život judaizmu, možnosti učiť a učiť sa“, vysvetľuje Miša Kapustin, rodák z ruského Orenburgu. Čas strávil s rodičmi v Gruzínsku, odtiaľ však museli utiecť pred prenasledovaním a na čas sa jeho domovom stal ukrajinský Krym.   Pôsobil tam aj po svojich štúdiách v Anglicku a Izraeli ako hlavný rabín Krymu, až kým ho musel o ruskej okupácii opustiť. „Veľmi si vážim slobodu, proti Putinovej agresii som sa vtedy otvorene postavil a skončil som nakoniec v Bratislave“, vysvetľuje.   Deň začína ako každý vyznavač tradície praotcov Abraháma, Izáka a Jakuba slovami vďaky za to, že „Boh mi daroval ešte jeden deň, že sa mi dovoli zobudiť“.   Nehnevá sa na Boha Izraela za vojnu na Ukrajine? „Bolo by to len stratou času. Čo je naozaj dôležité, to je odpovedať si na otázku, ako môžem pomôcť zo svojej pozície“.   Jeho odpoveďou je konkrétna pomoc konkrétnym ľuďom, zasiahnutým vojnou. V prípade Krymu i Charkova ide o jeho bývalé židovské komunity, ktorým slúžil ako rabín.   „Vojna je výberom zla. No ako je človek schopný voliť si aj dobro, som presvedčený, že práve ono zvíťazí, lebo dobro vždy zvíťazí“, tvrdí rabín Kapustin. Odkazuje pritom na trojtisícročnú písomnú tradíciu, ktorú zachytáva židovská biblická tradícia.   V podcaste sa dozviete, čo si myslí o Putinovej agresii, ale tiež o konkrétnej pomoci Ukrajine. Rovnako o stave židovskej komunity na Slovensku.   „Žid by mal byť človekom skutkov. Až oni sú prejavom viery“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.   Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes, Google Podcasts alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame

Ukrajinským silám se na východě země podařilo vytlačit ruské jednotky a získat zpět tisíce kilometrů čtverečních okupovaného území. Jsme svědky rozhodujícího obratu ve válce? Co potřebuje ukrajinská armáda, aby své zisky udržela a rozšířila? Hostem Vladimíra Kroce byl plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.

Ukrajinským silám se na východě země podařilo vytlačit ruské jednotky a získat zpět tisíce kilometrů čtverečních okupovaného území. Jsme svědky rozhodujícího obratu ve válce? Co potřebuje ukrajinská armáda, aby své zisky udržela a rozšířila? Hostem Vladimíra Kroce byl plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Rabín sa neodlišuje od iných židov, jedinou jeho zvláštnosťou je, že mal viac času na štúdium“, tvrdí hlavný židovský rabín na Slovensku.   „V judaizme má vzdelanie veľkú úlohu. Ľudia rabínovi prejavujú rešpekt už pre čas, ktorý venoval štúdiu. Určite by sa rabín mohol venovať aj iným veciam, možno by sa mal aj lepšie, no on venoval život judaizmu, možnosti učiť a učiť sa“, vysvetľuje Miša Kapustin, rodák z ruského Orenburgu. Čas strávil s rodičmi v Gruzínsku, odtiaľ však museli utiecť pred prenasledovaním a na čas sa jeho domovom stal ukrajinský Krym.   Pôsobil tam aj po svojich štúdiách v Anglicku a Izraeli ako hlavný rabín Krymu, až kým ho musel o ruskej okupácii opustiť. „Veľmi si vážim slobodu, proti Putinovej agresii som sa vtedy otvorene postavil a skončil som nakoniec v Bratislave“, vysvetľuje.   Deň začína ako každý vyznavač tradície praotcov Abraháma, Izáka a Jakuba slovami vďaky za to, že „Boh mi daroval ešte jeden deň, že sa mi dovoli zobudiť“.   Nehnevá sa na Boha Izraela za vojnu na Ukrajine? „Bolo by to len stratou času. Čo je naozaj dôležité, to je odpovedať si na otázku, ako môžem pomôcť zo svojej pozície“.   Jeho odpoveďou je konkrétna pomoc konkrétnym ľuďom, zasiahnutým vojnou. V prípade Krymu i Charkova ide o jeho bývalé židovské komunity, ktorým slúžil ako rabín.   „Vojna je výberom zla. No ako je človek schopný voliť si aj dobro, som presvedčený, že práve ono zvíťazí, lebo dobro vždy zvíťazí“, tvrdí rabín Kapustin. Odkazuje pritom na trojtisícročnú písomnú tradíciu, ktorú zachytáva židovská biblická tradícia.   V podcaste sa dozviete, čo si myslí o Putinovej agresii, ale tiež o konkrétnej pomoci Ukrajine. Rovnako o stave židovskej komunity na Slovensku.   „Žid by mal byť človekom skutkov. Až oni sú prejavom viery“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajinská armáda zahájila ostrý protiútok. Po týdenním ruském útoku v Chersonské oblasti začala rychle postupovat v oblasti jihovýchodně od Charkova. Ukrajinští vojáci tak podnikají zatím největší akce od jara. Redaktor Deníku N Jan Wirnitzer napsal text o třech povzbudivých zprávách z ukrajinské fronty. Ty s ním rozebíráme v podcastu. Moderuje Vítek Svoboda.

Proč České dráhy prohlubují ztrátu? Jakou taktiku zvolí ukrajinské síly při ofezivě u Charkova? A s jakým poselstvím přijíždí do Prahy ženská punková skupina Pussy Riot?

Proč České dráhy prohlubují ztrátu? Jakou taktiku zvolí ukrajinské síly při ofezivě u Charkova? A s jakým poselstvím přijíždí do Prahy ženská punková skupina Pussy Riot?

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Proč České dráhy prohlubují ztrátu? Jakou taktiku zvolí ukrajinské síly při ofezivě u Charkova? A s jakým poselstvím přijíždí do Prahy ženská punková skupina Pussy Riot?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze západoukrajinského Lvova do Charkova na východě země je to asi tisíc kilometrů. Právě tuto vzdálenost musí urazit směsi sušeného jídla, které lvovští dobrovolníci připravují pro vojáky na frontě. Zeleninu, ovoce, ořechy a další suroviny dostávají darem ze zahrádek místních lidí i jako potravinovou pomoc ze zahraničí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu, ale z jejího průběhu lze už dnes vyvodit některá obecnější ponaučení. Bojovou činnost obou stran konfliktu zkoumají vojenští analytici doslova po celém světě. Nebude přeháněním konstatovat, že na bojištích u Charkova, Severodoněcku či Chersonu se dnes píší nové učebnice taktiky a strategie pro vojenské akademie.

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu, ale z jejího průběhu lze už dnes vyvodit některá obecnější ponaučení. Bojovou činnost obou stran konfliktu zkoumají vojenští analytici doslova po celém světě. Nebude přeháněním konstatovat, že na bojištích u Charkova, Severodoněcku či Chersonu se dnes píší nové učebnice taktiky a strategie pro vojenské akademie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V budově bývalé mateřské školy v Náchodě Bělovsi žije už více než dva měsíce skupina Ukrajinek se svými dětmi. Po začátku války k nám přijely z Charkova, Kyjeva a některé také ze Záporoží. Za tu dobu, co u nás žijí, si všechny zdejší ženy našly práci a 12 z původních 40 už si našlo bydlení na jiném místě.

Ze své psychoterapeutické praxe s uprchlíky Světlana věděla, že si při útěku z Charkova s sebou musí vzít především diplom. Z Prahy teď jim nyní pomáhá na krizové lince Sluchátko. „Shánějí doktora, potřebují připravit spoustu dokumentů, nemají čas na svoje emoční potřeby, proto když volají, snažím se je uvolnit. Teprve potom se projeví jejich psychická reakce,“ popisuje. Sama cítí především potřebu vrátit se domů. „I když ne fyzicky, v hlavě vždycky budu na Ukrajině,“ dodává.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Krogman je majitelem zemědělské společnosti Agromina působící na střední Ukrajině a v oblasti Charkova. Před válkou obhospodařoval 42 tisíc hektarů půdy, teď je část pozemků v rukou okupantů. Přesto se na “svobodných” farmách pracuje a majitel firmy doufá, že se i sklidí. Varuje ale před slabými sankcemi vůči Rusku a tím i prodlužování konfliktu, což podle něj přinese vlnu hladomoru na Středním východě i Africe a s tím i vlnu migrace.

Petr Krogman je majitelem zemědělské společnosti Agromina působící na střední Ukrajině a v oblasti Charkova. Před válkou obhospodařoval 42 tisíc hektarů půdy, teď je část pozemků v rukou okupantů. Přesto se na “svobodných” farmách pracuje a majitel firmy doufá, že se i sklidí. Varuje ale před slabými sankcemi vůči Rusku a tím i prodlužování konfliktu, což podle něj přinese vlnu hladomoru na Středním východě i Africe a s tím i vlnu migrace.

Vojna, ktorá vyplavuje dobro v ľuďoch. Vojna, v ktorej sa nedá byť ateistom. Vojna, ktorá mobilizuje nielen nenávisť, ale aj jej opak – Konflikt na Ukrajine, ako o ňom hovorí či píše vo svojich statusoch dokumentarista Juraj Mravec. Jeho fotografie a dokumentárne zábery, ktoré točí, však zachytávajú skôr jej krutosť, zverskosť, nepochopiteľnosť…. Pred pár dňami sa po týždni vrátil z Charkova, predtým bol na Ukrajine v kuse takmer mesiac. Prečo je v konfliktoch dôležité byť na mieste, ako sa fotí či točí vojna… a dá sa na zažité zabudnúť?   „Idem tam za ľuďmi, ktorí si tú vojnu nevybrali, nechcú ju a musia ju nejako znášať. Tí ľudia majú príbehy, ktoré treba rozprávať, preto je potrebné ísť tam“, vysvetľuje Juraj Mravec.   „Strieľali po mne v Iraku, bol som pod mínometnými obstrelmi, bol som bombardovaný, množstvo takýchto vecí som zažil a vždy som mal veľké šťastie, že som z toho vyviazol bez zranenia“.   V Charkove na východe Ukrajiny bol na sídlisku severná Saltovka. „Prvé čo nám na hoteli povedali bolo, aby sme tam nechodili. Samozrejme sme tam išli“, rozpráva jeden z príbehov, ktoré prináša vojna.   „Charkov je mesto, kde ľudia nie sú na ulici. Tam všetci žijú pod zemou, lebo je neustále ostreľované.“   „Hore to padá a vybuchuje a v kryte práve v tých momentoch započujete aj rozprávku, ktorú číta mama dieťaťu. Aby sa nebálo a zaspalo.“   „Vo vojne ateisti nie sú“, tvrdí Juraj Mravec, hoci ešte pred nedávnom sa sám za ateistu považoval. „Tá veta je mimoriadne pravdivá, hoci o viere by som ja veľmi nechcel hovoriť, necítim sa na to hodný. Ale ten pocit, že vás niečo vyššie chráni, niečo dobré, je veľmi príjemný. Je to pocit, ktorý ľudia nemajú v bežnom živote šancu nikdy pocítiť“, zdieľa svoju skúsenosť vojnový dokumentarista. „Spoľahnúť sa na niečo vyššie mi príde ako prirodzený pocit, to vo vojnových zónach zažívam“, dopĺňa.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna, ktorá vyplavuje dobro v ľuďoch. Vojna, v ktorej sa nedá byť ateistom. Vojna, ktorá mobilizuje nielen nenávisť, ale aj jej opak – Konflikt na Ukrajine, ako o ňom hovorí či píše vo svojich statusoch dokumentarista Juraj Mravec. Jeho fotografie a dokumentárne zábery, ktoré točí, však zachytávajú skôr jej krutosť, zverskosť, nepochopiteľnosť…. Pred pár dňami sa po týždni vrátil z Charkova, predtým bol na Ukrajine v kuse takmer mesiac. Prečo je v konfliktoch dôležité byť na mieste, ako sa fotí či točí vojna… a dá sa na zažité zabudnúť?   „Idem tam za ľuďmi, ktorí si tú vojnu nevybrali, nechcú ju a musia ju nejako znášať. Tí ľudia majú príbehy, ktoré treba rozprávať, preto je potrebné ísť tam“, vysvetľuje Juraj Mravec.   „Strieľali po mne v Iraku, bol som pod mínometnými obstrelmi, bol som bombardovaný, množstvo takýchto vecí som zažil a vždy som mal veľké šťastie, že som z toho vyviazol bez zranenia“.   V Charkove na východe Ukrajiny bol na sídlisku severná Saltovka. „Prvé čo nám na hoteli povedali bolo, aby sme tam nechodili. Samozrejme sme tam išli“, rozpráva jeden z príbehov, ktoré prináša vojna.   „Charkov je mesto, kde ľudia nie sú na ulici. Tam všetci žijú pod zemou, lebo je neustále ostreľované.“   „Hore to padá a vybuchuje a v kryte práve v tých momentoch započujete aj rozprávku, ktorú číta mama dieťaťu. Aby sa nebálo a zaspalo.“   „Vo vojne ateisti nie sú“, tvrdí Juraj Mravec, hoci ešte pred nedávnom sa sám za ateistu považoval. „Tá veta je mimoriadne pravdivá, hoci o viere by som ja veľmi nechcel hovoriť, necítim sa na to hodný. Ale ten pocit, že vás niečo vyššie chráni, niečo dobré, je veľmi príjemný. Je to pocit, ktorý ľudia nemajú v bežnom živote šancu nikdy pocítiť“, zdieľa svoju skúsenosť vojnový dokumentarista. „Spoľahnúť sa na niečo vyššie mi príde ako prirodzený pocit, to vo vojnových zónach zažívam“, dopĺňa.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Světová tabáková jednička Philip Morris International kvůli válce evakuovala stovky svých zaměstnanců z továrny v ukrajinském Charkově. Firma také plánuje úplné stažení z Ruska, kde se prodává 10 procent jejích výrobků.Tabáková firma, která v Česku zaměstnává víc než tisícovku lidí a v tuzemsku vyrábí v Kutné Hoře, měla také továrnu v ukrajinském Charkově. Ve městě, které patřilo od začátku invaze k nejvíce ostřelovaným ruskými vojsky, musel Philip Morris pobočku okamžitě zavřít.„Bylo to velmi dramatické. Továrnu jsme zastavili vlastně z minuty na minutu. Ale otázka výroby šla v tu chvíli na druhou kolej. Šlo nám o naše zaměstnance a jejich rodiny,“ řekla v pořadu Agenda Byznys Zprávy generální ředitelka Philip Morris v ČR Andrea Gontkovičová. Podle ní firma přesunula přes 500 lidí a jejich rodinných příslušníků buď na bezpečnější místo na Ukrajině, nebo i do ciziny. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Zabíjení civilistů, mučení a znásilňování v ukrajinské Buči, z nichž ruskou armádu usvědčují záběry a svědectví těch, kdo přežili, jsou podle bezpečnostně-politického analytika Martina Svárovského selháním Západu. Město, které bylo označeno za „novou Srebrenicu“, totiž není ojedinělým dějištěm hororových scén. Že k válečným zločinům dochází v Mariupolu i přilehlých vesnicích, v okolí Charkova a dalších měst, věděl od svých ukrajinských zdrojů. Není tak pochyb, že informovány byly i západní zpravodajské služby. Strach vojensky zasáhnout byl ale silnější a Rusko toho využilo a stále využívá. Ostatně strach je jediná účinná zbraň, která mu zbyla. Důležité je nenechat se dál zastrašovat a podpořit Ukrajinu masivní dodávkou zbraní. Rychlá porážka Putina je totiž v našem zájmu a příští tři týdny budou rozhodující.

Utiekli z Charkova či Kyjeva do Užhorodu, ktorý leží kúsok od našich hraníc. Reportérka Aktualít sa bola pozrieť do mesta, kde sa miestni či presídlenci napriek vojne snažia žiť bežné životy. Stanislava Harkotová zmapovala príbehy viacerých Ukrajincov, ktorí zažili bombardovanie na vlastné oči, prišli o svoje domovy alebo sa sa počas úteku stretli s agresiou ruských jednotiek. V druhej téme podcastu sa pozrieme na to ako Slovensko zvláda ľudí utekajúcich  pred vojnou na Ukrajine a aké silné a slabé stránky ukázal náš systém riadenia krízových situácii. Branislav Dobšinský sa rozprával so šéfom Migračného úradu ministerstva vnútra Jánom Orlovským. Podcast pripravili Denisa Hopková a Branislav Dobšinský. 

Hosť: Vitaliy Novak (zakladateľ a predseda správnej rady Depaul Ukraine). Vojna na Ukrajine vyhnala zo svojich domovov približne 10 miliónov ľudí. Niektorí utiekli do okolitých krajín ako je Slovensko, Poľsko, či Česko, ale mnohí ešte zostali tam, kde sa narodili. V bombardovaných mestách Charkov a Kyjev, ale tiež v ďalších pomáha aj nezisková organizácia Depaul Ukraine. Tá ma síce dlhoročnú skúsenosť s pomocou bezdomovcom, no v čase vojny sa aj ich klienti stali dobrovoľníkmi, a varia teplé jedlo matkám s deťmi, ktoré sa ukrývajú pred raketami. Zakladateľ a predseda správnej rady Depaul Ukraine Vitaliy Novak ide dnes večer s humanitárnou pomocou (najmä potravinami a liekmi) z Bratislavy do ukrajinského Charkova. Porozpráva o tom, ako vyzerá humanitárna pomoc, koľkým ľuďom pomáhajú a aj o tom, ako každý deň cestujú medzi ostreľovanými mestami s cieľom pomáhať, avšak s rizikom smrti. Moderuje Štefánia Kačalková; V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Ukrajina je pripravená súhlasiť s neutralitou výmenou za bezpečnostné záruky. Rusko zase hovorí o znížení vojenskej aktivity pri Kyjeve. To sú najnovšie závery posledného mierového rokovania. Môžeme vôbec hovoriť o prvých náznakoch dohody medzi Ruskom a Ukrajinou? Budete počuť českého analytika z Asociácie pre medzinárodné otázky Pavla Havlíčka. V druhej časti podcastu sa pozrieme na vojnu očami vojnového fotografa Juraja Mravca, ktorý sa v noci vydal do takmer dvetisíc kilometrov vzdialeného ostreľovaného Charkova.  „Som svedok dejinných udalostí, som ten čo ich zapisuje a rozpráva históriu“, tvrdí vojnový fotograf Juraj Mravec. Na vojnovej Ukrajine už bol tri týždne, teraz sa po niekoľko dňovej prestávke vracia späť.  V rozhovore sa dozviete aj o tom, ako sa osobná skúsenosť s vojnou "bije" s vojnovou propagandou.    Podcast pripravili Denisa Hopková a Jaroslav Barborák.

Serhij Žadan je ukrajinský aktivista a rocker. Hlavně ale spisovatel, čerstvě nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu. V posledních týdnech přidal další roli: je dobrovolníkem, který pomáhá bránit svou zem před ruskými okupanty. Pro Vinohradskou 12 nahrával v bombardovaném Charkově po tři dny vše, co dělá. Toto je jeho audiodeník.

Romana Navarová si tentokrát pozvala do Press klubu Frekvence 1 novinářku Darju Stomatovu a jejího kameramana Jána Schürgera, kteří přinášeli televizní reportáže přímo z ukrajinského Charkova. V rozhovoru uvedli, že se na Ukrajinu vrátí. Aktuálně se na návrat připravují. Darja Stomatová mimo jiné řekla, že strach má, ale když je zapnutá kamera, tak je strach pryč. A kdyby si strach připouštěla, nemohla by se tam znovu vrátit. Ján Schürger pak řekl, že vystoupil "ze stínu kamery". S Darjou komunikovali, protože ze své pozice viděl, co se za ní děje. Celý rozhovor moderátorky Romany Navarové s novinářku Darjou Stomatovou a jejím kameramanem Jánem Schürgerem si můžete poslechnout zde:

Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes si povíme, jaké zbraně vlastně posílá Česko na pomoc Ukrajině plus jak a za kolik si můžete osobně koupit rozstřílení ruského tanku u Kyjeva či Charkova. A dopředu prozradím, že tahle užitečná investice vůbec není nedostupná.

Pokračuje ostřelování velkých ukrajinských měst, mírová jednání byla v pondělí přerušena. Jaká řešení pro ubytování uprchlíků navrhuje vládě organizace Člověk v tísni? Obávají se slovenští politici ruského útoku na Užhorod oprávněně? Co čeká pracovnici ruské státní televize, která s protiválečným transparentem narušila živé vysílání? A jak se budou dál vyvíjet ceny pohonných hmot? Poslechněte si ranní speciální vysílání Radiožurnálu a Plusu k válce na Ukrajině.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes si povíme, jaké zbraně vlastně posílá Česko na pomoc Ukrajině plus jak a za kolik si můžete osobně koupit rozstřílení ruského tanku u Kyjeva či Charkova. A dopředu prozradím, že tahle užitečná investice vůbec není nedostupná.

Dobrovolníci na Slovensku a v Polsku. Podíváme se za lidmi, kteří opustili domov, ale nedokázali nechat napospas svoje zvířata. A za Ukrajinci, kteří odjeli na dovolenou do zahraničí, a tam se dozvěděli, že u nich doma začala válka. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se podíváte na fotografie současných míst Charkova, tak to vypadá úplně stejně jako když do nich tehdy střílela vojska s hákovým křížem. A Rusové klesli na stejnou úroveň. Ukrajina si ve 20. století prošla šílenými věcmi, ať už to jsou světové války nebo cíleně vyvolaný hladomor, který podle nejstřízlivějších údajů stál život 5 milionů Ukrajinců,“ popisuje dějiny Ukrajiny vojenský historik a ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík, který byl dopoledním hostem Rádia Z.

Štvrtok po Popolcovej strede. Káže br. Reginald OP. https://dominikani.sk/ podcast@dominikani.sk

Zatiaľ čo z Charkova na východe Ukrajiny hlásili desiatky, možno stovky obetí po mohutnom ruskom útoku, delegácie oboch štátov sa stretli pri bieloruských hraniciach, kde začali rokovať o svojich požiadavkách. Medzitým prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil, že Ukrajina žiada o okamžité prijatie do Európskej únie. A keďže za pribúdajúcich sankcií neutícha ani zabíjanie ani ničenie, otázkou je, čo si o mierových rokovaniach myslieť. Nielen to sa Nikola Šuliková Bajánová pýta politológa Grigorija Mesežnikova. Zdroj zvukov: Youtube/Reuters Odporúčanie: Odkedy Rusko minulý štvrtok napadlo Ukrajinu, Európa sa zmenila. Po 77 rokoch sa v Európe skončil mier a niekoľko stoviek kilometrov za našimi východnými hranicami je vojna. Ako vznikol konflikt medzi Ruskom a Ukrajinou? Aký je postoj NATO a Európskej únie? Ako môžeme pomôcť Ukrajine? A hrozí konflikt aj na našom území? O tom všetkom budú v diskusii Denníka SME debatovať ekonóm a bývalý minister financií Ivan Mikloš a politický komentátor Peter Tkačenko. Moderuje Zuzana Kovačič Hanzelová. Tešíme sa na vás v utorok 1. marca o 19:00 v Martinuse na Obchodnej 516. Kapacita je obmedzená z dôvodu covidu. Sledovať nás môžete aj online, na Facebooku a na YouTube Denníka SME. –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk  –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty  –  Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast  –  Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing –  Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Nejčernější scénář se naplnil a Rusko ve čtvrtek ráno zaútočilo na Ukrajinu. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra bombardováním poškodili vojensky strategické cíle a pozemní jednotky míří do Charkova, k Mariupolu a Chersonu. Proč jsou tyto města pro Rusy zásadní a jakým způsobem můžou ovládnout Kyjev, prozradil odborník v Blesk Podcast.

Nejčernější scénář se naplnil a Rusko ve čtvrtek ráno zaútočilo na Ukrajinu. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra bombardováním poškodili vojensky strategické cíle a pozemní jednotky míří do Charkova, k Mariupolu a Chersonu. Proč jsou tyto města pro Rusy zásadní a jakým způsobem můžou ovládnout Kyjev, prozradil odborník v Blesk Podcast.

Vítejte u jednadvacátého dílu Dopravního podcastu. A o čem budeme hovořit? Témata: Ústřední dílny DP • Vánoční mazačka • Zkušební jízda tramvají KT4D v Praze • Nové tramvajové tratě v Německu • Novinky z Charkova a Vinnytsie___Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš (šéfredaktor dopravního magazínu MHD86.cz) od roku 2015.___SLEDUJTE:@dopravnipodcast@omh86www.dopravnipodcast.czwww.MHD86.cz Support the show (https://www.patreon.com/mhd86)